Evropa prožila v roce 2024 dosud nejteplejší rok ve své historii, doprovázený vlnou ničivých klimatických událostí, které dramaticky změnily tvář kontinentu. Podle zprávy s názvem Evropský stav klimatu, zveřejněné klimatickými službami EU Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), přineslo oteplování způsobené zejména emisemi z fosilních paliv vlny veder, rozsáhlé povodně a rekordní požáry, jež zasáhly stovky tisíc obyvatel.
Zpráva uvádí, že více než 413 000 lidí bylo přímo zasaženo přírodními katastrofami. Nejničivější povodně zasáhly střední Evropu v září a východní Španělsko v říjnu, kde zemřelo přes 250 z celkových 335 obětí povodní zaznamenaných v průběhu roku. Povodně dosáhly „vysoké“ úrovně na 30 % evropské říční sítě, přičemž u 12 % vodních toků došlo k závažnému překročení mezí.
Experti viní z těchto extrémů pokračující globální oteplování. Vyšší teploty umožňují atmosféře udržet více vlhkosti, což má za následek intenzivnější a ničivější srážky. Generální ředitelka WMO Celeste Saulo varovala, že každý další zlomek stupně oteplení znamená větší krizi, a vyzvala k rychlejší, koordinovanější a ambicióznější klimatické adaptaci. „Pokrok nestačí. Musíme jednat rychleji a jednotně,“ uvedla.
Zpráva také odhalila alarmující nárůst dní s vysokým tepelným stresem. V roce 2024 se Evropa umístila na druhém místě v historii co do počtu dnů s „silným“, „velmi silným“ a „extrémním“ tepelným zatížením. Jihovýchodní Evropa čelila nejdelší vlně veder v historii – třináct dní trvající epizoda v červenci postihla více než polovinu regionu.
Vedra navíc přispěla k rozsáhlým lesním požárům, které přímo ohrozily 42 000 lidí. Největší škody zaznamenalo Portugalsko, kde během jednoho zářijového týdne shořelo 110 000 hektarů lesa – téměř čtvrtina celkové spálené plochy v Evropě za rok 2024.
Klimatická vědkyně Friederike Otto z Imperial College London, která se na zprávě nepodílela, upozornila, že dokument „odhaluje bolest, kterou Evropané již nyní zažívají v důsledku extrémního počasí.“ Varovala, že při současném trendu směřuje planeta k oteplení o 3 °C do roku 2100, což by mělo ještě katastrofálnější důsledky.
Zpráva rovněž upozorňuje na silné klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi Evropy. Zatímco západní Evropa čelila nadprůměrně deštivému a zataženému počasí, východ trpěl suchem a abnormálně vysokými teplotami. Řeky jako Temže ve Velké Británii a Loira ve Francii dosáhly rekordních průtoků za posledních 33 let.
Výsledky glaciologických měření přinesly další znepokojující informace: ledovce ve všech evropských horských oblastech ztratily další hmotu, přičemž největší úbytek od začátku sledování zaznamenala Skandinávie a Špicberky. Ve Středozemním moři pak byla naměřena vůbec nejvyšší teplota povrchových vod.
Podle Froily Palmeiro z Euro-středomořského centra pro změny klimatu mají tyto výkyvy ničivý dopad nejen na lokální ekosystémy, ale také narušují meteorologické vzorce v celé Evropě.
I přes dramatické dopady se však Evropa řadí mezi regiony, které snižují emise nejrychleji. Evropská unie plánuje dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a letos má představit nový cíl – snížení emisí o 90 % do roku 2040.
Klimatický aktivista Thomas Gelin z Greenpeace EU ale varuje, že politická vůle zatím neodpovídá rozsahu krize: „Jediné části Evropy, které nejsou doslova uvařené, jsou spláchnuty povodněmi,“ prohlásil. „EU musí okamžitě zastavit nové fosilní projekty a aktualizovat své klimatické cíle.“
Americký prezident Donald Trump oznámil záměr přijmout luxusní letoun Boeing 747 v hodnotě přibližně 400 milionů dolarů, který mu bezplatně nabízí katarská královská rodina.
Ve chvíli, kdy se bývalý prezident Joe Biden objevil na rekordní předvolební akci v červnu 2024, kterou spolupořádal herec George Clooney, podle nové knihy vůbec netušil, kdo před ním stojí. Kniha „Original Sin: President Biden’s Decline, Its Cover-Up, and His Disastrous Choice to Run Again“ od novinářů Jakea Tappera (CNN) a Alexe Thompsona (Axios) přináší nový pohled na dramatické pozadí posledního roku Bidenova prezidentství a jeho neúspěšné snahy o znovuzvolení.
Téměř půl století poté, co byla 24letá Jeanette Ralstonová nalezena uškrcená a sexuálně napadená ve svém voze Volkswagen Beetle, došlo k zásadnímu obratu: policie díky otisku prstu na krabičce cigaret zatkla podezřelého.
Filip Turek, europoslanec z hnutí Motoristé sobě, po měsíci otočil a přiznal, že při rychlé jízdě, kterou v polovině dubna zveřejnil na sociálních sítích, nejel po německé dálnici, jak původně tvrdil, ale po české D5. Přestože jízda rychlostí 200 kilometrů v hodině překračuje maximální povolený limit na českých dálnicích o 70 km/h, policie bude mít s jejím dokazováním značné potíže.
Agáta Hanychová nedávno oslavila své čtyřicáté narozeniny a právě toto životní jubileum se stalo jedním z hlavních témat jejího společného podcastu s Ornellou Koktovou.
Evropa prožila v roce 2024 dosud nejteplejší rok ve své historii, doprovázený vlnou ničivých klimatických událostí, které dramaticky změnily tvář kontinentu. Podle zprávy s názvem Evropský stav klimatu, zveřejněné klimatickými službami EU Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), přineslo oteplování způsobené zejména emisemi z fosilních paliv vlny veder, rozsáhlé povodně a rekordní požáry, jež zasáhly stovky tisíc obyvatel.
Francouzský filmový herec Gérard Depardieu byl dnes pařížským soudem shledán vinným ze sexuálního napadení dvou žen během natáčení filmu v roce 2021. Za své chování dostal osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Organizace spojených národů rozhodla, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení dopravního letadla společnosti Malaysia Airlines, letu MH17, který byl zasažen nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Tragédie si vyžádala 298 lidských životů.
Společnost Boeing oznámila americkému letectvu, že dokáže dodat nové letouny Air Force One už v roce 2027 – ovšem pouze za předpokladu, že armáda přistoupí na zmírnění některých požadavků. Původně měla dvojice prezidentských letadel VC-25B dorazit v roce 2024, ale kvůli zpožděním se aktuální odhady posunuly až na roky 2028 nebo 2029, což vyvolalo kritiku ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské dezinformační kanály opět rozpoutaly falešnou kampaň, tentokrát zaměřenou na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Propagandisté tvrdí, že záběry z nedávné cesty evropských lídrů do Kyjeva zachycují Macrona s "bílým sáčkem" údajně obsahujícím kokain. Ve skutečnosti však šlo pouze o složený kapesník, jak potvrdil server Meduza.
Pokud se ruský prezident Vladimir Putin nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů v Istanbulu, bude to podle Ukrajiny důkazem, že Moskva o ukončení války skutečně nestojí. Tvrdí to Andrij Jermak, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Pokud Vladimir Putin odmítne přijet do Turecka, bude to poslední signál, že Rusko nechce ukončit tuto válku, že není ochotné a připravené na žádné vyjednávání,“ uvedl Jermak.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
