Evropa prožila v roce 2024 dosud nejteplejší rok ve své historii, doprovázený vlnou ničivých klimatických událostí, které dramaticky změnily tvář kontinentu. Podle zprávy s názvem Evropský stav klimatu, zveřejněné klimatickými službami EU Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), přineslo oteplování způsobené zejména emisemi z fosilních paliv vlny veder, rozsáhlé povodně a rekordní požáry, jež zasáhly stovky tisíc obyvatel.
Zpráva uvádí, že více než 413 000 lidí bylo přímo zasaženo přírodními katastrofami. Nejničivější povodně zasáhly střední Evropu v září a východní Španělsko v říjnu, kde zemřelo přes 250 z celkových 335 obětí povodní zaznamenaných v průběhu roku. Povodně dosáhly „vysoké“ úrovně na 30 % evropské říční sítě, přičemž u 12 % vodních toků došlo k závažnému překročení mezí.
Experti viní z těchto extrémů pokračující globální oteplování. Vyšší teploty umožňují atmosféře udržet více vlhkosti, což má za následek intenzivnější a ničivější srážky. Generální ředitelka WMO Celeste Saulo varovala, že každý další zlomek stupně oteplení znamená větší krizi, a vyzvala k rychlejší, koordinovanější a ambicióznější klimatické adaptaci. „Pokrok nestačí. Musíme jednat rychleji a jednotně,“ uvedla.
Zpráva také odhalila alarmující nárůst dní s vysokým tepelným stresem. V roce 2024 se Evropa umístila na druhém místě v historii co do počtu dnů s „silným“, „velmi silným“ a „extrémním“ tepelným zatížením. Jihovýchodní Evropa čelila nejdelší vlně veder v historii – třináct dní trvající epizoda v červenci postihla více než polovinu regionu.
Vedra navíc přispěla k rozsáhlým lesním požárům, které přímo ohrozily 42 000 lidí. Největší škody zaznamenalo Portugalsko, kde během jednoho zářijového týdne shořelo 110 000 hektarů lesa – téměř čtvrtina celkové spálené plochy v Evropě za rok 2024.
Klimatická vědkyně Friederike Otto z Imperial College London, která se na zprávě nepodílela, upozornila, že dokument „odhaluje bolest, kterou Evropané již nyní zažívají v důsledku extrémního počasí.“ Varovala, že při současném trendu směřuje planeta k oteplení o 3 °C do roku 2100, což by mělo ještě katastrofálnější důsledky.
Zpráva rovněž upozorňuje na silné klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi Evropy. Zatímco západní Evropa čelila nadprůměrně deštivému a zataženému počasí, východ trpěl suchem a abnormálně vysokými teplotami. Řeky jako Temže ve Velké Británii a Loira ve Francii dosáhly rekordních průtoků za posledních 33 let.
Výsledky glaciologických měření přinesly další znepokojující informace: ledovce ve všech evropských horských oblastech ztratily další hmotu, přičemž největší úbytek od začátku sledování zaznamenala Skandinávie a Špicberky. Ve Středozemním moři pak byla naměřena vůbec nejvyšší teplota povrchových vod.
Podle Froily Palmeiro z Euro-středomořského centra pro změny klimatu mají tyto výkyvy ničivý dopad nejen na lokální ekosystémy, ale také narušují meteorologické vzorce v celé Evropě.
I přes dramatické dopady se však Evropa řadí mezi regiony, které snižují emise nejrychleji. Evropská unie plánuje dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a letos má představit nový cíl – snížení emisí o 90 % do roku 2040.
Klimatický aktivista Thomas Gelin z Greenpeace EU ale varuje, že politická vůle zatím neodpovídá rozsahu krize: „Jediné části Evropy, které nejsou doslova uvařené, jsou spláchnuty povodněmi,“ prohlásil. „EU musí okamžitě zastavit nové fosilní projekty a aktualizovat své klimatické cíle.“
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
