Evropa prožila v roce 2024 dosud nejteplejší rok ve své historii, doprovázený vlnou ničivých klimatických událostí, které dramaticky změnily tvář kontinentu. Podle zprávy s názvem Evropský stav klimatu, zveřejněné klimatickými službami EU Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), přineslo oteplování způsobené zejména emisemi z fosilních paliv vlny veder, rozsáhlé povodně a rekordní požáry, jež zasáhly stovky tisíc obyvatel.
Zpráva uvádí, že více než 413 000 lidí bylo přímo zasaženo přírodními katastrofami. Nejničivější povodně zasáhly střední Evropu v září a východní Španělsko v říjnu, kde zemřelo přes 250 z celkových 335 obětí povodní zaznamenaných v průběhu roku. Povodně dosáhly „vysoké“ úrovně na 30 % evropské říční sítě, přičemž u 12 % vodních toků došlo k závažnému překročení mezí.
Experti viní z těchto extrémů pokračující globální oteplování. Vyšší teploty umožňují atmosféře udržet více vlhkosti, což má za následek intenzivnější a ničivější srážky. Generální ředitelka WMO Celeste Saulo varovala, že každý další zlomek stupně oteplení znamená větší krizi, a vyzvala k rychlejší, koordinovanější a ambicióznější klimatické adaptaci. „Pokrok nestačí. Musíme jednat rychleji a jednotně,“ uvedla.
Zpráva také odhalila alarmující nárůst dní s vysokým tepelným stresem. V roce 2024 se Evropa umístila na druhém místě v historii co do počtu dnů s „silným“, „velmi silným“ a „extrémním“ tepelným zatížením. Jihovýchodní Evropa čelila nejdelší vlně veder v historii – třináct dní trvající epizoda v červenci postihla více než polovinu regionu.
Vedra navíc přispěla k rozsáhlým lesním požárům, které přímo ohrozily 42 000 lidí. Největší škody zaznamenalo Portugalsko, kde během jednoho zářijového týdne shořelo 110 000 hektarů lesa – téměř čtvrtina celkové spálené plochy v Evropě za rok 2024.
Klimatická vědkyně Friederike Otto z Imperial College London, která se na zprávě nepodílela, upozornila, že dokument „odhaluje bolest, kterou Evropané již nyní zažívají v důsledku extrémního počasí.“ Varovala, že při současném trendu směřuje planeta k oteplení o 3 °C do roku 2100, což by mělo ještě katastrofálnější důsledky.
Zpráva rovněž upozorňuje na silné klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi Evropy. Zatímco západní Evropa čelila nadprůměrně deštivému a zataženému počasí, východ trpěl suchem a abnormálně vysokými teplotami. Řeky jako Temže ve Velké Británii a Loira ve Francii dosáhly rekordních průtoků za posledních 33 let.
Výsledky glaciologických měření přinesly další znepokojující informace: ledovce ve všech evropských horských oblastech ztratily další hmotu, přičemž největší úbytek od začátku sledování zaznamenala Skandinávie a Špicberky. Ve Středozemním moři pak byla naměřena vůbec nejvyšší teplota povrchových vod.
Podle Froily Palmeiro z Euro-středomořského centra pro změny klimatu mají tyto výkyvy ničivý dopad nejen na lokální ekosystémy, ale také narušují meteorologické vzorce v celé Evropě.
I přes dramatické dopady se však Evropa řadí mezi regiony, které snižují emise nejrychleji. Evropská unie plánuje dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a letos má představit nový cíl – snížení emisí o 90 % do roku 2040.
Klimatický aktivista Thomas Gelin z Greenpeace EU ale varuje, že politická vůle zatím neodpovídá rozsahu krize: „Jediné části Evropy, které nejsou doslova uvařené, jsou spláchnuty povodněmi,“ prohlásil. „EU musí okamžitě zastavit nové fosilní projekty a aktualizovat své klimatické cíle.“
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
