"Odhalili jsme bolest, kterou Evropané zažívají kvůli počasí." Experti spočítali, jak změny klimatu ničí Evropu

Zpráva uvádí, že více než 413 000 lidí bylo přímo zasaženo přírodními katastrofami. Nejničivější povodně zasáhly střední Evropu v září a východní Španělsko v říjnu, kde zemřelo přes 250 z celkových 335 obětí povodní zaznamenaných v průběhu roku. Povodně dosáhly „vysoké“ úrovně na 30 % evropské říční sítě, přičemž u 12 % vodních toků došlo k závažnému překročení mezí.

Experti viní z těchto extrémů pokračující globální oteplování. Vyšší teploty umožňují atmosféře udržet více vlhkosti, což má za následek intenzivnější a ničivější srážky. Generální ředitelka WMO Celeste Saulo varovala, že každý další zlomek stupně oteplení znamená větší krizi, a vyzvala k rychlejší, koordinovanější a ambicióznější klimatické adaptaci. „Pokrok nestačí. Musíme jednat rychleji a jednotně,“ uvedla.

Zpráva také odhalila alarmující nárůst dní s vysokým tepelným stresem. V roce 2024 se Evropa umístila na druhém místě v historii co do počtu dnů s „silným“, „velmi silným“ a „extrémním“ tepelným zatížením. Jihovýchodní Evropa čelila nejdelší vlně veder v historii – třináct dní trvající epizoda v červenci postihla více než polovinu regionu.

Vedra navíc přispěla k rozsáhlým lesním požárům, které přímo ohrozily 42 000 lidí. Největší škody zaznamenalo Portugalsko, kde během jednoho zářijového týdne shořelo 110 000 hektarů lesa – téměř čtvrtina celkové spálené plochy v Evropě za rok 2024.

Klimatická vědkyně Friederike Otto z Imperial College London, která se na zprávě nepodílela, upozornila, že dokument „odhaluje bolest, kterou Evropané již nyní zažívají v důsledku extrémního počasí.“ Varovala, že při současném trendu směřuje planeta k oteplení o 3 °C do roku 2100, což by mělo ještě katastrofálnější důsledky.

Zpráva rovněž upozorňuje na silné klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi Evropy. Zatímco západní Evropa čelila nadprůměrně deštivému a zataženému počasí, východ trpěl suchem a abnormálně vysokými teplotami. Řeky jako Temže ve Velké Británii a Loira ve Francii dosáhly rekordních průtoků za posledních 33 let.

Výsledky glaciologických měření přinesly další znepokojující informace: ledovce ve všech evropských horských oblastech ztratily další hmotu, přičemž největší úbytek od začátku sledování zaznamenala Skandinávie a Špicberky. Ve Středozemním moři pak byla naměřena vůbec nejvyšší teplota povrchových vod.

Podle Froily Palmeiro z Euro-středomořského centra pro změny klimatu mají tyto výkyvy ničivý dopad nejen na lokální ekosystémy, ale také narušují meteorologické vzorce v celé Evropě.

I přes dramatické dopady se však Evropa řadí mezi regiony, které snižují emise nejrychleji. Evropská unie plánuje dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a letos má představit nový cíl – snížení emisí o 90 % do roku 2040.

Klimatický aktivista Thomas Gelin z Greenpeace EU ale varuje, že politická vůle zatím neodpovídá rozsahu krize: „Jediné části Evropy, které nejsou doslova uvařené, jsou spláchnuty povodněmi,“ prohlásil. „EU musí okamžitě zastavit nové fosilní projekty a aktualizovat své klimatické cíle.“