Evropa prožila v roce 2024 dosud nejteplejší rok ve své historii, doprovázený vlnou ničivých klimatických událostí, které dramaticky změnily tvář kontinentu. Podle zprávy s názvem Evropský stav klimatu, zveřejněné klimatickými službami EU Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), přineslo oteplování způsobené zejména emisemi z fosilních paliv vlny veder, rozsáhlé povodně a rekordní požáry, jež zasáhly stovky tisíc obyvatel.
Zpráva uvádí, že více než 413 000 lidí bylo přímo zasaženo přírodními katastrofami. Nejničivější povodně zasáhly střední Evropu v září a východní Španělsko v říjnu, kde zemřelo přes 250 z celkových 335 obětí povodní zaznamenaných v průběhu roku. Povodně dosáhly „vysoké“ úrovně na 30 % evropské říční sítě, přičemž u 12 % vodních toků došlo k závažnému překročení mezí.
Experti viní z těchto extrémů pokračující globální oteplování. Vyšší teploty umožňují atmosféře udržet více vlhkosti, což má za následek intenzivnější a ničivější srážky. Generální ředitelka WMO Celeste Saulo varovala, že každý další zlomek stupně oteplení znamená větší krizi, a vyzvala k rychlejší, koordinovanější a ambicióznější klimatické adaptaci. „Pokrok nestačí. Musíme jednat rychleji a jednotně,“ uvedla.
Zpráva také odhalila alarmující nárůst dní s vysokým tepelným stresem. V roce 2024 se Evropa umístila na druhém místě v historii co do počtu dnů s „silným“, „velmi silným“ a „extrémním“ tepelným zatížením. Jihovýchodní Evropa čelila nejdelší vlně veder v historii – třináct dní trvající epizoda v červenci postihla více než polovinu regionu.
Vedra navíc přispěla k rozsáhlým lesním požárům, které přímo ohrozily 42 000 lidí. Největší škody zaznamenalo Portugalsko, kde během jednoho zářijového týdne shořelo 110 000 hektarů lesa – téměř čtvrtina celkové spálené plochy v Evropě za rok 2024.
Klimatická vědkyně Friederike Otto z Imperial College London, která se na zprávě nepodílela, upozornila, že dokument „odhaluje bolest, kterou Evropané již nyní zažívají v důsledku extrémního počasí.“ Varovala, že při současném trendu směřuje planeta k oteplení o 3 °C do roku 2100, což by mělo ještě katastrofálnější důsledky.
Zpráva rovněž upozorňuje na silné klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi Evropy. Zatímco západní Evropa čelila nadprůměrně deštivému a zataženému počasí, východ trpěl suchem a abnormálně vysokými teplotami. Řeky jako Temže ve Velké Británii a Loira ve Francii dosáhly rekordních průtoků za posledních 33 let.
Výsledky glaciologických měření přinesly další znepokojující informace: ledovce ve všech evropských horských oblastech ztratily další hmotu, přičemž největší úbytek od začátku sledování zaznamenala Skandinávie a Špicberky. Ve Středozemním moři pak byla naměřena vůbec nejvyšší teplota povrchových vod.
Podle Froily Palmeiro z Euro-středomořského centra pro změny klimatu mají tyto výkyvy ničivý dopad nejen na lokální ekosystémy, ale také narušují meteorologické vzorce v celé Evropě.
I přes dramatické dopady se však Evropa řadí mezi regiony, které snižují emise nejrychleji. Evropská unie plánuje dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a letos má představit nový cíl – snížení emisí o 90 % do roku 2040.
Klimatický aktivista Thomas Gelin z Greenpeace EU ale varuje, že politická vůle zatím neodpovídá rozsahu krize: „Jediné části Evropy, které nejsou doslova uvařené, jsou spláchnuty povodněmi,“ prohlásil. „EU musí okamžitě zastavit nové fosilní projekty a aktualizovat své klimatické cíle.“
Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur.
Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
