Podle nejnovější zprávy služby Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), se duben 2025 zařadil jako druhý nejteplejší duben od začátku měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než dlouhodobý průměr za období 1991–2020. Oproti předindustriálnímu období (1850–1900) tak byla globální teplota vyšší o 1,51 °C, což potvrzuje pokračující trend překračování klíčového klimatického prahu stanoveného Pařížskou dohodou.
Duben 2025 byl již 21. měsícem z posledních 22, kdy globální průměrná teplota přesáhla hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. I když byl o 0,07 °C chladnější než rekordní duben 2024, překonal třetí nejteplejší duben z roku 2016. Dvanáctiměsíční průměr (květen 2024 – duben 2025) činil 1,58 °C nad předindustriálním průměrem, což ukazuje, že překročení této hranice již není výjimečné, ale spíše novou normou.
„Globálně byl duben 2025 druhým nejteplejším zaznamenaným dubnem, čímž se prodlužuje série měsíců s teplotami přesahujícími 1,5 °C nad předindustriální úrovní,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie ECMWF. Zdůraznila také význam nepřetržitého monitorování klimatických změn, které je klíčové pro správnou reakci na vývoj situace.
V Evropě činila průměrná teplota 9,38 °C, což představuje nárůst o 1,01 °C oproti průměru a řadí duben 2025 na šesté místo mezi nejteplejšími dubny v historii kontinentu. Nejvyšší teplotní odchylky byly zaznamenány ve východní Evropě, západním Rusku, Kazachstánu a Norsku. Chladněji bylo v Turecku, částech Bulharska, Rumunska, na Krymu a v severních oblastech Fennoskandie.
Za hranicemi Evropy panovalo nadprůměrné teplo na Dálném východě Ruska, ve většině střední Asie, Severní Americe, částech Austrálie a západní i poloostrovní části Antarktidy. Naopak chladnější počasí bylo zaznamenáno v jižní Jižní Americe, východní Kanadě u Velkých jezer, na severovýchodě Grónska, Svalbardu, severní Austrálii a ve východní Antarktidě.
Teplota mořské hladiny v pásmu mezi 60° jižní a 60° severní šířky dosáhla 20,89 °C, což je druhá nejvyšší hodnota pro duben v historii měření. Přestože byla o 0,15 °C nižší než v rekordním dubnu 2024, zůstávají oceánské teploty neobvykle vysoké. Zejména severovýchodní Atlantik vykazoval i nadále rekordní hodnoty. Teplejší než obvykle zůstávalo i Středozemní moře, i když již méně výrazně než v březnu.
V Arktidě byla ledová pokrývka o 3 % nižší než průměr, což je šestý nejnižší dubnový výsledek za posledních 47 let satelitního sledování. Výrazné úbytky ledu byly pozorovány v Barentsově a Ochotském moři. Naopak v Grónském moři bylo ledu více než obvykle.
V Antarktidě byla ledová pokrývka o 10 % nižší než průměr, což představuje desátou nejnižší hodnotu pro měsíc duben. Rozložení ledu bylo nicméně regionálně velmi rozdílné.
Duben 2025 přinesl v oblasti srážek značné regionální rozdíly. Sucho zasáhlo většinu střední Evropy, Velké Británie, jižní Fennoskandie i část východní Evropy. Naopak více srážek než obvykle spadlo v jižní Evropě, severním Norsku, jižním Finsku a některých částech západního Ruska. V Alpách vedly silné deště ke vzniku záplav, sesuvů půdy i lavin.
Sucho se rovněž projevilo na západě Severní Ameriky, ve východní Asii, v jižní Austrálii, na Madagaskaru i v některých částech Jižní Ameriky. Naproti tomu nadprůměrné srážky zaznamenaly Kanada, Aljaška, centrální oblasti Ruska, jižní Afrika, severní Austrálie i centrální části Jižní Ameriky. Některé regiony čelily závažným záplavám.
Zveřejněná data znovu potvrzují, že globální klimatický systém se nevrací k hodnotám, které známe z minulosti. Překračování hranice 1,5 °C již není výjimečnou událostí, ale stále častějším jevem. Pařížská klimatická dohoda přitom výslovně stanovila za cíl právě zabránit dlouhodobému překročení této hranice. Skutečný vývoj však ukazuje, že svět se této metě nejenže nevyhýbá, ale stále více se od ní vzdaluje.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
