Podle nejnovější zprávy služby Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), se duben 2025 zařadil jako druhý nejteplejší duben od začátku měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než dlouhodobý průměr za období 1991–2020. Oproti předindustriálnímu období (1850–1900) tak byla globální teplota vyšší o 1,51 °C, což potvrzuje pokračující trend překračování klíčového klimatického prahu stanoveného Pařížskou dohodou.
Duben 2025 byl již 21. měsícem z posledních 22, kdy globální průměrná teplota přesáhla hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. I když byl o 0,07 °C chladnější než rekordní duben 2024, překonal třetí nejteplejší duben z roku 2016. Dvanáctiměsíční průměr (květen 2024 – duben 2025) činil 1,58 °C nad předindustriálním průměrem, což ukazuje, že překročení této hranice již není výjimečné, ale spíše novou normou.
„Globálně byl duben 2025 druhým nejteplejším zaznamenaným dubnem, čímž se prodlužuje série měsíců s teplotami přesahujícími 1,5 °C nad předindustriální úrovní,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie ECMWF. Zdůraznila také význam nepřetržitého monitorování klimatických změn, které je klíčové pro správnou reakci na vývoj situace.
V Evropě činila průměrná teplota 9,38 °C, což představuje nárůst o 1,01 °C oproti průměru a řadí duben 2025 na šesté místo mezi nejteplejšími dubny v historii kontinentu. Nejvyšší teplotní odchylky byly zaznamenány ve východní Evropě, západním Rusku, Kazachstánu a Norsku. Chladněji bylo v Turecku, částech Bulharska, Rumunska, na Krymu a v severních oblastech Fennoskandie.
Za hranicemi Evropy panovalo nadprůměrné teplo na Dálném východě Ruska, ve většině střední Asie, Severní Americe, částech Austrálie a západní i poloostrovní části Antarktidy. Naopak chladnější počasí bylo zaznamenáno v jižní Jižní Americe, východní Kanadě u Velkých jezer, na severovýchodě Grónska, Svalbardu, severní Austrálii a ve východní Antarktidě.
Teplota mořské hladiny v pásmu mezi 60° jižní a 60° severní šířky dosáhla 20,89 °C, což je druhá nejvyšší hodnota pro duben v historii měření. Přestože byla o 0,15 °C nižší než v rekordním dubnu 2024, zůstávají oceánské teploty neobvykle vysoké. Zejména severovýchodní Atlantik vykazoval i nadále rekordní hodnoty. Teplejší než obvykle zůstávalo i Středozemní moře, i když již méně výrazně než v březnu.
V Arktidě byla ledová pokrývka o 3 % nižší než průměr, což je šestý nejnižší dubnový výsledek za posledních 47 let satelitního sledování. Výrazné úbytky ledu byly pozorovány v Barentsově a Ochotském moři. Naopak v Grónském moři bylo ledu více než obvykle.
V Antarktidě byla ledová pokrývka o 10 % nižší než průměr, což představuje desátou nejnižší hodnotu pro měsíc duben. Rozložení ledu bylo nicméně regionálně velmi rozdílné.
Duben 2025 přinesl v oblasti srážek značné regionální rozdíly. Sucho zasáhlo většinu střední Evropy, Velké Británie, jižní Fennoskandie i část východní Evropy. Naopak více srážek než obvykle spadlo v jižní Evropě, severním Norsku, jižním Finsku a některých částech západního Ruska. V Alpách vedly silné deště ke vzniku záplav, sesuvů půdy i lavin.
Sucho se rovněž projevilo na západě Severní Ameriky, ve východní Asii, v jižní Austrálii, na Madagaskaru i v některých částech Jižní Ameriky. Naproti tomu nadprůměrné srážky zaznamenaly Kanada, Aljaška, centrální oblasti Ruska, jižní Afrika, severní Austrálie i centrální části Jižní Ameriky. Některé regiony čelily závažným záplavám.
Zveřejněná data znovu potvrzují, že globální klimatický systém se nevrací k hodnotám, které známe z minulosti. Překračování hranice 1,5 °C již není výjimečnou událostí, ale stále častějším jevem. Pařížská klimatická dohoda přitom výslovně stanovila za cíl právě zabránit dlouhodobému překročení této hranice. Skutečný vývoj však ukazuje, že svět se této metě nejenže nevyhýbá, ale stále více se od ní vzdaluje.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
