Podle nejnovější zprávy služby Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), se duben 2025 zařadil jako druhý nejteplejší duben od začátku měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než dlouhodobý průměr za období 1991–2020. Oproti předindustriálnímu období (1850–1900) tak byla globální teplota vyšší o 1,51 °C, což potvrzuje pokračující trend překračování klíčového klimatického prahu stanoveného Pařížskou dohodou.
Duben 2025 byl již 21. měsícem z posledních 22, kdy globální průměrná teplota přesáhla hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. I když byl o 0,07 °C chladnější než rekordní duben 2024, překonal třetí nejteplejší duben z roku 2016. Dvanáctiměsíční průměr (květen 2024 – duben 2025) činil 1,58 °C nad předindustriálním průměrem, což ukazuje, že překročení této hranice již není výjimečné, ale spíše novou normou.
„Globálně byl duben 2025 druhým nejteplejším zaznamenaným dubnem, čímž se prodlužuje série měsíců s teplotami přesahujícími 1,5 °C nad předindustriální úrovní,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie ECMWF. Zdůraznila také význam nepřetržitého monitorování klimatických změn, které je klíčové pro správnou reakci na vývoj situace.
V Evropě činila průměrná teplota 9,38 °C, což představuje nárůst o 1,01 °C oproti průměru a řadí duben 2025 na šesté místo mezi nejteplejšími dubny v historii kontinentu. Nejvyšší teplotní odchylky byly zaznamenány ve východní Evropě, západním Rusku, Kazachstánu a Norsku. Chladněji bylo v Turecku, částech Bulharska, Rumunska, na Krymu a v severních oblastech Fennoskandie.
Za hranicemi Evropy panovalo nadprůměrné teplo na Dálném východě Ruska, ve většině střední Asie, Severní Americe, částech Austrálie a západní i poloostrovní části Antarktidy. Naopak chladnější počasí bylo zaznamenáno v jižní Jižní Americe, východní Kanadě u Velkých jezer, na severovýchodě Grónska, Svalbardu, severní Austrálii a ve východní Antarktidě.
Teplota mořské hladiny v pásmu mezi 60° jižní a 60° severní šířky dosáhla 20,89 °C, což je druhá nejvyšší hodnota pro duben v historii měření. Přestože byla o 0,15 °C nižší než v rekordním dubnu 2024, zůstávají oceánské teploty neobvykle vysoké. Zejména severovýchodní Atlantik vykazoval i nadále rekordní hodnoty. Teplejší než obvykle zůstávalo i Středozemní moře, i když již méně výrazně než v březnu.
V Arktidě byla ledová pokrývka o 3 % nižší než průměr, což je šestý nejnižší dubnový výsledek za posledních 47 let satelitního sledování. Výrazné úbytky ledu byly pozorovány v Barentsově a Ochotském moři. Naopak v Grónském moři bylo ledu více než obvykle.
V Antarktidě byla ledová pokrývka o 10 % nižší než průměr, což představuje desátou nejnižší hodnotu pro měsíc duben. Rozložení ledu bylo nicméně regionálně velmi rozdílné.
Duben 2025 přinesl v oblasti srážek značné regionální rozdíly. Sucho zasáhlo většinu střední Evropy, Velké Británie, jižní Fennoskandie i část východní Evropy. Naopak více srážek než obvykle spadlo v jižní Evropě, severním Norsku, jižním Finsku a některých částech západního Ruska. V Alpách vedly silné deště ke vzniku záplav, sesuvů půdy i lavin.
Sucho se rovněž projevilo na západě Severní Ameriky, ve východní Asii, v jižní Austrálii, na Madagaskaru i v některých částech Jižní Ameriky. Naproti tomu nadprůměrné srážky zaznamenaly Kanada, Aljaška, centrální oblasti Ruska, jižní Afrika, severní Austrálie i centrální části Jižní Ameriky. Některé regiony čelily závažným záplavám.
Zveřejněná data znovu potvrzují, že globální klimatický systém se nevrací k hodnotám, které známe z minulosti. Překračování hranice 1,5 °C již není výjimečnou událostí, ale stále častějším jevem. Pařížská klimatická dohoda přitom výslovně stanovila za cíl právě zabránit dlouhodobému překročení této hranice. Skutečný vývoj však ukazuje, že svět se této metě nejenže nevyhýbá, ale stále více se od ní vzdaluje.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
