Podle nejnovější zprávy služby Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), se duben 2025 zařadil jako druhý nejteplejší duben od začátku měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než dlouhodobý průměr za období 1991–2020. Oproti předindustriálnímu období (1850–1900) tak byla globální teplota vyšší o 1,51 °C, což potvrzuje pokračující trend překračování klíčového klimatického prahu stanoveného Pařížskou dohodou.
Duben 2025 byl již 21. měsícem z posledních 22, kdy globální průměrná teplota přesáhla hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. I když byl o 0,07 °C chladnější než rekordní duben 2024, překonal třetí nejteplejší duben z roku 2016. Dvanáctiměsíční průměr (květen 2024 – duben 2025) činil 1,58 °C nad předindustriálním průměrem, což ukazuje, že překročení této hranice již není výjimečné, ale spíše novou normou.
„Globálně byl duben 2025 druhým nejteplejším zaznamenaným dubnem, čímž se prodlužuje série měsíců s teplotami přesahujícími 1,5 °C nad předindustriální úrovní,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie ECMWF. Zdůraznila také význam nepřetržitého monitorování klimatických změn, které je klíčové pro správnou reakci na vývoj situace.
V Evropě činila průměrná teplota 9,38 °C, což představuje nárůst o 1,01 °C oproti průměru a řadí duben 2025 na šesté místo mezi nejteplejšími dubny v historii kontinentu. Nejvyšší teplotní odchylky byly zaznamenány ve východní Evropě, západním Rusku, Kazachstánu a Norsku. Chladněji bylo v Turecku, částech Bulharska, Rumunska, na Krymu a v severních oblastech Fennoskandie.
Za hranicemi Evropy panovalo nadprůměrné teplo na Dálném východě Ruska, ve většině střední Asie, Severní Americe, částech Austrálie a západní i poloostrovní části Antarktidy. Naopak chladnější počasí bylo zaznamenáno v jižní Jižní Americe, východní Kanadě u Velkých jezer, na severovýchodě Grónska, Svalbardu, severní Austrálii a ve východní Antarktidě.
Teplota mořské hladiny v pásmu mezi 60° jižní a 60° severní šířky dosáhla 20,89 °C, což je druhá nejvyšší hodnota pro duben v historii měření. Přestože byla o 0,15 °C nižší než v rekordním dubnu 2024, zůstávají oceánské teploty neobvykle vysoké. Zejména severovýchodní Atlantik vykazoval i nadále rekordní hodnoty. Teplejší než obvykle zůstávalo i Středozemní moře, i když již méně výrazně než v březnu.
V Arktidě byla ledová pokrývka o 3 % nižší než průměr, což je šestý nejnižší dubnový výsledek za posledních 47 let satelitního sledování. Výrazné úbytky ledu byly pozorovány v Barentsově a Ochotském moři. Naopak v Grónském moři bylo ledu více než obvykle.
V Antarktidě byla ledová pokrývka o 10 % nižší než průměr, což představuje desátou nejnižší hodnotu pro měsíc duben. Rozložení ledu bylo nicméně regionálně velmi rozdílné.
Duben 2025 přinesl v oblasti srážek značné regionální rozdíly. Sucho zasáhlo většinu střední Evropy, Velké Británie, jižní Fennoskandie i část východní Evropy. Naopak více srážek než obvykle spadlo v jižní Evropě, severním Norsku, jižním Finsku a některých částech západního Ruska. V Alpách vedly silné deště ke vzniku záplav, sesuvů půdy i lavin.
Sucho se rovněž projevilo na západě Severní Ameriky, ve východní Asii, v jižní Austrálii, na Madagaskaru i v některých částech Jižní Ameriky. Naproti tomu nadprůměrné srážky zaznamenaly Kanada, Aljaška, centrální oblasti Ruska, jižní Afrika, severní Austrálie i centrální části Jižní Ameriky. Některé regiony čelily závažným záplavám.
Zveřejněná data znovu potvrzují, že globální klimatický systém se nevrací k hodnotám, které známe z minulosti. Překračování hranice 1,5 °C již není výjimečnou událostí, ale stále častějším jevem. Pařížská klimatická dohoda přitom výslovně stanovila za cíl právě zabránit dlouhodobému překročení této hranice. Skutečný vývoj však ukazuje, že svět se této metě nejenže nevyhýbá, ale stále více se od ní vzdaluje.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
