38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Všechno podle indických médií začalo, když byla žena hospitalizována v nemocnici R.L. Jalappa v Kolaru v únoru minulého roku kvůli operaci srdce. Během léčby lékaři zjistili, že její krev neodpovídá žádnému jinému dárci, ani krvi její rodiny.
Po neúspěšných pokusech o nalezení kompatibilního dárce byla její krev poslána do mezinárodní laboratoře pro reference krevních skupin (IBGRL) v Bristolu, kde odborníci zjistili, že její krev reaguje s každým testovaným vzorkem neobvykle.
Po několika měsících testování a použití molekulárních technik byla v její krvi potvrzena přítomnost zcela nového antigenu. Tento antigen byl nyní oficiálně uznán jako součást Cromerova systému krevních skupin (CR) a dostal název CRIB – CR pro Cromera a IB pro Indii, konkrétně pro Bengaluru, které je místem výzkumu.
Objev byl poprvé oznámen na mezinárodní konferenci o krevních transfúzích, která se konala 4. června 2025 v Miláně. Tento antigen představuje významný pokrok v oblasti hematologie a krevních skupin, který se týká nejen této ženy, ale i dalších lidí s neobvyklými krevními skupinami.
Lékaři upozornili, že pokud tato žena bude někdy potřebovat transfúzi, nebude se moci spolehnout na krev od jiných lidí, protože její krevní skupina je zcela unikátní. Pro plánované operace bude muset zvýšit hladinu hemoglobinu ve své vlastní krvi a uchovat si vlastní krev dopředu, což je proces nazývaný autologní transfúze.
Rotary Bangalore TTK Blood Centre a další organizace zahájily program "Rare Blood Donor" (Dárce vzácné krve), který pomáhá lidem s neobvyklými krevními skupinami. V rámci tohoto programu již bylo nalezeno 21 vzácných dárců z více než 2 000 testovaných.
Příběh této ženy není jen vzácným objevem, ale také připomínkou důležitosti krevního testování a darování krve pro záchranu životů. Tento unikátní případ ukazuje, jak zásadní je pochopení a rozšíření znalostí o vzácných krevních skupinách, které mohou pomoci nejen jednotlivcům, ale celým komunitám.
Uspořádat rozhovor s hlavou státu je obvykle na novináři, který musí oficiálně požádat o setkání. Avšak v případě běloruského diktátora Alexandra Lukašenka to bylo naopak. Od jara se jeho spojenci vytrvale snažili kontaktovat novináře Simona Shustera s nabídkou rozhovoru. Nebylo okamžitě zřejmé, co Bělorusové chtějí, jelikož se novinář zabýval spíše Ruskem a Ukrajinou. Lukašenkův režim platí za jeden z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na světě, a má téměř nulové vztahy se čtyřmi z pěti sousedních států. Jeho závislost na Rusku je téměř stoprocentní. Od roku 2022 Rusko využívá Bělorusko jako hlavní základnu, výcvikové středisko a zdroj zásob pro svou invazi na Ukrajinu. Přestože Lukašenko se vyhnul přímému zapojení do bojů, Ukrajina i většina Evropy ho považují za Putinova spojence.
Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.