38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Všechno podle indických médií začalo, když byla žena hospitalizována v nemocnici R.L. Jalappa v Kolaru v únoru minulého roku kvůli operaci srdce. Během léčby lékaři zjistili, že její krev neodpovídá žádnému jinému dárci, ani krvi její rodiny.
Po neúspěšných pokusech o nalezení kompatibilního dárce byla její krev poslána do mezinárodní laboratoře pro reference krevních skupin (IBGRL) v Bristolu, kde odborníci zjistili, že její krev reaguje s každým testovaným vzorkem neobvykle.
Po několika měsících testování a použití molekulárních technik byla v její krvi potvrzena přítomnost zcela nového antigenu. Tento antigen byl nyní oficiálně uznán jako součást Cromerova systému krevních skupin (CR) a dostal název CRIB – CR pro Cromera a IB pro Indii, konkrétně pro Bengaluru, které je místem výzkumu.
Objev byl poprvé oznámen na mezinárodní konferenci o krevních transfúzích, která se konala 4. června 2025 v Miláně. Tento antigen představuje významný pokrok v oblasti hematologie a krevních skupin, který se týká nejen této ženy, ale i dalších lidí s neobvyklými krevními skupinami.
Lékaři upozornili, že pokud tato žena bude někdy potřebovat transfúzi, nebude se moci spolehnout na krev od jiných lidí, protože její krevní skupina je zcela unikátní. Pro plánované operace bude muset zvýšit hladinu hemoglobinu ve své vlastní krvi a uchovat si vlastní krev dopředu, což je proces nazývaný autologní transfúze.
Rotary Bangalore TTK Blood Centre a další organizace zahájily program "Rare Blood Donor" (Dárce vzácné krve), který pomáhá lidem s neobvyklými krevními skupinami. V rámci tohoto programu již bylo nalezeno 21 vzácných dárců z více než 2 000 testovaných.
Příběh této ženy není jen vzácným objevem, ale také připomínkou důležitosti krevního testování a darování krve pro záchranu životů. Tento unikátní případ ukazuje, jak zásadní je pochopení a rozšíření znalostí o vzácných krevních skupinách, které mohou pomoci nejen jednotlivcům, ale celým komunitám.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.
Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v týdnu jako jeden z prvních kroků ve funkci sundal ukrajinskou vlajku ze sněmovní budovy. Stal se terčem kritiky některých občanů i vybraných politiků. Babišův nejbližší spolupracovník Karel Havlíček (ANO) nicméně naznačil, že by ukrajinské vlajky mohly zmizet i z budov dalších státních institucí.