Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Tyto země, které byly v minulosti násilně připojeny k Sovětskému svazu, po jeho rozpadu znovu získaly nezávislost a rychle se integrovaly do západního politického, ekonomického a bezpečnostního systému, kdy v roce 2004 vstoupily do NATO a Evropské unie.
Přesto jejich geografická blízkost k Rusku a historické vazby na tuto zemi znamenají, že jsou stále velmi zranitelné – nejen vůči vojenským hrozbám, ale i vůči sofistikovaným taktikám informačního válčení. Kreml dlouhodobě zpochybňuje historické narativy o suverenitě těchto států a snaží se využívat vnitřní politické rozdělení k destabilizaci jejich legitimity.
Ačkoli tyto taktiky nejsou přímou vojenskou agresí, jejich cílem je destabilizace a nátlak, což znamená, že klíčovou otázkou pro západní politiky a bezpečnostní analytiky je spíše to, jakým způsobem může Rusko jednat, než zda vůbec. Jaké nástroje, nové i staré, může Putin použít, a jak na ně mohou Baltské státy a jejich západní spojenci reagovat?
Pro předpovědi toho, jakým směrem se Putinovo Rusko vydá, existují podle expertů různé analytické přístupy, které jsou založeny na třech hlavních metodách: analýze historických paralel, pohledu na vůdce jako na racionální rozhodovatele a psychologickém profilu lídrů.
Historická analogie spočívá v hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi. Dnes to může pomoci odhalit vzorce ruské expanze, například v oblasti jejího geopolitického úsilí o obnovu ztracené mocenské pozice, jak tomu bylo v minulosti. Tento přístup ale může být i zavádějící, protože dnešní geopolitická situace není stejná jako ta, která panovala v minulých stoletích.
Přístup založený na kalkulaci nákladů a přínosů předpokládá, že Putin a jeho administrativní tým jsou racionálními aktéry, kteří zvažují všechny náklady a výhody předtím, než podniknou vojenskou nebo politickou akci. Tato metodologie má však omezenou platnost v případě autoritářských režimů, kde rozhodnutí vznikají často za zavřenými dveřmi.
Psychologické profilování lídrů pak zohledňuje vnitřní faktory, jako jsou emocionální motivace, kognitivní zkreslení a osobní přesvědčení, která formují jejich rozhodování. U Putina například není rozhodování jen výsledkem racionální kalkulace, ale i silných osobních přesvědčení a vnitřních obav.
Historie často vytváří vzory, které mohou naznačit, jakým směrem se Rusko v budoucnu vydá. Po Velké severní válce (1700–1721) bylo dnešní Estonsko a Lotyšsko pohlceno Ruskem, ale zachovaly si jistou autonomii, což vedlo k vytvoření tzv. Baltského zvláštního řádu. Tento systém zaručoval privilegium německé šlechty, zachování luteránské víry a používání němčiny jako administrativního jazyka. Litva byla do Ruska připojena až po rozdělení Polska v roce 1795.
Dnešní ruský narativ, který trvá na „legálnosti“ a „dobrovolnosti“ připojení baltských států k Sovětskému svazu, naznačuje, že Moskva stále tyto země považuje za provincii, která byla ztracena ve prospěch Západu. Tento postoj ukazuje, jak Kreml může využít historických argumentů k ospravedlnění svého revizionistického chování.
Putinův světový názor je utvářen jeho zkušenostmi z období studené války. Zatímco Západ v 90. letech vítězil, Rusko čelilo vnitřnímu rozpadu a kolapsu. Integrace Baltských států do NATO a EU byla pro Rusko vnímána jako zrada a ponížení. Tento moment byl základem Putinovy ideologie, která dnes stále odmítá západní liberalismus jako hrozbu pro ruskou bezpečnost a stabilitu.
Přestože někteří analytici považovali Putinovo vystupování v počátcích jeho vlády za pragmatické, ve skutečnosti ho více než pragmatismus motivuje osobní frustrace a touha po obnovení ruské velmocenské pozice. To je patrné z jeho proslulého proslovu v Mnichově v roce 2007, který mnozí tehdy považovali za pouhé vyjádření tvrdosti, ale dnes vypadá spíše jako deklarace úmyslu.
Putinova autoritářská vláda není v post-sovětské éře zaměřena na vytváření otevřeného dialogu, ale na posilování moci skrze manipulaci, dezinformace a destabilizaci. Estonsko, jako příklad úspěšného západního demokratického modelu, je pro Rusko citlivým bodem. Ruské informační operace, cyberútoky a historické disputy, jako například nedořešená otázka hranic mezi Estonskem a Ruskem, slouží k udržení strategické nejistoty a nátlaku.
Putinova strategie vůči Baltským státům není zaměřena na přímou vojenskou agresi, ale na destabilizaci, což Rusku umožňuje útočit i bez otevřeného konfliktu. Historické a ideologické faktory, stejně jako psychologické manipulace, tvoří jádro ruské geopolitické hry v regionu. Baltské státy, včetně Estonska, čelí nejen vojenským hrozbám, ale i sofistikovaným pokusům o narušení jejich stability a politické jednoty.
Pokud tyto státy nebudou schopny správně předvídat ruskou strategii a adekvátně reagovat, mohou se stát obětí dlouhodobé destabilizace, která nakonec ohrozí jejich západní orientaci a bezpečnost.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.