EU miluje americký plyn, i když za něj Česko a další platí víc, říká Trumpův lobbista. Teď před hlavou USA varuje

V roce 2013 se Fred H. Hutchison, washingtonský lobbista s více než dvacetiletou praxí, ocitl na recepci v litevské ambasádě, která sídlí v částečně zbourané vile nedaleko Bílého domu. Během večera zaslechl diplomata, jak si stěžuje na „žárlivý“ americký přístup k nově objeveným ložiskům břidlicového plynu v USA.

Po rozhovoru s ním zjistil, že se jedná o zástupce litevské ambasády Simona Šatūnase, který apeloval na americkou vládu, aby umožnila vývoz plynu do Evropy. Hutchison tento nápad považoval za skvělou příležitost pro lobbing.

Podpořen Šatūnasem a jeho diplomatickými kontakty, Hutchison založil lobbistickou skupinu složenou z dvanácti ambasád, zejména z východní a střední Evropy, které měly jedno společné: jejich zájem na tom, aby americký zkapalněný zemní plyn (LNG) našel cestu do Evropy. Tyto post-sovětské země totiž dobře chápaly rizika, která představuje závislost na ruském plynu, zejména po anexi Krymu v roce 2014.

I když zpočátku čelil silné konkurenci levného ruského plynu, USA se postupně staly největším světovým vývozcem LNG. V roce 2023 to USA oficiálně potvrdily, a to díky lobbování a diplomatickému tlaku, který vyvíjel Hutchison a jeho organizace LNG Allies.

Trump, který tento obchodní vztah podporoval, nyní ohrožuje evropskou energii tím, že je připraven se s Ruskem dohodnout na ústupcích a ekonomických dohodách, které mohou výrazně poškodit export amerického plynu. Někteří experti se obávají, že jeho kontakty s Putinem mohou vést k obnovení ruských energetických toků do Evropy, což by bylo pro americký LNG obchod fatální.

„Jediná věc, která by mohla ohrozit tento rychlý růst amerického LNG, je opětovné otevření toků ruského plynu,“ uvedl Geoffrey Pyatt, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině.

Trumpův spojenec, lobbista Hutchison, vnímá možné obnovení ruského energetického vlivu na Evropu jako „asteroid“, který může mít katastrofální následky pro americký plyn. Tento obchod totiž za poslední roky vydělal miliardy dolarů, a jak upozorňuje Hutchison, Amerika si už nemůže dovolit ztratit svou pozici na evropském trhu.

Evropské země, jako Litva, Polsko nebo Česká republika, sice platily vyšší cenu za americký plyn kvůli nákladům na jeho zkapalnění, přepravu a regasifikaci, ale za tuto cenu získaly bezpečnost dodávek. A to se ukázalo jako klíčové, když Rusko začalo svou agresi na Ukrajině a evropské země se začaly odříkávat závislosti na ruském plynu.

Americký tlak na Evropu, aby investovala do plynové infrastruktury a přijímala více LNG, byl evidentní i po příchodu Bidenovy administrativy, která navzdory klimatickým slibům neustále tlačila na výstavbu nových terminálů pro zkapalněný plyn. Tato snaha přinesla své ovoce, když EU souhlasila s masivními investicemi do terminálů na zkapalněný plyn, které měly do roku 2025 více než zdvojnásobit kapacitu.

Ale i přes to, že Trump pokračuje v podpoře exportu LNG do Evropy, jeho nevyzpytatelné kroky na mezinárodní scéně – včetně jeho obratů v politice vůči Putinovi – vytvářejí v Evropě značnou nervozitu. Evropané se totiž obávají, že Trump, který se nikdy netajil svou náklonností k autoritářským lídrům, by mohl podepsat dohodu s Ruskem, pokud tedy Putin ukončí válku, která by uvolnila sankce a obnovila ruský plyn v Evropě.

I když Trump tvrdí, že podporuje energetickou nezávislost Evropy, jeho politiky by mohly celou tuto strategii ohrozit. A zatímco Evropa se dál snaží diverzifikovat své zdroje energie, obchod s americkým LNG se stále více potýká s geopolitickými tlaky.

Konečné rozhodnutí tedy zůstává v rukou několika vysoce postavených lidí v Bílém domě, kteří budou muset vyřešit, zda je zajištění energetické dominance USA důležitější než udržení stability v Evropě.