Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
V roce 2013 se Fred H. Hutchison, washingtonský lobbista s více než dvacetiletou praxí, ocitl na recepci v litevské ambasádě, která sídlí v částečně zbourané vile nedaleko Bílého domu. Během večera zaslechl diplomata, jak si stěžuje na „žárlivý“ americký přístup k nově objeveným ložiskům břidlicového plynu v USA.
Po rozhovoru s ním zjistil, že se jedná o zástupce litevské ambasády Simona Šatūnase, který apeloval na americkou vládu, aby umožnila vývoz plynu do Evropy. Hutchison tento nápad považoval za skvělou příležitost pro lobbing.
Podpořen Šatūnasem a jeho diplomatickými kontakty, Hutchison založil lobbistickou skupinu složenou z dvanácti ambasád, zejména z východní a střední Evropy, které měly jedno společné: jejich zájem na tom, aby americký zkapalněný zemní plyn (LNG) našel cestu do Evropy. Tyto post-sovětské země totiž dobře chápaly rizika, která představuje závislost na ruském plynu, zejména po anexi Krymu v roce 2014.
I když zpočátku čelil silné konkurenci levného ruského plynu, USA se postupně staly největším světovým vývozcem LNG. V roce 2023 to USA oficiálně potvrdily, a to díky lobbování a diplomatickému tlaku, který vyvíjel Hutchison a jeho organizace LNG Allies.
Trump, který tento obchodní vztah podporoval, nyní ohrožuje evropskou energii tím, že je připraven se s Ruskem dohodnout na ústupcích a ekonomických dohodách, které mohou výrazně poškodit export amerického plynu. Někteří experti se obávají, že jeho kontakty s Putinem mohou vést k obnovení ruských energetických toků do Evropy, což by bylo pro americký LNG obchod fatální.
„Jediná věc, která by mohla ohrozit tento rychlý růst amerického LNG, je opětovné otevření toků ruského plynu,“ uvedl Geoffrey Pyatt, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině.
Trumpův spojenec, lobbista Hutchison, vnímá možné obnovení ruského energetického vlivu na Evropu jako „asteroid“, který může mít katastrofální následky pro americký plyn. Tento obchod totiž za poslední roky vydělal miliardy dolarů, a jak upozorňuje Hutchison, Amerika si už nemůže dovolit ztratit svou pozici na evropském trhu.
Evropské země, jako Litva, Polsko nebo Česká republika, sice platily vyšší cenu za americký plyn kvůli nákladům na jeho zkapalnění, přepravu a regasifikaci, ale za tuto cenu získaly bezpečnost dodávek. A to se ukázalo jako klíčové, když Rusko začalo svou agresi na Ukrajině a evropské země se začaly odříkávat závislosti na ruském plynu.
Americký tlak na Evropu, aby investovala do plynové infrastruktury a přijímala více LNG, byl evidentní i po příchodu Bidenovy administrativy, která navzdory klimatickým slibům neustále tlačila na výstavbu nových terminálů pro zkapalněný plyn. Tato snaha přinesla své ovoce, když EU souhlasila s masivními investicemi do terminálů na zkapalněný plyn, které měly do roku 2025 více než zdvojnásobit kapacitu.
Ale i přes to, že Trump pokračuje v podpoře exportu LNG do Evropy, jeho nevyzpytatelné kroky na mezinárodní scéně – včetně jeho obratů v politice vůči Putinovi – vytvářejí v Evropě značnou nervozitu. Evropané se totiž obávají, že Trump, který se nikdy netajil svou náklonností k autoritářským lídrům, by mohl podepsat dohodu s Ruskem, pokud tedy Putin ukončí válku, která by uvolnila sankce a obnovila ruský plyn v Evropě.
I když Trump tvrdí, že podporuje energetickou nezávislost Evropy, jeho politiky by mohly celou tuto strategii ohrozit. A zatímco Evropa se dál snaží diverzifikovat své zdroje energie, obchod s americkým LNG se stále více potýká s geopolitickými tlaky.
Konečné rozhodnutí tedy zůstává v rukou několika vysoce postavených lidí v Bílém domě, kteří budou muset vyřešit, zda je zajištění energetické dominance USA důležitější než udržení stability v Evropě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.