Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
V roce 2013 se Fred H. Hutchison, washingtonský lobbista s více než dvacetiletou praxí, ocitl na recepci v litevské ambasádě, která sídlí v částečně zbourané vile nedaleko Bílého domu. Během večera zaslechl diplomata, jak si stěžuje na „žárlivý“ americký přístup k nově objeveným ložiskům břidlicového plynu v USA.
Po rozhovoru s ním zjistil, že se jedná o zástupce litevské ambasády Simona Šatūnase, který apeloval na americkou vládu, aby umožnila vývoz plynu do Evropy. Hutchison tento nápad považoval za skvělou příležitost pro lobbing.
Podpořen Šatūnasem a jeho diplomatickými kontakty, Hutchison založil lobbistickou skupinu složenou z dvanácti ambasád, zejména z východní a střední Evropy, které měly jedno společné: jejich zájem na tom, aby americký zkapalněný zemní plyn (LNG) našel cestu do Evropy. Tyto post-sovětské země totiž dobře chápaly rizika, která představuje závislost na ruském plynu, zejména po anexi Krymu v roce 2014.
I když zpočátku čelil silné konkurenci levného ruského plynu, USA se postupně staly největším světovým vývozcem LNG. V roce 2023 to USA oficiálně potvrdily, a to díky lobbování a diplomatickému tlaku, který vyvíjel Hutchison a jeho organizace LNG Allies.
Trump, který tento obchodní vztah podporoval, nyní ohrožuje evropskou energii tím, že je připraven se s Ruskem dohodnout na ústupcích a ekonomických dohodách, které mohou výrazně poškodit export amerického plynu. Někteří experti se obávají, že jeho kontakty s Putinem mohou vést k obnovení ruských energetických toků do Evropy, což by bylo pro americký LNG obchod fatální.
„Jediná věc, která by mohla ohrozit tento rychlý růst amerického LNG, je opětovné otevření toků ruského plynu,“ uvedl Geoffrey Pyatt, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině.
Trumpův spojenec, lobbista Hutchison, vnímá možné obnovení ruského energetického vlivu na Evropu jako „asteroid“, který může mít katastrofální následky pro americký plyn. Tento obchod totiž za poslední roky vydělal miliardy dolarů, a jak upozorňuje Hutchison, Amerika si už nemůže dovolit ztratit svou pozici na evropském trhu.
Evropské země, jako Litva, Polsko nebo Česká republika, sice platily vyšší cenu za americký plyn kvůli nákladům na jeho zkapalnění, přepravu a regasifikaci, ale za tuto cenu získaly bezpečnost dodávek. A to se ukázalo jako klíčové, když Rusko začalo svou agresi na Ukrajině a evropské země se začaly odříkávat závislosti na ruském plynu.
Americký tlak na Evropu, aby investovala do plynové infrastruktury a přijímala více LNG, byl evidentní i po příchodu Bidenovy administrativy, která navzdory klimatickým slibům neustále tlačila na výstavbu nových terminálů pro zkapalněný plyn. Tato snaha přinesla své ovoce, když EU souhlasila s masivními investicemi do terminálů na zkapalněný plyn, které měly do roku 2025 více než zdvojnásobit kapacitu.
Ale i přes to, že Trump pokračuje v podpoře exportu LNG do Evropy, jeho nevyzpytatelné kroky na mezinárodní scéně – včetně jeho obratů v politice vůči Putinovi – vytvářejí v Evropě značnou nervozitu. Evropané se totiž obávají, že Trump, který se nikdy netajil svou náklonností k autoritářským lídrům, by mohl podepsat dohodu s Ruskem, pokud tedy Putin ukončí válku, která by uvolnila sankce a obnovila ruský plyn v Evropě.
I když Trump tvrdí, že podporuje energetickou nezávislost Evropy, jeho politiky by mohly celou tuto strategii ohrozit. A zatímco Evropa se dál snaží diverzifikovat své zdroje energie, obchod s americkým LNG se stále více potýká s geopolitickými tlaky.
Konečné rozhodnutí tedy zůstává v rukou několika vysoce postavených lidí v Bílém domě, kteří budou muset vyřešit, zda je zajištění energetické dominance USA důležitější než udržení stability v Evropě.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.