Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
V roce 2013 se Fred H. Hutchison, washingtonský lobbista s více než dvacetiletou praxí, ocitl na recepci v litevské ambasádě, která sídlí v částečně zbourané vile nedaleko Bílého domu. Během večera zaslechl diplomata, jak si stěžuje na „žárlivý“ americký přístup k nově objeveným ložiskům břidlicového plynu v USA.
Po rozhovoru s ním zjistil, že se jedná o zástupce litevské ambasády Simona Šatūnase, který apeloval na americkou vládu, aby umožnila vývoz plynu do Evropy. Hutchison tento nápad považoval za skvělou příležitost pro lobbing.
Podpořen Šatūnasem a jeho diplomatickými kontakty, Hutchison založil lobbistickou skupinu složenou z dvanácti ambasád, zejména z východní a střední Evropy, které měly jedno společné: jejich zájem na tom, aby americký zkapalněný zemní plyn (LNG) našel cestu do Evropy. Tyto post-sovětské země totiž dobře chápaly rizika, která představuje závislost na ruském plynu, zejména po anexi Krymu v roce 2014.
I když zpočátku čelil silné konkurenci levného ruského plynu, USA se postupně staly největším světovým vývozcem LNG. V roce 2023 to USA oficiálně potvrdily, a to díky lobbování a diplomatickému tlaku, který vyvíjel Hutchison a jeho organizace LNG Allies.
Trump, který tento obchodní vztah podporoval, nyní ohrožuje evropskou energii tím, že je připraven se s Ruskem dohodnout na ústupcích a ekonomických dohodách, které mohou výrazně poškodit export amerického plynu. Někteří experti se obávají, že jeho kontakty s Putinem mohou vést k obnovení ruských energetických toků do Evropy, což by bylo pro americký LNG obchod fatální.
„Jediná věc, která by mohla ohrozit tento rychlý růst amerického LNG, je opětovné otevření toků ruského plynu,“ uvedl Geoffrey Pyatt, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině.
Trumpův spojenec, lobbista Hutchison, vnímá možné obnovení ruského energetického vlivu na Evropu jako „asteroid“, který může mít katastrofální následky pro americký plyn. Tento obchod totiž za poslední roky vydělal miliardy dolarů, a jak upozorňuje Hutchison, Amerika si už nemůže dovolit ztratit svou pozici na evropském trhu.
Evropské země, jako Litva, Polsko nebo Česká republika, sice platily vyšší cenu za americký plyn kvůli nákladům na jeho zkapalnění, přepravu a regasifikaci, ale za tuto cenu získaly bezpečnost dodávek. A to se ukázalo jako klíčové, když Rusko začalo svou agresi na Ukrajině a evropské země se začaly odříkávat závislosti na ruském plynu.
Americký tlak na Evropu, aby investovala do plynové infrastruktury a přijímala více LNG, byl evidentní i po příchodu Bidenovy administrativy, která navzdory klimatickým slibům neustále tlačila na výstavbu nových terminálů pro zkapalněný plyn. Tato snaha přinesla své ovoce, když EU souhlasila s masivními investicemi do terminálů na zkapalněný plyn, které měly do roku 2025 více než zdvojnásobit kapacitu.
Ale i přes to, že Trump pokračuje v podpoře exportu LNG do Evropy, jeho nevyzpytatelné kroky na mezinárodní scéně – včetně jeho obratů v politice vůči Putinovi – vytvářejí v Evropě značnou nervozitu. Evropané se totiž obávají, že Trump, který se nikdy netajil svou náklonností k autoritářským lídrům, by mohl podepsat dohodu s Ruskem, pokud tedy Putin ukončí válku, která by uvolnila sankce a obnovila ruský plyn v Evropě.
I když Trump tvrdí, že podporuje energetickou nezávislost Evropy, jeho politiky by mohly celou tuto strategii ohrozit. A zatímco Evropa se dál snaží diverzifikovat své zdroje energie, obchod s americkým LNG se stále více potýká s geopolitickými tlaky.
Konečné rozhodnutí tedy zůstává v rukou několika vysoce postavených lidí v Bílém domě, kteří budou muset vyřešit, zda je zajištění energetické dominance USA důležitější než udržení stability v Evropě.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.