Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
V roce 2013 se Fred H. Hutchison, washingtonský lobbista s více než dvacetiletou praxí, ocitl na recepci v litevské ambasádě, která sídlí v částečně zbourané vile nedaleko Bílého domu. Během večera zaslechl diplomata, jak si stěžuje na „žárlivý“ americký přístup k nově objeveným ložiskům břidlicového plynu v USA.
Po rozhovoru s ním zjistil, že se jedná o zástupce litevské ambasády Simona Šatūnase, který apeloval na americkou vládu, aby umožnila vývoz plynu do Evropy. Hutchison tento nápad považoval za skvělou příležitost pro lobbing.
Podpořen Šatūnasem a jeho diplomatickými kontakty, Hutchison založil lobbistickou skupinu složenou z dvanácti ambasád, zejména z východní a střední Evropy, které měly jedno společné: jejich zájem na tom, aby americký zkapalněný zemní plyn (LNG) našel cestu do Evropy. Tyto post-sovětské země totiž dobře chápaly rizika, která představuje závislost na ruském plynu, zejména po anexi Krymu v roce 2014.
I když zpočátku čelil silné konkurenci levného ruského plynu, USA se postupně staly největším světovým vývozcem LNG. V roce 2023 to USA oficiálně potvrdily, a to díky lobbování a diplomatickému tlaku, který vyvíjel Hutchison a jeho organizace LNG Allies.
Trump, který tento obchodní vztah podporoval, nyní ohrožuje evropskou energii tím, že je připraven se s Ruskem dohodnout na ústupcích a ekonomických dohodách, které mohou výrazně poškodit export amerického plynu. Někteří experti se obávají, že jeho kontakty s Putinem mohou vést k obnovení ruských energetických toků do Evropy, což by bylo pro americký LNG obchod fatální.
„Jediná věc, která by mohla ohrozit tento rychlý růst amerického LNG, je opětovné otevření toků ruského plynu,“ uvedl Geoffrey Pyatt, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině.
Trumpův spojenec, lobbista Hutchison, vnímá možné obnovení ruského energetického vlivu na Evropu jako „asteroid“, který může mít katastrofální následky pro americký plyn. Tento obchod totiž za poslední roky vydělal miliardy dolarů, a jak upozorňuje Hutchison, Amerika si už nemůže dovolit ztratit svou pozici na evropském trhu.
Evropské země, jako Litva, Polsko nebo Česká republika, sice platily vyšší cenu za americký plyn kvůli nákladům na jeho zkapalnění, přepravu a regasifikaci, ale za tuto cenu získaly bezpečnost dodávek. A to se ukázalo jako klíčové, když Rusko začalo svou agresi na Ukrajině a evropské země se začaly odříkávat závislosti na ruském plynu.
Americký tlak na Evropu, aby investovala do plynové infrastruktury a přijímala více LNG, byl evidentní i po příchodu Bidenovy administrativy, která navzdory klimatickým slibům neustále tlačila na výstavbu nových terminálů pro zkapalněný plyn. Tato snaha přinesla své ovoce, když EU souhlasila s masivními investicemi do terminálů na zkapalněný plyn, které měly do roku 2025 více než zdvojnásobit kapacitu.
Ale i přes to, že Trump pokračuje v podpoře exportu LNG do Evropy, jeho nevyzpytatelné kroky na mezinárodní scéně – včetně jeho obratů v politice vůči Putinovi – vytvářejí v Evropě značnou nervozitu. Evropané se totiž obávají, že Trump, který se nikdy netajil svou náklonností k autoritářským lídrům, by mohl podepsat dohodu s Ruskem, pokud tedy Putin ukončí válku, která by uvolnila sankce a obnovila ruský plyn v Evropě.
I když Trump tvrdí, že podporuje energetickou nezávislost Evropy, jeho politiky by mohly celou tuto strategii ohrozit. A zatímco Evropa se dál snaží diverzifikovat své zdroje energie, obchod s americkým LNG se stále více potýká s geopolitickými tlaky.
Konečné rozhodnutí tedy zůstává v rukou několika vysoce postavených lidí v Bílém domě, kteří budou muset vyřešit, zda je zajištění energetické dominance USA důležitější než udržení stability v Evropě.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).