V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Naštěstí byla poblíž Kalyani Karan, akreditovaná sociální zdravotní aktivistka (ASHA). ASHA je součástí indické sítě více než milionu ženských komunitních zdravotních pracovnic, vyškolených k poskytování první pomoci při mimořádných událostech. Poskytují zdravotní péči přímo u dveří v odlehlých a příměstských oblastech, čímž výrazně zlepšují přístup k zdravotní péči pro nízkopříjmové komunity a snižují úmrtnost matek a novorozenců.
„Když Kumari omdlela, věděla jsem, že musím rychle něco udělat, protože její tělo ztrácelo tekutiny a elektrolyty, což ztěžovalo ochlazování těla pocením,“ říká pro BBC Karan. „Vzala jsem ji stranou, otřela jí obličej vlhkým kouskem šátku a ovívala ji ručním vějířem. Po několika minutách se vzpamatovala, dala jsem jí vodu s roztokem pro orální rehydrataci (ORS), který vždy nosím,“ dodává Karan. Poté ji rychle odvezla do okresní nemocnice.
Tam doktor potvrdil, že Kumari trpí dehydratací a vyčerpáním horkem, což mohlo přejít do životu nebezpečného úpalu, pokud by nebylo Karaniny včasné intervence s ORS – směsí vody, elektrolytů a sacharidů používanou k léčbě dehydratace.
Po těchto zásazích se Kumari uzdravila. Pracuje jako uklízečka a kuchařka v rušné a chaotické čtvrti Najafgarh na okraji Dillí, kde v loňském létě teploty dosáhly 47,8 °C, což z této oblasti učinilo nejteplejší místo v hlavním městě.
„V předchozích těhotenstvích jsem něco takového nezažila,“ říká Kumari. „Často se cítím slabá a snadno se rozzlobím.“
V Dillí pomáhá Karan a stovky dalších ASHA pracovníků tisícům těhotných žen vyrovnat se s rostoucími riziky horkého počasí.
Extrémní teploty představují riziko pro většinu indické populace, jak ukazuje nedávná zpráva Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj. Dillí zaznamenalo za poslední tři desetiletí 4 222 dnů s teplotami nad 35 °C, což je více než jakékoliv jiné z 20 nejlidnatějších hlavních měst světa.
Očekává se, že Indie bude jednou z prvních zemí, kde teploty překročí bezpečné limity pro zdraví lidí do roku 2050, a to i ve stínu. Tento vývoj může ovlivnit pracovní produktivitu, hospodářský růst a kvalitu života pro 310 až 480 milionů lidí.
Počet extrémně horkých dnů a nocí v Indii, kdy tělo není schopno se adekvátně zotavit z horka, by mohl do roku 2050 čtyřnásobně vzrůst, pokud nebudou zastaveny emise.
Těhotné ženy, jako Kumari, jsou obzvlášť náchylné k extrémnímu horku. Zvýšené vystavení teplu během těhotenství je spojeno s vyšším rizikem několika závažných zdravotních stavů, včetně vysokého krevního tlaku, preeklampsie, srdečních problémů a těhotenské cukrovky. Studie také ukazují, že horko může vést k vyšší míře potratů, narození mrtvých dětí a nižší porodní váze.
„Být těhotná ve světě, který se otepluje, je jako dvojitý zásah,“ říká gynekoložka Deepali Rana v Dillí. Těhotenství je termogenní stav, což znamená, že zvýšené hladiny hormonů v tomto období způsobují, že tělo vytváří více tepla než obvykle. To vede k významnému nepohodlí pro ženy a ovlivňuje jejich schopnost jíst a zůstat hydratované – zejména pro ty, které mají riziková těhotenství. „Takže těhotné ženy jsou náchylnější k nemocem způsobeným horkem než ženy, které nejsou těhotné,“ dodává.
Každý nárůst teploty o 1 °C je spojen s 5% nárůstem rizika předčasného porodu a potratu. S očekáváním, že průměrná teplota na Zemi vzroste o téměř 3 °C do konce tohoto století ve srovnání s předindustriálními úrovněmi, Světová zdravotnická organizace varovala, že se jedná o „existenciální hrozbu pro nás všechny“, přičemž těhotné ženy čelí „některým z nejvážnějších důsledků“.
Navzdory rostoucím důkazům o nebezpečí, které horko představuje pro těhotné ženy, vědci a lékaři stále nemají komplexní pochopení fyziologických mechanismů, které se podílejí na těchto problémech, říká Adithya Pradyumna, výzkumník v oblasti environmentálního zdraví na Azim Premji University v Bangalore. Zpráva Úřadu OSN pro populaci zjistila, že pouze 20 % z 119 zemí, které učinily závazky v oblasti změny klimatu, zahrnují zdraví matek a plodů do svých plánů.
Neexistuje tak žádný univerzální bod, který by vysvětlil, co představují nebezpečné teploty pro těhotné ženy, ani mezinárodní pokyny, jak tyto ženy chránit. Zejména ty, které pracují v extrémních teplotách.
Karan, která dříve pracovala jako učitelka na základní škole, si uvědomila, že těhotné ženy v její oblasti se potýkají s nesnesitelným horkem. Rozhodla se vzdělávat prostřednictvím videí na YouTube o nebezpečích horka a v roce 2019 se zapsala jako ASHA pracovnice.
Program ASHA, zahájený v roce 2005 v rámci Národního programu zdravotní péče v Indii (NHRM), se stal nezbytnou součástí venkovské a příměstské zdravotní péče, kdy tento milionový tým žen propojuje většinu z 1,4 miliardy indických obyvatel s veřejnými zdravotnickými službami.
Za poslední dvě desetiletí převzali pracovníci ASHA mnoho odpovědností, včetně podpory těhotných žen při předporodních a poporodních prohlídkách, podávání očkování a vzdělávání komunity v oblasti výživy a sanitace.
Pro Kumari a další ženy, kterým Karan pomáhá, vytvořila seznam pravidel, jak zůstat v horku v bezpečí a hydratované – jak uvnitř, tak venku. V roce 2023 Karan vytvořila WhatsApp skupinu pro těhotné ženy ve své oblasti, kde začala sdílet informativní videa o nebezpečích horka v hindštině, aby jim pomohla pochopit vliv horka na jejich tělo a naučila je, jak se s ním vyrovnat.
Kumarino páté dítě se narodilo bez komplikací, a Kumari tak měla poprvé v životě podporu pracovnice ASHA během těhotenství. "Byla jsem schopná se vrátit do práce po čtyřech měsících odpočinku, a kdykoliv nastane problém se zdravím, Kalyani didi je na telefonu," uzavírá Kumari.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
