Dopady extrémního počasí: V nejteplejším hlavním městě kolabují těhotné ženy na ulicích

Naštěstí byla poblíž Kalyani Karan, akreditovaná sociální zdravotní aktivistka (ASHA). ASHA je součástí indické sítě více než milionu ženských komunitních zdravotních pracovnic, vyškolených k poskytování první pomoci při mimořádných událostech. Poskytují zdravotní péči přímo u dveří v odlehlých a příměstských oblastech, čímž výrazně zlepšují přístup k zdravotní péči pro nízkopříjmové komunity a snižují úmrtnost matek a novorozenců.

„Když Kumari omdlela, věděla jsem, že musím rychle něco udělat, protože její tělo ztrácelo tekutiny a elektrolyty, což ztěžovalo ochlazování těla pocením,“ říká pro BBC Karan. „Vzala jsem ji stranou, otřela jí obličej vlhkým kouskem šátku a ovívala ji ručním vějířem. Po několika minutách se vzpamatovala, dala jsem jí vodu s roztokem pro orální rehydrataci (ORS), který vždy nosím,“ dodává Karan. Poté ji rychle odvezla do okresní nemocnice.

Tam doktor potvrdil, že Kumari trpí dehydratací a vyčerpáním horkem, což mohlo přejít do životu nebezpečného úpalu, pokud by nebylo Karaniny včasné intervence s ORS – směsí vody, elektrolytů a sacharidů používanou k léčbě dehydratace.

Po těchto zásazích se Kumari uzdravila. Pracuje jako uklízečka a kuchařka v rušné a chaotické čtvrti Najafgarh na okraji Dillí, kde v loňském létě teploty dosáhly 47,8 °C, což z této oblasti učinilo nejteplejší místo v hlavním městě.

„V předchozích těhotenstvích jsem něco takového nezažila,“ říká Kumari. „Často se cítím slabá a snadno se rozzlobím.“

V Dillí pomáhá Karan a stovky dalších ASHA pracovníků tisícům těhotných žen vyrovnat se s rostoucími riziky horkého počasí.

Extrémní teploty představují riziko pro většinu indické populace, jak ukazuje nedávná zpráva Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj. Dillí zaznamenalo za poslední tři desetiletí 4 222 dnů s teplotami nad 35 °C, což je více než jakékoliv jiné z 20 nejlidnatějších hlavních měst světa.

Očekává se, že Indie bude jednou z prvních zemí, kde teploty překročí bezpečné limity pro zdraví lidí do roku 2050, a to i ve stínu. Tento vývoj může ovlivnit pracovní produktivitu, hospodářský růst a kvalitu života pro 310 až 480 milionů lidí.

Počet extrémně horkých dnů a nocí v Indii, kdy tělo není schopno se adekvátně zotavit z horka, by mohl do roku 2050 čtyřnásobně vzrůst, pokud nebudou zastaveny emise.

Těhotné ženy, jako Kumari, jsou obzvlášť náchylné k extrémnímu horku. Zvýšené vystavení teplu během těhotenství je spojeno s vyšším rizikem několika závažných zdravotních stavů, včetně vysokého krevního tlaku, preeklampsie, srdečních problémů a těhotenské cukrovky. Studie také ukazují, že horko může vést k vyšší míře potratů, narození mrtvých dětí a nižší porodní váze.

„Být těhotná ve světě, který se otepluje, je jako dvojitý zásah,“ říká gynekoložka Deepali Rana v Dillí. Těhotenství je termogenní stav, což znamená, že zvýšené hladiny hormonů v tomto období způsobují, že tělo vytváří více tepla než obvykle. To vede k významnému nepohodlí pro ženy a ovlivňuje jejich schopnost jíst a zůstat hydratované – zejména pro ty, které mají riziková těhotenství. „Takže těhotné ženy jsou náchylnější k nemocem způsobeným horkem než ženy, které nejsou těhotné,“ dodává.

Každý nárůst teploty o 1 °C je spojen s 5% nárůstem rizika předčasného porodu a potratu. S očekáváním, že průměrná teplota na Zemi vzroste o téměř 3 °C do konce tohoto století ve srovnání s předindustriálními úrovněmi, Světová zdravotnická organizace varovala, že se jedná o „existenciální hrozbu pro nás všechny“, přičemž těhotné ženy čelí „některým z nejvážnějších důsledků“.

Navzdory rostoucím důkazům o nebezpečí, které horko představuje pro těhotné ženy, vědci a lékaři stále nemají komplexní pochopení fyziologických mechanismů, které se podílejí na těchto problémech, říká Adithya Pradyumna, výzkumník v oblasti environmentálního zdraví na Azim Premji University v Bangalore. Zpráva Úřadu OSN pro populaci zjistila, že pouze 20 % z 119 zemí, které učinily závazky v oblasti změny klimatu, zahrnují zdraví matek a plodů do svých plánů.

Neexistuje tak žádný univerzální bod, který by vysvětlil, co představují nebezpečné teploty pro těhotné ženy, ani mezinárodní pokyny, jak tyto ženy chránit. Zejména ty, které pracují v extrémních teplotách.

Karan, která dříve pracovala jako učitelka na základní škole, si uvědomila, že těhotné ženy v její oblasti se potýkají s nesnesitelným horkem. Rozhodla se vzdělávat prostřednictvím videí na YouTube o nebezpečích horka a v roce 2019 se zapsala jako ASHA pracovnice.

Program ASHA, zahájený v roce 2005 v rámci Národního programu zdravotní péče v Indii (NHRM), se stal nezbytnou součástí venkovské a příměstské zdravotní péče, kdy tento milionový tým žen propojuje většinu z 1,4 miliardy indických obyvatel s veřejnými zdravotnickými službami.

Za poslední dvě desetiletí převzali pracovníci ASHA mnoho odpovědností, včetně podpory těhotných žen při předporodních a poporodních prohlídkách, podávání očkování a vzdělávání komunity v oblasti výživy a sanitace.

Pro Kumari a další ženy, kterým Karan pomáhá, vytvořila seznam pravidel, jak zůstat v horku v bezpečí a hydratované – jak uvnitř, tak venku. V roce 2023 Karan vytvořila WhatsApp skupinu pro těhotné ženy ve své oblasti, kde začala sdílet informativní videa o nebezpečích horka v hindštině, aby jim pomohla pochopit vliv horka na jejich tělo a naučila je, jak se s ním vyrovnat.

Kumarino páté dítě se narodilo bez komplikací, a Kumari tak měla poprvé v životě podporu pracovnice ASHA během těhotenství. "Byla jsem schopná se vrátit do práce po čtyřech měsících odpočinku, a kdykoliv nastane problém se zdravím, Kalyani didi je na telefonu," uzavírá Kumari.