Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Expedice, která se uskutečnila v podmořském výzkumném plavidle Fendouzhe, objevila rozsáhlé „komunity“ organismů, které žijí ve zcela extrémních podmínkách, kde je úplná tma a obrovský tlak.
Tým, který zkoumal hlubinné příkopy v hloubkách od 5 800 do 9 533 metrů, zaznamenal zcela nové druhy, včetně dlouhých trubicovitých červů a měkkýšů, kteří žijí v prostředí, kde není žádné sluneční světlo. Místo toho je život poháněn chemikáliemi, které unikají z mořského dna, jako je sirovodík a metan.
Tato zjištění, publikovaná v časopise Nature, mohou zásadně změnit naše dosavadní chápání života v extrémních hloubkách. Vědci tvrdí, že objevili celé ekosystémy, které jsou v těchto hloubkách běžné, nikoliv vzácné, jak se dosud předpokládalo.
Vědci ve svých podmořských ponorech zachytili záběry, na nichž jsou vidět dlouzí, tencí trubicovití červi, kteří vycházejí ze dna oceánu. Tyto organismy, označované jako Macellicephaloides grandicirra, se pohybují v hustých koloniích, které mohou dosahovat délky až 30 cm. Tato zjištění podle vědců vyvolávají otázky ohledně toho, jak tito tvorové přežívají v tak extrémních podmínkách, jakými jsou vysoký tlak a teplota.
"Je to vzrušující — zejména pro vědce, kteří se zabývají hlubokým mořem — jít na místo, které lidé dosud neprozkoumali," řekl Xiaotong Peng, jeden z hlavních výzkumníků, BBC News. "Je to skvělá příležitost k objevování nových věcí. A to, co jsme viděli, bylo opravdu úžasné."
Vědci se zaměřili na to, jak tyto "chemosyntetické" organismy, které využívají chemické látky unikající z mořského dna, přetvářejí tyto chemikálie na energii. Dále zkoumali, jak se tyto formy života přizpůsobily přežití v extrémních podmínkách, kde jsou obrovské tlaky a žádné sluneční světlo.
Objevy této expedice jsou revoluční, protože zpochybňují dosavadní předpoklady o životě v takových extrémních hloubkách. Profesor Andrew Sweetman ze Skotské asociace pro mořské vědy uvedl, že tento objev naznačuje, že v těch nejhlubších částech oceánu mohou existovat celé ekosystémy poháněné metanem.
Tento výzkum ukazuje, že život v těchto extrémních podmínkách není výjimkou, ale naopak může být běžným jevem v nejhlubších koutech oceánů, které dosud nebyly důkladně prozkoumány.
Jaký to byl pocit, ponořit se na takové extrémní a temné dno oceánu? Dr. Megran Du, také z Čínské akademie věd, popsal své zkušenosti: „Někteří lidé by to možná považovali za děsivé, ale vždy svým studentům říkám — podívejte se z okna na moře. Bude vás to inspirovat."
Tento výzkum se tak stal významným krokem k odhalení tajemství, která hluboký oceán skrývá, a otevřel nové možnosti pro studium života na těch nejnepřístupnějších místech na planetě.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.