Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Expedice, která se uskutečnila v podmořském výzkumném plavidle Fendouzhe, objevila rozsáhlé „komunity“ organismů, které žijí ve zcela extrémních podmínkách, kde je úplná tma a obrovský tlak.
Tým, který zkoumal hlubinné příkopy v hloubkách od 5 800 do 9 533 metrů, zaznamenal zcela nové druhy, včetně dlouhých trubicovitých červů a měkkýšů, kteří žijí v prostředí, kde není žádné sluneční světlo. Místo toho je život poháněn chemikáliemi, které unikají z mořského dna, jako je sirovodík a metan.
Tato zjištění, publikovaná v časopise Nature, mohou zásadně změnit naše dosavadní chápání života v extrémních hloubkách. Vědci tvrdí, že objevili celé ekosystémy, které jsou v těchto hloubkách běžné, nikoliv vzácné, jak se dosud předpokládalo.
Vědci ve svých podmořských ponorech zachytili záběry, na nichž jsou vidět dlouzí, tencí trubicovití červi, kteří vycházejí ze dna oceánu. Tyto organismy, označované jako Macellicephaloides grandicirra, se pohybují v hustých koloniích, které mohou dosahovat délky až 30 cm. Tato zjištění podle vědců vyvolávají otázky ohledně toho, jak tito tvorové přežívají v tak extrémních podmínkách, jakými jsou vysoký tlak a teplota.
"Je to vzrušující — zejména pro vědce, kteří se zabývají hlubokým mořem — jít na místo, které lidé dosud neprozkoumali," řekl Xiaotong Peng, jeden z hlavních výzkumníků, BBC News. "Je to skvělá příležitost k objevování nových věcí. A to, co jsme viděli, bylo opravdu úžasné."
Vědci se zaměřili na to, jak tyto "chemosyntetické" organismy, které využívají chemické látky unikající z mořského dna, přetvářejí tyto chemikálie na energii. Dále zkoumali, jak se tyto formy života přizpůsobily přežití v extrémních podmínkách, kde jsou obrovské tlaky a žádné sluneční světlo.
Objevy této expedice jsou revoluční, protože zpochybňují dosavadní předpoklady o životě v takových extrémních hloubkách. Profesor Andrew Sweetman ze Skotské asociace pro mořské vědy uvedl, že tento objev naznačuje, že v těch nejhlubších částech oceánu mohou existovat celé ekosystémy poháněné metanem.
Tento výzkum ukazuje, že život v těchto extrémních podmínkách není výjimkou, ale naopak může být běžným jevem v nejhlubších koutech oceánů, které dosud nebyly důkladně prozkoumány.
Jaký to byl pocit, ponořit se na takové extrémní a temné dno oceánu? Dr. Megran Du, také z Čínské akademie věd, popsal své zkušenosti: „Někteří lidé by to možná považovali za děsivé, ale vždy svým studentům říkám — podívejte se z okna na moře. Bude vás to inspirovat."
Tento výzkum se tak stal významným krokem k odhalení tajemství, která hluboký oceán skrývá, a otevřel nové možnosti pro studium života na těch nejnepřístupnějších místech na planetě.
Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.
Dne 2. dubna 2025 oznámil americký prezident Donald Trump historické rozhodnutí o zavedení nových obchodních tarifů, které měly zásadní dopad na mezinárodní obchod. V reakci na rostoucí obchodní deficit USA s mnoha zeměmi světa Trump vyhlásil ekonomickou nouzi a rozhodl se zavést celková cla ve výši minimálně 10 % pro všechny země, s tím, že pro státy a obchodní bloky s vysokým obchodním deficitem vůči USA byly stanoveny tarifní sazby ještě vyšší. Tento krok, označený jako „Den osvobození“, měl za cíl přinést „spravedlivější“ obchodní podmínky pro Spojené státy a snížit jejich negativní bilanci.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.