Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Expedice, která se uskutečnila v podmořském výzkumném plavidle Fendouzhe, objevila rozsáhlé „komunity“ organismů, které žijí ve zcela extrémních podmínkách, kde je úplná tma a obrovský tlak.
Tým, který zkoumal hlubinné příkopy v hloubkách od 5 800 do 9 533 metrů, zaznamenal zcela nové druhy, včetně dlouhých trubicovitých červů a měkkýšů, kteří žijí v prostředí, kde není žádné sluneční světlo. Místo toho je život poháněn chemikáliemi, které unikají z mořského dna, jako je sirovodík a metan.
Tato zjištění, publikovaná v časopise Nature, mohou zásadně změnit naše dosavadní chápání života v extrémních hloubkách. Vědci tvrdí, že objevili celé ekosystémy, které jsou v těchto hloubkách běžné, nikoliv vzácné, jak se dosud předpokládalo.
Vědci ve svých podmořských ponorech zachytili záběry, na nichž jsou vidět dlouzí, tencí trubicovití červi, kteří vycházejí ze dna oceánu. Tyto organismy, označované jako Macellicephaloides grandicirra, se pohybují v hustých koloniích, které mohou dosahovat délky až 30 cm. Tato zjištění podle vědců vyvolávají otázky ohledně toho, jak tito tvorové přežívají v tak extrémních podmínkách, jakými jsou vysoký tlak a teplota.
"Je to vzrušující — zejména pro vědce, kteří se zabývají hlubokým mořem — jít na místo, které lidé dosud neprozkoumali," řekl Xiaotong Peng, jeden z hlavních výzkumníků, BBC News. "Je to skvělá příležitost k objevování nových věcí. A to, co jsme viděli, bylo opravdu úžasné."
Vědci se zaměřili na to, jak tyto "chemosyntetické" organismy, které využívají chemické látky unikající z mořského dna, přetvářejí tyto chemikálie na energii. Dále zkoumali, jak se tyto formy života přizpůsobily přežití v extrémních podmínkách, kde jsou obrovské tlaky a žádné sluneční světlo.
Objevy této expedice jsou revoluční, protože zpochybňují dosavadní předpoklady o životě v takových extrémních hloubkách. Profesor Andrew Sweetman ze Skotské asociace pro mořské vědy uvedl, že tento objev naznačuje, že v těch nejhlubších částech oceánu mohou existovat celé ekosystémy poháněné metanem.
Tento výzkum ukazuje, že život v těchto extrémních podmínkách není výjimkou, ale naopak může být běžným jevem v nejhlubších koutech oceánů, které dosud nebyly důkladně prozkoumány.
Jaký to byl pocit, ponořit se na takové extrémní a temné dno oceánu? Dr. Megran Du, také z Čínské akademie věd, popsal své zkušenosti: „Někteří lidé by to možná považovali za děsivé, ale vždy svým studentům říkám — podívejte se z okna na moře. Bude vás to inspirovat."
Tento výzkum se tak stal významným krokem k odhalení tajemství, která hluboký oceán skrývá, a otevřel nové možnosti pro studium života na těch nejnepřístupnějších místech na planetě.
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.