Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Expedice, která se uskutečnila v podmořském výzkumném plavidle Fendouzhe, objevila rozsáhlé „komunity“ organismů, které žijí ve zcela extrémních podmínkách, kde je úplná tma a obrovský tlak.
Tým, který zkoumal hlubinné příkopy v hloubkách od 5 800 do 9 533 metrů, zaznamenal zcela nové druhy, včetně dlouhých trubicovitých červů a měkkýšů, kteří žijí v prostředí, kde není žádné sluneční světlo. Místo toho je život poháněn chemikáliemi, které unikají z mořského dna, jako je sirovodík a metan.
Tato zjištění, publikovaná v časopise Nature, mohou zásadně změnit naše dosavadní chápání života v extrémních hloubkách. Vědci tvrdí, že objevili celé ekosystémy, které jsou v těchto hloubkách běžné, nikoliv vzácné, jak se dosud předpokládalo.
Vědci ve svých podmořských ponorech zachytili záběry, na nichž jsou vidět dlouzí, tencí trubicovití červi, kteří vycházejí ze dna oceánu. Tyto organismy, označované jako Macellicephaloides grandicirra, se pohybují v hustých koloniích, které mohou dosahovat délky až 30 cm. Tato zjištění podle vědců vyvolávají otázky ohledně toho, jak tito tvorové přežívají v tak extrémních podmínkách, jakými jsou vysoký tlak a teplota.
"Je to vzrušující — zejména pro vědce, kteří se zabývají hlubokým mořem — jít na místo, které lidé dosud neprozkoumali," řekl Xiaotong Peng, jeden z hlavních výzkumníků, BBC News. "Je to skvělá příležitost k objevování nových věcí. A to, co jsme viděli, bylo opravdu úžasné."
Vědci se zaměřili na to, jak tyto "chemosyntetické" organismy, které využívají chemické látky unikající z mořského dna, přetvářejí tyto chemikálie na energii. Dále zkoumali, jak se tyto formy života přizpůsobily přežití v extrémních podmínkách, kde jsou obrovské tlaky a žádné sluneční světlo.
Objevy této expedice jsou revoluční, protože zpochybňují dosavadní předpoklady o životě v takových extrémních hloubkách. Profesor Andrew Sweetman ze Skotské asociace pro mořské vědy uvedl, že tento objev naznačuje, že v těch nejhlubších částech oceánu mohou existovat celé ekosystémy poháněné metanem.
Tento výzkum ukazuje, že život v těchto extrémních podmínkách není výjimkou, ale naopak může být běžným jevem v nejhlubších koutech oceánů, které dosud nebyly důkladně prozkoumány.
Jaký to byl pocit, ponořit se na takové extrémní a temné dno oceánu? Dr. Megran Du, také z Čínské akademie věd, popsal své zkušenosti: „Někteří lidé by to možná považovali za děsivé, ale vždy svým studentům říkám — podívejte se z okna na moře. Bude vás to inspirovat."
Tento výzkum se tak stal významným krokem k odhalení tajemství, která hluboký oceán skrývá, a otevřel nové možnosti pro studium života na těch nejnepřístupnějších místech na planetě.
Uspořádat rozhovor s hlavou státu je obvykle na novináři, který musí oficiálně požádat o setkání. Avšak v případě běloruského diktátora Alexandra Lukašenka to bylo naopak. Od jara se jeho spojenci vytrvale snažili kontaktovat novináře Simona Shustera s nabídkou rozhovoru. Nebylo okamžitě zřejmé, co Bělorusové chtějí, jelikož se novinář zabýval spíše Ruskem a Ukrajinou. Lukašenkův režim platí za jeden z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na světě, a má téměř nulové vztahy se čtyřmi z pěti sousedních států. Jeho závislost na Rusku je téměř stoprocentní. Od roku 2022 Rusko využívá Bělorusko jako hlavní základnu, výcvikové středisko a zdroj zásob pro svou invazi na Ukrajinu. Přestože Lukašenko se vyhnul přímému zapojení do bojů, Ukrajina i většina Evropy ho považují za Putinova spojence.
Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.