Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali nebo vyjádřili ochotu uznat Stát Palestina“.
Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které zatím neuznaly nezávislý palestinský stát. Island, Irsko, Malta, Norsko, Slovinsko a Španělsko již Palestinu uznaly. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden prohlásil, že Francie brzy uzná palestinský stát také.
Prohlášení, které bylo vydáno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na obnovu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, potvrzuje závazek signatářů k „neochvějné podpoře vize dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.
Důraz byl kladen na „důležitost sjednocení Gazy a Západního břehu pod Palestinskou autoritou“.
Ve středu večer Carney oznámil, že Kanada uzná Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN, pokud budou splněny určité podmínky. V tento den se také konalo virtuální zasedání kanadské vlády zaměřené na Blízký východ.
Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, ve kterých se nebude moci zapojit Hamás, a zaváže se k demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, k odzbrojení a k neúčasti na budoucí správě Palestiny.
Izraelský velvyslanec v Kanadě, Iddo Moed, na to reagoval slovy, že Izrael „se nebude podvolovat mezinárodnímu tlaku“. „Neumožníme vznik džihádistického státu na naší historické zemi, který chce naši likvidaci,“ uvedl v prohlášení.
Keir Starmer v úterý prohlásil, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne konkrétní kroky k ukončení katastrofální situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezajistí dlouhodobý mír, který by podpořil dvoustátní řešení“.
Donald Trump původně řekl, že „nevadí, že Starmer zaujme stanovisko, ale já teď chci, aby lidé měli co jíst.“ Později ale rozhodnutí uznat Palestinu kritizoval, když na palubě Air Force One uvedl, že „tím byste vlastně odměnili Hamás. Nemyslím si, že by měl být odměněn. Takže já to neudělám, protože pokud to uděláte, vlastně odměníte Hamás.“
Trump následně na sociální síti Truth Social prohlásil, že by bylo obtížné dosáhnout obchodní dohody s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA vyjednávají obchodní dohodu do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není zahrnuto v předchozích obchodních dohodách.
Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, při kterém zemřelo 1 200 lidí, převážně Izraelců, a více než 250 osob bylo zajato. Podle zdravotního ministerstva v Gaze, řízeného Hamasem, při následném konfliktu zahynulo více než 60 000 lidí.
Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to podpořilo průlom v jednáních. „Co zkoumáme, jsou okolnosti, ve kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ řekl ve středu. „Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít svůj vlastní stát. To je můj cíl.“
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon prohlášení odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu, tyto země se rozhodly místo investice do jejich propuštění vydávat prázdné prohlášení,“ uvedl Damon. „Je to pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakýkoli pokrok. Kdo chce skutečně dosáhnout pokroku, měl by začít jasným požadavkem na okamžité propuštění zajatců a odzbrojení Hamásu.“
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.