Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali nebo vyjádřili ochotu uznat Stát Palestina“.
Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které zatím neuznaly nezávislý palestinský stát. Island, Irsko, Malta, Norsko, Slovinsko a Španělsko již Palestinu uznaly. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden prohlásil, že Francie brzy uzná palestinský stát také.
Prohlášení, které bylo vydáno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na obnovu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, potvrzuje závazek signatářů k „neochvějné podpoře vize dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.
Důraz byl kladen na „důležitost sjednocení Gazy a Západního břehu pod Palestinskou autoritou“.
Ve středu večer Carney oznámil, že Kanada uzná Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN, pokud budou splněny určité podmínky. V tento den se také konalo virtuální zasedání kanadské vlády zaměřené na Blízký východ.
Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, ve kterých se nebude moci zapojit Hamás, a zaváže se k demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, k odzbrojení a k neúčasti na budoucí správě Palestiny.
Izraelský velvyslanec v Kanadě, Iddo Moed, na to reagoval slovy, že Izrael „se nebude podvolovat mezinárodnímu tlaku“. „Neumožníme vznik džihádistického státu na naší historické zemi, který chce naši likvidaci,“ uvedl v prohlášení.
Keir Starmer v úterý prohlásil, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne konkrétní kroky k ukončení katastrofální situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezajistí dlouhodobý mír, který by podpořil dvoustátní řešení“.
Donald Trump původně řekl, že „nevadí, že Starmer zaujme stanovisko, ale já teď chci, aby lidé měli co jíst.“ Později ale rozhodnutí uznat Palestinu kritizoval, když na palubě Air Force One uvedl, že „tím byste vlastně odměnili Hamás. Nemyslím si, že by měl být odměněn. Takže já to neudělám, protože pokud to uděláte, vlastně odměníte Hamás.“
Trump následně na sociální síti Truth Social prohlásil, že by bylo obtížné dosáhnout obchodní dohody s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA vyjednávají obchodní dohodu do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není zahrnuto v předchozích obchodních dohodách.
Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, při kterém zemřelo 1 200 lidí, převážně Izraelců, a více než 250 osob bylo zajato. Podle zdravotního ministerstva v Gaze, řízeného Hamasem, při následném konfliktu zahynulo více než 60 000 lidí.
Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to podpořilo průlom v jednáních. „Co zkoumáme, jsou okolnosti, ve kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ řekl ve středu. „Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít svůj vlastní stát. To je můj cíl.“
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon prohlášení odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu, tyto země se rozhodly místo investice do jejich propuštění vydávat prázdné prohlášení,“ uvedl Damon. „Je to pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakýkoli pokrok. Kdo chce skutečně dosáhnout pokroku, měl by začít jasným požadavkem na okamžité propuštění zajatců a odzbrojení Hamásu.“
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).