Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali nebo vyjádřili ochotu uznat Stát Palestina“.
Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které zatím neuznaly nezávislý palestinský stát. Island, Irsko, Malta, Norsko, Slovinsko a Španělsko již Palestinu uznaly. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden prohlásil, že Francie brzy uzná palestinský stát také.
Prohlášení, které bylo vydáno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na obnovu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, potvrzuje závazek signatářů k „neochvějné podpoře vize dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.
Důraz byl kladen na „důležitost sjednocení Gazy a Západního břehu pod Palestinskou autoritou“.
Ve středu večer Carney oznámil, že Kanada uzná Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN, pokud budou splněny určité podmínky. V tento den se také konalo virtuální zasedání kanadské vlády zaměřené na Blízký východ.
Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, ve kterých se nebude moci zapojit Hamás, a zaváže se k demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, k odzbrojení a k neúčasti na budoucí správě Palestiny.
Izraelský velvyslanec v Kanadě, Iddo Moed, na to reagoval slovy, že Izrael „se nebude podvolovat mezinárodnímu tlaku“. „Neumožníme vznik džihádistického státu na naší historické zemi, který chce naši likvidaci,“ uvedl v prohlášení.
Keir Starmer v úterý prohlásil, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne konkrétní kroky k ukončení katastrofální situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezajistí dlouhodobý mír, který by podpořil dvoustátní řešení“.
Donald Trump původně řekl, že „nevadí, že Starmer zaujme stanovisko, ale já teď chci, aby lidé měli co jíst.“ Později ale rozhodnutí uznat Palestinu kritizoval, když na palubě Air Force One uvedl, že „tím byste vlastně odměnili Hamás. Nemyslím si, že by měl být odměněn. Takže já to neudělám, protože pokud to uděláte, vlastně odměníte Hamás.“
Trump následně na sociální síti Truth Social prohlásil, že by bylo obtížné dosáhnout obchodní dohody s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA vyjednávají obchodní dohodu do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není zahrnuto v předchozích obchodních dohodách.
Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, při kterém zemřelo 1 200 lidí, převážně Izraelců, a více než 250 osob bylo zajato. Podle zdravotního ministerstva v Gaze, řízeného Hamasem, při následném konfliktu zahynulo více než 60 000 lidí.
Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to podpořilo průlom v jednáních. „Co zkoumáme, jsou okolnosti, ve kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ řekl ve středu. „Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít svůj vlastní stát. To je můj cíl.“
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon prohlášení odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu, tyto země se rozhodly místo investice do jejich propuštění vydávat prázdné prohlášení,“ uvedl Damon. „Je to pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakýkoli pokrok. Kdo chce skutečně dosáhnout pokroku, měl by začít jasným požadavkem na okamžité propuštění zajatců a odzbrojení Hamásu.“
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.