Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali nebo vyjádřili ochotu uznat Stát Palestina“.
Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které zatím neuznaly nezávislý palestinský stát. Island, Irsko, Malta, Norsko, Slovinsko a Španělsko již Palestinu uznaly. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden prohlásil, že Francie brzy uzná palestinský stát také.
Prohlášení, které bylo vydáno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na obnovu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, potvrzuje závazek signatářů k „neochvějné podpoře vize dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.
Důraz byl kladen na „důležitost sjednocení Gazy a Západního břehu pod Palestinskou autoritou“.
Ve středu večer Carney oznámil, že Kanada uzná Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN, pokud budou splněny určité podmínky. V tento den se také konalo virtuální zasedání kanadské vlády zaměřené na Blízký východ.
Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, ve kterých se nebude moci zapojit Hamás, a zaváže se k demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, k odzbrojení a k neúčasti na budoucí správě Palestiny.
Izraelský velvyslanec v Kanadě, Iddo Moed, na to reagoval slovy, že Izrael „se nebude podvolovat mezinárodnímu tlaku“. „Neumožníme vznik džihádistického státu na naší historické zemi, který chce naši likvidaci,“ uvedl v prohlášení.
Keir Starmer v úterý prohlásil, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne konkrétní kroky k ukončení katastrofální situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezajistí dlouhodobý mír, který by podpořil dvoustátní řešení“.
Donald Trump původně řekl, že „nevadí, že Starmer zaujme stanovisko, ale já teď chci, aby lidé měli co jíst.“ Později ale rozhodnutí uznat Palestinu kritizoval, když na palubě Air Force One uvedl, že „tím byste vlastně odměnili Hamás. Nemyslím si, že by měl být odměněn. Takže já to neudělám, protože pokud to uděláte, vlastně odměníte Hamás.“
Trump následně na sociální síti Truth Social prohlásil, že by bylo obtížné dosáhnout obchodní dohody s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA vyjednávají obchodní dohodu do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není zahrnuto v předchozích obchodních dohodách.
Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, při kterém zemřelo 1 200 lidí, převážně Izraelců, a více než 250 osob bylo zajato. Podle zdravotního ministerstva v Gaze, řízeného Hamasem, při následném konfliktu zahynulo více než 60 000 lidí.
Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to podpořilo průlom v jednáních. „Co zkoumáme, jsou okolnosti, ve kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ řekl ve středu. „Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít svůj vlastní stát. To je můj cíl.“
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon prohlášení odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu, tyto země se rozhodly místo investice do jejich propuštění vydávat prázdné prohlášení,“ uvedl Damon. „Je to pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakýkoli pokrok. Kdo chce skutečně dosáhnout pokroku, měl by začít jasným požadavkem na okamžité propuštění zajatců a odzbrojení Hamásu.“
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.