Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali nebo vyjádřili ochotu uznat Stát Palestina“.
Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které zatím neuznaly nezávislý palestinský stát. Island, Irsko, Malta, Norsko, Slovinsko a Španělsko již Palestinu uznaly. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden prohlásil, že Francie brzy uzná palestinský stát také.
Prohlášení, které bylo vydáno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na obnovu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, potvrzuje závazek signatářů k „neochvějné podpoře vize dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.
Důraz byl kladen na „důležitost sjednocení Gazy a Západního břehu pod Palestinskou autoritou“.
Ve středu večer Carney oznámil, že Kanada uzná Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN, pokud budou splněny určité podmínky. V tento den se také konalo virtuální zasedání kanadské vlády zaměřené na Blízký východ.
Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, ve kterých se nebude moci zapojit Hamás, a zaváže se k demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, k odzbrojení a k neúčasti na budoucí správě Palestiny.
Izraelský velvyslanec v Kanadě, Iddo Moed, na to reagoval slovy, že Izrael „se nebude podvolovat mezinárodnímu tlaku“. „Neumožníme vznik džihádistického státu na naší historické zemi, který chce naši likvidaci,“ uvedl v prohlášení.
Keir Starmer v úterý prohlásil, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne konkrétní kroky k ukončení katastrofální situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezajistí dlouhodobý mír, který by podpořil dvoustátní řešení“.
Donald Trump původně řekl, že „nevadí, že Starmer zaujme stanovisko, ale já teď chci, aby lidé měli co jíst.“ Později ale rozhodnutí uznat Palestinu kritizoval, když na palubě Air Force One uvedl, že „tím byste vlastně odměnili Hamás. Nemyslím si, že by měl být odměněn. Takže já to neudělám, protože pokud to uděláte, vlastně odměníte Hamás.“
Trump následně na sociální síti Truth Social prohlásil, že by bylo obtížné dosáhnout obchodní dohody s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA vyjednávají obchodní dohodu do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není zahrnuto v předchozích obchodních dohodách.
Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, při kterém zemřelo 1 200 lidí, převážně Izraelců, a více než 250 osob bylo zajato. Podle zdravotního ministerstva v Gaze, řízeného Hamasem, při následném konfliktu zahynulo více než 60 000 lidí.
Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to podpořilo průlom v jednáních. „Co zkoumáme, jsou okolnosti, ve kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ řekl ve středu. „Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít svůj vlastní stát. To je můj cíl.“
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon prohlášení odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu, tyto země se rozhodly místo investice do jejich propuštění vydávat prázdné prohlášení,“ uvedl Damon. „Je to pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakýkoli pokrok. Kdo chce skutečně dosáhnout pokroku, měl by začít jasným požadavkem na okamžité propuštění zajatců a odzbrojení Hamásu.“
Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.
Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Podle nejnovějších dat z Úřadu pro národní statistiku (ONS) v Anglii a Walesu se odhaduje, že téměř 30 % dospělých zažilo během svého dětství nějakou formu zneužívání nebo zanedbávání. Tato nová statistika poprvé zahrnuje nejen fyzické a sexuální zneužívání a zanedbávání, ale také zneužívání emocionální. Celkově se toto zjištění týká odhadem 13,6 milionu lidí starších 18 let.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Na ostrově Île d’Oléron, který leží u západního pobřeží Francie, došlo k vážnému incidentu, při kterém auto najelo do skupiny chodců a cyklistů. Nejméně pět lidí utrpělo zranění ve městě Saint Pierre d’Oléron. O události informoval francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez na sociální síti X.