Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
K úspěšnému naplnění těchto ambiciózních plánů je však nezbytné koordinovaně rozvíjet celý hodnotový řetězec, který zahrnuje samotná zachytávací zařízení, přepravní sítě i konečná úložiště. Výstavba potrubní infrastruktury vyžaduje obrovské počáteční investice v době, kdy budoucí objemy přepravovaného plynu ani příjmy nejsou plně zaručeny. Průmyslové podniky tak často váhají s investicemi do záchytných technologií bez jistoty fungující dopravy a úložišť, zatímco provozovatelé přepravních sítí potřebují závazky od znečišťovatelů ještě před zahájením samotné stavby. Zpoždění v kterékoli části tohoto řetězce pak může zablokovat fungování celého systému.
Způsoby financování a regulace tohoto odvětví se napříč evropskými státy výrazně liší. Země jako Francie, Německo nebo Belgie se zaměřují především na tvorbu regulačních rámců a nastavení tarifů s cílem minimalizovat přímé veřejné výdaje. Naopak severské státy a Nizozemsko sázejí na aktivní zapojení státu a přímé financování vlajkových projektů. Příkladem je Norsko, které v rámci programu Longship uhradilo osmdesát procent investičních nákladů projektu Northern Lights, jenž zahájil trvalé ukládání oxidu uhličitého v srpnu 2025. V Nizozemsku pak státní firmy rozvíjejí sdílenou infrastrukturu Porthos, jejíž zprovoznění se očekává v druhé polovině roku 2027.
Zkušenosti z Dánska ukazují, jak úskalí nesprávně nastavené podpory mohou ovlivnit celý trh. Dánská vláda původně vyčlenila značné prostředky pro deset projektů, přičemž dotační schéma navázala výhradně na reálně uložené objemy CO₂ a zavedla přísné sankce za nedodržení plánů. Tento model však přenesl veškerá rizika případného zpoždění v přepravním či ukládacím řetězci na samotné znečišťovatele, což vedlo k tomu, že většina zájemců z dotačního programu předčasně odstoupila. Finanční podpora byla v červnu 2026 nakonec udělena pouze jedinému projektu společnosti Aalborg Portland v oblasti cementářského průmyslu.
Odborné analýzy zaměřené na řízení přepravy CO₂ naznačují, že státní správa by měla v počátečních fázích rozvoje trhu část rizik spojených s využitím infrastruktury převzít. Vlády mohou počáteční nejistotu snížit prostřednictvím cílených subvencí, veřejného sdílení rizik nebo zapojením regulovaných subjektů do budování páteřních sítí. Teprve v momentě, kdy celá infrastruktura dosáhne vyšší míry zralosti a provozní rizika se stanou předvídatelnými, bude vhodné přejít k systémům podpory navázaným čistě na verifikované objemy uloženého plynu.
Rozdílné přístupy států k podpoře zachytávání uhlíku zároveň určí, která odvětví si budou moci tuto technologii dovolit a v jakém časovém horizontu. Například při výrobě cementu vznikají emise CO₂ chemickým procesem při zpracování surovin v rotačních pecích a nelze jim zamezit pouhým přechodem na obnovitelné zdroje energie. Naopak odvětví jako ocelářství či chemický průmysl mají k dispozici i jiné alternativy dekarbonizace, například využití zeleného vodíku nebo elektrifikaci, což ovlivní jejich ochotu investovat do nákladných přípojek k cévním sítím CO₂.
Dosažení evropských klimatických cílů tak nebude záviset pouze na celkovém objemu vynaložených veřejných prostředků, ale především na schopnosti vlád účelně rozdělit odpovídající míru rizik mezi soukromé a veřejné aktéry. Správně nastavené pobídky spojené s garancí dostupnosti sdílené infrastruktury jsou klíčové k tomu, aby stěžejní evropské průmyslové podniky dokázaly efektivně snižovat svou uhlíkovou stopu bez ohrožení vlastní konkurenceschopnosti.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
