Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Mezinárodní organizace pro migraci potvrdila, že v provinciích Taiz a Hudajdá muselo své domovy opustit nejméně 46 tisíc obyvatel. Pro mnohé rodiny se jedná již o druhý nebo dokonce třetí nucený odchod během trvání celého konfliktu. Boje v oblasti přerušily klíčové silniční tahy a v mnoha částech způsobily výpadky telefonního spojení. Značné množství lidí opouští města s nejnutnějšími věcmi, přičemž čelí útokům ozbrojených skupin i při samotném útěku.
Mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci pro Blízký východ a severní Afriku Joe Lowry upozornil, že rozsah vysídlení obyvatelstva velmi rychle narůstá. Civilisté podle něj nesou hlavní tíhu obnovených bojů na frontě, leteckých úderů i ostřelování. Záchranáři a humanitární pracovníci musejí neustále přehodnocovat své trasy a přizpůsobovat se rychle se měnící situaci. Nejurgentnější potřebou zasažených lidí jsou nouzová přístřeší, potraviny, pitná voda, zdravotní péče a finanční pomoc.
Mezi nejvýznamnější územní zisky povstalců patří nedávné dobytí strategického přístavního města Mochá. Šestačtyřicetiletý obyvatel Mohamed, který z města uprchl v noci, popsal atmosféru v místě jako apokalyptickou. Další z uprchlíků Mujahid Tahami uvedl, že se rodiny při pokusech o útěk stávaly oběťmi rabování ze strany ozbrojených gangů. Část lidí stihla zasažené oblasti opustit na motocyklech, zatímco jiní členové jejich rodin zůstali uvíznutí v bojových zónách.
Povstalci obsazením pobřežních měst a přilehlých ostrovů získali přímou přítomnost v blízkosti průlivu Báb al-Mandab. Tato dvacet mil široká námořní cesta představuje klíčový obchodní a energetický koridor spojující Asii s Evropou. Případné narušení či uzavření této trasy by mělo závažné dopady na globální ekonomiku a vynutilo by odklon lodí kolem celého afrického kontinentu. Probíhající boje a raketové útoky již přispěly k růstu cen ropy nad hranici sto dolarů za barel.
Zvláštní zmocněnec OSN pro Jemen Hans Grundberg na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti prohlásil, že země vstoupila do nové a nebezpečnější fáze války. Obnovení bojů podle něj znamená faktický konec relativního klidu, který v zemi panoval od příměří zprostředkovaného OSN v roce 2022. Grundberg zdůraznil, že tato nová vlna násilí hrozí zatažením Jemenu do širšího regionálního konfliktu s globálními následky. Současná situace tak zmařila více než čtyřleté období snížené intenzity bojů.
Jemen se již dlouhodobě potýká s jednou z nejhorších humanitárních krizí na světě, která postihuje populaci o čtyřiceti milionech obyvatel. Podle nedávné zprávy OSN čelí přibližně polovina obyvatelstva zemi akutnímu nedostatku potravin a prohlubující se podvýživě. Dlouholetý konflikt, hospodářský úpadek a klimatické šoky výrazně oslabily schopnost domácností čelit dalším krizím. Možnosti humanitárních organizací poskytovat pomoc v potřebném rozsahu navíc omezuje pokles finančních prostředků.
Lidé, kterým se podařilo z nejnovější vlny bojů uniknout, nacházejí útočiště v provizorních táborech z dřeva a slámy v blízkosti oblasti Chócha. Jeden z uprchlíků Mohammed Khudairi popsal situaci jako katastrofu s tím, že útoky v jejich původních domovech nadále pokračují. Zatímco jeho rodině se podařilo včas odejít, mnoho dalších obyvatel zůstává uvíznuto přímo v místech konfliktu. Znovuobnovené násilí tak zasáhlo ty nejzranitelnější obyvatele, kteří již v minulosti přišli o většinu majetku.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.