Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Švédsko se stalo členem NATO v roce 2024 po dlouhém období vojenské neutrality. Změna postojů byla reakcí veřejnosti i politiků na agresi Vladimira Putina v Evropě. Kristersson zdůraznil, že od vstupu do aliance přijímá jeho kabinet rozhodnutí související s NATO prakticky každý měsíc. Bez plné shody uvnitř vlády by však podle něj bylo přijímání dalších nezbytných kroků nemožné.
Od svého vstupu do NATO se Švédsko aktivně zapojuje do aliančních vojenských misí. Do Lotyšska vyslalo stovky vojáků v rámci posílení jednotek NATO a vyčlenilo válečné lodě pro patrolování v Baltském moři. Švédské stíhačky Gripen se navíc podílejí na zajišťování vzdušného prostoru nad baltickým regionem. Kristersson v této souvislosti varoval, že plnění těchto mezinárodních závazků vyžaduje stabilní a odhodlanou vládu.
Otázka další podpory Ukrajiny zůstává ve Švédsku podle premiéra poměrně stabilní. Většina parlamentních stran od počátku konfliktu podporovala pomoc napadenému státu. Jediný případ nejednoty nastal u Levice, která hlasovala proti vůbec prvnímu balíčku vojenské pomoci. Od té doby však všech osm parlamentních stran vystupovalo v otázce pomoci Ukrajině společně.
Vyjádření současného premiéra přichází po výrocích lídryně sociálních demokratů Magdaleny Anderssonové. Bývalá premiérka v rozhovoru vyzvala Kristerssona, aby objasnil vazby svých politických spojenců na Ruskou federaci. Průzkumy veřejného mínění před volbami naznačují velmi vyrovnaný souboj mezi oběma hlavními bloky. Náskok sociálních demokratů se v posledních dvou týdnech výrazně snížil na 2,6 procenta, což je na hranici statistické chyby.
Kristerssonova středopravicová koalice vládla uplynulá čtyři léta s podporou krajně pravicové strany Švédští demokraté. Premiér tuto spolupráci obhajuje s tím, že v parlamentu nemá žádná ze stran samostatnou většinu. Podle něj je nezbytné spojovat síly na konkrétních tématech, jinak by nebylo možné prosadit žádná opatření. Odmítá tak kritiku opozice ohledně extrémní minulosti této politické formace.
Švédští demokraté vedení Jimmiem Åkessonem zaujímají v předvolebních průzkumech druhé místo za sociálními demokraty. Åkesson se již dříve nechal slyšet, že v budoucnu pomýšlí na získání premiérského křesla. V případě volebního vítězství středopravicového bloku je Kristersson připraven nabídnout Švédským demokratům poprvé v historii i ministerská křesla. Tento krok by představoval zásadní proměnu švédské politické scény, proti níž levice ostře vystupuje.
Šéf dosavadní vlády ujišťuje veřejnost, že případná účast krajní pravice v kabinetu neohrozí fungování vlády. Připomněl, že ve Švédsku funguje kolektivní rozhodování celého vládního týmu, což omezuje prostor pro jednostranné kroky jednotlivců. Kristersson zdůraznil, že jako premiér bude osobně vybírat všechny členy vlády a garantovat jejich odbornou způsobilost. Do vládních funkcí hodlá jmenovat pouze zkušené osobnosti s dobrým úsudkem.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.