Bruselský plán reformy rozpočtové struktury Evropské unie vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i členských států. Podle návrhu Evropské komise totiž přestane být ochrana biodiverzity prioritou se samostatným financováním a bude muset o prostředky soupeřit s jinými environmentálními cíli – včetně klimatických opatření, vodního hospodářství nebo boje proti znečištění.
Tento nový přístup považují mnozí odborníci za hrozbu. Podle nich hrozí, že prostředky budou směřovat především do průmyslových projektů, které sice budou označeny za „zelené“, ale skutečná ochrana přírody zůstane na okraji zájmu.
„Existuje skutečné nebezpečí, že biodiverzita bude odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch průmyslových priorit,“ uvedla Ester Asinová, ředitelka evropské kanceláře WWF. Podle ní Komise nerespektuje fakt, že ochrana přírody ne vždy přináší okamžité ekonomické výnosy, ale je klíčová pro dlouhodobou udržitelnost.
Změna přichází v rámci nového návrhu víceletého finančního rámce EU ve výši 1,816 bilionu eur. Součástí tohoto plánu je i vytvoření tzv. Fondu konkurenceschopnosti, který má sloučit různé stávající programy – včetně programu LIFE, který byl doposud hlavním finančním nástrojem pro životní prostředí a biodiverzitu, s fondy na digitalizaci či obranu.
Výsledný fond bude disponovat částkou 409 miliard eur, ale bez vyčlenění konkrétní sumy na ochranu přírody. Dříve vyhrazené finance na biodiverzitu byly sloučeny do širší kategorie „životní prostředí a klima“, která nemá v návrhu žádné konkrétní procentuální cíle.
Evropská komise tvrdí, že celkové financování environmentálních priorit se zvýší – 35 % celkového rozpočtu, tedy přibližně 700 miliard eur, má být určeno na dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Zhruba 43 % Fondu konkurenceschopnosti má jít na klimatické a environmentální cíle.
Komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová návrh hájila: „Tento rozpočet přistupuje k problematice komplexně. Máme vynikající legislativu, ale nyní je třeba přinést výsledky a tento rozpočet na to reaguje.“
Ne všichni však její optimismus sdílejí. „Je to zdrcující rána pro evropskou přírodu a její obyvatele,“ uvedla Anouk Puymartinová z Birdlife Europe. Podle ní biodiverzita ztrácí své pevné místo v evropském rozpočtu a s ním i jasné priority.
Komise argumentuje, že nový přístup zohledňuje environmentální udržitelnost jako průřezové téma. Dokument k návrhu uvádí, že se tím zajistí jednotné uplatnění horizontálních priorit v celém rozpočtu EU – včetně zásady „neškodit významně životnímu prostředí“ a podpory rovnosti a sociálních politik.
Tato zásada zavazuje všechny politiky a fondy EU k tomu, aby neměly negativní dopad na šest hlavních environmentálních cílů – včetně ochrany a obnovy přírody. Někteří však upozorňují, že bez konkrétních částek zůstane takový přístup pouze na papíře.
„To, co nyní potřebujeme, je jasné zakotvení udržitelnosti v řízení rozpočtu,“ říká Cornelius Müller z iniciativy Sustainable Banking Coalition. Podle něj je nutné, aby tyto zásady byly pevně integrovány do všech finančních nástrojů EU.
WWF požaduje vytvoření „robustních a transparentních metod sledování výdajů“. Bez nich by podle Asinové mohl 35% cíl na zelené priority skončit jako „pouhá PR hra“.
V současném rozpočtu EU byla kromě 30% cíle na klima určena i rostoucí alokace pro biodiverzitu: 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027. Nový návrh však takové cíle vůbec nezmiňuje.
Podobně se v návrhu nenachází ani zvláštní položka pro vodní odolnost – přestože právě nedostatek vody patří mezi hlavní priority EU pro období 2024–2029. Státy jako Španělsko a Portugalsko přitom již dříve požadovaly, aby se více financí věnovalo na boj se suchem a správu vodních zdrojů.
Celkově se tak podle kritiků rozpočtový návrh sice tváří jako ekologický, ale ve skutečnosti oslabuje specifickou ochranu přírody a ponechává ji napospas ekonomickým tlakům a průmyslovým lobby. V době, kdy planeta čelí rekordnímu úbytku druhů, to může mít podle ekologických organizací nedozírné důsledky.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.