Bruselský plán reformy rozpočtové struktury Evropské unie vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i členských států. Podle návrhu Evropské komise totiž přestane být ochrana biodiverzity prioritou se samostatným financováním a bude muset o prostředky soupeřit s jinými environmentálními cíli – včetně klimatických opatření, vodního hospodářství nebo boje proti znečištění.
Tento nový přístup považují mnozí odborníci za hrozbu. Podle nich hrozí, že prostředky budou směřovat především do průmyslových projektů, které sice budou označeny za „zelené“, ale skutečná ochrana přírody zůstane na okraji zájmu.
„Existuje skutečné nebezpečí, že biodiverzita bude odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch průmyslových priorit,“ uvedla Ester Asinová, ředitelka evropské kanceláře WWF. Podle ní Komise nerespektuje fakt, že ochrana přírody ne vždy přináší okamžité ekonomické výnosy, ale je klíčová pro dlouhodobou udržitelnost.
Změna přichází v rámci nového návrhu víceletého finančního rámce EU ve výši 1,816 bilionu eur. Součástí tohoto plánu je i vytvoření tzv. Fondu konkurenceschopnosti, který má sloučit různé stávající programy – včetně programu LIFE, který byl doposud hlavním finančním nástrojem pro životní prostředí a biodiverzitu, s fondy na digitalizaci či obranu.
Výsledný fond bude disponovat částkou 409 miliard eur, ale bez vyčlenění konkrétní sumy na ochranu přírody. Dříve vyhrazené finance na biodiverzitu byly sloučeny do širší kategorie „životní prostředí a klima“, která nemá v návrhu žádné konkrétní procentuální cíle.
Evropská komise tvrdí, že celkové financování environmentálních priorit se zvýší – 35 % celkového rozpočtu, tedy přibližně 700 miliard eur, má být určeno na dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Zhruba 43 % Fondu konkurenceschopnosti má jít na klimatické a environmentální cíle.
Komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová návrh hájila: „Tento rozpočet přistupuje k problematice komplexně. Máme vynikající legislativu, ale nyní je třeba přinést výsledky a tento rozpočet na to reaguje.“
Ne všichni však její optimismus sdílejí. „Je to zdrcující rána pro evropskou přírodu a její obyvatele,“ uvedla Anouk Puymartinová z Birdlife Europe. Podle ní biodiverzita ztrácí své pevné místo v evropském rozpočtu a s ním i jasné priority.
Komise argumentuje, že nový přístup zohledňuje environmentální udržitelnost jako průřezové téma. Dokument k návrhu uvádí, že se tím zajistí jednotné uplatnění horizontálních priorit v celém rozpočtu EU – včetně zásady „neškodit významně životnímu prostředí“ a podpory rovnosti a sociálních politik.
Tato zásada zavazuje všechny politiky a fondy EU k tomu, aby neměly negativní dopad na šest hlavních environmentálních cílů – včetně ochrany a obnovy přírody. Někteří však upozorňují, že bez konkrétních částek zůstane takový přístup pouze na papíře.
„To, co nyní potřebujeme, je jasné zakotvení udržitelnosti v řízení rozpočtu,“ říká Cornelius Müller z iniciativy Sustainable Banking Coalition. Podle něj je nutné, aby tyto zásady byly pevně integrovány do všech finančních nástrojů EU.
WWF požaduje vytvoření „robustních a transparentních metod sledování výdajů“. Bez nich by podle Asinové mohl 35% cíl na zelené priority skončit jako „pouhá PR hra“.
V současném rozpočtu EU byla kromě 30% cíle na klima určena i rostoucí alokace pro biodiverzitu: 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027. Nový návrh však takové cíle vůbec nezmiňuje.
Podobně se v návrhu nenachází ani zvláštní položka pro vodní odolnost – přestože právě nedostatek vody patří mezi hlavní priority EU pro období 2024–2029. Státy jako Španělsko a Portugalsko přitom již dříve požadovaly, aby se více financí věnovalo na boj se suchem a správu vodních zdrojů.
Celkově se tak podle kritiků rozpočtový návrh sice tváří jako ekologický, ale ve skutečnosti oslabuje specifickou ochranu přírody a ponechává ji napospas ekonomickým tlakům a průmyslovým lobby. V době, kdy planeta čelí rekordnímu úbytku druhů, to může mít podle ekologických organizací nedozírné důsledky.
Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
Spojené státy americké testují, zda by bylo možné nahradit válečnou loď, jako je torpédoborec, flotilou robotických člunů. Úkolová jednotka 66 (TF66) amerického námořnictva, kterou vede kontradmirál Michael Mattis, pracuje na zjištění, jak by se nízkonákladové, komerčně dostupné bezposádkové systémy mohly hodit pro šestou flotilu námořnictva.
Pokud si ze školy pamatujete, že Země má čtyři oceány, situace je dnes o poznání jiná. National Geographic totiž v roce 2021 oficiálně uznal Jižní oceán za pátý na světě. Tímto rozhodnutím ukončil desítky let trvající debaty, které se vedly o vodách obklopujících Antarktidu.
Město Gaza, dříve plné života, je dnes místem chaosu a bezpráví, a to kvůli brutálnímu izraelskému útoku, který byl reakcí na útok hnutí Hamás. Před dvěma lety byly na trzích rušné davy, kavárny na pobřeží byly plné lidí a ze škol se ozýval dětský smích. Dnes je město zničené a bez jakékoli struktury. Stovky tisíc obyvatel se snaží přežít v rozbitých budovách a žijí v nejistotě, odkázáni sami na sebe. Jejich naděje se upíná k další várce humanitární pomoci nebo k vzácné možnosti se osprchovat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.