Nový rozpočet EU může zasadit přírodě zdrcující ránu, varují experti

Tento nový přístup považují mnozí odborníci za hrozbu. Podle nich hrozí, že prostředky budou směřovat především do průmyslových projektů, které sice budou označeny za „zelené“, ale skutečná ochrana přírody zůstane na okraji zájmu.

„Existuje skutečné nebezpečí, že biodiverzita bude odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch průmyslových priorit,“ uvedla Ester Asinová, ředitelka evropské kanceláře WWF. Podle ní Komise nerespektuje fakt, že ochrana přírody ne vždy přináší okamžité ekonomické výnosy, ale je klíčová pro dlouhodobou udržitelnost.

Změna přichází v rámci nového návrhu víceletého finančního rámce EU ve výši 1,816 bilionu eur. Součástí tohoto plánu je i vytvoření tzv. Fondu konkurenceschopnosti, který má sloučit různé stávající programy – včetně programu LIFE, který byl doposud hlavním finančním nástrojem pro životní prostředí a biodiverzitu, s fondy na digitalizaci či obranu.

Výsledný fond bude disponovat částkou 409 miliard eur, ale bez vyčlenění konkrétní sumy na ochranu přírody. Dříve vyhrazené finance na biodiverzitu byly sloučeny do širší kategorie „životní prostředí a klima“, která nemá v návrhu žádné konkrétní procentuální cíle.

Evropská komise tvrdí, že celkové financování environmentálních priorit se zvýší – 35 % celkového rozpočtu, tedy přibližně 700 miliard eur, má být určeno na dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Zhruba 43 % Fondu konkurenceschopnosti má jít na klimatické a environmentální cíle.

Komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová návrh hájila: „Tento rozpočet přistupuje k problematice komplexně. Máme vynikající legislativu, ale nyní je třeba přinést výsledky a tento rozpočet na to reaguje.“

Ne všichni však její optimismus sdílejí. „Je to zdrcující rána pro evropskou přírodu a její obyvatele,“ uvedla Anouk Puymartinová z Birdlife Europe. Podle ní biodiverzita ztrácí své pevné místo v evropském rozpočtu a s ním i jasné priority.

Komise argumentuje, že nový přístup zohledňuje environmentální udržitelnost jako průřezové téma. Dokument k návrhu uvádí, že se tím zajistí jednotné uplatnění horizontálních priorit v celém rozpočtu EU – včetně zásady „neškodit významně životnímu prostředí“ a podpory rovnosti a sociálních politik.

Tato zásada zavazuje všechny politiky a fondy EU k tomu, aby neměly negativní dopad na šest hlavních environmentálních cílů – včetně ochrany a obnovy přírody. Někteří však upozorňují, že bez konkrétních částek zůstane takový přístup pouze na papíře.

„To, co nyní potřebujeme, je jasné zakotvení udržitelnosti v řízení rozpočtu,“ říká Cornelius Müller z iniciativy Sustainable Banking Coalition. Podle něj je nutné, aby tyto zásady byly pevně integrovány do všech finančních nástrojů EU.

WWF požaduje vytvoření „robustních a transparentních metod sledování výdajů“. Bez nich by podle Asinové mohl 35% cíl na zelené priority skončit jako „pouhá PR hra“.

V současném rozpočtu EU byla kromě 30% cíle na klima určena i rostoucí alokace pro biodiverzitu: 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027. Nový návrh však takové cíle vůbec nezmiňuje.

Podobně se v návrhu nenachází ani zvláštní položka pro vodní odolnost – přestože právě nedostatek vody patří mezi hlavní priority EU pro období 2024–2029. Státy jako Španělsko a Portugalsko přitom již dříve požadovaly, aby se více financí věnovalo na boj se suchem a správu vodních zdrojů.

Celkově se tak podle kritiků rozpočtový návrh sice tváří jako ekologický, ale ve skutečnosti oslabuje specifickou ochranu přírody a ponechává ji napospas ekonomickým tlakům a průmyslovým lobby. V době, kdy planeta čelí rekordnímu úbytku druhů, to může mít podle ekologických organizací nedozírné důsledky.