Bruselský plán reformy rozpočtové struktury Evropské unie vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i členských států. Podle návrhu Evropské komise totiž přestane být ochrana biodiverzity prioritou se samostatným financováním a bude muset o prostředky soupeřit s jinými environmentálními cíli – včetně klimatických opatření, vodního hospodářství nebo boje proti znečištění.
Tento nový přístup považují mnozí odborníci za hrozbu. Podle nich hrozí, že prostředky budou směřovat především do průmyslových projektů, které sice budou označeny za „zelené“, ale skutečná ochrana přírody zůstane na okraji zájmu.
„Existuje skutečné nebezpečí, že biodiverzita bude odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch průmyslových priorit,“ uvedla Ester Asinová, ředitelka evropské kanceláře WWF. Podle ní Komise nerespektuje fakt, že ochrana přírody ne vždy přináší okamžité ekonomické výnosy, ale je klíčová pro dlouhodobou udržitelnost.
Změna přichází v rámci nového návrhu víceletého finančního rámce EU ve výši 1,816 bilionu eur. Součástí tohoto plánu je i vytvoření tzv. Fondu konkurenceschopnosti, který má sloučit různé stávající programy – včetně programu LIFE, který byl doposud hlavním finančním nástrojem pro životní prostředí a biodiverzitu, s fondy na digitalizaci či obranu.
Výsledný fond bude disponovat částkou 409 miliard eur, ale bez vyčlenění konkrétní sumy na ochranu přírody. Dříve vyhrazené finance na biodiverzitu byly sloučeny do širší kategorie „životní prostředí a klima“, která nemá v návrhu žádné konkrétní procentuální cíle.
Evropská komise tvrdí, že celkové financování environmentálních priorit se zvýší – 35 % celkového rozpočtu, tedy přibližně 700 miliard eur, má být určeno na dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Zhruba 43 % Fondu konkurenceschopnosti má jít na klimatické a environmentální cíle.
Komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová návrh hájila: „Tento rozpočet přistupuje k problematice komplexně. Máme vynikající legislativu, ale nyní je třeba přinést výsledky a tento rozpočet na to reaguje.“
Ne všichni však její optimismus sdílejí. „Je to zdrcující rána pro evropskou přírodu a její obyvatele,“ uvedla Anouk Puymartinová z Birdlife Europe. Podle ní biodiverzita ztrácí své pevné místo v evropském rozpočtu a s ním i jasné priority.
Komise argumentuje, že nový přístup zohledňuje environmentální udržitelnost jako průřezové téma. Dokument k návrhu uvádí, že se tím zajistí jednotné uplatnění horizontálních priorit v celém rozpočtu EU – včetně zásady „neškodit významně životnímu prostředí“ a podpory rovnosti a sociálních politik.
Tato zásada zavazuje všechny politiky a fondy EU k tomu, aby neměly negativní dopad na šest hlavních environmentálních cílů – včetně ochrany a obnovy přírody. Někteří však upozorňují, že bez konkrétních částek zůstane takový přístup pouze na papíře.
„To, co nyní potřebujeme, je jasné zakotvení udržitelnosti v řízení rozpočtu,“ říká Cornelius Müller z iniciativy Sustainable Banking Coalition. Podle něj je nutné, aby tyto zásady byly pevně integrovány do všech finančních nástrojů EU.
WWF požaduje vytvoření „robustních a transparentních metod sledování výdajů“. Bez nich by podle Asinové mohl 35% cíl na zelené priority skončit jako „pouhá PR hra“.
V současném rozpočtu EU byla kromě 30% cíle na klima určena i rostoucí alokace pro biodiverzitu: 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027. Nový návrh však takové cíle vůbec nezmiňuje.
Podobně se v návrhu nenachází ani zvláštní položka pro vodní odolnost – přestože právě nedostatek vody patří mezi hlavní priority EU pro období 2024–2029. Státy jako Španělsko a Portugalsko přitom již dříve požadovaly, aby se více financí věnovalo na boj se suchem a správu vodních zdrojů.
Celkově se tak podle kritiků rozpočtový návrh sice tváří jako ekologický, ale ve skutečnosti oslabuje specifickou ochranu přírody a ponechává ji napospas ekonomickým tlakům a průmyslovým lobby. V době, kdy planeta čelí rekordnímu úbytku druhů, to může mít podle ekologických organizací nedozírné důsledky.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Zatímco někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv varuje před třetí světovou válkou, šéf Bílého domu Donald Trump stupňuje tlak. Skutečná změna se však odehrává jinde, válka se proměňuje a místo reálného boje ozbrojených sil přichází kybernetické útoky, ekonomické nátlaky a informační manipulace. Konflikt mezi Západem a Ruskem ukazuje, že hranice mezi válkou a mírem se stírá, a svět vstupuje do éry hybridního soupeření globálního rozsahu.
Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Bruselský plán reformy rozpočtové struktury Evropské unie vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i členských států. Podle návrhu Evropské komise totiž přestane být ochrana biodiverzity prioritou se samostatným financováním a bude muset o prostředky soupeřit s jinými environmentálními cíli – včetně klimatických opatření, vodního hospodářství nebo boje proti znečištění.
Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.