Bruselský plán reformy rozpočtové struktury Evropské unie vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i členských států. Podle návrhu Evropské komise totiž přestane být ochrana biodiverzity prioritou se samostatným financováním a bude muset o prostředky soupeřit s jinými environmentálními cíli – včetně klimatických opatření, vodního hospodářství nebo boje proti znečištění.
Tento nový přístup považují mnozí odborníci za hrozbu. Podle nich hrozí, že prostředky budou směřovat především do průmyslových projektů, které sice budou označeny za „zelené“, ale skutečná ochrana přírody zůstane na okraji zájmu.
„Existuje skutečné nebezpečí, že biodiverzita bude odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch průmyslových priorit,“ uvedla Ester Asinová, ředitelka evropské kanceláře WWF. Podle ní Komise nerespektuje fakt, že ochrana přírody ne vždy přináší okamžité ekonomické výnosy, ale je klíčová pro dlouhodobou udržitelnost.
Změna přichází v rámci nového návrhu víceletého finančního rámce EU ve výši 1,816 bilionu eur. Součástí tohoto plánu je i vytvoření tzv. Fondu konkurenceschopnosti, který má sloučit různé stávající programy – včetně programu LIFE, který byl doposud hlavním finančním nástrojem pro životní prostředí a biodiverzitu, s fondy na digitalizaci či obranu.
Výsledný fond bude disponovat částkou 409 miliard eur, ale bez vyčlenění konkrétní sumy na ochranu přírody. Dříve vyhrazené finance na biodiverzitu byly sloučeny do širší kategorie „životní prostředí a klima“, která nemá v návrhu žádné konkrétní procentuální cíle.
Evropská komise tvrdí, že celkové financování environmentálních priorit se zvýší – 35 % celkového rozpočtu, tedy přibližně 700 miliard eur, má být určeno na dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Zhruba 43 % Fondu konkurenceschopnosti má jít na klimatické a environmentální cíle.
Komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová návrh hájila: „Tento rozpočet přistupuje k problematice komplexně. Máme vynikající legislativu, ale nyní je třeba přinést výsledky a tento rozpočet na to reaguje.“
Ne všichni však její optimismus sdílejí. „Je to zdrcující rána pro evropskou přírodu a její obyvatele,“ uvedla Anouk Puymartinová z Birdlife Europe. Podle ní biodiverzita ztrácí své pevné místo v evropském rozpočtu a s ním i jasné priority.
Komise argumentuje, že nový přístup zohledňuje environmentální udržitelnost jako průřezové téma. Dokument k návrhu uvádí, že se tím zajistí jednotné uplatnění horizontálních priorit v celém rozpočtu EU – včetně zásady „neškodit významně životnímu prostředí“ a podpory rovnosti a sociálních politik.
Tato zásada zavazuje všechny politiky a fondy EU k tomu, aby neměly negativní dopad na šest hlavních environmentálních cílů – včetně ochrany a obnovy přírody. Někteří však upozorňují, že bez konkrétních částek zůstane takový přístup pouze na papíře.
„To, co nyní potřebujeme, je jasné zakotvení udržitelnosti v řízení rozpočtu,“ říká Cornelius Müller z iniciativy Sustainable Banking Coalition. Podle něj je nutné, aby tyto zásady byly pevně integrovány do všech finančních nástrojů EU.
WWF požaduje vytvoření „robustních a transparentních metod sledování výdajů“. Bez nich by podle Asinové mohl 35% cíl na zelené priority skončit jako „pouhá PR hra“.
V současném rozpočtu EU byla kromě 30% cíle na klima určena i rostoucí alokace pro biodiverzitu: 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027. Nový návrh však takové cíle vůbec nezmiňuje.
Podobně se v návrhu nenachází ani zvláštní položka pro vodní odolnost – přestože právě nedostatek vody patří mezi hlavní priority EU pro období 2024–2029. Státy jako Španělsko a Portugalsko přitom již dříve požadovaly, aby se více financí věnovalo na boj se suchem a správu vodních zdrojů.
Celkově se tak podle kritiků rozpočtový návrh sice tváří jako ekologický, ale ve skutečnosti oslabuje specifickou ochranu přírody a ponechává ji napospas ekonomickým tlakům a průmyslovým lobby. V době, kdy planeta čelí rekordnímu úbytku druhů, to může mít podle ekologických organizací nedozírné důsledky.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.