Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Černihiv leží jen kousek jízdy od hranic s Ruskem a Běloruskem. I když ruské jednotky oblast v roce 2022 po šesti týdnech obléhání opustily, letos na podzim se válka dramaticky vrátila. Kreml se nyní snaží uvrhnout celou Ukrajinu do tmy pomocí tisíců bezpilotních letounů, čímž zesiluje kampaň hromadného ničení, která cílí na rozvodny, tepelné elektrárny a záchranáře.
Ukrajina tak čelí nejtěžší a nejchladnější zimě od roku 2022. Výpadky proudu jsou nyní každodenní realitou i v Kyjevě, a během rozhovoru s novináři webu The Guardian dokonce zhasla světla v prezidentském paláci. Černihiv je jedním z nejvíce zasažených regionů, podobně jako Sumy a Charkov. Valentina Ivanivna uvedla, že jsou bez elektřiny až čtrnáct hodin denně. Během výpadků nefunguje ani výtah v jejím devítipatrovém domě ani elektrické čerpadlo, takže nad čtvrtým patrem neteče voda.
Obyvatelé vyhledávají útočiště v takzvaných „bodech nezlomnosti“, což jsou vytápěné stany u nákupních center, které nabízejí elektřinu, internet Starlink a teplé nápoje. Kurýr Adam Davidenko se svěřil, že Rusko je teroristická země, která je nemůže porazit vojensky, a tak se je snaží zabít chladem. Davidenko, který kvůli dluhům přišel o elektřinu v bytě, přiznal, že topí dřívím a že ho napadají i sebevražedné myšlenky.
Před dvěma týdny Rusové zničili jednu z posledních výrobních jednotek v oblasti. Regionální energetická společnost Černihivoblenergo sice postavila kolem 110kV rozvodny dvě ochranné zdi z písku a betonu, ale chybějící střecha a nedostatek času i peněz na podzemní stavbu se ukázaly jako fatální. Ruské drony Shahed bombardovaly komplex tři dny, zničily jeden ze dvou transformátorů a útočné drony zabily dva pracovníky jedoucí z jiného poškozeného místa.
Zástupce ředitele společnosti Serhii Pereverz potvrdil, že zařízení je neopravitelné. Dodal, že se Rusové snaží o totální blackout pro civilní obyvatelstvo. Na místě nejsou žádné vojenské cíle, jedná se o genocidu proti mírumilovným lidem. Na trávě u hlubokého kráteru ležely trosky dronů Geran-2, původně vyrobených v Íránu. Pereverz uvedl, že se snaží udržet dodávky elektřiny za pomoci chytrých metod.
Situace má dopad i na zdravotnictví. Ředitel černihivské nemocnice č. 2, Vladyslav Kukhar, uvedl, že neurgentní operace jsou často rušeny kvůli nedostatku energie. Nemocnice je závislá na generátoru a záložní baterii. Tato situace má velkou psychologickou a emocionální cenu, protože i lékaři a sestry jsou lidé žijící ve městě, kteří musí vše snášet.
Rostoucí hněv veřejnosti kvůli nedostatku elektřiny ještě podpořil velký vládní korupční skandál. Detektivové dorazili do kyjevského bytu Timura Mindicha, obchodního partnera Zelenského, který však jen několik hodin předtím uprchl do Polska. Čelí obvinění z organizování rozsáhlého úplatkářského schématu se státní jadernou agenturou Energoatom. Novinář Andrij Podverbnyj z Černihivu uvedl, že pro vojáky na frontě a ty bez elektřiny je odhalení korupce jako nůž do zad.
I přes odchod mnoha mladých lidí z města a veškeré problémy se obyvatelé nevzdávají. Anna Kulieva s manželem Maksymem a sedmiletou dcerou Yesenií si sice zvykli na všechno kromě nefunkčního výtahu v osmém patře, ale obávají se o vzdělání dcery. Zlaté barokní kopule kostela sv. Kateřiny jsou matně viditelné v dálce jako symbol odolnosti. Anna Kulieva prohlásila, že lidé jsou v Černihivu úžasní a panuje tu neuvěřitelná jednota. Řekla, že není těžké žít bez světla v domě, těžké je žít bez světla v srdci.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.