Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Černihiv leží jen kousek jízdy od hranic s Ruskem a Běloruskem. I když ruské jednotky oblast v roce 2022 po šesti týdnech obléhání opustily, letos na podzim se válka dramaticky vrátila. Kreml se nyní snaží uvrhnout celou Ukrajinu do tmy pomocí tisíců bezpilotních letounů, čímž zesiluje kampaň hromadného ničení, která cílí na rozvodny, tepelné elektrárny a záchranáře.
Ukrajina tak čelí nejtěžší a nejchladnější zimě od roku 2022. Výpadky proudu jsou nyní každodenní realitou i v Kyjevě, a během rozhovoru s novináři webu The Guardian dokonce zhasla světla v prezidentském paláci. Černihiv je jedním z nejvíce zasažených regionů, podobně jako Sumy a Charkov. Valentina Ivanivna uvedla, že jsou bez elektřiny až čtrnáct hodin denně. Během výpadků nefunguje ani výtah v jejím devítipatrovém domě ani elektrické čerpadlo, takže nad čtvrtým patrem neteče voda.
Obyvatelé vyhledávají útočiště v takzvaných „bodech nezlomnosti“, což jsou vytápěné stany u nákupních center, které nabízejí elektřinu, internet Starlink a teplé nápoje. Kurýr Adam Davidenko se svěřil, že Rusko je teroristická země, která je nemůže porazit vojensky, a tak se je snaží zabít chladem. Davidenko, který kvůli dluhům přišel o elektřinu v bytě, přiznal, že topí dřívím a že ho napadají i sebevražedné myšlenky.
Před dvěma týdny Rusové zničili jednu z posledních výrobních jednotek v oblasti. Regionální energetická společnost Černihivoblenergo sice postavila kolem 110kV rozvodny dvě ochranné zdi z písku a betonu, ale chybějící střecha a nedostatek času i peněz na podzemní stavbu se ukázaly jako fatální. Ruské drony Shahed bombardovaly komplex tři dny, zničily jeden ze dvou transformátorů a útočné drony zabily dva pracovníky jedoucí z jiného poškozeného místa.
Zástupce ředitele společnosti Serhii Pereverz potvrdil, že zařízení je neopravitelné. Dodal, že se Rusové snaží o totální blackout pro civilní obyvatelstvo. Na místě nejsou žádné vojenské cíle, jedná se o genocidu proti mírumilovným lidem. Na trávě u hlubokého kráteru ležely trosky dronů Geran-2, původně vyrobených v Íránu. Pereverz uvedl, že se snaží udržet dodávky elektřiny za pomoci chytrých metod.
Situace má dopad i na zdravotnictví. Ředitel černihivské nemocnice č. 2, Vladyslav Kukhar, uvedl, že neurgentní operace jsou často rušeny kvůli nedostatku energie. Nemocnice je závislá na generátoru a záložní baterii. Tato situace má velkou psychologickou a emocionální cenu, protože i lékaři a sestry jsou lidé žijící ve městě, kteří musí vše snášet.
Rostoucí hněv veřejnosti kvůli nedostatku elektřiny ještě podpořil velký vládní korupční skandál. Detektivové dorazili do kyjevského bytu Timura Mindicha, obchodního partnera Zelenského, který však jen několik hodin předtím uprchl do Polska. Čelí obvinění z organizování rozsáhlého úplatkářského schématu se státní jadernou agenturou Energoatom. Novinář Andrij Podverbnyj z Černihivu uvedl, že pro vojáky na frontě a ty bez elektřiny je odhalení korupce jako nůž do zad.
I přes odchod mnoha mladých lidí z města a veškeré problémy se obyvatelé nevzdávají. Anna Kulieva s manželem Maksymem a sedmiletou dcerou Yesenií si sice zvykli na všechno kromě nefunkčního výtahu v osmém patře, ale obávají se o vzdělání dcery. Zlaté barokní kopule kostela sv. Kateřiny jsou matně viditelné v dálce jako symbol odolnosti. Anna Kulieva prohlásila, že lidé jsou v Černihivu úžasní a panuje tu neuvěřitelná jednota. Řekla, že není těžké žít bez světla v domě, těžké je žít bez světla v srdci.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.