Netanjahu oznámil, že v Gaze začala intenzivní operace

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi, foto: X/Benjamin Netanjahu
Klára Marková 16. září 2025 09:34
Sdílej:

Premiér Izraele Benjamin Netanjahu oznámil, že v Gaze začala „intenzivní operace“. Prohlášení učinil během soudního líčení v případu korupce. Podle mluvčího premiéra se Izrael nachází v kritické fázi boje, což s sebou nese jisté důsledky.

Podle nemocničních úřadů v Gaze zemřelo při útocích 37 lidí, zatímco ve střední části Pásma Gazy zahynuli další čtyři. Snímky z oblasti ukazují oblaka dýmu stoupající nad městem po izraelském bombardování.

V Jeruzalémě se desítky demonstrantů shromáždily před konferencí Netanjahuovy strany Likud. Volají po propuštění rukojmích a po ukončení války.

Skandovali hesla jako "Zastavte svět, naši bratři jsou stále tam. Zastavte svět a přiveďte je všechny domů". Demonstranti nesli velké fotografie zbývajících rukojmích, které drží Hamás.

Skupina Izraelské protestní hnutí za demokracii, jež protest zorganizovala, prohlásila, že další boje by mohly způsobit smrt zbývajících rukojmích.

"Okupace Gazy povede k zavraždění živých rukojmích a zmizení těch, kteří jsou již mrtví. Realita nikdy nebyla jasnější a nebezpečnější – vojenský tlak zabíjí rukojmí i vojáky," uvedlo hnutí.

"Nedovolíme, aby nám Netanjahu a jeho vláda smrti nadiktovali politickou věčnou vládu. Dohodu o návratu všech rukojmích a ukončení války požadujeme hned." 

V projevu, který vedl k poklesu akciového trhu na telavivské burze, Netanjahu připustil rostoucí mezinárodní izolaci Izraele. Z odpovědnosti za ni však obvinil zahraniční faktory, konkrétně muslimskou imigraci v Evropě a vliv sociálních médií podporovaný Čínou a Katarem.

Netanjahu varoval, že se Izrael bude muset stát "super Spartou" s "některými znaky autarkie". Tímto slovem připravil na budoucnost, která se vyznačuje militarizací, soběstačností a omezeným obchodem se zbytkem světa. Rostoucí diplomatickou izolaci Izraele popsal jako "obléhání, které organizuje několik států".

Netanjahu uvedl, že jedním z organizátorů je Čína, a druhým Katar. Podle něj "organizují útok na legitimitu Izraele v sociálních médiích západního světa a Spojených států". Dodal, že "západní Evropa má velké islamistické menšiny. Jsou hlasité. Mnoho z nich je politicky motivovaných. Spojují se s Hamásem, spojují se s Íránem."

Podle premiéra tlačí tyto menšiny na vlády západní Evropy, z nichž mnohé jsou Izraeli nakloněny. Dodal, že jsou "přemoženy kampaněmi násilných protestů a neustálým zastrašováním". Netanjahu svými výroky patrně narážel na Velkou Británii, Francii a Belgii, které plánují na Valném shromáždění OSN uznat Palestinu a jsou stále kritičtější vůči Izraeli kvůli válce v Gaze.

Útoky na Gazu pokračují, a Izrael je proto stále více kritizován. Humanitární situace v Gaze je katastrofální, dle OSN se od počátku války počet obětí v Gaze pohybuje mezi 58 000 až 109 000. Komise OSN pro vyšetřování dospěla k závěru, že se Izrael v Gaze dopustil genocidy a že k těmto činům podněcovali i nejvyšší izraelští představitelé, včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Obvinění z genocidy, která vyšetřuje i Mezinárodní soudní dvůr, izraelská vláda odmítla.

Komentátor Ben Caspit z deníku Ma'ariv označil Netanjahuovu rétoriku za seberealizující proroctví. Ve svém komentáři napsal, že Netanjahuovo prohlášení je "výjimečné ve své neopatrnosti, absurditě a šílenství". Podle Caspita premiér "zcela ztratil soudnost, rovnováhu i kontakt s realitou".

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.