Premiér Izraele Benjamin Netanjahu oznámil, že v Gaze začala „intenzivní operace“. Prohlášení učinil během soudního líčení v případu korupce. Podle mluvčího premiéra se Izrael nachází v kritické fázi boje, což s sebou nese jisté důsledky.
Podle nemocničních úřadů v Gaze zemřelo při útocích 37 lidí, zatímco ve střední části Pásma Gazy zahynuli další čtyři. Snímky z oblasti ukazují oblaka dýmu stoupající nad městem po izraelském bombardování.
V Jeruzalémě se desítky demonstrantů shromáždily před konferencí Netanjahuovy strany Likud. Volají po propuštění rukojmích a po ukončení války.
Skandovali hesla jako "Zastavte svět, naši bratři jsou stále tam. Zastavte svět a přiveďte je všechny domů". Demonstranti nesli velké fotografie zbývajících rukojmích, které drží Hamás.
Skupina Izraelské protestní hnutí za demokracii, jež protest zorganizovala, prohlásila, že další boje by mohly způsobit smrt zbývajících rukojmích.
"Okupace Gazy povede k zavraždění živých rukojmích a zmizení těch, kteří jsou již mrtví. Realita nikdy nebyla jasnější a nebezpečnější – vojenský tlak zabíjí rukojmí i vojáky," uvedlo hnutí.
"Nedovolíme, aby nám Netanjahu a jeho vláda smrti nadiktovali politickou věčnou vládu. Dohodu o návratu všech rukojmích a ukončení války požadujeme hned."
V projevu, který vedl k poklesu akciového trhu na telavivské burze, Netanjahu připustil rostoucí mezinárodní izolaci Izraele. Z odpovědnosti za ni však obvinil zahraniční faktory, konkrétně muslimskou imigraci v Evropě a vliv sociálních médií podporovaný Čínou a Katarem.
Netanjahu varoval, že se Izrael bude muset stát "super Spartou" s "některými znaky autarkie". Tímto slovem připravil na budoucnost, která se vyznačuje militarizací, soběstačností a omezeným obchodem se zbytkem světa. Rostoucí diplomatickou izolaci Izraele popsal jako "obléhání, které organizuje několik států".
Netanjahu uvedl, že jedním z organizátorů je Čína, a druhým Katar. Podle něj "organizují útok na legitimitu Izraele v sociálních médiích západního světa a Spojených států". Dodal, že "západní Evropa má velké islamistické menšiny. Jsou hlasité. Mnoho z nich je politicky motivovaných. Spojují se s Hamásem, spojují se s Íránem."
Podle premiéra tlačí tyto menšiny na vlády západní Evropy, z nichž mnohé jsou Izraeli nakloněny. Dodal, že jsou "přemoženy kampaněmi násilných protestů a neustálým zastrašováním". Netanjahu svými výroky patrně narážel na Velkou Británii, Francii a Belgii, které plánují na Valném shromáždění OSN uznat Palestinu a jsou stále kritičtější vůči Izraeli kvůli válce v Gaze.
Útoky na Gazu pokračují, a Izrael je proto stále více kritizován. Humanitární situace v Gaze je katastrofální, dle OSN se od počátku války počet obětí v Gaze pohybuje mezi 58 000 až 109 000. Komise OSN pro vyšetřování dospěla k závěru, že se Izrael v Gaze dopustil genocidy a že k těmto činům podněcovali i nejvyšší izraelští představitelé, včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Obvinění z genocidy, která vyšetřuje i Mezinárodní soudní dvůr, izraelská vláda odmítla.
Komentátor Ben Caspit z deníku Ma'ariv označil Netanjahuovu rétoriku za seberealizující proroctví. Ve svém komentáři napsal, že Netanjahuovo prohlášení je "výjimečné ve své neopatrnosti, absurditě a šílenství". Podle Caspita premiér "zcela ztratil soudnost, rovnováhu i kontakt s realitou".
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.