Nepovedlo se. Americké údery v Íránu nezničily jaderná zařízení, tvrdí zpravodajci

Íránské jaderné zařízení Fordo
Íránské jaderné zařízení Fordo, foto: Google Earth
Klára Marková 25. června 2025 08:36
Sdílej:

Nedávné americké letecké údery na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán – podle předběžných informací amerických zpravodajských služeb nedosáhly cíle, o kterém veřejně hovoří prezident Donald Trump. 

Ačkoliv Bílý dům a Pentagon tvrdí, že íránský jaderný program byl zcela zlikvidován, podle hodnocení vojenské rozvědky byl jeho pokrok pouze dočasně přerušen – maximálně na několik měsíců.

Zprávu, kterou vypracovala Agentura obranné zpravodajství (DIA), získala CNN od sedmi zdrojů obeznámených s jejím obsahem. Analýza vychází z posouzení škod po útocích, které provedlo Centrální velení americké armády.

Zatímco se nadále sbírají nové informace, první závěry zpochybňují Trumpova prohlášení, že byly jaderné objekty „zcela zničeny“. Ministr obrany Pete Hegseth v podobném duchu tvrdil, že Írán „ztratil schopnost vyvíjet jaderné zbraně“.

Podle několika zdrojů zůstaly zásoby obohaceného uranu nedotčeny a klíčová zařízení, například centrifugy, byla z velké části uchráněna. Některý obohacený materiál měl být navíc přesunut ještě před útokem.

„Zpravodajci odhadují, že jsme je zpomalili maximálně o pár měsíců,“ uvedl jeden z nich.

Bílý dům zprávu nezpochybnil, ale tvrdí, že je mylná. Mluvčí prezidenta Karoline Leavitt ji označila za výmysl a obvinila média a zpravodajské zdroje z pokusu poškodit prezidenta. Trump ve svém vyjádření na síti Truth Social útok znovu označil za „jeden z nejúspěšnějších v historii“ a zopakoval, že jaderná zařízení byla „zcela zničena“.

Podle armádních činitelů sice útok proběhl podle plánu, ale generál Dan Caine upozornil, že je příliš brzy na to, říci, zda Írán přišel o své jaderné kapacity.

Izrael, který na íránské cíle útočil už dříve, požádal Spojené státy o použití extrémně silných „bunker buster“ bomb, aby se zasáhlo podzemní objekty. Americké bombardéry B-2 skutečně svrhly více než tucet těchto bomb na zařízení ve Fordow a Natanzu. Přesto podle zpravodajců zůstala nejdůležitější infrastruktura, jako například centrifugy a zásoby uranu, zachována.

Útoky vážně poškodily především nadzemní části areálů – například napájecí systémy nebo budovy využívané k dalšímu zpracování uranu. Podzemní zařízení však útok téměř nezasáhl.

Izraelské hodnocení účinnosti útoků se podobá americkému – poškození bylo menší, než se očekávalo. Podle izraelských odhadů však společná vojenská akce s USA zbrzdila Íránský program přibližně o dva roky – za předpokladu, že by mu nikdo nebránil v obnově, což ale Izrael nehodlá dopustit.

Někteří experti, jako například zbrojní analytik Jeffrey Lewis z Middlebury Institute, jsou přesvědčeni, že podzemní komplexy jako Fordow, Natanz či Parchin zůstaly funkční a mohou sloužit k rychlému obnovení programu.

„Tyto objekty tvoří základnu, ze které může Írán rychle znovu rozjet svůj jaderný vývoj,“ řekl Lewis.

Zvláštní pozornost vyvolává skutečnost, že na zařízení v Isfahánu nebyly použity bunker buster bomby, ale střely Tomahawk odpálené z americké ponorky. Podle zdrojů se předpokládalo, že by ani extrémně silná bomba nepronikla do nejhlubších částí areálu, který je uložen ještě hlouběji než Fordow.

Navíc se objevily informace, že Írán má k dispozici další tajná zařízení, která nebyla vůbec zasažena a nadále fungují.

Zatímco Trump a Hegseth trvají na úplném zničení jaderných zařízení, republikán Michael McCaul přiznal, že cílem útoků nikdy nebyla totální likvidace, ale pouze způsobení citelného zásahu. Vědělo se, že půjde jen o dočasné narušení.

Plánované utajené brífinky pro členy Kongresu byly v úterý bez udání důvodu zrušeny. Senátní brífink byl přesunut na čtvrtek, termín pro Sněmovnu zůstává nejasný. Demokratický poslanec Pat Ryan si na sociální síti X posteskl, že Trump brífink zrušil, protože ví, že jeho tvrzení o „zcela zničených“ jaderných kapacitách by nebylo možné doložit.

Otázky ohledně efektivity amerických bunker buster bomb, známých jako Massive Ordnance Penetrators, zůstávají. Už před útokem panovaly pochybnosti, zda jsou schopné zasáhnout hluboko uložené íránské cíle. Nové zpravodajské informace tyto obavy potvrzují.

Ačkoli americké údery Íránský jaderný program bezpochyby narušily, jeho úplné zničení se podle expertů a zpravodajců zřejmě nekonalo. 

Stalo se
Novinky
Těžba geotermální energie

Zastaví frakování devastaci počasí? Svět má na dosah svatý grál mezi obnovitelnými zdroji

Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.

Novinky
Donald Trump

USA odchází z UNESCO, oznámil Trump

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové. 

Novinky
Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Nespí, nevychází z domu, vidí mrtvé. Jediný přeživší letecké havárie v Indii dodnes prožívá děsivé chvíle

I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.

Novinky
Chalífa Haftar

Nepřítel mého nepřítele. EU chce kvůli Rusku jednat s tyranem

Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.