Nedávné americké letecké údery na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán – podle předběžných informací amerických zpravodajských služeb nedosáhly cíle, o kterém veřejně hovoří prezident Donald Trump.
Ačkoliv Bílý dům a Pentagon tvrdí, že íránský jaderný program byl zcela zlikvidován, podle hodnocení vojenské rozvědky byl jeho pokrok pouze dočasně přerušen – maximálně na několik měsíců.
Zprávu, kterou vypracovala Agentura obranné zpravodajství (DIA), získala CNN od sedmi zdrojů obeznámených s jejím obsahem. Analýza vychází z posouzení škod po útocích, které provedlo Centrální velení americké armády.
Zatímco se nadále sbírají nové informace, první závěry zpochybňují Trumpova prohlášení, že byly jaderné objekty „zcela zničeny“. Ministr obrany Pete Hegseth v podobném duchu tvrdil, že Írán „ztratil schopnost vyvíjet jaderné zbraně“.
Podle několika zdrojů zůstaly zásoby obohaceného uranu nedotčeny a klíčová zařízení, například centrifugy, byla z velké části uchráněna. Některý obohacený materiál měl být navíc přesunut ještě před útokem.
„Zpravodajci odhadují, že jsme je zpomalili maximálně o pár měsíců,“ uvedl jeden z nich.
Bílý dům zprávu nezpochybnil, ale tvrdí, že je mylná. Mluvčí prezidenta Karoline Leavitt ji označila za výmysl a obvinila média a zpravodajské zdroje z pokusu poškodit prezidenta. Trump ve svém vyjádření na síti Truth Social útok znovu označil za „jeden z nejúspěšnějších v historii“ a zopakoval, že jaderná zařízení byla „zcela zničena“.
Podle armádních činitelů sice útok proběhl podle plánu, ale generál Dan Caine upozornil, že je příliš brzy na to, říci, zda Írán přišel o své jaderné kapacity.
Izrael, který na íránské cíle útočil už dříve, požádal Spojené státy o použití extrémně silných „bunker buster“ bomb, aby se zasáhlo podzemní objekty. Americké bombardéry B-2 skutečně svrhly více než tucet těchto bomb na zařízení ve Fordow a Natanzu. Přesto podle zpravodajců zůstala nejdůležitější infrastruktura, jako například centrifugy a zásoby uranu, zachována.
Útoky vážně poškodily především nadzemní části areálů – například napájecí systémy nebo budovy využívané k dalšímu zpracování uranu. Podzemní zařízení však útok téměř nezasáhl.
Izraelské hodnocení účinnosti útoků se podobá americkému – poškození bylo menší, než se očekávalo. Podle izraelských odhadů však společná vojenská akce s USA zbrzdila Íránský program přibližně o dva roky – za předpokladu, že by mu nikdo nebránil v obnově, což ale Izrael nehodlá dopustit.
Někteří experti, jako například zbrojní analytik Jeffrey Lewis z Middlebury Institute, jsou přesvědčeni, že podzemní komplexy jako Fordow, Natanz či Parchin zůstaly funkční a mohou sloužit k rychlému obnovení programu.
„Tyto objekty tvoří základnu, ze které může Írán rychle znovu rozjet svůj jaderný vývoj,“ řekl Lewis.
Zvláštní pozornost vyvolává skutečnost, že na zařízení v Isfahánu nebyly použity bunker buster bomby, ale střely Tomahawk odpálené z americké ponorky. Podle zdrojů se předpokládalo, že by ani extrémně silná bomba nepronikla do nejhlubších částí areálu, který je uložen ještě hlouběji než Fordow.
Navíc se objevily informace, že Írán má k dispozici další tajná zařízení, která nebyla vůbec zasažena a nadále fungují.
Zatímco Trump a Hegseth trvají na úplném zničení jaderných zařízení, republikán Michael McCaul přiznal, že cílem útoků nikdy nebyla totální likvidace, ale pouze způsobení citelného zásahu. Vědělo se, že půjde jen o dočasné narušení.
Plánované utajené brífinky pro členy Kongresu byly v úterý bez udání důvodu zrušeny. Senátní brífink byl přesunut na čtvrtek, termín pro Sněmovnu zůstává nejasný. Demokratický poslanec Pat Ryan si na sociální síti X posteskl, že Trump brífink zrušil, protože ví, že jeho tvrzení o „zcela zničených“ jaderných kapacitách by nebylo možné doložit.
Otázky ohledně efektivity amerických bunker buster bomb, známých jako Massive Ordnance Penetrators, zůstávají. Už před útokem panovaly pochybnosti, zda jsou schopné zasáhnout hluboko uložené íránské cíle. Nové zpravodajské informace tyto obavy potvrzují.
Ačkoli americké údery Íránský jaderný program bezpochyby narušily, jeho úplné zničení se podle expertů a zpravodajců zřejmě nekonalo.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.