Nedávné americké letecké údery na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán – podle předběžných informací amerických zpravodajských služeb nedosáhly cíle, o kterém veřejně hovoří prezident Donald Trump.
Ačkoliv Bílý dům a Pentagon tvrdí, že íránský jaderný program byl zcela zlikvidován, podle hodnocení vojenské rozvědky byl jeho pokrok pouze dočasně přerušen – maximálně na několik měsíců.
Zprávu, kterou vypracovala Agentura obranné zpravodajství (DIA), získala CNN od sedmi zdrojů obeznámených s jejím obsahem. Analýza vychází z posouzení škod po útocích, které provedlo Centrální velení americké armády.
Zatímco se nadále sbírají nové informace, první závěry zpochybňují Trumpova prohlášení, že byly jaderné objekty „zcela zničeny“. Ministr obrany Pete Hegseth v podobném duchu tvrdil, že Írán „ztratil schopnost vyvíjet jaderné zbraně“.
Podle několika zdrojů zůstaly zásoby obohaceného uranu nedotčeny a klíčová zařízení, například centrifugy, byla z velké části uchráněna. Některý obohacený materiál měl být navíc přesunut ještě před útokem.
„Zpravodajci odhadují, že jsme je zpomalili maximálně o pár měsíců,“ uvedl jeden z nich.
Bílý dům zprávu nezpochybnil, ale tvrdí, že je mylná. Mluvčí prezidenta Karoline Leavitt ji označila za výmysl a obvinila média a zpravodajské zdroje z pokusu poškodit prezidenta. Trump ve svém vyjádření na síti Truth Social útok znovu označil za „jeden z nejúspěšnějších v historii“ a zopakoval, že jaderná zařízení byla „zcela zničena“.
Podle armádních činitelů sice útok proběhl podle plánu, ale generál Dan Caine upozornil, že je příliš brzy na to, říci, zda Írán přišel o své jaderné kapacity.
Izrael, který na íránské cíle útočil už dříve, požádal Spojené státy o použití extrémně silných „bunker buster“ bomb, aby se zasáhlo podzemní objekty. Americké bombardéry B-2 skutečně svrhly více než tucet těchto bomb na zařízení ve Fordow a Natanzu. Přesto podle zpravodajců zůstala nejdůležitější infrastruktura, jako například centrifugy a zásoby uranu, zachována.
Útoky vážně poškodily především nadzemní části areálů – například napájecí systémy nebo budovy využívané k dalšímu zpracování uranu. Podzemní zařízení však útok téměř nezasáhl.
Izraelské hodnocení účinnosti útoků se podobá americkému – poškození bylo menší, než se očekávalo. Podle izraelských odhadů však společná vojenská akce s USA zbrzdila Íránský program přibližně o dva roky – za předpokladu, že by mu nikdo nebránil v obnově, což ale Izrael nehodlá dopustit.
Někteří experti, jako například zbrojní analytik Jeffrey Lewis z Middlebury Institute, jsou přesvědčeni, že podzemní komplexy jako Fordow, Natanz či Parchin zůstaly funkční a mohou sloužit k rychlému obnovení programu.
„Tyto objekty tvoří základnu, ze které může Írán rychle znovu rozjet svůj jaderný vývoj,“ řekl Lewis.
Zvláštní pozornost vyvolává skutečnost, že na zařízení v Isfahánu nebyly použity bunker buster bomby, ale střely Tomahawk odpálené z americké ponorky. Podle zdrojů se předpokládalo, že by ani extrémně silná bomba nepronikla do nejhlubších částí areálu, který je uložen ještě hlouběji než Fordow.
Navíc se objevily informace, že Írán má k dispozici další tajná zařízení, která nebyla vůbec zasažena a nadále fungují.
Zatímco Trump a Hegseth trvají na úplném zničení jaderných zařízení, republikán Michael McCaul přiznal, že cílem útoků nikdy nebyla totální likvidace, ale pouze způsobení citelného zásahu. Vědělo se, že půjde jen o dočasné narušení.
Plánované utajené brífinky pro členy Kongresu byly v úterý bez udání důvodu zrušeny. Senátní brífink byl přesunut na čtvrtek, termín pro Sněmovnu zůstává nejasný. Demokratický poslanec Pat Ryan si na sociální síti X posteskl, že Trump brífink zrušil, protože ví, že jeho tvrzení o „zcela zničených“ jaderných kapacitách by nebylo možné doložit.
Otázky ohledně efektivity amerických bunker buster bomb, známých jako Massive Ordnance Penetrators, zůstávají. Už před útokem panovaly pochybnosti, zda jsou schopné zasáhnout hluboko uložené íránské cíle. Nové zpravodajské informace tyto obavy potvrzují.
Ačkoli americké údery Íránský jaderný program bezpochyby narušily, jeho úplné zničení se podle expertů a zpravodajců zřejmě nekonalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.