Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by Ukrajina měla v rámci mírové dohody přenechat Rusku rozsáhlá území, vyvolal tvrdou kritiku v Evropě. Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli prohlásil, že takový návrh by znamenal pro Ukrajinu "kapitulaci".
Zároveň upozornil, že Ukrajina sice chápe, že pro dosažení příměří možná bude muset udělat jisté kompromisy, ale podmínky, které navrhuje americká administrativa, jsou nepřijatelné.
"To, co Trump nabízí, je něco, co Ukrajina mohla dostat už před rokem – a to prostou kapitulací. Nevidím v tom žádný přínos," řekl Pistorius v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ARD.
Podle informací obeznámených s americkým návrhem zahrnuje mírový plán uznání ruské nadvlády nad Krymem, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala, a zároveň předání dalších ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje od zahájení své plnohodnotné invaze v roce 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu připustil, že Ukrajina v tuto chvíli nemá dostatečné vojenské síly na dobytí Krymu zpět. Přesto znovu zopakoval, že jakékoli územní ústupky jsou nepřijatelné a odporují ukrajinské ústavě. "To území není moje – patří ukrajinskému lidu," zdůraznil Zelenskyj na tiskové konferenci v pátek.
Po osobní schůzce se Zelenským při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu Trump uvedl, že vnímá ze strany ukrajinského prezidenta ochotu "uzavřít dohodu". Přesto Trump v neděli při návratu do Washingtonu prohlásil, že je frustrován pomalým postupem jednání a varoval, že v případě potřeby zváží nové sankce proti Rusku kvůli nedávným útokům na Kyjev. Na své sociální síti Truth Social se zároveň zamýšlel nad tím, zda Putin skutečně usiluje o ukončení války, nebo jen "natahuje čas".
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli uvedl, že příští týden bude rozhodující pro další osud mírového vyjednávání. "Jsme blízko, ale ještě ne dostatečně," řekl v rozhovoru pro NBC.
Agentura Reuters minulý týden zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Americký návrh obsahuje zejména výzvu k trvalému příměří a okamžitému zahájení technických jednání. Ukrajině slibuje „robustní bezpečnostní záruky“ ze strany skupiny evropských a dalších států, ale zároveň vylučuje její členství v NATO. Naopak umožňuje pokračování v procesu přistoupení k Evropské unii. Nejvýraznější změnou je de jure uznání ruské anexe Krymu a de facto uznání ruské kontroly nad částmi Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajina by na oplátku získala zpět území v Charkovské oblasti, kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a hrází Kachovka (oba objekty pod americkou správou) a svobodný přístup k Dněpru i Kinburnské kose. Návrh počítá také s rozsáhlou rekonstrukcí Ukrajiny a finanční kompenzací, odstraněním sankcí uvalených na Rusko od roku 2014 a obnovením hospodářské spolupráce mezi Ruskem a USA.
Protinávrh Ukrajiny a evropských států má oproti tomu podstatně odlišné akcenty. Požaduje „plné a bezpodmínečné příměří na souši, moři i ve vzduchu“, přičemž jednání mají probíhat za účasti USA a evropských zemí. Výrazný důraz je kladen na otázku návratu deportovaných ukrajinských dětí, výměnu všech válečných zajatců a propuštění civilistů z ruského zajetí. Bezpečnostní záruky by podle návrhu měly mít podobu mechanismu obdobného článku 5 Severoatlantické aliance, i když není dosažena shoda na samotném členství Ukrajiny v NATO.
Evropsko-ukrajinský dokument odmítá jakékoliv omezení přítomnosti spojeneckých vojsk na ukrajinském území a trvá na tom, že územní otázky mohou být řešeny až po dosažení trvalého příměří, přičemž výchozím bodem jednání má být současná linie kontaktu, nikoli stav z roku 2014. Uvolnění sankcí vůči Rusku navrhuje až po dosažení udržitelného míru a výhradně za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu – mimo jiné prostřednictvím zabavených ruských aktiv.
Rozdíly mezi americkým návrhem a evropsko-ukrajinskou vizí jsou zásadní. Zatímco Washington se zřejmě snaží dosáhnout rychlého diplomatického průlomu, Ukrajina s podporou evropských partnerů trvá na dodržování mezinárodního práva a zachování suverenity. Prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti opakovaně odmítl vzdát se jakéhokoliv území, včetně Krymu, a zdá se, že ani aktuální návrhy tuto pozici nezmění.
Naopak americká strana se ocitá pod časovým tlakem, protože prezident Donald Trump chce dojednat rámec dohody ještě před uplynutím svých prvních 100 dnů v úřadu. Zatím není jasné, zda budou návrhy veřejně komentovány ze strany Kremlu. Ruské vedení dosud mlčí, i když některé body amerického návrhu by mohly být pro Moskvu přijatelné, zejména uznání okupovaných území.
Severní Korea se snaží vybudovat impérium cestovního ruchu a její chloubou je plážové letovisko Wonsan-Kalma. Přezdívá se mu „Severokorejský Benidorm“ podle španělského letoviska, které Kim Čong-un navštívil v roce 2017. Na rozdíl od svého středomořského rivala ale Wonsan-Kalma skrývá temnou historii plnou nucené práce, porušování lidských práv a lidského utrpení.
Ačkoliv je opalovací krém důležitou součástí letní výbavy, stále kolem něj koluje mnoho mýtů, které podle BBC často šíří influenceři. Vědecké poznatky ale odhalují skutečnou pravdu o tom, jak se bezpečně chránit před sluncem a jaké nebezpečí hrozí.
Česko si po desetiletí udržovalo pověst mírumilovné a hodnotově ukotvené země. V případě konfliktu v Gaze však tato tradice totálně selhává. Nejen vláda Petra Fialy a ministr Jan Lipavský často bezvýhradně a zaslepeně podporují Izrael i tváří v tvář humanitární katastrofě. Zatímco Evropa hledá cestu k rovnováze a uznání Palestiny, česká diplomacie setrvává v izolaci, která může ohrozit její důvěryhodnost.
Federální odvolací soud v USA rozhodl, že většina cel, která zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná, protože jejich uvalení překračuje jeho pravomoci. Soudní verdikt potvrzuje dřívější rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států, který již v květnu odmítl Trumpův argument, že jeho celosvětová cla jsou povolena zákonem o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA).
Výběr barvy nového vozu může odrážet naši osobnost. Může symbolizovat sílu, klid, bezpečí, ale také přinést neočekávané náklady. V současné době automobilky častokrát nabízejí pouze jednu „bezplatnou“ barvu, obvykle bílou nebo červenou. Pokud si ale vyberete jiný odstín, musíte si připravit další tisíce korun, varuje server The Guardian.
Během izraelského náletu, k němuž došlo ve čtvrtek, byl zabit předseda vlády jemenských Hútíů. Společně s ním zahynulo také několik dalších ministrů z oblasti, kterou ovládají vzbouřenci. O události informovala média, jež jsou kontrolována Hútíji, potvrdil server CNN.
Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
