Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by Ukrajina měla v rámci mírové dohody přenechat Rusku rozsáhlá území, vyvolal tvrdou kritiku v Evropě. Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli prohlásil, že takový návrh by znamenal pro Ukrajinu "kapitulaci".
Zároveň upozornil, že Ukrajina sice chápe, že pro dosažení příměří možná bude muset udělat jisté kompromisy, ale podmínky, které navrhuje americká administrativa, jsou nepřijatelné.
"To, co Trump nabízí, je něco, co Ukrajina mohla dostat už před rokem – a to prostou kapitulací. Nevidím v tom žádný přínos," řekl Pistorius v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ARD.
Podle informací obeznámených s americkým návrhem zahrnuje mírový plán uznání ruské nadvlády nad Krymem, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala, a zároveň předání dalších ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje od zahájení své plnohodnotné invaze v roce 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu připustil, že Ukrajina v tuto chvíli nemá dostatečné vojenské síly na dobytí Krymu zpět. Přesto znovu zopakoval, že jakékoli územní ústupky jsou nepřijatelné a odporují ukrajinské ústavě. "To území není moje – patří ukrajinskému lidu," zdůraznil Zelenskyj na tiskové konferenci v pátek.
Po osobní schůzce se Zelenským při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu Trump uvedl, že vnímá ze strany ukrajinského prezidenta ochotu "uzavřít dohodu". Přesto Trump v neděli při návratu do Washingtonu prohlásil, že je frustrován pomalým postupem jednání a varoval, že v případě potřeby zváží nové sankce proti Rusku kvůli nedávným útokům na Kyjev. Na své sociální síti Truth Social se zároveň zamýšlel nad tím, zda Putin skutečně usiluje o ukončení války, nebo jen "natahuje čas".
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli uvedl, že příští týden bude rozhodující pro další osud mírového vyjednávání. "Jsme blízko, ale ještě ne dostatečně," řekl v rozhovoru pro NBC.
Agentura Reuters minulý týden zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Americký návrh obsahuje zejména výzvu k trvalému příměří a okamžitému zahájení technických jednání. Ukrajině slibuje „robustní bezpečnostní záruky“ ze strany skupiny evropských a dalších států, ale zároveň vylučuje její členství v NATO. Naopak umožňuje pokračování v procesu přistoupení k Evropské unii. Nejvýraznější změnou je de jure uznání ruské anexe Krymu a de facto uznání ruské kontroly nad částmi Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajina by na oplátku získala zpět území v Charkovské oblasti, kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a hrází Kachovka (oba objekty pod americkou správou) a svobodný přístup k Dněpru i Kinburnské kose. Návrh počítá také s rozsáhlou rekonstrukcí Ukrajiny a finanční kompenzací, odstraněním sankcí uvalených na Rusko od roku 2014 a obnovením hospodářské spolupráce mezi Ruskem a USA.
Protinávrh Ukrajiny a evropských států má oproti tomu podstatně odlišné akcenty. Požaduje „plné a bezpodmínečné příměří na souši, moři i ve vzduchu“, přičemž jednání mají probíhat za účasti USA a evropských zemí. Výrazný důraz je kladen na otázku návratu deportovaných ukrajinských dětí, výměnu všech válečných zajatců a propuštění civilistů z ruského zajetí. Bezpečnostní záruky by podle návrhu měly mít podobu mechanismu obdobného článku 5 Severoatlantické aliance, i když není dosažena shoda na samotném členství Ukrajiny v NATO.
Evropsko-ukrajinský dokument odmítá jakékoliv omezení přítomnosti spojeneckých vojsk na ukrajinském území a trvá na tom, že územní otázky mohou být řešeny až po dosažení trvalého příměří, přičemž výchozím bodem jednání má být současná linie kontaktu, nikoli stav z roku 2014. Uvolnění sankcí vůči Rusku navrhuje až po dosažení udržitelného míru a výhradně za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu – mimo jiné prostřednictvím zabavených ruských aktiv.
Rozdíly mezi americkým návrhem a evropsko-ukrajinskou vizí jsou zásadní. Zatímco Washington se zřejmě snaží dosáhnout rychlého diplomatického průlomu, Ukrajina s podporou evropských partnerů trvá na dodržování mezinárodního práva a zachování suverenity. Prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti opakovaně odmítl vzdát se jakéhokoliv území, včetně Krymu, a zdá se, že ani aktuální návrhy tuto pozici nezmění.
Naopak americká strana se ocitá pod časovým tlakem, protože prezident Donald Trump chce dojednat rámec dohody ještě před uplynutím svých prvních 100 dnů v úřadu. Zatím není jasné, zda budou návrhy veřejně komentovány ze strany Kremlu. Ruské vedení dosud mlčí, i když některé body amerického návrhu by mohly být pro Moskvu přijatelné, zejména uznání okupovaných území.
Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.
Toaleta, náš každodenní společník z porcelánu, je podle odborníků nejen zastaralá, ale i plýtvající. A jak tvrdí architekti, inženýři i specialisté na sanitaci, právě teď je na čase změnit náš přístup k tomu, jak nakládáme s lidským odpadem.
Bohaté státy světa podle nejzranitelnějších zemí zanedbávají přípravu nových plánů na boj s klimatickou krizí, čímž ohrožují chudší části planety. Ostrovní státy v Pacifiku nyní naléhavě žádají vyspělé státy, aby své závazky urychlily a přistoupily k hlubokému omezení emisí.
Fenomenální česká sportovkyně Martina Sáblíková v neděli prozradila, že už přes 10 let tají veřejnosti vztah s reprezentační kolegyní Nikolou Zdráhalovou. Sáblíková naznačila, že se je někdo chystal odhalit, proto se rozhodla jít s pravdou ven.
Po více než třech letech války se naděje na mír na Ukrajině jeví jako stále vzdálenější. Příměří se nejeví jako reálné, zejména po odmítnutí Moskvy prodloužit krátkou velikonoční přestávku v bojích, přestože Spojené státy, Velká Británie i Ukrajina projevily o takové opatření zájem.
Po dvou po sobě následujících nocích smrtících ruských leteckých útoků — nejprve proti Kyjevu 23. dubna a následně proti východoukrajinskému městu Pavlohrad 24. dubna — se možnost příměří na Ukrajině zdá být vzdálenější než kdy dřív. Ruský závazek k jakékoli dohodě je evidentně slabý, což celou situaci dále komplikuje přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se domnívá, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je připraven v rámci mírové dohody vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Trump to uvedl v odpovědi na dotaz novinářů, zda si myslí, že Ukrajina přistoupí na předání poloostrova Rusku. "Myslím si, že ano," odpověděl.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by Ukrajina měla v rámci mírové dohody přenechat Rusku rozsáhlá území, vyvolal tvrdou kritiku v Evropě. Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli prohlásil, že takový návrh by znamenal pro Ukrajinu "kapitulaci".
Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že nasadila své vojáky na podporu ruských sil v bojích na Ukrajině, konkrétně v oblasti Kurské oblasti. Podle státní agentury KCNA oznámilo vedení Korejské lidové armády, že "operace na osvobození Kursku byla vítězně dokončena" a že severokorejské jednotky přispěly k "drahocennému vítězství".
Jméno letošního českého mistra neznají hokejoví fanoušci ani po dnešku. Pardubice totiž v šestém pokračování finálové série play-off extraligy zvítězily na ledě Komety Brno 5:1 a vynutily si rozhodující sedmý zápas. Dnešní vítězství vystřelil dvěma góly Lukáš Sedlák.
Není pochyb o tom, kdo je stále favoritem letošních parlamentních voleb v Česku. Téměř třetina voličů je připraven dát svůj hlas opozičnímu hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
Václav Vydra čelí v poslední době stále stejným dotazům. Čechy i s ohledem na její absenci v epizodách pořadu Prostřeno zajímá, jak na tom po nedávné operaci je Jana Boušková. Její neméně slavný manžel prozradil, jak to aktuálně vypadá.
