Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by Ukrajina měla v rámci mírové dohody přenechat Rusku rozsáhlá území, vyvolal tvrdou kritiku v Evropě. Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli prohlásil, že takový návrh by znamenal pro Ukrajinu "kapitulaci".
Zároveň upozornil, že Ukrajina sice chápe, že pro dosažení příměří možná bude muset udělat jisté kompromisy, ale podmínky, které navrhuje americká administrativa, jsou nepřijatelné.
"To, co Trump nabízí, je něco, co Ukrajina mohla dostat už před rokem – a to prostou kapitulací. Nevidím v tom žádný přínos," řekl Pistorius v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ARD.
Podle informací obeznámených s americkým návrhem zahrnuje mírový plán uznání ruské nadvlády nad Krymem, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala, a zároveň předání dalších ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje od zahájení své plnohodnotné invaze v roce 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu připustil, že Ukrajina v tuto chvíli nemá dostatečné vojenské síly na dobytí Krymu zpět. Přesto znovu zopakoval, že jakékoli územní ústupky jsou nepřijatelné a odporují ukrajinské ústavě. "To území není moje – patří ukrajinskému lidu," zdůraznil Zelenskyj na tiskové konferenci v pátek.
Po osobní schůzce se Zelenským při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu Trump uvedl, že vnímá ze strany ukrajinského prezidenta ochotu "uzavřít dohodu". Přesto Trump v neděli při návratu do Washingtonu prohlásil, že je frustrován pomalým postupem jednání a varoval, že v případě potřeby zváží nové sankce proti Rusku kvůli nedávným útokům na Kyjev. Na své sociální síti Truth Social se zároveň zamýšlel nad tím, zda Putin skutečně usiluje o ukončení války, nebo jen "natahuje čas".
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli uvedl, že příští týden bude rozhodující pro další osud mírového vyjednávání. "Jsme blízko, ale ještě ne dostatečně," řekl v rozhovoru pro NBC.
Agentura Reuters minulý týden zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Americký návrh obsahuje zejména výzvu k trvalému příměří a okamžitému zahájení technických jednání. Ukrajině slibuje „robustní bezpečnostní záruky“ ze strany skupiny evropských a dalších států, ale zároveň vylučuje její členství v NATO. Naopak umožňuje pokračování v procesu přistoupení k Evropské unii. Nejvýraznější změnou je de jure uznání ruské anexe Krymu a de facto uznání ruské kontroly nad částmi Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajina by na oplátku získala zpět území v Charkovské oblasti, kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a hrází Kachovka (oba objekty pod americkou správou) a svobodný přístup k Dněpru i Kinburnské kose. Návrh počítá také s rozsáhlou rekonstrukcí Ukrajiny a finanční kompenzací, odstraněním sankcí uvalených na Rusko od roku 2014 a obnovením hospodářské spolupráce mezi Ruskem a USA.
Protinávrh Ukrajiny a evropských států má oproti tomu podstatně odlišné akcenty. Požaduje „plné a bezpodmínečné příměří na souši, moři i ve vzduchu“, přičemž jednání mají probíhat za účasti USA a evropských zemí. Výrazný důraz je kladen na otázku návratu deportovaných ukrajinských dětí, výměnu všech válečných zajatců a propuštění civilistů z ruského zajetí. Bezpečnostní záruky by podle návrhu měly mít podobu mechanismu obdobného článku 5 Severoatlantické aliance, i když není dosažena shoda na samotném členství Ukrajiny v NATO.
Evropsko-ukrajinský dokument odmítá jakékoliv omezení přítomnosti spojeneckých vojsk na ukrajinském území a trvá na tom, že územní otázky mohou být řešeny až po dosažení trvalého příměří, přičemž výchozím bodem jednání má být současná linie kontaktu, nikoli stav z roku 2014. Uvolnění sankcí vůči Rusku navrhuje až po dosažení udržitelného míru a výhradně za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu – mimo jiné prostřednictvím zabavených ruských aktiv.
Rozdíly mezi americkým návrhem a evropsko-ukrajinskou vizí jsou zásadní. Zatímco Washington se zřejmě snaží dosáhnout rychlého diplomatického průlomu, Ukrajina s podporou evropských partnerů trvá na dodržování mezinárodního práva a zachování suverenity. Prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti opakovaně odmítl vzdát se jakéhokoliv území, včetně Krymu, a zdá se, že ani aktuální návrhy tuto pozici nezmění.
Naopak americká strana se ocitá pod časovým tlakem, protože prezident Donald Trump chce dojednat rámec dohody ještě před uplynutím svých prvních 100 dnů v úřadu. Zatím není jasné, zda budou návrhy veřejně komentovány ze strany Kremlu. Ruské vedení dosud mlčí, i když některé body amerického návrhu by mohly být pro Moskvu přijatelné, zejména uznání okupovaných území.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
