Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by Ukrajina měla v rámci mírové dohody přenechat Rusku rozsáhlá území, vyvolal tvrdou kritiku v Evropě. Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli prohlásil, že takový návrh by znamenal pro Ukrajinu "kapitulaci".
Zároveň upozornil, že Ukrajina sice chápe, že pro dosažení příměří možná bude muset udělat jisté kompromisy, ale podmínky, které navrhuje americká administrativa, jsou nepřijatelné.
"To, co Trump nabízí, je něco, co Ukrajina mohla dostat už před rokem – a to prostou kapitulací. Nevidím v tom žádný přínos," řekl Pistorius v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ARD.
Podle informací obeznámených s americkým návrhem zahrnuje mírový plán uznání ruské nadvlády nad Krymem, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala, a zároveň předání dalších ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje od zahájení své plnohodnotné invaze v roce 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu připustil, že Ukrajina v tuto chvíli nemá dostatečné vojenské síly na dobytí Krymu zpět. Přesto znovu zopakoval, že jakékoli územní ústupky jsou nepřijatelné a odporují ukrajinské ústavě. "To území není moje – patří ukrajinskému lidu," zdůraznil Zelenskyj na tiskové konferenci v pátek.
Po osobní schůzce se Zelenským při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu Trump uvedl, že vnímá ze strany ukrajinského prezidenta ochotu "uzavřít dohodu". Přesto Trump v neděli při návratu do Washingtonu prohlásil, že je frustrován pomalým postupem jednání a varoval, že v případě potřeby zváží nové sankce proti Rusku kvůli nedávným útokům na Kyjev. Na své sociální síti Truth Social se zároveň zamýšlel nad tím, zda Putin skutečně usiluje o ukončení války, nebo jen "natahuje čas".
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli uvedl, že příští týden bude rozhodující pro další osud mírového vyjednávání. "Jsme blízko, ale ještě ne dostatečně," řekl v rozhovoru pro NBC.
Agentura Reuters minulý týden zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Americký návrh obsahuje zejména výzvu k trvalému příměří a okamžitému zahájení technických jednání. Ukrajině slibuje „robustní bezpečnostní záruky“ ze strany skupiny evropských a dalších států, ale zároveň vylučuje její členství v NATO. Naopak umožňuje pokračování v procesu přistoupení k Evropské unii. Nejvýraznější změnou je de jure uznání ruské anexe Krymu a de facto uznání ruské kontroly nad částmi Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajina by na oplátku získala zpět území v Charkovské oblasti, kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a hrází Kachovka (oba objekty pod americkou správou) a svobodný přístup k Dněpru i Kinburnské kose. Návrh počítá také s rozsáhlou rekonstrukcí Ukrajiny a finanční kompenzací, odstraněním sankcí uvalených na Rusko od roku 2014 a obnovením hospodářské spolupráce mezi Ruskem a USA.
Protinávrh Ukrajiny a evropských států má oproti tomu podstatně odlišné akcenty. Požaduje „plné a bezpodmínečné příměří na souši, moři i ve vzduchu“, přičemž jednání mají probíhat za účasti USA a evropských zemí. Výrazný důraz je kladen na otázku návratu deportovaných ukrajinských dětí, výměnu všech válečných zajatců a propuštění civilistů z ruského zajetí. Bezpečnostní záruky by podle návrhu měly mít podobu mechanismu obdobného článku 5 Severoatlantické aliance, i když není dosažena shoda na samotném členství Ukrajiny v NATO.
Evropsko-ukrajinský dokument odmítá jakékoliv omezení přítomnosti spojeneckých vojsk na ukrajinském území a trvá na tom, že územní otázky mohou být řešeny až po dosažení trvalého příměří, přičemž výchozím bodem jednání má být současná linie kontaktu, nikoli stav z roku 2014. Uvolnění sankcí vůči Rusku navrhuje až po dosažení udržitelného míru a výhradně za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu – mimo jiné prostřednictvím zabavených ruských aktiv.
Rozdíly mezi americkým návrhem a evropsko-ukrajinskou vizí jsou zásadní. Zatímco Washington se zřejmě snaží dosáhnout rychlého diplomatického průlomu, Ukrajina s podporou evropských partnerů trvá na dodržování mezinárodního práva a zachování suverenity. Prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti opakovaně odmítl vzdát se jakéhokoliv území, včetně Krymu, a zdá se, že ani aktuální návrhy tuto pozici nezmění.
Naopak americká strana se ocitá pod časovým tlakem, protože prezident Donald Trump chce dojednat rámec dohody ještě před uplynutím svých prvních 100 dnů v úřadu. Zatím není jasné, zda budou návrhy veřejně komentovány ze strany Kremlu. Ruské vedení dosud mlčí, i když některé body amerického návrhu by mohly být pro Moskvu přijatelné, zejména uznání okupovaných území.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
