Izrael se sankcím vyhne. Po Trumpově mírové dohodě je EU nezavede

Izrael
Izrael, foto: Pixabay
Klára Marková 17. října 2025 13:51
Sdílej:

Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.

Podle čtyř evropských diplomatů, kteří hovořili s Politico pod podmínkou anonymity, původní snaha pravděpodobně nezíská dostatečnou podporu na zasedáních ministrů zahraničí a summitu lídrů EU tento měsíc. K uvalení sankcí by byl nutný souhlas všech 27 hlavních měst. Navzdory rostoucímu tlaku, aby EU jednala, dohoda oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem rozdělila národní vlády ohledně dalšího postupu.

Omezení obchodu by mohla být zavedena i s podporou menší skupiny zemí, ale i to se nyní jeví jako nepravděpodobné, uvedli diplomaté. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v září ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že navrhne zařazení „extremistických ministrů“ na černou listinu, zavedení omezení pro násilné osadníky na Západním břehu a pozastavení bilaterálních plateb Izraeli.

Tyto návrhy mají být projednány na zasedání Rady pro zahraniční věci v Lucemburku 20. října a na summitu lídrů v Bruselu 23. října. Přesto návrhy dokumentů naznačují, že zatím nebylo dosaženo shody.

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, jehož země usilovala o tvrdší postoj vůči Izraeli, řekl Politico, že je „politováníhodné“, že EU trvalo více než dva roky představit taková opatření. „Důvěryhodnost zahraniční politiky EU byla vážně otřesena,“ uvedl. „Pro mnoho občanů je stále těžké pochopit, proč EU není schopna přijmout pevná rozhodnutí.“

Německo, Maďarsko a několik dalších delegací konzistentně oponovalo zavedení sankcí, ačkoli na politické úrovni panovala široká shoda a existovalo společné prohlášení EU podporující kroky proti osadníkům obviněným z porušování lidských práv.

Mluvčí Evropské komise Paula Pinho tento týden naznačila, že by blok mohl svůj postoj změnit po oznámení, že Hamas a Izrael „podepsaly první fázi“ dohody o ukončení války. Sankce byly „navrženy v daném kontextu, a pokud se kontext změní, mohlo by to nakonec vést ke změně návrhu,“ řekla. Podle diplomatů Komise v současné době neplánuje stáhnout plán, i když vyhlídka na trvalé příměří vnesla nejistotu do jeho dalšího osudu.

Stalo se
Sport
Ilustrační fotografie.

Je načase! Velká fotbalová hvězda ukončila zásadní kapitolu své kariéry

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Novinky
Alena Schillerová

Schillerová oznámila vysoký schodek rozpočtu! Jak reaguje svět?

Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.

Novinky
Petr Pavel (prezident ČR)

Pavel píše do Norska: Tajemství kondolence odhaleno!

Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel. 

Novinky
Andrej Babiš

Babišův apel ve Slovinsku: Střední Evropa a V4 budou pro budoucnost klíčové!

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.