Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Podle čtyř evropských diplomatů, kteří hovořili s Politico pod podmínkou anonymity, původní snaha pravděpodobně nezíská dostatečnou podporu na zasedáních ministrů zahraničí a summitu lídrů EU tento měsíc. K uvalení sankcí by byl nutný souhlas všech 27 hlavních měst. Navzdory rostoucímu tlaku, aby EU jednala, dohoda oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem rozdělila národní vlády ohledně dalšího postupu.
Omezení obchodu by mohla být zavedena i s podporou menší skupiny zemí, ale i to se nyní jeví jako nepravděpodobné, uvedli diplomaté. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v září ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že navrhne zařazení „extremistických ministrů“ na černou listinu, zavedení omezení pro násilné osadníky na Západním břehu a pozastavení bilaterálních plateb Izraeli.
Tyto návrhy mají být projednány na zasedání Rady pro zahraniční věci v Lucemburku 20. října a na summitu lídrů v Bruselu 23. října. Přesto návrhy dokumentů naznačují, že zatím nebylo dosaženo shody.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, jehož země usilovala o tvrdší postoj vůči Izraeli, řekl Politico, že je „politováníhodné“, že EU trvalo více než dva roky představit taková opatření. „Důvěryhodnost zahraniční politiky EU byla vážně otřesena,“ uvedl. „Pro mnoho občanů je stále těžké pochopit, proč EU není schopna přijmout pevná rozhodnutí.“
Německo, Maďarsko a několik dalších delegací konzistentně oponovalo zavedení sankcí, ačkoli na politické úrovni panovala široká shoda a existovalo společné prohlášení EU podporující kroky proti osadníkům obviněným z porušování lidských práv.
Mluvčí Evropské komise Paula Pinho tento týden naznačila, že by blok mohl svůj postoj změnit po oznámení, že Hamas a Izrael „podepsaly první fázi“ dohody o ukončení války. Sankce byly „navrženy v daném kontextu, a pokud se kontext změní, mohlo by to nakonec vést ke změně návrhu,“ řekla. Podle diplomatů Komise v současné době neplánuje stáhnout plán, i když vyhlídka na trvalé příměří vnesla nejistotu do jeho dalšího osudu.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.