Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Podle čtyř evropských diplomatů, kteří hovořili s Politico pod podmínkou anonymity, původní snaha pravděpodobně nezíská dostatečnou podporu na zasedáních ministrů zahraničí a summitu lídrů EU tento měsíc. K uvalení sankcí by byl nutný souhlas všech 27 hlavních měst. Navzdory rostoucímu tlaku, aby EU jednala, dohoda oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem rozdělila národní vlády ohledně dalšího postupu.
Omezení obchodu by mohla být zavedena i s podporou menší skupiny zemí, ale i to se nyní jeví jako nepravděpodobné, uvedli diplomaté. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v září ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že navrhne zařazení „extremistických ministrů“ na černou listinu, zavedení omezení pro násilné osadníky na Západním břehu a pozastavení bilaterálních plateb Izraeli.
Tyto návrhy mají být projednány na zasedání Rady pro zahraniční věci v Lucemburku 20. října a na summitu lídrů v Bruselu 23. října. Přesto návrhy dokumentů naznačují, že zatím nebylo dosaženo shody.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, jehož země usilovala o tvrdší postoj vůči Izraeli, řekl Politico, že je „politováníhodné“, že EU trvalo více než dva roky představit taková opatření. „Důvěryhodnost zahraniční politiky EU byla vážně otřesena,“ uvedl. „Pro mnoho občanů je stále těžké pochopit, proč EU není schopna přijmout pevná rozhodnutí.“
Německo, Maďarsko a několik dalších delegací konzistentně oponovalo zavedení sankcí, ačkoli na politické úrovni panovala široká shoda a existovalo společné prohlášení EU podporující kroky proti osadníkům obviněným z porušování lidských práv.
Mluvčí Evropské komise Paula Pinho tento týden naznačila, že by blok mohl svůj postoj změnit po oznámení, že Hamas a Izrael „podepsaly první fázi“ dohody o ukončení války. Sankce byly „navrženy v daném kontextu, a pokud se kontext změní, mohlo by to nakonec vést ke změně návrhu,“ řekla. Podle diplomatů Komise v současné době neplánuje stáhnout plán, i když vyhlídka na trvalé příměří vnesla nejistotu do jeho dalšího osudu.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně deset. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.