Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Díky úspěšnému vývoji vlastních bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu a následnému dramatickému navýšení jejich produkce je Ukrajina nyní schopna útočit na Rusko téměř denně. Metodicky cílí nejen na ropné rafinerie, ale také na elektrárny a rozvodny, což v Rusku vyvolává rostoucí energetickou krizi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomu během nedávného setkání s novináři v Kyjevě uvedl: „Ostatně, řekli jsme jim, že musí pochopit, že pokud nám chtějí ukládat blackouty, uděláme totéž. Nejsou zde žádná tajemství.“ Cílem je vybudovat takovou silnou nejadernou údernou kapacitu, která přiměje Rusko zastavit vlastní útoky na Ukrajinu.
Zatím se to nestalo, ale Ukrajina nyní může na ruské útoky reagovat způsobem, jakým to v prvních třech letech války nedokázala. Kreml v pátek vypustil více než 450 dronů a 30 raket na Kyjev a další ukrajinská města, což způsobilo částečné blackouty. Jen za minulý týden Rusko odpálilo na Ukrajinu více než 3 100 dronů, 92 raket a asi 1 360 klouzavých bomb, přičemž většina mířila na cíle energetické infrastruktury.
Ukrajina ale nyní oplácí stejnou mincí. Kromě bombardování ropných rafinerií zasáhl Kyjev začátkem tohoto měsíce civilní elektrárnu v ruském Bělgorodu poblíž hranic s Ukrajinou, což způsobilo blackouty. Zelenskyj řekl, že je to součást kyjevské strategie odstrašování. „Nepřítel musí nést náklady této války. Ale my nezabíjíme civilisty,“ řekl Zelenskyj.
V prvních letech války se Ukrajina sice zaměřovala na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Rusku, ale šlo spíše o jednorázové útoky, které rychle ustaly. To umožnilo Rusku obnovu a prezidentu Vladimiru Putinovi uchránit civilisty před dopady války, kterou rozpoutal. Rostoucí ukrajinský arzenál dlouhého doletu však nyní umožňuje mnohem udržitelnější kampaň.
Jen letos Ukrajina zasáhla 21 z 38 velkých ruských rafinerií, uvedla BBC, čímž vyřadila asi 38 procent kapacity země na zpracování ropy. Zelenskyj řekl, že útoky způsobily Rusku ztrátu až pětiny zásob benzínu a donutily ho začít s dovozem z Běloruska.
Útoky vyvolávají domácí nedostatek paliva, ovlivňují vojenskou dopravu a staví nejdůležitější strategické odvětví Kremlu na pokraj zhroucení. Vladimir Putin se k ukrajinským energetickým útokům vyjádřil během nedávného zasedání ministerstva obrany: „Kyjevský režim se ve snaze ukázat svým západním sponzorům alespoň nějaké zdání úspěchu snaží cílit na civilní objekty hluboko uvnitř našeho území. To mu nepomůže.“
Vztahy mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem byly napjaté, včetně incidentů jako útok na ukrajinského prezidenta v Bílém domě nebo dočasné zastavení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací ze strany USA. Současné mnohem vřelejší vztahy mohou souviset s tím, že Putin pokračuje ve válce místo toho, aby uposlechl Trumpův požadavek zahájit mírové rozhovory.
Trump v srpnu kritizoval svého předchůdce Joea Bidena za to, že Ukrajině neumožnil útočit hluboko do Ruska. Nyní Trump zvažuje ukrajinskou žádost o rakety Tomahawk s dlouhým doletem. „Upřímně řečeno, dávám Ukrajině za pravdu, že si vede tak dobře. Jsou to velmi dobří bojovníci. Myslím, že prezident Putin by vypadal skvěle, kdyby to vyřešil. Nebude to pro něj dobré, pokud tak neučiní,“ řekl Trump novinářům s tím, že před rozhodnutím o Tomahawcích by mohl mluvit nejprve s Putinem, protože vyslání raket by bylo „stupňováním války“.
Zelenskyj a Trump jednali o dodávkách Tomahawků během dvou telefonátů v posledních dvou dnech, což je neobvykle časté tempo. „Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ řekl Zelenskyj v neděli. Kyjev potřebuje další silný odstrašující prostředek, který by „Rusko probral“, dodal.
Ukrajina nečeká na Washington a zahájila výrobu více a smrtonosnějších dronů a raket, což je klíčový důvod, proč je letošní kampaň hlubokých úderů udržitelnější a úspěšnější, řekl Zelenskyj. Dalším plusem je aktivnější spolupráce s americkými zpravodajskými službami, ačkoli prezident to odmítl rozvést.
„No, zpravodajské agentury spolupracují velmi aktivně. Ale pro nás je důležitější, že pomáhají pochopit ruské záměry, pomáhají s protivzdušnou obranou,“ řekl POLITICO ukrajinský úředník pod podmínkou anonymity. „Ale naše zbraně se zlepšily a to také pomáhá.“
Financial Times o víkendu uvedly, že USA poskytují Ukrajině cílové informace pro údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Zelenskyj tvrdí, že dron-raketa Palianytsia již začala zasahovat ruské muniční sklady a další dron-raketa zvaná Ruta zasáhla námořní plošinu ve Středozemním moři ve vzdálenosti 250 kilometrů.
Zelenskyj uvedl, že cíle jako ruské baltské přístavy Ust-Luga a Primorsk „jsou nyní na dosah“. V sobotu ukrajinské drony zasáhly ruskou ropnou rafinerii Bašněfť v Ufě poblíž pohoří Ural, 1 400 kilometrů od Ukrajiny. Nová ukrajinská řízená střela Flamingo s doletem 3 000 kilometrů a raketa Neptun s kratším doletem také začaly zasahovat Rusko.
Cílem Ukrajiny je, aby Putin a Rusové pocítili dopad války a donutili Kreml k přehodnocení situace. „Je potřeba větší tlak na Rusko. Tlak bude fungovat – když ztratí válkou více, než by ztratili v jakémkoli jiném scénáři. Naše údery dlouhého doletu, silné sankce, udržení bojiště, obrana – ale také, nepochybně, podpora mírových iniciativ, protože to je správná věc – to bude fungovat,“ uzavřel Zelenskyj.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.