Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Díky úspěšnému vývoji vlastních bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu a následnému dramatickému navýšení jejich produkce je Ukrajina nyní schopna útočit na Rusko téměř denně. Metodicky cílí nejen na ropné rafinerie, ale také na elektrárny a rozvodny, což v Rusku vyvolává rostoucí energetickou krizi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomu během nedávného setkání s novináři v Kyjevě uvedl: „Ostatně, řekli jsme jim, že musí pochopit, že pokud nám chtějí ukládat blackouty, uděláme totéž. Nejsou zde žádná tajemství.“ Cílem je vybudovat takovou silnou nejadernou údernou kapacitu, která přiměje Rusko zastavit vlastní útoky na Ukrajinu.
Zatím se to nestalo, ale Ukrajina nyní může na ruské útoky reagovat způsobem, jakým to v prvních třech letech války nedokázala. Kreml v pátek vypustil více než 450 dronů a 30 raket na Kyjev a další ukrajinská města, což způsobilo částečné blackouty. Jen za minulý týden Rusko odpálilo na Ukrajinu více než 3 100 dronů, 92 raket a asi 1 360 klouzavých bomb, přičemž většina mířila na cíle energetické infrastruktury.
Ukrajina ale nyní oplácí stejnou mincí. Kromě bombardování ropných rafinerií zasáhl Kyjev začátkem tohoto měsíce civilní elektrárnu v ruském Bělgorodu poblíž hranic s Ukrajinou, což způsobilo blackouty. Zelenskyj řekl, že je to součást kyjevské strategie odstrašování. „Nepřítel musí nést náklady této války. Ale my nezabíjíme civilisty,“ řekl Zelenskyj.
V prvních letech války se Ukrajina sice zaměřovala na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Rusku, ale šlo spíše o jednorázové útoky, které rychle ustaly. To umožnilo Rusku obnovu a prezidentu Vladimiru Putinovi uchránit civilisty před dopady války, kterou rozpoutal. Rostoucí ukrajinský arzenál dlouhého doletu však nyní umožňuje mnohem udržitelnější kampaň.
Jen letos Ukrajina zasáhla 21 z 38 velkých ruských rafinerií, uvedla BBC, čímž vyřadila asi 38 procent kapacity země na zpracování ropy. Zelenskyj řekl, že útoky způsobily Rusku ztrátu až pětiny zásob benzínu a donutily ho začít s dovozem z Běloruska.
Útoky vyvolávají domácí nedostatek paliva, ovlivňují vojenskou dopravu a staví nejdůležitější strategické odvětví Kremlu na pokraj zhroucení. Vladimir Putin se k ukrajinským energetickým útokům vyjádřil během nedávného zasedání ministerstva obrany: „Kyjevský režim se ve snaze ukázat svým západním sponzorům alespoň nějaké zdání úspěchu snaží cílit na civilní objekty hluboko uvnitř našeho území. To mu nepomůže.“
Vztahy mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem byly napjaté, včetně incidentů jako útok na ukrajinského prezidenta v Bílém domě nebo dočasné zastavení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací ze strany USA. Současné mnohem vřelejší vztahy mohou souviset s tím, že Putin pokračuje ve válce místo toho, aby uposlechl Trumpův požadavek zahájit mírové rozhovory.
Trump v srpnu kritizoval svého předchůdce Joea Bidena za to, že Ukrajině neumožnil útočit hluboko do Ruska. Nyní Trump zvažuje ukrajinskou žádost o rakety Tomahawk s dlouhým doletem. „Upřímně řečeno, dávám Ukrajině za pravdu, že si vede tak dobře. Jsou to velmi dobří bojovníci. Myslím, že prezident Putin by vypadal skvěle, kdyby to vyřešil. Nebude to pro něj dobré, pokud tak neučiní,“ řekl Trump novinářům s tím, že před rozhodnutím o Tomahawcích by mohl mluvit nejprve s Putinem, protože vyslání raket by bylo „stupňováním války“.
Zelenskyj a Trump jednali o dodávkách Tomahawků během dvou telefonátů v posledních dvou dnech, což je neobvykle časté tempo. „Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ řekl Zelenskyj v neděli. Kyjev potřebuje další silný odstrašující prostředek, který by „Rusko probral“, dodal.
Ukrajina nečeká na Washington a zahájila výrobu více a smrtonosnějších dronů a raket, což je klíčový důvod, proč je letošní kampaň hlubokých úderů udržitelnější a úspěšnější, řekl Zelenskyj. Dalším plusem je aktivnější spolupráce s americkými zpravodajskými službami, ačkoli prezident to odmítl rozvést.
„No, zpravodajské agentury spolupracují velmi aktivně. Ale pro nás je důležitější, že pomáhají pochopit ruské záměry, pomáhají s protivzdušnou obranou,“ řekl POLITICO ukrajinský úředník pod podmínkou anonymity. „Ale naše zbraně se zlepšily a to také pomáhá.“
Financial Times o víkendu uvedly, že USA poskytují Ukrajině cílové informace pro údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Zelenskyj tvrdí, že dron-raketa Palianytsia již začala zasahovat ruské muniční sklady a další dron-raketa zvaná Ruta zasáhla námořní plošinu ve Středozemním moři ve vzdálenosti 250 kilometrů.
Zelenskyj uvedl, že cíle jako ruské baltské přístavy Ust-Luga a Primorsk „jsou nyní na dosah“. V sobotu ukrajinské drony zasáhly ruskou ropnou rafinerii Bašněfť v Ufě poblíž pohoří Ural, 1 400 kilometrů od Ukrajiny. Nová ukrajinská řízená střela Flamingo s doletem 3 000 kilometrů a raketa Neptun s kratším doletem také začaly zasahovat Rusko.
Cílem Ukrajiny je, aby Putin a Rusové pocítili dopad války a donutili Kreml k přehodnocení situace. „Je potřeba větší tlak na Rusko. Tlak bude fungovat – když ztratí válkou více, než by ztratili v jakémkoli jiném scénáři. Naše údery dlouhého doletu, silné sankce, udržení bojiště, obrana – ale také, nepochybně, podpora mírových iniciativ, protože to je správná věc – to bude fungovat,“ uzavřel Zelenskyj.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.