Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Díky úspěšnému vývoji vlastních bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu a následnému dramatickému navýšení jejich produkce je Ukrajina nyní schopna útočit na Rusko téměř denně. Metodicky cílí nejen na ropné rafinerie, ale také na elektrárny a rozvodny, což v Rusku vyvolává rostoucí energetickou krizi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomu během nedávného setkání s novináři v Kyjevě uvedl: „Ostatně, řekli jsme jim, že musí pochopit, že pokud nám chtějí ukládat blackouty, uděláme totéž. Nejsou zde žádná tajemství.“ Cílem je vybudovat takovou silnou nejadernou údernou kapacitu, která přiměje Rusko zastavit vlastní útoky na Ukrajinu.
Zatím se to nestalo, ale Ukrajina nyní může na ruské útoky reagovat způsobem, jakým to v prvních třech letech války nedokázala. Kreml v pátek vypustil více než 450 dronů a 30 raket na Kyjev a další ukrajinská města, což způsobilo částečné blackouty. Jen za minulý týden Rusko odpálilo na Ukrajinu více než 3 100 dronů, 92 raket a asi 1 360 klouzavých bomb, přičemž většina mířila na cíle energetické infrastruktury.
Ukrajina ale nyní oplácí stejnou mincí. Kromě bombardování ropných rafinerií zasáhl Kyjev začátkem tohoto měsíce civilní elektrárnu v ruském Bělgorodu poblíž hranic s Ukrajinou, což způsobilo blackouty. Zelenskyj řekl, že je to součást kyjevské strategie odstrašování. „Nepřítel musí nést náklady této války. Ale my nezabíjíme civilisty,“ řekl Zelenskyj.
V prvních letech války se Ukrajina sice zaměřovala na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Rusku, ale šlo spíše o jednorázové útoky, které rychle ustaly. To umožnilo Rusku obnovu a prezidentu Vladimiru Putinovi uchránit civilisty před dopady války, kterou rozpoutal. Rostoucí ukrajinský arzenál dlouhého doletu však nyní umožňuje mnohem udržitelnější kampaň.
Jen letos Ukrajina zasáhla 21 z 38 velkých ruských rafinerií, uvedla BBC, čímž vyřadila asi 38 procent kapacity země na zpracování ropy. Zelenskyj řekl, že útoky způsobily Rusku ztrátu až pětiny zásob benzínu a donutily ho začít s dovozem z Běloruska.
Útoky vyvolávají domácí nedostatek paliva, ovlivňují vojenskou dopravu a staví nejdůležitější strategické odvětví Kremlu na pokraj zhroucení. Vladimir Putin se k ukrajinským energetickým útokům vyjádřil během nedávného zasedání ministerstva obrany: „Kyjevský režim se ve snaze ukázat svým západním sponzorům alespoň nějaké zdání úspěchu snaží cílit na civilní objekty hluboko uvnitř našeho území. To mu nepomůže.“
Vztahy mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem byly napjaté, včetně incidentů jako útok na ukrajinského prezidenta v Bílém domě nebo dočasné zastavení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací ze strany USA. Současné mnohem vřelejší vztahy mohou souviset s tím, že Putin pokračuje ve válce místo toho, aby uposlechl Trumpův požadavek zahájit mírové rozhovory.
Trump v srpnu kritizoval svého předchůdce Joea Bidena za to, že Ukrajině neumožnil útočit hluboko do Ruska. Nyní Trump zvažuje ukrajinskou žádost o rakety Tomahawk s dlouhým doletem. „Upřímně řečeno, dávám Ukrajině za pravdu, že si vede tak dobře. Jsou to velmi dobří bojovníci. Myslím, že prezident Putin by vypadal skvěle, kdyby to vyřešil. Nebude to pro něj dobré, pokud tak neučiní,“ řekl Trump novinářům s tím, že před rozhodnutím o Tomahawcích by mohl mluvit nejprve s Putinem, protože vyslání raket by bylo „stupňováním války“.
Zelenskyj a Trump jednali o dodávkách Tomahawků během dvou telefonátů v posledních dvou dnech, což je neobvykle časté tempo. „Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ řekl Zelenskyj v neděli. Kyjev potřebuje další silný odstrašující prostředek, který by „Rusko probral“, dodal.
Ukrajina nečeká na Washington a zahájila výrobu více a smrtonosnějších dronů a raket, což je klíčový důvod, proč je letošní kampaň hlubokých úderů udržitelnější a úspěšnější, řekl Zelenskyj. Dalším plusem je aktivnější spolupráce s americkými zpravodajskými službami, ačkoli prezident to odmítl rozvést.
„No, zpravodajské agentury spolupracují velmi aktivně. Ale pro nás je důležitější, že pomáhají pochopit ruské záměry, pomáhají s protivzdušnou obranou,“ řekl POLITICO ukrajinský úředník pod podmínkou anonymity. „Ale naše zbraně se zlepšily a to také pomáhá.“
Financial Times o víkendu uvedly, že USA poskytují Ukrajině cílové informace pro údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Zelenskyj tvrdí, že dron-raketa Palianytsia již začala zasahovat ruské muniční sklady a další dron-raketa zvaná Ruta zasáhla námořní plošinu ve Středozemním moři ve vzdálenosti 250 kilometrů.
Zelenskyj uvedl, že cíle jako ruské baltské přístavy Ust-Luga a Primorsk „jsou nyní na dosah“. V sobotu ukrajinské drony zasáhly ruskou ropnou rafinerii Bašněfť v Ufě poblíž pohoří Ural, 1 400 kilometrů od Ukrajiny. Nová ukrajinská řízená střela Flamingo s doletem 3 000 kilometrů a raketa Neptun s kratším doletem také začaly zasahovat Rusko.
Cílem Ukrajiny je, aby Putin a Rusové pocítili dopad války a donutili Kreml k přehodnocení situace. „Je potřeba větší tlak na Rusko. Tlak bude fungovat – když ztratí válkou více, než by ztratili v jakémkoli jiném scénáři. Naše údery dlouhého doletu, silné sankce, udržení bojiště, obrana – ale také, nepochybně, podpora mírových iniciativ, protože to je správná věc – to bude fungovat,“ uzavřel Zelenskyj.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.