Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Díky úspěšnému vývoji vlastních bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu a následnému dramatickému navýšení jejich produkce je Ukrajina nyní schopna útočit na Rusko téměř denně. Metodicky cílí nejen na ropné rafinerie, ale také na elektrárny a rozvodny, což v Rusku vyvolává rostoucí energetickou krizi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomu během nedávného setkání s novináři v Kyjevě uvedl: „Ostatně, řekli jsme jim, že musí pochopit, že pokud nám chtějí ukládat blackouty, uděláme totéž. Nejsou zde žádná tajemství.“ Cílem je vybudovat takovou silnou nejadernou údernou kapacitu, která přiměje Rusko zastavit vlastní útoky na Ukrajinu.
Zatím se to nestalo, ale Ukrajina nyní může na ruské útoky reagovat způsobem, jakým to v prvních třech letech války nedokázala. Kreml v pátek vypustil více než 450 dronů a 30 raket na Kyjev a další ukrajinská města, což způsobilo částečné blackouty. Jen za minulý týden Rusko odpálilo na Ukrajinu více než 3 100 dronů, 92 raket a asi 1 360 klouzavých bomb, přičemž většina mířila na cíle energetické infrastruktury.
Ukrajina ale nyní oplácí stejnou mincí. Kromě bombardování ropných rafinerií zasáhl Kyjev začátkem tohoto měsíce civilní elektrárnu v ruském Bělgorodu poblíž hranic s Ukrajinou, což způsobilo blackouty. Zelenskyj řekl, že je to součást kyjevské strategie odstrašování. „Nepřítel musí nést náklady této války. Ale my nezabíjíme civilisty,“ řekl Zelenskyj.
V prvních letech války se Ukrajina sice zaměřovala na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Rusku, ale šlo spíše o jednorázové útoky, které rychle ustaly. To umožnilo Rusku obnovu a prezidentu Vladimiru Putinovi uchránit civilisty před dopady války, kterou rozpoutal. Rostoucí ukrajinský arzenál dlouhého doletu však nyní umožňuje mnohem udržitelnější kampaň.
Jen letos Ukrajina zasáhla 21 z 38 velkých ruských rafinerií, uvedla BBC, čímž vyřadila asi 38 procent kapacity země na zpracování ropy. Zelenskyj řekl, že útoky způsobily Rusku ztrátu až pětiny zásob benzínu a donutily ho začít s dovozem z Běloruska.
Útoky vyvolávají domácí nedostatek paliva, ovlivňují vojenskou dopravu a staví nejdůležitější strategické odvětví Kremlu na pokraj zhroucení. Vladimir Putin se k ukrajinským energetickým útokům vyjádřil během nedávného zasedání ministerstva obrany: „Kyjevský režim se ve snaze ukázat svým západním sponzorům alespoň nějaké zdání úspěchu snaží cílit na civilní objekty hluboko uvnitř našeho území. To mu nepomůže.“
Vztahy mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem byly napjaté, včetně incidentů jako útok na ukrajinského prezidenta v Bílém domě nebo dočasné zastavení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací ze strany USA. Současné mnohem vřelejší vztahy mohou souviset s tím, že Putin pokračuje ve válce místo toho, aby uposlechl Trumpův požadavek zahájit mírové rozhovory.
Trump v srpnu kritizoval svého předchůdce Joea Bidena za to, že Ukrajině neumožnil útočit hluboko do Ruska. Nyní Trump zvažuje ukrajinskou žádost o rakety Tomahawk s dlouhým doletem. „Upřímně řečeno, dávám Ukrajině za pravdu, že si vede tak dobře. Jsou to velmi dobří bojovníci. Myslím, že prezident Putin by vypadal skvěle, kdyby to vyřešil. Nebude to pro něj dobré, pokud tak neučiní,“ řekl Trump novinářům s tím, že před rozhodnutím o Tomahawcích by mohl mluvit nejprve s Putinem, protože vyslání raket by bylo „stupňováním války“.
Zelenskyj a Trump jednali o dodávkách Tomahawků během dvou telefonátů v posledních dvou dnech, což je neobvykle časté tempo. „Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ řekl Zelenskyj v neděli. Kyjev potřebuje další silný odstrašující prostředek, který by „Rusko probral“, dodal.
Ukrajina nečeká na Washington a zahájila výrobu více a smrtonosnějších dronů a raket, což je klíčový důvod, proč je letošní kampaň hlubokých úderů udržitelnější a úspěšnější, řekl Zelenskyj. Dalším plusem je aktivnější spolupráce s americkými zpravodajskými službami, ačkoli prezident to odmítl rozvést.
„No, zpravodajské agentury spolupracují velmi aktivně. Ale pro nás je důležitější, že pomáhají pochopit ruské záměry, pomáhají s protivzdušnou obranou,“ řekl POLITICO ukrajinský úředník pod podmínkou anonymity. „Ale naše zbraně se zlepšily a to také pomáhá.“
Financial Times o víkendu uvedly, že USA poskytují Ukrajině cílové informace pro údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Zelenskyj tvrdí, že dron-raketa Palianytsia již začala zasahovat ruské muniční sklady a další dron-raketa zvaná Ruta zasáhla námořní plošinu ve Středozemním moři ve vzdálenosti 250 kilometrů.
Zelenskyj uvedl, že cíle jako ruské baltské přístavy Ust-Luga a Primorsk „jsou nyní na dosah“. V sobotu ukrajinské drony zasáhly ruskou ropnou rafinerii Bašněfť v Ufě poblíž pohoří Ural, 1 400 kilometrů od Ukrajiny. Nová ukrajinská řízená střela Flamingo s doletem 3 000 kilometrů a raketa Neptun s kratším doletem také začaly zasahovat Rusko.
Cílem Ukrajiny je, aby Putin a Rusové pocítili dopad války a donutili Kreml k přehodnocení situace. „Je potřeba větší tlak na Rusko. Tlak bude fungovat – když ztratí válkou více, než by ztratili v jakémkoli jiném scénáři. Naše údery dlouhého doletu, silné sankce, udržení bojiště, obrana – ale také, nepochybně, podpora mírových iniciativ, protože to je správná věc – to bude fungovat,“ uzavřel Zelenskyj.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.