Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Díky úspěšnému vývoji vlastních bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu a následnému dramatickému navýšení jejich produkce je Ukrajina nyní schopna útočit na Rusko téměř denně. Metodicky cílí nejen na ropné rafinerie, ale také na elektrárny a rozvodny, což v Rusku vyvolává rostoucí energetickou krizi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomu během nedávného setkání s novináři v Kyjevě uvedl: „Ostatně, řekli jsme jim, že musí pochopit, že pokud nám chtějí ukládat blackouty, uděláme totéž. Nejsou zde žádná tajemství.“ Cílem je vybudovat takovou silnou nejadernou údernou kapacitu, která přiměje Rusko zastavit vlastní útoky na Ukrajinu.
Zatím se to nestalo, ale Ukrajina nyní může na ruské útoky reagovat způsobem, jakým to v prvních třech letech války nedokázala. Kreml v pátek vypustil více než 450 dronů a 30 raket na Kyjev a další ukrajinská města, což způsobilo částečné blackouty. Jen za minulý týden Rusko odpálilo na Ukrajinu více než 3 100 dronů, 92 raket a asi 1 360 klouzavých bomb, přičemž většina mířila na cíle energetické infrastruktury.
Ukrajina ale nyní oplácí stejnou mincí. Kromě bombardování ropných rafinerií zasáhl Kyjev začátkem tohoto měsíce civilní elektrárnu v ruském Bělgorodu poblíž hranic s Ukrajinou, což způsobilo blackouty. Zelenskyj řekl, že je to součást kyjevské strategie odstrašování. „Nepřítel musí nést náklady této války. Ale my nezabíjíme civilisty,“ řekl Zelenskyj.
V prvních letech války se Ukrajina sice zaměřovala na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Rusku, ale šlo spíše o jednorázové útoky, které rychle ustaly. To umožnilo Rusku obnovu a prezidentu Vladimiru Putinovi uchránit civilisty před dopady války, kterou rozpoutal. Rostoucí ukrajinský arzenál dlouhého doletu však nyní umožňuje mnohem udržitelnější kampaň.
Jen letos Ukrajina zasáhla 21 z 38 velkých ruských rafinerií, uvedla BBC, čímž vyřadila asi 38 procent kapacity země na zpracování ropy. Zelenskyj řekl, že útoky způsobily Rusku ztrátu až pětiny zásob benzínu a donutily ho začít s dovozem z Běloruska.
Útoky vyvolávají domácí nedostatek paliva, ovlivňují vojenskou dopravu a staví nejdůležitější strategické odvětví Kremlu na pokraj zhroucení. Vladimir Putin se k ukrajinským energetickým útokům vyjádřil během nedávného zasedání ministerstva obrany: „Kyjevský režim se ve snaze ukázat svým západním sponzorům alespoň nějaké zdání úspěchu snaží cílit na civilní objekty hluboko uvnitř našeho území. To mu nepomůže.“
Vztahy mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem byly napjaté, včetně incidentů jako útok na ukrajinského prezidenta v Bílém domě nebo dočasné zastavení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací ze strany USA. Současné mnohem vřelejší vztahy mohou souviset s tím, že Putin pokračuje ve válce místo toho, aby uposlechl Trumpův požadavek zahájit mírové rozhovory.
Trump v srpnu kritizoval svého předchůdce Joea Bidena za to, že Ukrajině neumožnil útočit hluboko do Ruska. Nyní Trump zvažuje ukrajinskou žádost o rakety Tomahawk s dlouhým doletem. „Upřímně řečeno, dávám Ukrajině za pravdu, že si vede tak dobře. Jsou to velmi dobří bojovníci. Myslím, že prezident Putin by vypadal skvěle, kdyby to vyřešil. Nebude to pro něj dobré, pokud tak neučiní,“ řekl Trump novinářům s tím, že před rozhodnutím o Tomahawcích by mohl mluvit nejprve s Putinem, protože vyslání raket by bylo „stupňováním války“.
Zelenskyj a Trump jednali o dodávkách Tomahawků během dvou telefonátů v posledních dvou dnech, což je neobvykle časté tempo. „Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ řekl Zelenskyj v neděli. Kyjev potřebuje další silný odstrašující prostředek, který by „Rusko probral“, dodal.
Ukrajina nečeká na Washington a zahájila výrobu více a smrtonosnějších dronů a raket, což je klíčový důvod, proč je letošní kampaň hlubokých úderů udržitelnější a úspěšnější, řekl Zelenskyj. Dalším plusem je aktivnější spolupráce s americkými zpravodajskými službami, ačkoli prezident to odmítl rozvést.
„No, zpravodajské agentury spolupracují velmi aktivně. Ale pro nás je důležitější, že pomáhají pochopit ruské záměry, pomáhají s protivzdušnou obranou,“ řekl POLITICO ukrajinský úředník pod podmínkou anonymity. „Ale naše zbraně se zlepšily a to také pomáhá.“
Financial Times o víkendu uvedly, že USA poskytují Ukrajině cílové informace pro údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Zelenskyj tvrdí, že dron-raketa Palianytsia již začala zasahovat ruské muniční sklady a další dron-raketa zvaná Ruta zasáhla námořní plošinu ve Středozemním moři ve vzdálenosti 250 kilometrů.
Zelenskyj uvedl, že cíle jako ruské baltské přístavy Ust-Luga a Primorsk „jsou nyní na dosah“. V sobotu ukrajinské drony zasáhly ruskou ropnou rafinerii Bašněfť v Ufě poblíž pohoří Ural, 1 400 kilometrů od Ukrajiny. Nová ukrajinská řízená střela Flamingo s doletem 3 000 kilometrů a raketa Neptun s kratším doletem také začaly zasahovat Rusko.
Cílem Ukrajiny je, aby Putin a Rusové pocítili dopad války a donutili Kreml k přehodnocení situace. „Je potřeba větší tlak na Rusko. Tlak bude fungovat – když ztratí válkou více, než by ztratili v jakémkoli jiném scénáři. Naše údery dlouhého doletu, silné sankce, udržení bojiště, obrana – ale také, nepochybně, podpora mírových iniciativ, protože to je správná věc – to bude fungovat,“ uzavřel Zelenskyj.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.