Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez splnění jakýchkoliv předběžných podmínek, vzkázal Vladimir Putin prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova. Mluvčí to řekl po pátečním jednání Putina s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
"Vladimir Putin během včerejší konverzace s Trumpovým vyslancem Witkoffem zopakoval, že ruská strana je připravena obnovit vyjednávací proces s Ukrajinou bez jakýkoliv předběžných podmínek," řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS.
Páteční jednání mezi ruským prezidentem a americkým diplomatem bylo čtvrté od začátku letošního roku. Trvalo přibližně tři hodiny. Putinův poradce Jurij Ušakov poté sdělil, že bylo "konstruktivní" a "užitečné".
Americký prezident Donald Trump se v sobotu pustil do Putina v příspěvku, v němž kritizoval oba své předchůdce v prezidentském úřadu, konkrétně Baracka Obamu a Joea Bidena, a především prestižní deník New York Times. List nařkl z toho, že bez ohledu na to, jak dobrou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjedná, budou jeho reportéři tvrdit, že je špatná.
"Není žádný důvod, aby Putin v posledních několika dnech střílel rakety do civilních oblastí, měst a obcí. Nutí mě to si myslet, že možná nechce zastavit válku, proto se s ním musí jednat jinak, přes bankovnictví a sekundární sankce. Příliš mnoho lidí umírá," napsal šéf Bílého domu na konci příspěvku na síti Truth Social.
Trump ještě v pátek na stejné síti psal, že Rusko a Ukrajina jsou velmi blízko dohodě. "Obě strany by se nyní měly setkat a dokončit to. Na většině zásadních bodů je shoda. Zastavte krveprolití, teď. Budeme tam, kde to bude potřeba, abychom pomohli s ukončením této kruté a nesmyslné války," vzkázal po přistání v Římě.
Šéf Bílého domu v sobotu jednal před pohřbem papeže Františka s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Rozhovor trval jen několik málo minut, protože oba politici se následně museli odebrat na prostranství před bazilikou svatého Petra. Bílý dům sdělil, že se jednalo o velmi produktivní diskuzi.
Zelenskyj označil setkání s Trumpem za dobré a poděkoval mu. "Diskutovali jsme o mnohém jeden na jednoho. Doufám ve výsledky ke všemu, co jsme řešili. V záchranu životů našich lidí. V úplné a bezpodmínečné příměří. V důvěryhodný a dlouhotrvající mír, který zabrání vypuknutí další války," napsal ukrajinský prezident na sociální síti X.
Tam zveřejnil i společnou fotografii z útrob vatikánské baziliky. "Velmi symbolické setkání, které má potenciál stát se historickým, pokud dosáhneme společných výsledků," dodal Zelenskyj.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.