Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez splnění jakýchkoliv předběžných podmínek, vzkázal Vladimir Putin prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova. Mluvčí to řekl po pátečním jednání Putina s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
"Vladimir Putin během včerejší konverzace s Trumpovým vyslancem Witkoffem zopakoval, že ruská strana je připravena obnovit vyjednávací proces s Ukrajinou bez jakýkoliv předběžných podmínek," řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS.
Páteční jednání mezi ruským prezidentem a americkým diplomatem bylo čtvrté od začátku letošního roku. Trvalo přibližně tři hodiny. Putinův poradce Jurij Ušakov poté sdělil, že bylo "konstruktivní" a "užitečné".
Americký prezident Donald Trump se v sobotu pustil do Putina v příspěvku, v němž kritizoval oba své předchůdce v prezidentském úřadu, konkrétně Baracka Obamu a Joea Bidena, a především prestižní deník New York Times. List nařkl z toho, že bez ohledu na to, jak dobrou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjedná, budou jeho reportéři tvrdit, že je špatná.
"Není žádný důvod, aby Putin v posledních několika dnech střílel rakety do civilních oblastí, měst a obcí. Nutí mě to si myslet, že možná nechce zastavit válku, proto se s ním musí jednat jinak, přes bankovnictví a sekundární sankce. Příliš mnoho lidí umírá," napsal šéf Bílého domu na konci příspěvku na síti Truth Social.
Trump ještě v pátek na stejné síti psal, že Rusko a Ukrajina jsou velmi blízko dohodě. "Obě strany by se nyní měly setkat a dokončit to. Na většině zásadních bodů je shoda. Zastavte krveprolití, teď. Budeme tam, kde to bude potřeba, abychom pomohli s ukončením této kruté a nesmyslné války," vzkázal po přistání v Římě.
Šéf Bílého domu v sobotu jednal před pohřbem papeže Františka s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Rozhovor trval jen několik málo minut, protože oba politici se následně museli odebrat na prostranství před bazilikou svatého Petra. Bílý dům sdělil, že se jednalo o velmi produktivní diskuzi.
Zelenskyj označil setkání s Trumpem za dobré a poděkoval mu. "Diskutovali jsme o mnohém jeden na jednoho. Doufám ve výsledky ke všemu, co jsme řešili. V záchranu životů našich lidí. V úplné a bezpodmínečné příměří. V důvěryhodný a dlouhotrvající mír, který zabrání vypuknutí další války," napsal ukrajinský prezident na sociální síti X.
Tam zveřejnil i společnou fotografii z útrob vatikánské baziliky. "Velmi symbolické setkání, které má potenciál stát se historickým, pokud dosáhneme společných výsledků," dodal Zelenskyj.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.