Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Islámábád tehdy předpokládal, že Tálibán bude v Afghánistánu fungovat jako jeho vazal. To by mu poskytlo „obranu do hloubky“, kterou potřeboval k pokračování konfrontace s Indií. Přátelská vláda v Kábulu by také neutralizovala nebezpečí války na dvou frontách, pokud by se Islámábád zapletl do ozbrojeného konfliktu s Dillí. Afghánistán také sloužil jako výcvikový prostor pro Pákistánem podporované teroristické skupiny, které mohly infiltrovat do Indií spravovaného Kašmíru.
Pro Pákistán se to však ukázalo jako kolosální chyba ve výpočtech. Tálibán, který nesl nelibě svou závislost na Pákistánu a jeho arogantní způsoby, se obrátil proti svým mentorům. To se stalo velmi zřejmé začátkem tohoto měsíce při střetech na afghánsko-pákistánské hranici, které si vyžádaly desítky mrtvých na obou stranách. Tyto střety následovaly po pákistánských leteckých útocích v Kábulu a provincii Paktíá.
Pákistánská vláda naznačila, že tyto útoky byly zaměřeny na cíle hnutí Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP). TTP roky bojuje proti pákistánské armádě v provincii Chajbar Paštunsko hraničící s Afghánistánem, která je osídlena stejnou paštunskou etnickou skupinou, jež tvoří páteř afghánského Tálibánu. Obě formace jsou si ideologicky podobné.
Tálibán navíc přilil olej do ohně, protože se střety shodovaly s návštěvou ministra zahraničí Amíra Chána Muttakího v Dillí, kde vydal tvrdá varování Islámábádu. Společné prohlášení vydané na konci jeho návštěvy navíc odsoudilo teroristické útoky v Pahalgamu v Kašmíru, připisované Pákistánem podporovaným skupinám. Obě strany v něm jednoznačně podpořily územní celistvost té druhé, což podle indické interpretace implicitně zahrnuje Kašmír.
Napětí ve vztazích mezi Afghánistánem a Pákistánem není novým jevem a podle expertů je třeba ho vidět ve správné historické perspektivě. Zpětně se ukazuje, že zlatá éra sblížení mezi oběma zeměmi, od poloviny 90. let do roku 2001 a znovu na pár let po převzetí moci Tálibánem v roce 2021, byla spíše úchylkou od dlouhodobého trendu napjatých, ne-li nepřátelských vztahů.
Když byl Pákistán v roce 1947 vyčleněn z Britské Indie a požádal o členství v OSN, Afghánistán hlasoval jako jediný proti jeho přijetí. Opozice Kábulu vůči členství Pákistánu vycházela ze sporu o Durandovu linii, která vymezovala hranici mezi Afghánistánem a Britskou Indií. Afghánistán nikdy nepřijal legitimitu této linie a považoval ji za britský diktát. Jde o citlivou otázku, protože hranice rozdělila vlast Paštunů, politicky dominantní etnické skupiny v Afghánistánu.
Paštunský iredentismus na obou stranách hranice, živený rétorikou a podporou Kábulu, otravoval vztahy mezi oběma zeměmi. Pákistán to vidí jako existenční hrozbu a obává se kleští z Indie na východě a Afghánistánu na západě. I bez otevřeného nepřátelství to staví Pákistán do strategicky nevýhodné pozice, protože musí rozdělit své síly mezi dvě fronty. Napjaté vztahy přetrvávaly za různých afghánských režimů, ať už šlo o monarchii Záhira Šáha, republiku Dáúda Chána, nebo marxistický režim podporovaný Sovětským svazem.
Podpora Pákistánu afghánskému povstání v 80. letech, ve spolupráci s USA a Saúdskou Arábií, byla z velké části motivována jeho touhou po režimu na něm závislém. To se podařilo na krátké období v letech 1996 až 2001, kdy Tálibán vládl Afghánistánu.
Americká válka proti terorismu to vše změnila. V roce 2001 administrativa Bushe údajně varovala pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, aby spolupracoval s USA proti Tálibánu, nebo se „připravil na návrat do doby kamenné“. Pákistán změnil strany, zdánlivě odhodil Tálibán a poskytl USA a jejich spojencům strategický přístup do Afghánistánu. To jim umožnilo svrhnout Tálibán a dosadit novou vládu.
Islámábád se však zároveň snažil nechat si otevřené možnosti tím, že poskytl vedení Tálibánu útočiště v Kétě a umožnil skupině pokračovat v nízké intenzitě vojenských operací proti vládě Hamída Karzáího podporované USA. Současně Pákistán poskytoval USA logistickou podporu v jejich kampani proti Tálibánu. Z velké části kvůli těmto protichůdným impulsům zůstaly vztahy Pákistánu s Kábulem chladné.
Pákistánská podpora Tálibánu pokračovala a byla z velké části zodpovědná za jeho vítězství nad režimem podporovaným USA v Kábulu v roce 2021. Vzhledem k tomu, že Tálibán byl závislý na dobré vůli a podpoře Pákistánu, se tento nevyvážený vztah stal pro Kábul nesnesitelným.
Hlavní motivací pákistánské politiky vůči Afghánistánu je odepřít Indii oporu u jejího západního souseda. Indie měla tradičně dobré vztahy s Afghánistánem, částečně kvůli sdílené antipatii vůči Pákistánu. Dillí se podílelo na několika rozvojových projektech v Afghánistánu a vnímalo Kábul jako svou bránu do Střední Asie.
Kábul, rozčarovaný svým asymetrickým vztahem s Islámábádem a kvůli paštunské otázce, se sbližuje s Dillí, jak ukázala týdenní návštěva talibanského ministra zahraničí. Co Islámábád skutečně rozčílilo, je to, že si Muttakí vybral Dillí jako místo, kde vybičoval protipákistánskou rétoriku.
To je hudba pro indické uši, protože to signalizuje návrat Kábulu k přátelským vztahům s Dillí a nepřátelství vůči Islámábádu, což posiluje strategické zájmy Indie. Indie odměnila Tálibán oznámením, že znovu otevře své velvyslanectví v Kábulu a umožní Tálibánu převzít afghánské velvyslanectví v Dillí. Formální uznání vlády Tálibánu je tak pravděpodobně za rohem. Jak to v mezinárodních vztazích často bývá, čím více se věci mění, tím více zůstávají stejné.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
