Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Putin čelí zatykači od Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. Maďarský premiér Viktor Orbán však již v dubnu oznámil záměr své vlády vystoupit z ICC. Stalo se tak při vítání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Budapešti, přestože i na něj byl vydán zatykač ICC za válečné zločiny v Gaze. Maďarská vláda bude argumentovat tím, že zatykače nemají v Budapešti žádný účinek.
Trump ve čtvrtek oznámil, že se s Putinem setká v maďarské metropoli, aby projednali ukončení války na Ukrajině. Szijjártó uvedl, že termíny summitu by mohly být dohodnuty po očekávaných schůzkách mezi americkým a ruským ministrem zahraničí, které by měly proběhnout příští týden.
Evropská unie navrhované setkání mezi Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem uvítala, pokud může pomoci přinést mír na Ukrajinu, řekl v pátek mluvčí na briefingu. Dodal, že na prezidenta Putina se vztahuje zmrazení majetku, nikoli zákaz cestování. Reagoval tak na zprávy, že Trump a Putin se mohou setkat během následujících dvou týdnů v Budapešti.
Kreml potvrdil plány na schůzku, ačkoli ani jedna strana neposkytla datum konání. Mluvčí německé vlády v samostatném prohlášení v pátek uvedl, že telefonát mezi Trumpem a Putinem ukazuje, že ruský prezident reaguje na tlak na seriózní mírové rozhovory.
„Tlak na Vladimira Putina na seriózní mírové rozhovory musí být naléhavě zvýšen,“ prohlásil německý mluvčí. „Reaguje na tlak… tento včerejší telefonát také ukázal, že je to důsledek rozhodnutí založených na oznámeních z americké strany.“
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek telefonicky hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o nadcházejícím summitu s Donaldem Trumpem, oznámil Kreml. Kreml uvedl, že Putin informoval Orbána o svém rozhovoru s Trumpem, a Orbán sdělil, že Maďarsko je připraveno poskytnout potřebné podmínky pro uspořádání summitu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl novinářům, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a americký ministr zahraničí Marco Rubio si budou muset zavolat a sjednat schůzku k vyřešení mnoha předsummitových záležitostí. „Existuje mnoho otázek, je třeba určit vyjednávací týmy a tak dále a tak dále. Proto se vše bude dít postupně, ale samozřejmě vůle prezidentů k tomu je,“ řekl Peskov v pátek. „[Summit] by se skutečně mohl uskutečnit do dvou týdnů nebo o něco později. Panuje všeobecné pochopení, že by se nic nemělo odkládat.“
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.