Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Putin čelí zatykači od Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. Maďarský premiér Viktor Orbán však již v dubnu oznámil záměr své vlády vystoupit z ICC. Stalo se tak při vítání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Budapešti, přestože i na něj byl vydán zatykač ICC za válečné zločiny v Gaze. Maďarská vláda bude argumentovat tím, že zatykače nemají v Budapešti žádný účinek.
Trump ve čtvrtek oznámil, že se s Putinem setká v maďarské metropoli, aby projednali ukončení války na Ukrajině. Szijjártó uvedl, že termíny summitu by mohly být dohodnuty po očekávaných schůzkách mezi americkým a ruským ministrem zahraničí, které by měly proběhnout příští týden.
Evropská unie navrhované setkání mezi Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem uvítala, pokud může pomoci přinést mír na Ukrajinu, řekl v pátek mluvčí na briefingu. Dodal, že na prezidenta Putina se vztahuje zmrazení majetku, nikoli zákaz cestování. Reagoval tak na zprávy, že Trump a Putin se mohou setkat během následujících dvou týdnů v Budapešti.
Kreml potvrdil plány na schůzku, ačkoli ani jedna strana neposkytla datum konání. Mluvčí německé vlády v samostatném prohlášení v pátek uvedl, že telefonát mezi Trumpem a Putinem ukazuje, že ruský prezident reaguje na tlak na seriózní mírové rozhovory.
„Tlak na Vladimira Putina na seriózní mírové rozhovory musí být naléhavě zvýšen,“ prohlásil německý mluvčí. „Reaguje na tlak… tento včerejší telefonát také ukázal, že je to důsledek rozhodnutí založených na oznámeních z americké strany.“
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek telefonicky hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o nadcházejícím summitu s Donaldem Trumpem, oznámil Kreml. Kreml uvedl, že Putin informoval Orbána o svém rozhovoru s Trumpem, a Orbán sdělil, že Maďarsko je připraveno poskytnout potřebné podmínky pro uspořádání summitu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl novinářům, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a americký ministr zahraničí Marco Rubio si budou muset zavolat a sjednat schůzku k vyřešení mnoha předsummitových záležitostí. „Existuje mnoho otázek, je třeba určit vyjednávací týmy a tak dále a tak dále. Proto se vše bude dít postupně, ale samozřejmě vůle prezidentů k tomu je,“ řekl Peskov v pátek. „[Summit] by se skutečně mohl uskutečnit do dvou týdnů nebo o něco později. Panuje všeobecné pochopení, že by se nic nemělo odkládat.“
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
