Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Putin čelí zatykači od Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. Maďarský premiér Viktor Orbán však již v dubnu oznámil záměr své vlády vystoupit z ICC. Stalo se tak při vítání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Budapešti, přestože i na něj byl vydán zatykač ICC za válečné zločiny v Gaze. Maďarská vláda bude argumentovat tím, že zatykače nemají v Budapešti žádný účinek.
Trump ve čtvrtek oznámil, že se s Putinem setká v maďarské metropoli, aby projednali ukončení války na Ukrajině. Szijjártó uvedl, že termíny summitu by mohly být dohodnuty po očekávaných schůzkách mezi americkým a ruským ministrem zahraničí, které by měly proběhnout příští týden.
Evropská unie navrhované setkání mezi Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem uvítala, pokud může pomoci přinést mír na Ukrajinu, řekl v pátek mluvčí na briefingu. Dodal, že na prezidenta Putina se vztahuje zmrazení majetku, nikoli zákaz cestování. Reagoval tak na zprávy, že Trump a Putin se mohou setkat během následujících dvou týdnů v Budapešti.
Kreml potvrdil plány na schůzku, ačkoli ani jedna strana neposkytla datum konání. Mluvčí německé vlády v samostatném prohlášení v pátek uvedl, že telefonát mezi Trumpem a Putinem ukazuje, že ruský prezident reaguje na tlak na seriózní mírové rozhovory.
„Tlak na Vladimira Putina na seriózní mírové rozhovory musí být naléhavě zvýšen,“ prohlásil německý mluvčí. „Reaguje na tlak… tento včerejší telefonát také ukázal, že je to důsledek rozhodnutí založených na oznámeních z americké strany.“
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek telefonicky hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o nadcházejícím summitu s Donaldem Trumpem, oznámil Kreml. Kreml uvedl, že Putin informoval Orbána o svém rozhovoru s Trumpem, a Orbán sdělil, že Maďarsko je připraveno poskytnout potřebné podmínky pro uspořádání summitu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl novinářům, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a americký ministr zahraničí Marco Rubio si budou muset zavolat a sjednat schůzku k vyřešení mnoha předsummitových záležitostí. „Existuje mnoho otázek, je třeba určit vyjednávací týmy a tak dále a tak dále. Proto se vše bude dít postupně, ale samozřejmě vůle prezidentů k tomu je,“ řekl Peskov v pátek. „[Summit] by se skutečně mohl uskutečnit do dvou týdnů nebo o něco později. Panuje všeobecné pochopení, že by se nic nemělo odkládat.“
Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy.
Česko si v týdnu opět připomnělo moderátora Patrika Hezuckého, protože proběhl benefiční koncert pro pozůstalé. Rodinu na show zastupovala vdova Nikola, která se objevila se synem i na pódiu. Manželka zesnulé hvězdy Evropy 2 se po akci podělila o své pocity na sociální síti.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.