Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Putin čelí zatykači od Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. Maďarský premiér Viktor Orbán však již v dubnu oznámil záměr své vlády vystoupit z ICC. Stalo se tak při vítání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Budapešti, přestože i na něj byl vydán zatykač ICC za válečné zločiny v Gaze. Maďarská vláda bude argumentovat tím, že zatykače nemají v Budapešti žádný účinek.
Trump ve čtvrtek oznámil, že se s Putinem setká v maďarské metropoli, aby projednali ukončení války na Ukrajině. Szijjártó uvedl, že termíny summitu by mohly být dohodnuty po očekávaných schůzkách mezi americkým a ruským ministrem zahraničí, které by měly proběhnout příští týden.
Evropská unie navrhované setkání mezi Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem uvítala, pokud může pomoci přinést mír na Ukrajinu, řekl v pátek mluvčí na briefingu. Dodal, že na prezidenta Putina se vztahuje zmrazení majetku, nikoli zákaz cestování. Reagoval tak na zprávy, že Trump a Putin se mohou setkat během následujících dvou týdnů v Budapešti.
Kreml potvrdil plány na schůzku, ačkoli ani jedna strana neposkytla datum konání. Mluvčí německé vlády v samostatném prohlášení v pátek uvedl, že telefonát mezi Trumpem a Putinem ukazuje, že ruský prezident reaguje na tlak na seriózní mírové rozhovory.
„Tlak na Vladimira Putina na seriózní mírové rozhovory musí být naléhavě zvýšen,“ prohlásil německý mluvčí. „Reaguje na tlak… tento včerejší telefonát také ukázal, že je to důsledek rozhodnutí založených na oznámeních z americké strany.“
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek telefonicky hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o nadcházejícím summitu s Donaldem Trumpem, oznámil Kreml. Kreml uvedl, že Putin informoval Orbána o svém rozhovoru s Trumpem, a Orbán sdělil, že Maďarsko je připraveno poskytnout potřebné podmínky pro uspořádání summitu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl novinářům, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a americký ministr zahraničí Marco Rubio si budou muset zavolat a sjednat schůzku k vyřešení mnoha předsummitových záležitostí. „Existuje mnoho otázek, je třeba určit vyjednávací týmy a tak dále a tak dále. Proto se vše bude dít postupně, ale samozřejmě vůle prezidentů k tomu je,“ řekl Peskov v pátek. „[Summit] by se skutečně mohl uskutečnit do dvou týdnů nebo o něco později. Panuje všeobecné pochopení, že by se nic nemělo odkládat.“
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.