Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Putin čelí zatykači od Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. Maďarský premiér Viktor Orbán však již v dubnu oznámil záměr své vlády vystoupit z ICC. Stalo se tak při vítání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Budapešti, přestože i na něj byl vydán zatykač ICC za válečné zločiny v Gaze. Maďarská vláda bude argumentovat tím, že zatykače nemají v Budapešti žádný účinek.
Trump ve čtvrtek oznámil, že se s Putinem setká v maďarské metropoli, aby projednali ukončení války na Ukrajině. Szijjártó uvedl, že termíny summitu by mohly být dohodnuty po očekávaných schůzkách mezi americkým a ruským ministrem zahraničí, které by měly proběhnout příští týden.
Evropská unie navrhované setkání mezi Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem uvítala, pokud může pomoci přinést mír na Ukrajinu, řekl v pátek mluvčí na briefingu. Dodal, že na prezidenta Putina se vztahuje zmrazení majetku, nikoli zákaz cestování. Reagoval tak na zprávy, že Trump a Putin se mohou setkat během následujících dvou týdnů v Budapešti.
Kreml potvrdil plány na schůzku, ačkoli ani jedna strana neposkytla datum konání. Mluvčí německé vlády v samostatném prohlášení v pátek uvedl, že telefonát mezi Trumpem a Putinem ukazuje, že ruský prezident reaguje na tlak na seriózní mírové rozhovory.
„Tlak na Vladimira Putina na seriózní mírové rozhovory musí být naléhavě zvýšen,“ prohlásil německý mluvčí. „Reaguje na tlak… tento včerejší telefonát také ukázal, že je to důsledek rozhodnutí založených na oznámeních z americké strany.“
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek telefonicky hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o nadcházejícím summitu s Donaldem Trumpem, oznámil Kreml. Kreml uvedl, že Putin informoval Orbána o svém rozhovoru s Trumpem, a Orbán sdělil, že Maďarsko je připraveno poskytnout potřebné podmínky pro uspořádání summitu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl novinářům, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a americký ministr zahraničí Marco Rubio si budou muset zavolat a sjednat schůzku k vyřešení mnoha předsummitových záležitostí. „Existuje mnoho otázek, je třeba určit vyjednávací týmy a tak dále a tak dále. Proto se vše bude dít postupně, ale samozřejmě vůle prezidentů k tomu je,“ řekl Peskov v pátek. „[Summit] by se skutečně mohl uskutečnit do dvou týdnů nebo o něco později. Panuje všeobecné pochopení, že by se nic nemělo odkládat.“
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.