Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Většina zmrazených aktiv se nachází ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii. Dalších 25 miliard eur se ale nachází na soukromých bankovních účtech napříč blokem. Komise nyní zvažuje, že by i tyto peníze mohly být použity k vydání úvěrů pro Kyjev.
V dokumentu, který Komise rozeslala do hlavních měst EU před pátečním setkáním velvyslanců na toto téma, stojí: „Mělo by být zváženo, zda by iniciativa Půjčka na válečné reparace nemohla být rozšířena na další znehybněná aktiva v rámci EU.“
Dokument dále uvádí, že „právní proveditelnost rozšíření přístupu Půjčky na válečné reparace na taková aktiva nebyla podrobně posouzena“. Před jakýmkoli dalším rozhodnutím je proto „nutné takové posouzení provést“.
Dokument nastiňuje „zásady návrhu“ pro iniciativu Půjčka na válečné reparace pro Ukrajinu, která bude projednávána před sumitem EU příští týden v Bruselu. Očekává se, že lídři EU povedou širokou diskusi a vyzývají Komisi, aby předložila návrh půjčky. Úředníci EU očekávají, že návrh zákona dorazí rychle a poslouží jako základ pro další rozhovory o finančním inženýrství potřebném k jeho realizaci.
Ministři financí budou o návrhu jednat na svém příštím zasedání v listopadu. Mezi další zásady návrhu patří národní záruky za půjčku. Jde o klíčový požadavek Belgie, která se obává, že by na ni Moskva mohla poslat armádu právníků, aby získala sankcionované peníze zpět.
„Měla by být zavedena pevná struktura záruk a likvidity, aby EU mohla vždy dostát svým závazkům vůči Euroclearu,“ pokračuje dokument. „Za tímto účelem se navrhuje vybudovat systém bilaterálních záruk od členských států vůči Unii.“
Tyto záruky by zajistily „přístup k požadované likviditě v případě potřeby k uspokojení jakéhokoli požadavku na záruku“, tedy umožnily okamžitou výplatu. Nový sedmiletý rozpočet EU od roku 2028 by pak převzal národní záruky s „adekvátním pokrytím pod rezervou“. Ta představuje finanční polštář, který zajišťuje, že Brusel bude moci plnit své závazky.
Jakmile bude půjčka vydána, peníze by směřovaly na „rozvoj ukrajinské obranné technologické a průmyslové základny a její integraci do evropského obranného průmyslu“. Dále by měly podpořit ukrajinský národní rozpočet, a to „podléhající příslušné podmíněnosti“.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.