Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Většina zmrazených aktiv se nachází ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii. Dalších 25 miliard eur se ale nachází na soukromých bankovních účtech napříč blokem. Komise nyní zvažuje, že by i tyto peníze mohly být použity k vydání úvěrů pro Kyjev.
V dokumentu, který Komise rozeslala do hlavních měst EU před pátečním setkáním velvyslanců na toto téma, stojí: „Mělo by být zváženo, zda by iniciativa Půjčka na válečné reparace nemohla být rozšířena na další znehybněná aktiva v rámci EU.“
Dokument dále uvádí, že „právní proveditelnost rozšíření přístupu Půjčky na válečné reparace na taková aktiva nebyla podrobně posouzena“. Před jakýmkoli dalším rozhodnutím je proto „nutné takové posouzení provést“.
Dokument nastiňuje „zásady návrhu“ pro iniciativu Půjčka na válečné reparace pro Ukrajinu, která bude projednávána před sumitem EU příští týden v Bruselu. Očekává se, že lídři EU povedou širokou diskusi a vyzývají Komisi, aby předložila návrh půjčky. Úředníci EU očekávají, že návrh zákona dorazí rychle a poslouží jako základ pro další rozhovory o finančním inženýrství potřebném k jeho realizaci.
Ministři financí budou o návrhu jednat na svém příštím zasedání v listopadu. Mezi další zásady návrhu patří národní záruky za půjčku. Jde o klíčový požadavek Belgie, která se obává, že by na ni Moskva mohla poslat armádu právníků, aby získala sankcionované peníze zpět.
„Měla by být zavedena pevná struktura záruk a likvidity, aby EU mohla vždy dostát svým závazkům vůči Euroclearu,“ pokračuje dokument. „Za tímto účelem se navrhuje vybudovat systém bilaterálních záruk od členských států vůči Unii.“
Tyto záruky by zajistily „přístup k požadované likviditě v případě potřeby k uspokojení jakéhokoli požadavku na záruku“, tedy umožnily okamžitou výplatu. Nový sedmiletý rozpočet EU od roku 2028 by pak převzal národní záruky s „adekvátním pokrytím pod rezervou“. Ta představuje finanční polštář, který zajišťuje, že Brusel bude moci plnit své závazky.
Jakmile bude půjčka vydána, peníze by směřovaly na „rozvoj ukrajinské obranné technologické a průmyslové základny a její integraci do evropského obranného průmyslu“. Dále by měly podpořit ukrajinský národní rozpočet, a to „podléhající příslušné podmíněnosti“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.