Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Většina zmrazených aktiv se nachází ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii. Dalších 25 miliard eur se ale nachází na soukromých bankovních účtech napříč blokem. Komise nyní zvažuje, že by i tyto peníze mohly být použity k vydání úvěrů pro Kyjev.
V dokumentu, který Komise rozeslala do hlavních měst EU před pátečním setkáním velvyslanců na toto téma, stojí: „Mělo by být zváženo, zda by iniciativa Půjčka na válečné reparace nemohla být rozšířena na další znehybněná aktiva v rámci EU.“
Dokument dále uvádí, že „právní proveditelnost rozšíření přístupu Půjčky na válečné reparace na taková aktiva nebyla podrobně posouzena“. Před jakýmkoli dalším rozhodnutím je proto „nutné takové posouzení provést“.
Dokument nastiňuje „zásady návrhu“ pro iniciativu Půjčka na válečné reparace pro Ukrajinu, která bude projednávána před sumitem EU příští týden v Bruselu. Očekává se, že lídři EU povedou širokou diskusi a vyzývají Komisi, aby předložila návrh půjčky. Úředníci EU očekávají, že návrh zákona dorazí rychle a poslouží jako základ pro další rozhovory o finančním inženýrství potřebném k jeho realizaci.
Ministři financí budou o návrhu jednat na svém příštím zasedání v listopadu. Mezi další zásady návrhu patří národní záruky za půjčku. Jde o klíčový požadavek Belgie, která se obává, že by na ni Moskva mohla poslat armádu právníků, aby získala sankcionované peníze zpět.
„Měla by být zavedena pevná struktura záruk a likvidity, aby EU mohla vždy dostát svým závazkům vůči Euroclearu,“ pokračuje dokument. „Za tímto účelem se navrhuje vybudovat systém bilaterálních záruk od členských států vůči Unii.“
Tyto záruky by zajistily „přístup k požadované likviditě v případě potřeby k uspokojení jakéhokoli požadavku na záruku“, tedy umožnily okamžitou výplatu. Nový sedmiletý rozpočet EU od roku 2028 by pak převzal národní záruky s „adekvátním pokrytím pod rezervou“. Ta představuje finanční polštář, který zajišťuje, že Brusel bude moci plnit své závazky.
Jakmile bude půjčka vydána, peníze by směřovaly na „rozvoj ukrajinské obranné technologické a průmyslové základny a její integraci do evropského obranného průmyslu“. Dále by měly podpořit ukrajinský národní rozpočet, a to „podléhající příslušné podmíněnosti“.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.