Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že nasadila své vojáky na podporu ruských sil v bojích na Ukrajině, konkrétně v oblasti Kurské oblasti. Podle státní agentury KCNA oznámilo vedení Korejské lidové armády, že "operace na osvobození Kursku byla vítězně dokončena" a že severokorejské jednotky přispěly k "drahocennému vítězství".
Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu prohlásil, že ruské síly znovu ovládly Kurskou oblast, kde Ukrajina loni zahájila překvapivou protiofenzivu. Ukrajinská strana však tvrdí, že boje o region stále pokračují.
Podle západních zpravodajských služeb bylo do Ruska vysláno kolem 12 000 severokorejských vojáků. KLDR až dosud jejich přítomnost oficiálně nekomentovala. V březnu jihokorejská armáda oznámila, že Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků jako náhradu za ztráty způsobené boji.
Nasazení vojáků bylo údajně nařízeno na základě smlouvy o strategickém partnerství, kterou loni v Pchjongjangu podepsali Kim Čong-un a Vladimir Putin. Tato dohoda zavazuje obě země k okamžité vojenské pomoci v případě napadení.
Velitel ruského generálního štábu Valerij Gerasimov v sobotu severokorejským vojákům poděkoval za "profesionalitu, houževnatost, odvahu a hrdinství v boji".
USA označily severokorejské nasazení za "znepokojující" a vyzvaly k jeho okamžitému ukončení. Soul označil kroky Severní Koreje za porušení rezolucí OSN a vážnou hrozbu pro světový mír.
Severní Korea tímto postupem podle analytiků zrcadlí ruské chování v roce 2014, kdy Moskva nejprve popírala nasazení svých vojáků na Krymu, aby později přiznala, že šlo o řízenou operaci s cílem anektovat poloostrov.
Zásadním momentem ve vzájemné spolupráci byl podpis tzv. „smlouvy o strategickém partnerství“ mezi Vladimirem Putinem a Kim Čong-unem během loňského summitu v Pchjongjangu.
Jeho výsledkem bylo mimo jiné nasazení severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti. Přestože obě země doteď popíraly, že by došlo k výměně zbraní nebo nasazení vojáků, které by porušovaly sankce OSN, ukrajinské i jihokorejské zpravodajské služby poskytují důkazy o opaku.
Z těžkých bojů se mělo podle ukrajinských zdrojů do ledna stáhnout přibližně 4 000 severokorejských vojáků, z nichž mnozí byli zabiti či zraněni.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky Severní Korea do letošního roku dodala Rusku také 148 balistických střel s hlavicemi o hmotnosti až jedné tuny – silnějšími než ruské ekvivalenty, píše The Guardian.
Podle společného vyšetřování agentury Reuters a britské výzkumné organizace Open Source Centre bylo v posledních 20 měsících zaznamenáno 64 námořních zásilek severokorejské munice, které následně dorazily do Ruska po železnici.
Celkem šlo o přibližně 16 000 kontejnerů, obsahujících více než čtyři miliony dělostřeleckých granátů a raket, v hodnotě několika miliard dolarů. Poslední taková zásilka byla zaznamenána 17. března.
Analytici upozorňují, že KLDR poskytla nejen starší a méně přesnou munici, ale i moderní výzbroj, kterou si tak může otestovat v reálném konfliktu. Vedle zmíněných balistických střel šlo například o samohybné kanóny, minometné granáty či raketové systémy. Významný byl i export více než 140 střel typu Hwasong-11, jejichž části byly nalezeny po lednovém útoku v roce 2024.
Soud u sousedů v Rakousku potrestal jednadvacetiletého muže, jehož policisté dříve obvinili z plánování teroristického útoku na vídeňském koncertě americké popové hvězdy Taylor Swift. Mladík dostal trest odnětí svobody, informovala britská BBC.
Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC.
Poslední dny zbývají americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi do kulatých osmdesátin. Leckdo by možná řekl, že politik a obzvlášť nejvyšší představitel takové velmoci by neměl být tak starý. Podle ošetřujícího lékaře je ale Trump ve výborné kondici.
Jsou to zlaté časy cestovního ruchu u nás? Válka v Íránu překvapivě nahrává českým hotelům, penzionům i restauracím. Češi totiž mění prázdninové plány. Dovolenou doma letos plánuje 77 procent z nich, citelně více než loni.
Česko čeká v přespříštím roce další prezidentská volba, kdy se jako favorit jeví současný prezident. Lidé si ale v úřadu umí představit i známé osobnosti ze šoubyznysu. A už to není jenom herec a moderátor Marek Eben.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
