Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že nasadila své vojáky na podporu ruských sil v bojích na Ukrajině, konkrétně v oblasti Kurské oblasti. Podle státní agentury KCNA oznámilo vedení Korejské lidové armády, že "operace na osvobození Kursku byla vítězně dokončena" a že severokorejské jednotky přispěly k "drahocennému vítězství".
Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu prohlásil, že ruské síly znovu ovládly Kurskou oblast, kde Ukrajina loni zahájila překvapivou protiofenzivu. Ukrajinská strana však tvrdí, že boje o region stále pokračují.
Podle západních zpravodajských služeb bylo do Ruska vysláno kolem 12 000 severokorejských vojáků. KLDR až dosud jejich přítomnost oficiálně nekomentovala. V březnu jihokorejská armáda oznámila, že Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků jako náhradu za ztráty způsobené boji.
Nasazení vojáků bylo údajně nařízeno na základě smlouvy o strategickém partnerství, kterou loni v Pchjongjangu podepsali Kim Čong-un a Vladimir Putin. Tato dohoda zavazuje obě země k okamžité vojenské pomoci v případě napadení.
Velitel ruského generálního štábu Valerij Gerasimov v sobotu severokorejským vojákům poděkoval za "profesionalitu, houževnatost, odvahu a hrdinství v boji".
USA označily severokorejské nasazení za "znepokojující" a vyzvaly k jeho okamžitému ukončení. Soul označil kroky Severní Koreje za porušení rezolucí OSN a vážnou hrozbu pro světový mír.
Severní Korea tímto postupem podle analytiků zrcadlí ruské chování v roce 2014, kdy Moskva nejprve popírala nasazení svých vojáků na Krymu, aby později přiznala, že šlo o řízenou operaci s cílem anektovat poloostrov.
Zásadním momentem ve vzájemné spolupráci byl podpis tzv. „smlouvy o strategickém partnerství“ mezi Vladimirem Putinem a Kim Čong-unem během loňského summitu v Pchjongjangu.
Jeho výsledkem bylo mimo jiné nasazení severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti. Přestože obě země doteď popíraly, že by došlo k výměně zbraní nebo nasazení vojáků, které by porušovaly sankce OSN, ukrajinské i jihokorejské zpravodajské služby poskytují důkazy o opaku.
Z těžkých bojů se mělo podle ukrajinských zdrojů do ledna stáhnout přibližně 4 000 severokorejských vojáků, z nichž mnozí byli zabiti či zraněni.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky Severní Korea do letošního roku dodala Rusku také 148 balistických střel s hlavicemi o hmotnosti až jedné tuny – silnějšími než ruské ekvivalenty, píše The Guardian.
Podle společného vyšetřování agentury Reuters a britské výzkumné organizace Open Source Centre bylo v posledních 20 měsících zaznamenáno 64 námořních zásilek severokorejské munice, které následně dorazily do Ruska po železnici.
Celkem šlo o přibližně 16 000 kontejnerů, obsahujících více než čtyři miliony dělostřeleckých granátů a raket, v hodnotě několika miliard dolarů. Poslední taková zásilka byla zaznamenána 17. března.
Analytici upozorňují, že KLDR poskytla nejen starší a méně přesnou munici, ale i moderní výzbroj, kterou si tak může otestovat v reálném konfliktu. Vedle zmíněných balistických střel šlo například o samohybné kanóny, minometné granáty či raketové systémy. Významný byl i export více než 140 střel typu Hwasong-11, jejichž části byly nalezeny po lednovém útoku v roce 2024.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
