Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že nasadila své vojáky na podporu ruských sil v bojích na Ukrajině, konkrétně v oblasti Kurské oblasti. Podle státní agentury KCNA oznámilo vedení Korejské lidové armády, že "operace na osvobození Kursku byla vítězně dokončena" a že severokorejské jednotky přispěly k "drahocennému vítězství".
Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu prohlásil, že ruské síly znovu ovládly Kurskou oblast, kde Ukrajina loni zahájila překvapivou protiofenzivu. Ukrajinská strana však tvrdí, že boje o region stále pokračují.
Podle západních zpravodajských služeb bylo do Ruska vysláno kolem 12 000 severokorejských vojáků. KLDR až dosud jejich přítomnost oficiálně nekomentovala. V březnu jihokorejská armáda oznámila, že Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků jako náhradu za ztráty způsobené boji.
Nasazení vojáků bylo údajně nařízeno na základě smlouvy o strategickém partnerství, kterou loni v Pchjongjangu podepsali Kim Čong-un a Vladimir Putin. Tato dohoda zavazuje obě země k okamžité vojenské pomoci v případě napadení.
Velitel ruského generálního štábu Valerij Gerasimov v sobotu severokorejským vojákům poděkoval za "profesionalitu, houževnatost, odvahu a hrdinství v boji".
USA označily severokorejské nasazení za "znepokojující" a vyzvaly k jeho okamžitému ukončení. Soul označil kroky Severní Koreje za porušení rezolucí OSN a vážnou hrozbu pro světový mír.
Severní Korea tímto postupem podle analytiků zrcadlí ruské chování v roce 2014, kdy Moskva nejprve popírala nasazení svých vojáků na Krymu, aby později přiznala, že šlo o řízenou operaci s cílem anektovat poloostrov.
Zásadním momentem ve vzájemné spolupráci byl podpis tzv. „smlouvy o strategickém partnerství“ mezi Vladimirem Putinem a Kim Čong-unem během loňského summitu v Pchjongjangu.
Jeho výsledkem bylo mimo jiné nasazení severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti. Přestože obě země doteď popíraly, že by došlo k výměně zbraní nebo nasazení vojáků, které by porušovaly sankce OSN, ukrajinské i jihokorejské zpravodajské služby poskytují důkazy o opaku.
Z těžkých bojů se mělo podle ukrajinských zdrojů do ledna stáhnout přibližně 4 000 severokorejských vojáků, z nichž mnozí byli zabiti či zraněni.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky Severní Korea do letošního roku dodala Rusku také 148 balistických střel s hlavicemi o hmotnosti až jedné tuny – silnějšími než ruské ekvivalenty, píše The Guardian.
Podle společného vyšetřování agentury Reuters a britské výzkumné organizace Open Source Centre bylo v posledních 20 měsících zaznamenáno 64 námořních zásilek severokorejské munice, které následně dorazily do Ruska po železnici.
Celkem šlo o přibližně 16 000 kontejnerů, obsahujících více než čtyři miliony dělostřeleckých granátů a raket, v hodnotě několika miliard dolarů. Poslední taková zásilka byla zaznamenána 17. března.
Analytici upozorňují, že KLDR poskytla nejen starší a méně přesnou munici, ale i moderní výzbroj, kterou si tak může otestovat v reálném konfliktu. Vedle zmíněných balistických střel šlo například o samohybné kanóny, minometné granáty či raketové systémy. Významný byl i export více než 140 střel typu Hwasong-11, jejichž části byly nalezeny po lednovém útoku v roce 2024.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
