Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt označil schválení reformy za historický krok a uvedl, že se německé zpravodajské služby mění ve skutečné tajné služby. Podle jeho vyjádření je nejvyšší čas, aby Německo získalo rovnocenné postavení a konkurenceschopnost ve srovnání s partnerskými službami ve světě. Ministr zdůraznil, že moderní státní terorismus a extremistické skupiny vyžadují operativní schopnosti a aktivní pravomoci.
K urychlení reformních plánů přispěly dvě nedávné tragické události. Koncem července došlo v Berlíně k úmyslnému najetí autem do davu během průvodu Pride, které spáchal islamista německého původu známý bezpečnostním orgánům. O několik týdnů později byl na letišti v Lipsku, jež slouží jako klíčový obranný dopravní uzel, objeven dron naložený výbušninami v blízkosti ukrajinského nákladního letadla. Vláda kancléře Friedricha Merze se tak dostala pod silný tlak, aby prokázala schopnost modernizovat bezpečnostní složky a zajistit ochranu občanů při zachování ústavních práv.
Nová legislativa přináší zásadní posílení pravomocí pro Spolkovou zpravodajskou službu (BND), kterou vede bývalý velvyslanec na Ukrajině Martin Jäger. Služba získá širší možnosti při čelení hrozbám ze strany státních aktérů, jako jsou Rusko a Čína, přičemž bude moci plně využívat nástroje umělé inteligence. Německé úřady upozorňují na výrazný nárůst hrozeb od počátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, který se projevuje opakovanými sabotážemi, špionáží a kybernetickými útoky na kritickou infrastrukturu. Šéf BND v této souvislosti prohlásil, že Německo musí být schopno ukázat protivníkům sílu a způsobit jim odpovídající škody.
Podle více než sedmisetstránkového textu návrhu zákona získají němečtí agenti povolení k takzvaným odvetným kybernetickým útokům, které zahrnují manipulaci nebo mazání dat. Mezi další operativní možnosti bude patřit úprava návodů k výrobě zbraní či jejich znefunkčnění přímo během výrobního procesu. Zákon zároveň umožní blokovat digitální platby jednorázově naverbovaným agentům, které cizí mocnosti využívají k provádění útoků.
Přestože použití síly německými příslušníky v zahraničí zůstává i nadále zakázáno, agenti budou moci častěji nosit zbraně pro sebeobranu bez nutnosti získávat explicitní povolení. Návrh zákona, jehož účinnost se plánuje od 1. ledna 2027, dále uvolňuje dosavadní přísná pravidla pro ochranu osobních údajů. BND i Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) budou moci shromažďovat, ukládat a analyzovat větší množství dat po delší dobu za pomoci umělé inteligence, a rovněž získají usnadněný přístup k domovním prohlídkám a online sledování.
Schválené reformy však vyvolávají i kritické reakce ze strany některých politiků a úřadů. Spolková komisařka pro ochranu osobních údajů Louisa Specht-Riemenschneider upozornila, že její úřad přijde o dohledové pravomoci nad BND, a zkritizovala rozšíření přístupu k kamerovým záznamům na veřejných prostranstvích. Zástupci opozice sice označili posílení BND za potřebné, avšak varovali před přílišným rozšiřováním pravomocí domácí tajné služby BfV, což podle nich naráží na historickou zásadu oddělení pravomocí mezi policií a zpravodajskými službami. Reformní balíček tak pravděpodobně bude čelit právním výzvám u soudu.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.
Červenec se stal nejtragičtějším měsícem pro civilní obyvatelstvo v oblasti konfliktu na Ukrajině za poslední více než dva a půl roku. Podle údajů nezávislé analytické skupiny Conflict Intelligence Team zahynulo v důsledku úderů na civilní infrastrukturu nejméně 634 civilistů. V průměru tak během jednoho měsíce přicházelo o život přes 20 civilních osob denně. Tento vývoj představuje výrazný nárůst oproti červnu, kdy stejná organizace zaznamenala 451 obětí.
Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru odmítl vyloučit možnost vyhlášení stavu nouze v oblasti národní bezpečnosti. Tímto krokem by se mohl pokusit získat větší kontrolu nad nadcházejícími průběžnými volbami do Kongresu v roce 2026. Podle analýzy televize CNN jde o další varovný signál ohledně jeho možného zasahování do volebního procesu. Zákrok by mohl přijít ještě před samotným hlasováním, nikoli až zpětným zpochybňováním výsledků.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že export ropy z Blízkého východu se již vrátil do normálu, tato prohlášení však odporují pozorovatelnému námořnímu provozu. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý uvedl, že vývoz ropy v neděli dokonce překročil předválečnou úroveň a po celý týden se pohyboval kolem běžných hodnot. Podle jeho slov se tak stalo díky vojenskému plánu Spojených států a jejich spojenců z Perského zálivu na zajištění dopravy přes Hormuzský průliv a také díky využití ropovodů. Wright prohlásil, že region opustilo v průměru 15 milionů barelů denně a v neděli dokonce 20 milionů barelů, což má být více než předválečný průměr.
Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.