Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt označil schválení reformy za historický krok a uvedl, že se německé zpravodajské služby mění ve skutečné tajné služby. Podle jeho vyjádření je nejvyšší čas, aby Německo získalo rovnocenné postavení a konkurenceschopnost ve srovnání s partnerskými službami ve světě. Ministr zdůraznil, že moderní státní terorismus a extremistické skupiny vyžadují operativní schopnosti a aktivní pravomoci.
K urychlení reformních plánů přispěly dvě nedávné tragické události. Koncem července došlo v Berlíně k úmyslnému najetí autem do davu během průvodu Pride, které spáchal islamista německého původu známý bezpečnostním orgánům. O několik týdnů později byl na letišti v Lipsku, jež slouží jako klíčový obranný dopravní uzel, objeven dron naložený výbušninami v blízkosti ukrajinského nákladního letadla. Vláda kancléře Friedricha Merze se tak dostala pod silný tlak, aby prokázala schopnost modernizovat bezpečnostní složky a zajistit ochranu občanů při zachování ústavních práv.
Nová legislativa přináší zásadní posílení pravomocí pro Spolkovou zpravodajskou službu (BND), kterou vede bývalý velvyslanec na Ukrajině Martin Jäger. Služba získá širší možnosti při čelení hrozbám ze strany státních aktérů, jako jsou Rusko a Čína, přičemž bude moci plně využívat nástroje umělé inteligence. Německé úřady upozorňují na výrazný nárůst hrozeb od počátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, který se projevuje opakovanými sabotážemi, špionáží a kybernetickými útoky na kritickou infrastrukturu. Šéf BND v této souvislosti prohlásil, že Německo musí být schopno ukázat protivníkům sílu a způsobit jim odpovídající škody.
Podle více než sedmisetstránkového textu návrhu zákona získají němečtí agenti povolení k takzvaným odvetným kybernetickým útokům, které zahrnují manipulaci nebo mazání dat. Mezi další operativní možnosti bude patřit úprava návodů k výrobě zbraní či jejich znefunkčnění přímo během výrobního procesu. Zákon zároveň umožní blokovat digitální platby jednorázově naverbovaným agentům, které cizí mocnosti využívají k provádění útoků.
Přestože použití síly německými příslušníky v zahraničí zůstává i nadále zakázáno, agenti budou moci častěji nosit zbraně pro sebeobranu bez nutnosti získávat explicitní povolení. Návrh zákona, jehož účinnost se plánuje od 1. ledna 2027, dále uvolňuje dosavadní přísná pravidla pro ochranu osobních údajů. BND i Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) budou moci shromažďovat, ukládat a analyzovat větší množství dat po delší dobu za pomoci umělé inteligence, a rovněž získají usnadněný přístup k domovním prohlídkám a online sledování.
Schválené reformy však vyvolávají i kritické reakce ze strany některých politiků a úřadů. Spolková komisařka pro ochranu osobních údajů Louisa Specht-Riemenschneider upozornila, že její úřad přijde o dohledové pravomoci nad BND, a zkritizovala rozšíření přístupu k kamerovým záznamům na veřejných prostranstvích. Zástupci opozice sice označili posílení BND za potřebné, avšak varovali před přílišným rozšiřováním pravomocí domácí tajné služby BfV, což podle nich naráží na historickou zásadu oddělení pravomocí mezi policií a zpravodajskými službami. Reformní balíček tak pravděpodobně bude čelit právním výzvám u soudu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Meteorologický podzim je už teď v plném proudu a za týden to bude platit dvojnásob. Počasí by mělo odpovídat tomu, že se ještě více vzdálíme od léta. Lidem se například bude hodit deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany.
Britská královská rodina zažívá období návratů. Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se má na Ostrovy vrátit také někdejší vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová, bývalá manželka zkompromitovaného prince Andrewa. Informovala o tom britská stanice BBC.
V Česku se medvědi vyskytují jen výjimečně. O to větší může být strach některých lidí z těchto obávaných šelem. Samici se dvěma mláďaty měly v pátek spatřit děti u hřiště na Vizovicku.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.