Poslanecká sněmovna odsouhlasila vládní návrh zákona, který zásadně upravuje financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, jež zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh plátců, prošla dolní komorou Parlamentu díky podpoře vládní čtyřkoalice, navzdory tvrdé kritice opozice. Nyní se návrhem bude zabývat Senát.
Vládní návrh mediální novely prošel dolní komorou Parlamentu navzdory dlouhým obstrukcím ze strany opozičních stran ANO a SPD. Po měsících blokování a několika dnech zdržovací taktiky nakonec koaliční většina prosadila pevné hlasování, které definitivně rozhodlo o posunu zákona do Senátu. Opozice neuspěla ani s návrhem na prodloužení rozpravy, což vyvolalo ostré reakce jejích poslanců.
Pro schválení novely zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců, mezi nimi i pirátka Klára Kocmanová nebo nezařazený poslanec Ivo Vondrák, dříve spojený s hnutím ANO. Proti se postavilo 89 zákonodárců, především z řad ANO a SPD. Opozice kritizovala zejména fakt, že se kvůli omezení času na diskusi nemohlo k novele vyjádřit několik desítek poslanců, kteří se do debaty nestihli zapojit.
Novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste z 135 na 150 korun měsíčně, za Český rozhlas pak z 45 na 55 korun. Podle vlády jde o nezbytný krok pro stabilizaci financování těchto institucí, jejichž příjmy dlouhodobě stagnují. Součástí novely je i automatická valorizace poplatků v návaznosti na inflaci, což má zabránit jejich reálnému poklesu v budoucnu.
Zásadní změnou je také rozšíření okruhu plátců. Nově budou poplatky povinni hradit i ti, kteří sice nevlastní televizní či rozhlasový přijímač, ale sledují obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet. Tato změna vyvolala bouřlivou diskusi, protože podle opozice fakticky znamená zpoplatnění mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Vláda však argumentuje, že jde o logický krok v době digitalizace a měnících se mediálních návyků.
Opoziční ANO a SPD slibují, že pokud se po volbách dostanou k moci, novelu zruší a veřejnoprávní média výrazně omezí. Dlouhodobě prosazují myšlenku sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce a přechod na financování ze státního rozpočtu. Vládní strany naopak zdůrazňují, že zachování nezávislosti médií veřejné služby je klíčové a že nový systém poplatků je nutný pro jejich udržitelnost. Rozhodující slovo nyní bude mít Senát, který se novelou bude zabývat v nejbližších týdnech.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.