Poslanecká sněmovna odsouhlasila vládní návrh zákona, který zásadně upravuje financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, jež zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh plátců, prošla dolní komorou Parlamentu díky podpoře vládní čtyřkoalice, navzdory tvrdé kritice opozice. Nyní se návrhem bude zabývat Senát.
Vládní návrh mediální novely prošel dolní komorou Parlamentu navzdory dlouhým obstrukcím ze strany opozičních stran ANO a SPD. Po měsících blokování a několika dnech zdržovací taktiky nakonec koaliční většina prosadila pevné hlasování, které definitivně rozhodlo o posunu zákona do Senátu. Opozice neuspěla ani s návrhem na prodloužení rozpravy, což vyvolalo ostré reakce jejích poslanců.
Pro schválení novely zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců, mezi nimi i pirátka Klára Kocmanová nebo nezařazený poslanec Ivo Vondrák, dříve spojený s hnutím ANO. Proti se postavilo 89 zákonodárců, především z řad ANO a SPD. Opozice kritizovala zejména fakt, že se kvůli omezení času na diskusi nemohlo k novele vyjádřit několik desítek poslanců, kteří se do debaty nestihli zapojit.
Novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste z 135 na 150 korun měsíčně, za Český rozhlas pak z 45 na 55 korun. Podle vlády jde o nezbytný krok pro stabilizaci financování těchto institucí, jejichž příjmy dlouhodobě stagnují. Součástí novely je i automatická valorizace poplatků v návaznosti na inflaci, což má zabránit jejich reálnému poklesu v budoucnu.
Zásadní změnou je také rozšíření okruhu plátců. Nově budou poplatky povinni hradit i ti, kteří sice nevlastní televizní či rozhlasový přijímač, ale sledují obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet. Tato změna vyvolala bouřlivou diskusi, protože podle opozice fakticky znamená zpoplatnění mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Vláda však argumentuje, že jde o logický krok v době digitalizace a měnících se mediálních návyků.
Opoziční ANO a SPD slibují, že pokud se po volbách dostanou k moci, novelu zruší a veřejnoprávní média výrazně omezí. Dlouhodobě prosazují myšlenku sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce a přechod na financování ze státního rozpočtu. Vládní strany naopak zdůrazňují, že zachování nezávislosti médií veřejné služby je klíčové a že nový systém poplatků je nutný pro jejich udržitelnost. Rozhodující slovo nyní bude mít Senát, který se novelou bude zabývat v nejbližších týdnech.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.