Poslanecká sněmovna odsouhlasila vládní návrh zákona, který zásadně upravuje financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, jež zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh plátců, prošla dolní komorou Parlamentu díky podpoře vládní čtyřkoalice, navzdory tvrdé kritice opozice. Nyní se návrhem bude zabývat Senát.
Vládní návrh mediální novely prošel dolní komorou Parlamentu navzdory dlouhým obstrukcím ze strany opozičních stran ANO a SPD. Po měsících blokování a několika dnech zdržovací taktiky nakonec koaliční většina prosadila pevné hlasování, které definitivně rozhodlo o posunu zákona do Senátu. Opozice neuspěla ani s návrhem na prodloužení rozpravy, což vyvolalo ostré reakce jejích poslanců.
Pro schválení novely zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců, mezi nimi i pirátka Klára Kocmanová nebo nezařazený poslanec Ivo Vondrák, dříve spojený s hnutím ANO. Proti se postavilo 89 zákonodárců, především z řad ANO a SPD. Opozice kritizovala zejména fakt, že se kvůli omezení času na diskusi nemohlo k novele vyjádřit několik desítek poslanců, kteří se do debaty nestihli zapojit.
Novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste z 135 na 150 korun měsíčně, za Český rozhlas pak z 45 na 55 korun. Podle vlády jde o nezbytný krok pro stabilizaci financování těchto institucí, jejichž příjmy dlouhodobě stagnují. Součástí novely je i automatická valorizace poplatků v návaznosti na inflaci, což má zabránit jejich reálnému poklesu v budoucnu.
Zásadní změnou je také rozšíření okruhu plátců. Nově budou poplatky povinni hradit i ti, kteří sice nevlastní televizní či rozhlasový přijímač, ale sledují obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet. Tato změna vyvolala bouřlivou diskusi, protože podle opozice fakticky znamená zpoplatnění mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Vláda však argumentuje, že jde o logický krok v době digitalizace a měnících se mediálních návyků.
Opoziční ANO a SPD slibují, že pokud se po volbách dostanou k moci, novelu zruší a veřejnoprávní média výrazně omezí. Dlouhodobě prosazují myšlenku sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce a přechod na financování ze státního rozpočtu. Vládní strany naopak zdůrazňují, že zachování nezávislosti médií veřejné služby je klíčové a že nový systém poplatků je nutný pro jejich udržitelnost. Rozhodující slovo nyní bude mít Senát, který se novelou bude zabývat v nejbližších týdnech.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.