Poslanecká sněmovna odsouhlasila vládní návrh zákona, který zásadně upravuje financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, jež zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh plátců, prošla dolní komorou Parlamentu díky podpoře vládní čtyřkoalice, navzdory tvrdé kritice opozice. Nyní se návrhem bude zabývat Senát.
Vládní návrh mediální novely prošel dolní komorou Parlamentu navzdory dlouhým obstrukcím ze strany opozičních stran ANO a SPD. Po měsících blokování a několika dnech zdržovací taktiky nakonec koaliční většina prosadila pevné hlasování, které definitivně rozhodlo o posunu zákona do Senátu. Opozice neuspěla ani s návrhem na prodloužení rozpravy, což vyvolalo ostré reakce jejích poslanců.
Pro schválení novely zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců, mezi nimi i pirátka Klára Kocmanová nebo nezařazený poslanec Ivo Vondrák, dříve spojený s hnutím ANO. Proti se postavilo 89 zákonodárců, především z řad ANO a SPD. Opozice kritizovala zejména fakt, že se kvůli omezení času na diskusi nemohlo k novele vyjádřit několik desítek poslanců, kteří se do debaty nestihli zapojit.
Novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste z 135 na 150 korun měsíčně, za Český rozhlas pak z 45 na 55 korun. Podle vlády jde o nezbytný krok pro stabilizaci financování těchto institucí, jejichž příjmy dlouhodobě stagnují. Součástí novely je i automatická valorizace poplatků v návaznosti na inflaci, což má zabránit jejich reálnému poklesu v budoucnu.
Zásadní změnou je také rozšíření okruhu plátců. Nově budou poplatky povinni hradit i ti, kteří sice nevlastní televizní či rozhlasový přijímač, ale sledují obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet. Tato změna vyvolala bouřlivou diskusi, protože podle opozice fakticky znamená zpoplatnění mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Vláda však argumentuje, že jde o logický krok v době digitalizace a měnících se mediálních návyků.
Opoziční ANO a SPD slibují, že pokud se po volbách dostanou k moci, novelu zruší a veřejnoprávní média výrazně omezí. Dlouhodobě prosazují myšlenku sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce a přechod na financování ze státního rozpočtu. Vládní strany naopak zdůrazňují, že zachování nezávislosti médií veřejné služby je klíčové a že nový systém poplatků je nutný pro jejich udržitelnost. Rozhodující slovo nyní bude mít Senát, který se novelou bude zabývat v nejbližších týdnech.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.