Poslanecká sněmovna odsouhlasila vládní návrh zákona, který zásadně upravuje financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, jež zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh plátců, prošla dolní komorou Parlamentu díky podpoře vládní čtyřkoalice, navzdory tvrdé kritice opozice. Nyní se návrhem bude zabývat Senát.
Vládní návrh mediální novely prošel dolní komorou Parlamentu navzdory dlouhým obstrukcím ze strany opozičních stran ANO a SPD. Po měsících blokování a několika dnech zdržovací taktiky nakonec koaliční většina prosadila pevné hlasování, které definitivně rozhodlo o posunu zákona do Senátu. Opozice neuspěla ani s návrhem na prodloužení rozpravy, což vyvolalo ostré reakce jejích poslanců.
Pro schválení novely zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců, mezi nimi i pirátka Klára Kocmanová nebo nezařazený poslanec Ivo Vondrák, dříve spojený s hnutím ANO. Proti se postavilo 89 zákonodárců, především z řad ANO a SPD. Opozice kritizovala zejména fakt, že se kvůli omezení času na diskusi nemohlo k novele vyjádřit několik desítek poslanců, kteří se do debaty nestihli zapojit.
Novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste z 135 na 150 korun měsíčně, za Český rozhlas pak z 45 na 55 korun. Podle vlády jde o nezbytný krok pro stabilizaci financování těchto institucí, jejichž příjmy dlouhodobě stagnují. Součástí novely je i automatická valorizace poplatků v návaznosti na inflaci, což má zabránit jejich reálnému poklesu v budoucnu.
Zásadní změnou je také rozšíření okruhu plátců. Nově budou poplatky povinni hradit i ti, kteří sice nevlastní televizní či rozhlasový přijímač, ale sledují obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet. Tato změna vyvolala bouřlivou diskusi, protože podle opozice fakticky znamená zpoplatnění mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Vláda však argumentuje, že jde o logický krok v době digitalizace a měnících se mediálních návyků.
Opoziční ANO a SPD slibují, že pokud se po volbách dostanou k moci, novelu zruší a veřejnoprávní média výrazně omezí. Dlouhodobě prosazují myšlenku sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce a přechod na financování ze státního rozpočtu. Vládní strany naopak zdůrazňují, že zachování nezávislosti médií veřejné služby je klíčové a že nový systém poplatků je nutný pro jejich udržitelnost. Rozhodující slovo nyní bude mít Senát, který se novelou bude zabývat v nejbližších týdnech.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.