Vladimir Putin se v úterý objevil na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě jen krátce před plánovaným telefonátem s Donaldem Trumpem. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byl hovor očekáván mezi 14:00 až 16:00 SEČ. Putin však podle agentury TASS opustil konferenční sál až ve 14:52, čímž podle BBC vyslal jasný signál: „Mám důležitější věci na práci, můžeš počkat.“
Není to poprvé, co ruský prezident použil taktiku zpoždění jako prostředek k vyjádření dominance. Opakovaně nechal čekat světové lídry i vlastní tiskové konference.
Minulý týden americký vyslanec Steve Witkoff dorazil do Moskvy krátce po poledni, ale na setkání s Putinem musel čekat až do pozdního večera.
Donald Trump následně spekulace médií o úmyslném zdržení jeho emisara odmítl a označil je za „nemocné degeneráty“.
Na tiskové konferenci minulý týden Putin uvedl, že myšlenka 30denního příměří na Ukrajině je „správná a podporujeme ji, ale jsou tam nuance“. Vyjádřil pochybnosti o tom, kdo by měl zastavit boje a jak by se příměří v praxi kontrolovalo.
„Jak bude těch 30 dní využito? Na mobilizaci Ukrajiny? Přezbrojení? Výcvik lidí? Nebo nic z toho? A pak se ptám – jak to bude kontrolováno?“ řekl Putin.
Kreml později uvedl, že sdílí „opatrný optimismus“ ohledně mírového procesu po setkání Putina s vyslancem Witkoffem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však Putinovu reakci označil za „manipulativní“ a vyzval k dalším sankcím proti Rusku. „Putin nikdy neřekne ne přímo,“ uvedl Zelenskyj ve svém večerním projevu, „ale ve skutečnosti se připravuje na odmítnutí.“
Během projevu na setkání průmyslníků a podnikatelů Putin znovu označil sankce uvalené na Rusko za „nelegitimní“. Podle něj bude hrozba sankcí nad Ruskem vždy viset, protože „naši konkurenti budou vždy chtít naši zemi zadržovat a oslabovat její ekonomické a technologické možnosti“.
Dále varoval ruské podnikatele před spoléháním se na zahraniční trhy a západní právní systémy. „Co je tam venku dobrého?“ ptal se Putin. „Všechno nám berou – hrubě a necivilizovaně. Nemůžete jim věřit. Je třeba vytvořit v naší zemi takový politický a právní systém, který zajistí stabilitu a spolehlivost.“
Přestože byl hovor s Trumpem naplánován na 14:00-16:00 SEČ, Putin své vystoupení nijak neurychlil, čímž dál posílil dojem, že pro něj obchodní elita v Moskvě představuje větší prioritu než telefonát s americkým prezidentem.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.