Vladimir Putin se v úterý objevil na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě jen krátce před plánovaným telefonátem s Donaldem Trumpem. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byl hovor očekáván mezi 14:00 až 16:00 SEČ. Putin však podle agentury TASS opustil konferenční sál až ve 14:52, čímž podle BBC vyslal jasný signál: „Mám důležitější věci na práci, můžeš počkat.“
Není to poprvé, co ruský prezident použil taktiku zpoždění jako prostředek k vyjádření dominance. Opakovaně nechal čekat světové lídry i vlastní tiskové konference.
Minulý týden americký vyslanec Steve Witkoff dorazil do Moskvy krátce po poledni, ale na setkání s Putinem musel čekat až do pozdního večera.
Donald Trump následně spekulace médií o úmyslném zdržení jeho emisara odmítl a označil je za „nemocné degeneráty“.
Na tiskové konferenci minulý týden Putin uvedl, že myšlenka 30denního příměří na Ukrajině je „správná a podporujeme ji, ale jsou tam nuance“. Vyjádřil pochybnosti o tom, kdo by měl zastavit boje a jak by se příměří v praxi kontrolovalo.
„Jak bude těch 30 dní využito? Na mobilizaci Ukrajiny? Přezbrojení? Výcvik lidí? Nebo nic z toho? A pak se ptám – jak to bude kontrolováno?“ řekl Putin.
Kreml později uvedl, že sdílí „opatrný optimismus“ ohledně mírového procesu po setkání Putina s vyslancem Witkoffem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však Putinovu reakci označil za „manipulativní“ a vyzval k dalším sankcím proti Rusku. „Putin nikdy neřekne ne přímo,“ uvedl Zelenskyj ve svém večerním projevu, „ale ve skutečnosti se připravuje na odmítnutí.“
Během projevu na setkání průmyslníků a podnikatelů Putin znovu označil sankce uvalené na Rusko za „nelegitimní“. Podle něj bude hrozba sankcí nad Ruskem vždy viset, protože „naši konkurenti budou vždy chtít naši zemi zadržovat a oslabovat její ekonomické a technologické možnosti“.
Dále varoval ruské podnikatele před spoléháním se na zahraniční trhy a západní právní systémy. „Co je tam venku dobrého?“ ptal se Putin. „Všechno nám berou – hrubě a necivilizovaně. Nemůžete jim věřit. Je třeba vytvořit v naší zemi takový politický a právní systém, který zajistí stabilitu a spolehlivost.“
Přestože byl hovor s Trumpem naplánován na 14:00-16:00 SEČ, Putin své vystoupení nijak neurychlil, čímž dál posílil dojem, že pro něj obchodní elita v Moskvě představuje větší prioritu než telefonát s americkým prezidentem.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.