Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
„Nemá smysl dávat Putinovi víc času,“ řekla Braže v rozhovoru na okraji fóra. Zdůraznila, že ruské síly pokračují v útocích a západní svět by měl co nejdříve zvýšit tlak na Moskvu, aby ji donutil k jednacímu stolu. „Rusko musí pochopit, že každý den je pro něj horší než předchozí,“ dodala.
Lotyšsko, které sousedí s Ruskem i Běloruskem, patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny. Na obranu vydává 3,15 % HDP a další 2 % svého předválečného HDP poskytlo na pomoc Kyjevu.
Braže uvítala Trumpovo pondělní oznámení o dodávkách zbraní Ukrajině a o chystaných vysokých clách až do výše 100 % na země, které budou nadále obchodovat s Ruskem, pokud Moskva do 50 dnů nepřistoupí na mírové řešení. Přesto trvá na tom, že časový rámec je příliš velkorysý.
Trump v úterý poznamenal, že lhůta 50 dnů není pevně daná a sankce mohou být zavedeny i dříve. „Nemyslím si, že je to dlouhá doba. Může to být i rychleji,“ uvedl.
Podle Braže jsou sankce účinným nástrojem k oslabení ruských schopností vést válku. „Nejde o ruský lid, ale o vojenskou kapacitu, kterou je potřeba oslabit,“ vysvětlila. Upozornila také na stále horší stav ruské ekonomiky.
Zpravodajské služby podle ní jednoznačně shodně dospěly k závěru, že Putin nemá zájem válku ukončit. Tento závěr sdílí i USA, které jej zveřejnily už dříve během letošního roku. „Spojenci, včetně Američanů, jsou zajedno – neexistuje žádný důkaz, že by Putin chtěl mír,“ uvedla.
Braže navíc tvrdí, že Trump sám dospěl ke stejnému závěru poté, co dlouhodobě dával Moskvě šanci. „Bylo jen otázkou času, kdy bude zjevné, že Putin všechny jen vodí za nos a hraje o čas,“ dodala.
Evropská unie se podle ní chystá schválit další balík sankcí, který má snížit cenový strop pro ruskou ropu a zasáhnout finanční sektor. Schválení zatím blokuje jediná členská země, ale balík je podle Braže připraven ke spuštění.
Západní představitelé na fóru zatím hodnotí Trumpovu změnu rétoriky s opatrným optimismem. „Doufáme, že to myslí vážně,“ řekla Halyna Jančenko, poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha lidu. Jiný evropský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, dodal: „S Trumpem nikdy nevíte, co bude finální politika. Ale ten posun vítáme – pokud je skutečný.“
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.