Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
„Nemá smysl dávat Putinovi víc času,“ řekla Braže v rozhovoru na okraji fóra. Zdůraznila, že ruské síly pokračují v útocích a západní svět by měl co nejdříve zvýšit tlak na Moskvu, aby ji donutil k jednacímu stolu. „Rusko musí pochopit, že každý den je pro něj horší než předchozí,“ dodala.
Lotyšsko, které sousedí s Ruskem i Běloruskem, patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny. Na obranu vydává 3,15 % HDP a další 2 % svého předválečného HDP poskytlo na pomoc Kyjevu.
Braže uvítala Trumpovo pondělní oznámení o dodávkách zbraní Ukrajině a o chystaných vysokých clách až do výše 100 % na země, které budou nadále obchodovat s Ruskem, pokud Moskva do 50 dnů nepřistoupí na mírové řešení. Přesto trvá na tom, že časový rámec je příliš velkorysý.
Trump v úterý poznamenal, že lhůta 50 dnů není pevně daná a sankce mohou být zavedeny i dříve. „Nemyslím si, že je to dlouhá doba. Může to být i rychleji,“ uvedl.
Podle Braže jsou sankce účinným nástrojem k oslabení ruských schopností vést válku. „Nejde o ruský lid, ale o vojenskou kapacitu, kterou je potřeba oslabit,“ vysvětlila. Upozornila také na stále horší stav ruské ekonomiky.
Zpravodajské služby podle ní jednoznačně shodně dospěly k závěru, že Putin nemá zájem válku ukončit. Tento závěr sdílí i USA, které jej zveřejnily už dříve během letošního roku. „Spojenci, včetně Američanů, jsou zajedno – neexistuje žádný důkaz, že by Putin chtěl mír,“ uvedla.
Braže navíc tvrdí, že Trump sám dospěl ke stejnému závěru poté, co dlouhodobě dával Moskvě šanci. „Bylo jen otázkou času, kdy bude zjevné, že Putin všechny jen vodí za nos a hraje o čas,“ dodala.
Evropská unie se podle ní chystá schválit další balík sankcí, který má snížit cenový strop pro ruskou ropu a zasáhnout finanční sektor. Schválení zatím blokuje jediná členská země, ale balík je podle Braže připraven ke spuštění.
Západní představitelé na fóru zatím hodnotí Trumpovu změnu rétoriky s opatrným optimismem. „Doufáme, že to myslí vážně,“ řekla Halyna Jančenko, poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha lidu. Jiný evropský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, dodal: „S Trumpem nikdy nevíte, co bude finální politika. Ale ten posun vítáme – pokud je skutečný.“
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.