Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
„Nemá smysl dávat Putinovi víc času,“ řekla Braže v rozhovoru na okraji fóra. Zdůraznila, že ruské síly pokračují v útocích a západní svět by měl co nejdříve zvýšit tlak na Moskvu, aby ji donutil k jednacímu stolu. „Rusko musí pochopit, že každý den je pro něj horší než předchozí,“ dodala.
Lotyšsko, které sousedí s Ruskem i Běloruskem, patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny. Na obranu vydává 3,15 % HDP a další 2 % svého předválečného HDP poskytlo na pomoc Kyjevu.
Braže uvítala Trumpovo pondělní oznámení o dodávkách zbraní Ukrajině a o chystaných vysokých clách až do výše 100 % na země, které budou nadále obchodovat s Ruskem, pokud Moskva do 50 dnů nepřistoupí na mírové řešení. Přesto trvá na tom, že časový rámec je příliš velkorysý.
Trump v úterý poznamenal, že lhůta 50 dnů není pevně daná a sankce mohou být zavedeny i dříve. „Nemyslím si, že je to dlouhá doba. Může to být i rychleji,“ uvedl.
Podle Braže jsou sankce účinným nástrojem k oslabení ruských schopností vést válku. „Nejde o ruský lid, ale o vojenskou kapacitu, kterou je potřeba oslabit,“ vysvětlila. Upozornila také na stále horší stav ruské ekonomiky.
Zpravodajské služby podle ní jednoznačně shodně dospěly k závěru, že Putin nemá zájem válku ukončit. Tento závěr sdílí i USA, které jej zveřejnily už dříve během letošního roku. „Spojenci, včetně Američanů, jsou zajedno – neexistuje žádný důkaz, že by Putin chtěl mír,“ uvedla.
Braže navíc tvrdí, že Trump sám dospěl ke stejnému závěru poté, co dlouhodobě dával Moskvě šanci. „Bylo jen otázkou času, kdy bude zjevné, že Putin všechny jen vodí za nos a hraje o čas,“ dodala.
Evropská unie se podle ní chystá schválit další balík sankcí, který má snížit cenový strop pro ruskou ropu a zasáhnout finanční sektor. Schválení zatím blokuje jediná členská země, ale balík je podle Braže připraven ke spuštění.
Západní představitelé na fóru zatím hodnotí Trumpovu změnu rétoriky s opatrným optimismem. „Doufáme, že to myslí vážně,“ řekla Halyna Jančenko, poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha lidu. Jiný evropský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, dodal: „S Trumpem nikdy nevíte, co bude finální politika. Ale ten posun vítáme – pokud je skutečný.“
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.