Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.
I prezident USA Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Izrael i někteří představitelé Spojených států se dlouhodobě netají přáním, aby současná íránská vláda padla. Otázkou však zůstává, co by se stalo poté. Představa, že by pád režimu automaticky vedl k nastolení demokracie přátelské Západu, je ale podle expertů webu The Conversation naivní a nerealistická.
Írán je komplikovaným politickým systémem, který kombinuje teokratické, autoritářské a demokratické prvky. Od islámské revoluce v roce 1979 je země řízena podle vize ajatolláha Rúholláha Chomejního, který zavedl systém vlády duchovních nad rámec existujících republikánských institucí. Írán má parlament (Majles) i prezidenta – tím současným je Masúd Pezeškján –, ale všechny volby a kandidáti jsou přísně kontrolováni Radou dohledu, jejíž členy jmenuje nejvyšší vůdce nebo schvaluje parlament.
Tento systém v praxi zajišťuje, že skutečná moc zůstává v rukou úzkého kruhu duchovních, především pak samotného Chameneího, který je v čele státu již od roku 1989. Kritici tvrdí, že íránský režim se stal uzavřeným systémem, který veřejnost stále méně akceptuje. Důkazem je rekordně nízká volební účast, která v loňských prezidentských volbách nepřesáhla 40 %, i přesto, že mezi kandidáty byl i reformista Pezeškján.
Dalším klíčovým hráčem je Islámské revoluční gardy (IRGC), elitní vojenská složka vytvořená pro ochranu režimu. Gardy dnes rivalizují se samotnou armádou a disponují obrovskou politickou, ekonomickou i vojenskou mocí. Jsou známé svou loajalitou k tvrdému jádru režimu a často zasahují i do civilní politiky. IRGC jsou také hluboce zakořeněny v íránské ekonomice, kde se podílejí na rozsáhlých státních zakázkách i na ilegálním obcházení sankcí. Mnozí je označují za kleptokratickou instituci.
Pokud by režim padl, je velmi pravděpodobné, že právě IRGC by se chopily moci. V mírových časech se sice soudí, že by gardy neměly dostatek prostředků k převratu, ale v případě války nebo chaosu po atentátu na Chameneího by situace mohla být jiná. Mohlo by dojít ke vzniku vojenské diktatury pod vedením IRGC, případně by gardy mohly dosadit vlastního kandidáta na post nového nejvyššího vůdce – podle některých spekulací například Chameneího syna.
V obou případech by však šlo o vývoj, který by vedl k ještě tvrdšímu a militantnějšímu režimu, nikoliv k demokracii otevřené Západu. Izraelská vláda možná doufá ve spontánní povstání íránského lidu, jak nedávno naznačil Netanjahu, ale realita je složitější. Přestože v Íránu opakovaně dochází k masovým protestům – například během vlny nepokojů v roce 2022 – vládní bezpečnostní složky vždy reagují s brutální tvrdostí.
Navíc nelze automaticky předpokládat, že by nový režim, ať už vzešlý z revoluce nebo puče, byl vstřícnější vůči Izraeli či Spojeným státům. Íránská společnost je dlouhodobě rozčarovaná nejen ze své vlády, ale i ze zahraničních zásahů, které často vnímají jako imperialistické. Mnozí Íránci se tak mohou stavět proti svým vládnoucím elitám, aniž by zároveň vítali vměšování Západu.
Změna režimu v Íránu by tak s velkou pravděpodobností neznamenala přechod k demokracii, ale spíše posílení militaristických složek, které by dále eskalovaly napětí v regionu. Konečným výsledkem by mohl být ještě represivnější a ideologičtější režim než ten současný.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
