Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.
I prezident USA Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Izrael i někteří představitelé Spojených států se dlouhodobě netají přáním, aby současná íránská vláda padla. Otázkou však zůstává, co by se stalo poté. Představa, že by pád režimu automaticky vedl k nastolení demokracie přátelské Západu, je ale podle expertů webu The Conversation naivní a nerealistická.
Írán je komplikovaným politickým systémem, který kombinuje teokratické, autoritářské a demokratické prvky. Od islámské revoluce v roce 1979 je země řízena podle vize ajatolláha Rúholláha Chomejního, který zavedl systém vlády duchovních nad rámec existujících republikánských institucí. Írán má parlament (Majles) i prezidenta – tím současným je Masúd Pezeškján –, ale všechny volby a kandidáti jsou přísně kontrolováni Radou dohledu, jejíž členy jmenuje nejvyšší vůdce nebo schvaluje parlament.
Tento systém v praxi zajišťuje, že skutečná moc zůstává v rukou úzkého kruhu duchovních, především pak samotného Chameneího, který je v čele státu již od roku 1989. Kritici tvrdí, že íránský režim se stal uzavřeným systémem, který veřejnost stále méně akceptuje. Důkazem je rekordně nízká volební účast, která v loňských prezidentských volbách nepřesáhla 40 %, i přesto, že mezi kandidáty byl i reformista Pezeškján.
Dalším klíčovým hráčem je Islámské revoluční gardy (IRGC), elitní vojenská složka vytvořená pro ochranu režimu. Gardy dnes rivalizují se samotnou armádou a disponují obrovskou politickou, ekonomickou i vojenskou mocí. Jsou známé svou loajalitou k tvrdému jádru režimu a často zasahují i do civilní politiky. IRGC jsou také hluboce zakořeněny v íránské ekonomice, kde se podílejí na rozsáhlých státních zakázkách i na ilegálním obcházení sankcí. Mnozí je označují za kleptokratickou instituci.
Pokud by režim padl, je velmi pravděpodobné, že právě IRGC by se chopily moci. V mírových časech se sice soudí, že by gardy neměly dostatek prostředků k převratu, ale v případě války nebo chaosu po atentátu na Chameneího by situace mohla být jiná. Mohlo by dojít ke vzniku vojenské diktatury pod vedením IRGC, případně by gardy mohly dosadit vlastního kandidáta na post nového nejvyššího vůdce – podle některých spekulací například Chameneího syna.
V obou případech by však šlo o vývoj, který by vedl k ještě tvrdšímu a militantnějšímu režimu, nikoliv k demokracii otevřené Západu. Izraelská vláda možná doufá ve spontánní povstání íránského lidu, jak nedávno naznačil Netanjahu, ale realita je složitější. Přestože v Íránu opakovaně dochází k masovým protestům – například během vlny nepokojů v roce 2022 – vládní bezpečnostní složky vždy reagují s brutální tvrdostí.
Navíc nelze automaticky předpokládat, že by nový režim, ať už vzešlý z revoluce nebo puče, byl vstřícnější vůči Izraeli či Spojeným státům. Íránská společnost je dlouhodobě rozčarovaná nejen ze své vlády, ale i ze zahraničních zásahů, které často vnímají jako imperialistické. Mnozí Íránci se tak mohou stavět proti svým vládnoucím elitám, aniž by zároveň vítali vměšování Západu.
Změna režimu v Íránu by tak s velkou pravděpodobností neznamenala přechod k demokracii, ale spíše posílení militaristických složek, které by dále eskalovaly napětí v regionu. Konečným výsledkem by mohl být ještě represivnější a ideologičtější režim než ten současný.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
