Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.
I prezident USA Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Izrael i někteří představitelé Spojených států se dlouhodobě netají přáním, aby současná íránská vláda padla. Otázkou však zůstává, co by se stalo poté. Představa, že by pád režimu automaticky vedl k nastolení demokracie přátelské Západu, je ale podle expertů webu The Conversation naivní a nerealistická.
Írán je komplikovaným politickým systémem, který kombinuje teokratické, autoritářské a demokratické prvky. Od islámské revoluce v roce 1979 je země řízena podle vize ajatolláha Rúholláha Chomejního, který zavedl systém vlády duchovních nad rámec existujících republikánských institucí. Írán má parlament (Majles) i prezidenta – tím současným je Masúd Pezeškján –, ale všechny volby a kandidáti jsou přísně kontrolováni Radou dohledu, jejíž členy jmenuje nejvyšší vůdce nebo schvaluje parlament.
Tento systém v praxi zajišťuje, že skutečná moc zůstává v rukou úzkého kruhu duchovních, především pak samotného Chameneího, který je v čele státu již od roku 1989. Kritici tvrdí, že íránský režim se stal uzavřeným systémem, který veřejnost stále méně akceptuje. Důkazem je rekordně nízká volební účast, která v loňských prezidentských volbách nepřesáhla 40 %, i přesto, že mezi kandidáty byl i reformista Pezeškján.
Dalším klíčovým hráčem je Islámské revoluční gardy (IRGC), elitní vojenská složka vytvořená pro ochranu režimu. Gardy dnes rivalizují se samotnou armádou a disponují obrovskou politickou, ekonomickou i vojenskou mocí. Jsou známé svou loajalitou k tvrdému jádru režimu a často zasahují i do civilní politiky. IRGC jsou také hluboce zakořeněny v íránské ekonomice, kde se podílejí na rozsáhlých státních zakázkách i na ilegálním obcházení sankcí. Mnozí je označují za kleptokratickou instituci.
Pokud by režim padl, je velmi pravděpodobné, že právě IRGC by se chopily moci. V mírových časech se sice soudí, že by gardy neměly dostatek prostředků k převratu, ale v případě války nebo chaosu po atentátu na Chameneího by situace mohla být jiná. Mohlo by dojít ke vzniku vojenské diktatury pod vedením IRGC, případně by gardy mohly dosadit vlastního kandidáta na post nového nejvyššího vůdce – podle některých spekulací například Chameneího syna.
V obou případech by však šlo o vývoj, který by vedl k ještě tvrdšímu a militantnějšímu režimu, nikoliv k demokracii otevřené Západu. Izraelská vláda možná doufá ve spontánní povstání íránského lidu, jak nedávno naznačil Netanjahu, ale realita je složitější. Přestože v Íránu opakovaně dochází k masovým protestům – například během vlny nepokojů v roce 2022 – vládní bezpečnostní složky vždy reagují s brutální tvrdostí.
Navíc nelze automaticky předpokládat, že by nový režim, ať už vzešlý z revoluce nebo puče, byl vstřícnější vůči Izraeli či Spojeným státům. Íránská společnost je dlouhodobě rozčarovaná nejen ze své vlády, ale i ze zahraničních zásahů, které často vnímají jako imperialistické. Mnozí Íránci se tak mohou stavět proti svým vládnoucím elitám, aniž by zároveň vítali vměšování Západu.
Změna režimu v Íránu by tak s velkou pravděpodobností neznamenala přechod k demokracii, ale spíše posílení militaristických složek, které by dále eskalovaly napětí v regionu. Konečným výsledkem by mohl být ještě represivnější a ideologičtější režim než ten současný.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
