Prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Trump ve svém projevu k národu a následně na sociální síti Truth Social uvedl, že americké útoky byly „tvrdé a přesné“. Pentagon nasadil bombardéry B-2 ze základny v Missouri, vybavené dosud nepoužitými průraznými bombami schopnými ničit podzemní bunkry.
Cílem útoku bylo ochromit íránský jaderný program, který Trump označil za „bezprostřední hrozbu“ pro Izrael i Západ. Přesto však zůstává otázkou, zda se podařilo zcela zničit jaderné zásoby Íránu, nebo zda se Teheránu podařilo před úderem přemístit obohacený uran do bezpečí.
Demokrat Jim Himes, předseda zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů, v neděli upozornil, že „nikdo v tuto chvíli přesně neví, co útok skutečně způsobil“. Podle něj může být výsledek pouhým „velkým výbuchem a spoustou prachu“.
Napětí se mezitím šíří po celém Blízkém východě. Íránské vedení oznámilo, že jeho odpověď bude „proporcionální“ a rozhodnou o ní ozbrojené složky. V Teheránu vypukly rozsáhlé protesty, íránští představitelé však zatím zůstávají zdrženliví. Možnosti odvetného úderu přitom sahají od uzavření Hormuzského průlivu přes raketové útoky až po teroristické akce.
Viceprezident JD Vance i předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine se pokusili zmírnit obavy, když uvedli, že cílem operace není válka s Íránem ani svržení jeho vlády. Trump ovšem v neděli naopak rozvířil spekulace, když na sociálních sítích položil otázku: „Proč by nemělo dojít ke změně režimu?“
Tento výrok mohl potěšit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který americký útok vítá. Izrael přitom v posledních týdnech tvrdě zasáhl íránské spojence v Gaze a Libanonu a nyní sleduje vývoj v Íránu s rostoucím očekáváním.
Situace v Teheránu je přitom už tak nestabilní – nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí čelí pokročilému věku a náznakům mocenského boje uvnitř režimu. Analytici varují, že zhroucení stávající moci by mohlo vést k ještě represivnějšímu vedení, nebo dokonce k rozkladu státu, což by mělo globální důsledky.
V samotném Washingtonu vyvolaly Trumpovy kroky rozruch. Republikáni prezidenta chválí za rozhodnost a sílu, ale někteří konzervativní komentátoři se obávají, že Trump může zatáhnout USA do vleklé války – bez souhlasu Kongresu a bez jasné strategie.
Analytici rovněž varují, že pokud Írán dospěje k závěru, že se mohl útoku vyhnout jen vlastnictvím jaderné zbraně, mohl by urychlit svůj jaderný program – přesně opačný výsledek, než jaký Trump zamýšlel.
První satelitní snímky ukazují, že zatímco Fordo a Natanz byly zasaženy tvrdými údery, v Isfahánu byly zničeny jen povrchové struktury, nikoliv podzemní tunely, kde Írán uchovává obohacený uran. Podle odborníka Jeffreyho Lewise je útok „neúplný“ a většina zásob 60% uranu je patrně neporušená.
Trump tak čelí otázce, zda jeho nejtvrdší vojenský zásah v úřadu skutečně ochránil USA a jejich spojence, nebo naopak uvrhl svět do ještě nebezpečnější éry. Jak uvedl Richard Haass z Rady pro mezinárodní vztahy, „je možné, že Írán odpoví jen symbolicky a zaměří se spíš na to, aby příště už žádný americký útok nebyl možný“.
Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.