Prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Trump ve svém projevu k národu a následně na sociální síti Truth Social uvedl, že americké útoky byly „tvrdé a přesné“. Pentagon nasadil bombardéry B-2 ze základny v Missouri, vybavené dosud nepoužitými průraznými bombami schopnými ničit podzemní bunkry.
Cílem útoku bylo ochromit íránský jaderný program, který Trump označil za „bezprostřední hrozbu“ pro Izrael i Západ. Přesto však zůstává otázkou, zda se podařilo zcela zničit jaderné zásoby Íránu, nebo zda se Teheránu podařilo před úderem přemístit obohacený uran do bezpečí.
Demokrat Jim Himes, předseda zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů, v neděli upozornil, že „nikdo v tuto chvíli přesně neví, co útok skutečně způsobil“. Podle něj může být výsledek pouhým „velkým výbuchem a spoustou prachu“.
Napětí se mezitím šíří po celém Blízkém východě. Íránské vedení oznámilo, že jeho odpověď bude „proporcionální“ a rozhodnou o ní ozbrojené složky. V Teheránu vypukly rozsáhlé protesty, íránští představitelé však zatím zůstávají zdrženliví. Možnosti odvetného úderu přitom sahají od uzavření Hormuzského průlivu přes raketové útoky až po teroristické akce.
Viceprezident JD Vance i předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine se pokusili zmírnit obavy, když uvedli, že cílem operace není válka s Íránem ani svržení jeho vlády. Trump ovšem v neděli naopak rozvířil spekulace, když na sociálních sítích položil otázku: „Proč by nemělo dojít ke změně režimu?“
Tento výrok mohl potěšit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který americký útok vítá. Izrael přitom v posledních týdnech tvrdě zasáhl íránské spojence v Gaze a Libanonu a nyní sleduje vývoj v Íránu s rostoucím očekáváním.
Situace v Teheránu je přitom už tak nestabilní – nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí čelí pokročilému věku a náznakům mocenského boje uvnitř režimu. Analytici varují, že zhroucení stávající moci by mohlo vést k ještě represivnějšímu vedení, nebo dokonce k rozkladu státu, což by mělo globální důsledky.
V samotném Washingtonu vyvolaly Trumpovy kroky rozruch. Republikáni prezidenta chválí za rozhodnost a sílu, ale někteří konzervativní komentátoři se obávají, že Trump může zatáhnout USA do vleklé války – bez souhlasu Kongresu a bez jasné strategie.
Analytici rovněž varují, že pokud Írán dospěje k závěru, že se mohl útoku vyhnout jen vlastnictvím jaderné zbraně, mohl by urychlit svůj jaderný program – přesně opačný výsledek, než jaký Trump zamýšlel.
První satelitní snímky ukazují, že zatímco Fordo a Natanz byly zasaženy tvrdými údery, v Isfahánu byly zničeny jen povrchové struktury, nikoliv podzemní tunely, kde Írán uchovává obohacený uran. Podle odborníka Jeffreyho Lewise je útok „neúplný“ a většina zásob 60% uranu je patrně neporušená.
Trump tak čelí otázce, zda jeho nejtvrdší vojenský zásah v úřadu skutečně ochránil USA a jejich spojence, nebo naopak uvrhl svět do ještě nebezpečnější éry. Jak uvedl Richard Haass z Rady pro mezinárodní vztahy, „je možné, že Írán odpoví jen symbolicky a zaměří se spíš na to, aby příště už žádný americký útok nebyl možný“.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.