Prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Trump ve svém projevu k národu a následně na sociální síti Truth Social uvedl, že americké útoky byly „tvrdé a přesné“. Pentagon nasadil bombardéry B-2 ze základny v Missouri, vybavené dosud nepoužitými průraznými bombami schopnými ničit podzemní bunkry.
Cílem útoku bylo ochromit íránský jaderný program, který Trump označil za „bezprostřední hrozbu“ pro Izrael i Západ. Přesto však zůstává otázkou, zda se podařilo zcela zničit jaderné zásoby Íránu, nebo zda se Teheránu podařilo před úderem přemístit obohacený uran do bezpečí.
Demokrat Jim Himes, předseda zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů, v neděli upozornil, že „nikdo v tuto chvíli přesně neví, co útok skutečně způsobil“. Podle něj může být výsledek pouhým „velkým výbuchem a spoustou prachu“.
Napětí se mezitím šíří po celém Blízkém východě. Íránské vedení oznámilo, že jeho odpověď bude „proporcionální“ a rozhodnou o ní ozbrojené složky. V Teheránu vypukly rozsáhlé protesty, íránští představitelé však zatím zůstávají zdrženliví. Možnosti odvetného úderu přitom sahají od uzavření Hormuzského průlivu přes raketové útoky až po teroristické akce.
Viceprezident JD Vance i předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine se pokusili zmírnit obavy, když uvedli, že cílem operace není válka s Íránem ani svržení jeho vlády. Trump ovšem v neděli naopak rozvířil spekulace, když na sociálních sítích položil otázku: „Proč by nemělo dojít ke změně režimu?“
Tento výrok mohl potěšit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který americký útok vítá. Izrael přitom v posledních týdnech tvrdě zasáhl íránské spojence v Gaze a Libanonu a nyní sleduje vývoj v Íránu s rostoucím očekáváním.
Situace v Teheránu je přitom už tak nestabilní – nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí čelí pokročilému věku a náznakům mocenského boje uvnitř režimu. Analytici varují, že zhroucení stávající moci by mohlo vést k ještě represivnějšímu vedení, nebo dokonce k rozkladu státu, což by mělo globální důsledky.
V samotném Washingtonu vyvolaly Trumpovy kroky rozruch. Republikáni prezidenta chválí za rozhodnost a sílu, ale někteří konzervativní komentátoři se obávají, že Trump může zatáhnout USA do vleklé války – bez souhlasu Kongresu a bez jasné strategie.
Analytici rovněž varují, že pokud Írán dospěje k závěru, že se mohl útoku vyhnout jen vlastnictvím jaderné zbraně, mohl by urychlit svůj jaderný program – přesně opačný výsledek, než jaký Trump zamýšlel.
První satelitní snímky ukazují, že zatímco Fordo a Natanz byly zasaženy tvrdými údery, v Isfahánu byly zničeny jen povrchové struktury, nikoliv podzemní tunely, kde Írán uchovává obohacený uran. Podle odborníka Jeffreyho Lewise je útok „neúplný“ a většina zásob 60% uranu je patrně neporušená.
Trump tak čelí otázce, zda jeho nejtvrdší vojenský zásah v úřadu skutečně ochránil USA a jejich spojence, nebo naopak uvrhl svět do ještě nebezpečnější éry. Jak uvedl Richard Haass z Rady pro mezinárodní vztahy, „je možné, že Írán odpoví jen symbolicky a zaměří se spíš na to, aby příště už žádný americký útok nebyl možný“.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.