Prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Trump ve svém projevu k národu a následně na sociální síti Truth Social uvedl, že americké útoky byly „tvrdé a přesné“. Pentagon nasadil bombardéry B-2 ze základny v Missouri, vybavené dosud nepoužitými průraznými bombami schopnými ničit podzemní bunkry.
Cílem útoku bylo ochromit íránský jaderný program, který Trump označil za „bezprostřední hrozbu“ pro Izrael i Západ. Přesto však zůstává otázkou, zda se podařilo zcela zničit jaderné zásoby Íránu, nebo zda se Teheránu podařilo před úderem přemístit obohacený uran do bezpečí.
Demokrat Jim Himes, předseda zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů, v neděli upozornil, že „nikdo v tuto chvíli přesně neví, co útok skutečně způsobil“. Podle něj může být výsledek pouhým „velkým výbuchem a spoustou prachu“.
Napětí se mezitím šíří po celém Blízkém východě. Íránské vedení oznámilo, že jeho odpověď bude „proporcionální“ a rozhodnou o ní ozbrojené složky. V Teheránu vypukly rozsáhlé protesty, íránští představitelé však zatím zůstávají zdrženliví. Možnosti odvetného úderu přitom sahají od uzavření Hormuzského průlivu přes raketové útoky až po teroristické akce.
Viceprezident JD Vance i předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine se pokusili zmírnit obavy, když uvedli, že cílem operace není válka s Íránem ani svržení jeho vlády. Trump ovšem v neděli naopak rozvířil spekulace, když na sociálních sítích položil otázku: „Proč by nemělo dojít ke změně režimu?“
Tento výrok mohl potěšit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který americký útok vítá. Izrael přitom v posledních týdnech tvrdě zasáhl íránské spojence v Gaze a Libanonu a nyní sleduje vývoj v Íránu s rostoucím očekáváním.
Situace v Teheránu je přitom už tak nestabilní – nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí čelí pokročilému věku a náznakům mocenského boje uvnitř režimu. Analytici varují, že zhroucení stávající moci by mohlo vést k ještě represivnějšímu vedení, nebo dokonce k rozkladu státu, což by mělo globální důsledky.
V samotném Washingtonu vyvolaly Trumpovy kroky rozruch. Republikáni prezidenta chválí za rozhodnost a sílu, ale někteří konzervativní komentátoři se obávají, že Trump může zatáhnout USA do vleklé války – bez souhlasu Kongresu a bez jasné strategie.
Analytici rovněž varují, že pokud Írán dospěje k závěru, že se mohl útoku vyhnout jen vlastnictvím jaderné zbraně, mohl by urychlit svůj jaderný program – přesně opačný výsledek, než jaký Trump zamýšlel.
První satelitní snímky ukazují, že zatímco Fordo a Natanz byly zasaženy tvrdými údery, v Isfahánu byly zničeny jen povrchové struktury, nikoliv podzemní tunely, kde Írán uchovává obohacený uran. Podle odborníka Jeffreyho Lewise je útok „neúplný“ a většina zásob 60% uranu je patrně neporušená.
Trump tak čelí otázce, zda jeho nejtvrdší vojenský zásah v úřadu skutečně ochránil USA a jejich spojence, nebo naopak uvrhl svět do ještě nebezpečnější éry. Jak uvedl Richard Haass z Rady pro mezinárodní vztahy, „je možné, že Írán odpoví jen symbolicky a zaměří se spíš na to, aby příště už žádný americký útok nebyl možný“.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.