Prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Trump ve svém projevu k národu a následně na sociální síti Truth Social uvedl, že americké útoky byly „tvrdé a přesné“. Pentagon nasadil bombardéry B-2 ze základny v Missouri, vybavené dosud nepoužitými průraznými bombami schopnými ničit podzemní bunkry.
Cílem útoku bylo ochromit íránský jaderný program, který Trump označil za „bezprostřední hrozbu“ pro Izrael i Západ. Přesto však zůstává otázkou, zda se podařilo zcela zničit jaderné zásoby Íránu, nebo zda se Teheránu podařilo před úderem přemístit obohacený uran do bezpečí.
Demokrat Jim Himes, předseda zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů, v neděli upozornil, že „nikdo v tuto chvíli přesně neví, co útok skutečně způsobil“. Podle něj může být výsledek pouhým „velkým výbuchem a spoustou prachu“.
Napětí se mezitím šíří po celém Blízkém východě. Íránské vedení oznámilo, že jeho odpověď bude „proporcionální“ a rozhodnou o ní ozbrojené složky. V Teheránu vypukly rozsáhlé protesty, íránští představitelé však zatím zůstávají zdrženliví. Možnosti odvetného úderu přitom sahají od uzavření Hormuzského průlivu přes raketové útoky až po teroristické akce.
Viceprezident JD Vance i předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine se pokusili zmírnit obavy, když uvedli, že cílem operace není válka s Íránem ani svržení jeho vlády. Trump ovšem v neděli naopak rozvířil spekulace, když na sociálních sítích položil otázku: „Proč by nemělo dojít ke změně režimu?“
Tento výrok mohl potěšit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který americký útok vítá. Izrael přitom v posledních týdnech tvrdě zasáhl íránské spojence v Gaze a Libanonu a nyní sleduje vývoj v Íránu s rostoucím očekáváním.
Situace v Teheránu je přitom už tak nestabilní – nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí čelí pokročilému věku a náznakům mocenského boje uvnitř režimu. Analytici varují, že zhroucení stávající moci by mohlo vést k ještě represivnějšímu vedení, nebo dokonce k rozkladu státu, což by mělo globální důsledky.
V samotném Washingtonu vyvolaly Trumpovy kroky rozruch. Republikáni prezidenta chválí za rozhodnost a sílu, ale někteří konzervativní komentátoři se obávají, že Trump může zatáhnout USA do vleklé války – bez souhlasu Kongresu a bez jasné strategie.
Analytici rovněž varují, že pokud Írán dospěje k závěru, že se mohl útoku vyhnout jen vlastnictvím jaderné zbraně, mohl by urychlit svůj jaderný program – přesně opačný výsledek, než jaký Trump zamýšlel.
První satelitní snímky ukazují, že zatímco Fordo a Natanz byly zasaženy tvrdými údery, v Isfahánu byly zničeny jen povrchové struktury, nikoliv podzemní tunely, kde Írán uchovává obohacený uran. Podle odborníka Jeffreyho Lewise je útok „neúplný“ a většina zásob 60% uranu je patrně neporušená.
Trump tak čelí otázce, zda jeho nejtvrdší vojenský zásah v úřadu skutečně ochránil USA a jejich spojence, nebo naopak uvrhl svět do ještě nebezpečnější éry. Jak uvedl Richard Haass z Rady pro mezinárodní vztahy, „je možné, že Írán odpoví jen symbolicky a zaměří se spíš na to, aby příště už žádný americký útok nebyl možný“.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.