Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Podle vyjádření ukrajinského prezidenta představují střely pro systémy Patriot naprosto klíčový prvek pro ochranu civilního obyvatelstva před ruskými balistickými útoky. Zelenskyj svému německému protějšku sdělil, že Moskva v současné době sází vše na masivní raketové údery směřované proti ukrajinskému území. Právě proto byla možnost posílení stávajících obranných kapacit o potřebnou munici hlavním bodem celé této bilaterální telefonické debaty.
Oba státníci během hovoru podrobně rozebrali také aktuální vývoj situace přímo na bojišti. Zelenskyj využil této příležitosti k tomu, aby veřejně a velmi ostře odmítl nedávná tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten totiž prohlásil, že ruské invazní jednotky úspěšně dobyly strategicky významné město Kosťantynivka, které se nachází ve východní Doněcké oblasti.
Ukrajinský lídr upozornil na to, že si Putin záměrně vybral předvečer amerického Dne nezávislosti, aby lhal celému světu i americkému prezidentovi o reálném stavu frontové linie. Zelenskyj tato vyjádření označil za pouhou další ruskou dezinformaci, jejímž jediným cílem bylo uměle vytvořit jakýsi zdánlivý úspěch pro média. Podle něj je pravda zcela odlišná, a kdyby Rusové město skutečně ovládali, mohl by se tam s ním Putin osobně sejít a hledat diplomatická řešení konfliktu.
Informace o údajném pádu Kosťantynivky kategoricky popřelo také samotné ukrajinské armádní velení. Vojenské uskupení „Východ“ potvrdilo, že město i nadále zůstává plně pod kontrolou ukrajinských obranných sil. V některých městských částech sice probíhají aktivní bojové operace, ty jsou však důsledkem toho, že ukrajinští vojáci úspěšně odrážejí a likvidují ruské jednotky pokoušející se o infiltraci do sídla.
Mluvčí generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Andrij Kovaljov na základě dat z armádních operačních systémů upřesnil, že obranné akce pokračují na určených liniích uvnitř města i v jeho bezprostředních přístupech. Tato politická a vojenská jednání navíc přicházejí v době, kdy se v širším regionu řeší další bezpečnostní hrozby. Polský premiér Donald Tusk v téže době oznámil, že se Varšava intenzivně připravuje na různé krizové scénáře kvůli varováním amerických tajných služeb před možnými ruskými ozbrojenými provokacemi na polském území.
Rozhovory mezi Kyjevem a Berlínem se navíc časově shodují s informacemi, že Německo aktivně usiluje o výrazné rozšíření svých vlastních kapacit na výrobu protiraketových systémů. Podle deníku Financial Times jedná německá vláda se Spojenými státy o licenční dohodě, která by umožnila domácí produkci moderních střel typu PAC-3. Tyto kroky mají posílit evropskou obranu a stabilizovat vztahy s Washingtonem před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře, přičemž poptávka po těchto zbraních celosvětově prudce vzrostla po jejich úspěšném nasazení na Ukrajině a po americké vojenské kampani proti Íránu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.