Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Podle vyjádření ukrajinského prezidenta představují střely pro systémy Patriot naprosto klíčový prvek pro ochranu civilního obyvatelstva před ruskými balistickými útoky. Zelenskyj svému německému protějšku sdělil, že Moskva v současné době sází vše na masivní raketové údery směřované proti ukrajinskému území. Právě proto byla možnost posílení stávajících obranných kapacit o potřebnou munici hlavním bodem celé této bilaterální telefonické debaty.
Oba státníci během hovoru podrobně rozebrali také aktuální vývoj situace přímo na bojišti. Zelenskyj využil této příležitosti k tomu, aby veřejně a velmi ostře odmítl nedávná tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten totiž prohlásil, že ruské invazní jednotky úspěšně dobyly strategicky významné město Kosťantynivka, které se nachází ve východní Doněcké oblasti.
Ukrajinský lídr upozornil na to, že si Putin záměrně vybral předvečer amerického Dne nezávislosti, aby lhal celému světu i americkému prezidentovi o reálném stavu frontové linie. Zelenskyj tato vyjádření označil za pouhou další ruskou dezinformaci, jejímž jediným cílem bylo uměle vytvořit jakýsi zdánlivý úspěch pro média. Podle něj je pravda zcela odlišná, a kdyby Rusové město skutečně ovládali, mohl by se tam s ním Putin osobně sejít a hledat diplomatická řešení konfliktu.
Informace o údajném pádu Kosťantynivky kategoricky popřelo také samotné ukrajinské armádní velení. Vojenské uskupení „Východ“ potvrdilo, že město i nadále zůstává plně pod kontrolou ukrajinských obranných sil. V některých městských částech sice probíhají aktivní bojové operace, ty jsou však důsledkem toho, že ukrajinští vojáci úspěšně odrážejí a likvidují ruské jednotky pokoušející se o infiltraci do sídla.
Mluvčí generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Andrij Kovaljov na základě dat z armádních operačních systémů upřesnil, že obranné akce pokračují na určených liniích uvnitř města i v jeho bezprostředních přístupech. Tato politická a vojenská jednání navíc přicházejí v době, kdy se v širším regionu řeší další bezpečnostní hrozby. Polský premiér Donald Tusk v téže době oznámil, že se Varšava intenzivně připravuje na různé krizové scénáře kvůli varováním amerických tajných služeb před možnými ruskými ozbrojenými provokacemi na polském území.
Rozhovory mezi Kyjevem a Berlínem se navíc časově shodují s informacemi, že Německo aktivně usiluje o výrazné rozšíření svých vlastních kapacit na výrobu protiraketových systémů. Podle deníku Financial Times jedná německá vláda se Spojenými státy o licenční dohodě, která by umožnila domácí produkci moderních střel typu PAC-3. Tyto kroky mají posílit evropskou obranu a stabilizovat vztahy s Washingtonem před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře, přičemž poptávka po těchto zbraních celosvětově prudce vzrostla po jejich úspěšném nasazení na Ukrajině a po americké vojenské kampani proti Íránu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.