Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Závažnější je podle expertů fakt, že existují desítky tisíc kusů trosek větších než 10 centimetrů, z nichž každý je schopen vyřadit satelity nebo ohrozit posádky, a v současné době neexistuje spolehlivý způsob, jak je odstranit. Ještě znepokojivější je, že mnohá z těchto nebezpečí nevznikla náhodou, ale byla vytvořena úmyslnými testy protisatelitních zbraní (ASAT). Dne 11. ledna 2007 Čína použila zbraň ASAT ke zničení svého stárnoucího meteorologického satelitu Fengyun (FY-1C) na polární oběžné dráze, čímž vytvořila oblak trosek, který přetrvává dodnes. Testy ASAT zahrnují úmyslné ničení satelitů na oběžné dráze, často pomocí kinetických interceptorů vypuštěných ze Země.
Tento úder nebyl zdaleka bezprecedentní: systémy ASAT testovaly Spojené státy i Sovětský svaz během studené války. Tyto dřívější testy však zřídkakdy vytvořily významné množství trosek, protože byly prováděny v nižších nadmořských výškách. Pro Washington a Moskvu byly testy ASAT kdysi součástí širšího klání o prokázání schopnosti snížit kapacitu vesmírných prostředků. I tehdy byly takové ukázky neobvyklé. V mezinárodním společenství jsou odsuzovány, přičemž jak USA, tak OSN v posledních letech vyzvaly k moratoriu na testy ASAT.
Zbraně ASAT ohrožují normu otevřeného a svobodného přístupu do vesmíru, neboť ohrožují Globální polohový systém (GPS), předpovědi počasí, geoprostorové zpravodajství, kosmické lodě a další kritické služby. V důsledku toho ohrožují i rostoucí kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů. Ačkoli jsou takové testy zeměmi prezentovány jako ukázky vojenských schopností, jejich důsledky přesahují okamžik dopadu. Kromě přímého ohrožení satelitů vytvářejí tyto zbraně také oblaka orbitálních trosek. To zvyšuje riziko kolizí pro provozní satelity, ohrožuje lety s lidskou posádkou (jak dokládá srážka Shenzhou) a komplikuje řízení kosmického provozu.
Koncem roku 2022 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci zakazující testy ASAT s přímým vzestupem, které s největší pravděpodobností způsobí významné kosmické smetí. Spojené státy byly první zemí, která se k tomuto moratoriu zavázala, a jedinou ze čtyř zemí, které ASAT zbraně testovaly. Krátce poté, co Washington oznámil svůj závazek, Čína nepřímo obvinila „jistou supervelmoc“ z provedení více testů ASAT než jakýkoli jiný národ a z vytvoření více kosmického smetí.
Data však ukazují, že toto tvrzení bylo a stále je nepravdivé. V případě testu FY-1C se při ničení satelitu vytvořilo více než 3 400 jednotlivě sledovaných fragmentů trosek o velikosti větší než 10 centimetrů, což z něj činí největší jednotlivou událost generující trosky. Dvě desetiletí poté tvoří fragmenty z FY-1C téměř 23 procent aktivních kosmických trosek na nízké oběžné dráze Země (LEO). Zodpovídá také za více než 10 procent všech katalogizovaných orbitálních trosek od roku 1958.
Výška, ve které byl satelit FY-1C zničen, tedy kolem 860 kilometrů, umístila trosky do oblasti, kde je rozpad oběžné dráhy extrémně pomalý, často trvající stovky let. V důsledku toho většina fragmentů zůstává na oběžné dráze a nadále představuje nebezpečí pro satelity a mise s posádkou v LEO. Kus trosek o velikosti 10 centimetrů se nemusí zdát nebezpečný, ale při orbitálních rychlostech je jeho dopad ekvivalentní sedmi kilogramům TNT nebo objektu o hmotnosti 550 liber, který by cestoval rychlostí 60 mil za hodinu na Zemi. Podle NASA jsou „orbitální trosky hrozbou číslo jedna pro kosmické lodě, satelity a astronauty“.
Ačkoli můžeme trosky o velikosti 10 cm a větší sledovat s relativně vysokou přesností, zůstává nesmírně obtížné monitorovat tisíce menších kousků. Tyto fragmenty jsou pro vlády, armády a společnosti neviditelné, ale mohou způsobit poškození dostatečné k vyřazení misí a satelitů. Tato hrozba není hypotetická. V roce 1981 sovětský navigační satelit Kosmos 1275 náhle přestal fungovat a rozpadl se. I když příčina není definitivně známa, široce se předpokládá, že šlo o první oběť orbitálních trosek. Trosky z Kosmosu 1275 dnes přispívají 3,15 procenty všech aktivních trosek (větších než 10 cm) na oběžné dráze.
O několik měsíců po události FY-1C musela kosmická loď NASA Terra manévrovat, aby se vyhnula srážce s kusem trosek z tohoto testu. V roce 2013 byl ruský satelit zasažen troskami FY-1C, což způsobilo, že satelit s laserovým dálkoměrem vyletěl z oběžné dráhy a mise byla ukončena. Po ruském testu ASAT z roku 2021 proti satelitu Kosmos 1408, což byla druhá největší událost generující trosky, byli astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nuceni vyhledat úkryt a odložit plánovaný výstup do vesmíru. A nyní posádka Shenzhou-20 nemůže opustit vesmírnou stanici Tiangong kvůli srážce s orbitálními troskami.
Na rozdíl od jiných zdrojů trosek, které vznikají postupně, testy ASAT mají tendenci vytvářet náhlé, velké nárůsty vysokorychlostních fragmentů. To je činí vysoce viditelnými v záznamech trosek a neúměrně ovlivňují tvarování orbitálního prostředí. Dlouhodobé důsledky jediného testu mohou vést k pasivnímu a všudypřítomnému odepření přístupu do vesmíru pro všechny subjekty. Trosky z událostí ASAT se sice zpočátku drží pohromadě, ale nakonec se rozptýlí a mohou znemožnit používání celých orbitálních koridorů. To dramaticky zvyšuje riziko kolizí napříč oběžnými dráhami. V extrémním případě tyto události vyvolávají přízrak Kesslerova syndromu, kdy se vesmír stane samo-blokujícím kvůli exponenciálnímu nárůstu trosek.
Řešení této hrozby vyžaduje vážné investice do zmírňování a odstraňování trosek, spojené s mezinárodními normami, které by odradily od činností generujících trosky, zejména testů ASAT. Existující normy a dohody, jako je Smlouva o vesmíru, Dohody Artemis a Pokyny OSN pro zmírňování kosmického smetí, jsou z velké části dobrovolné, nezávazné a slabé ve vymáhání. Iniciativy jako ESA Zero Debris Charter sice usilují o neutralitu trosek do roku 2030, ale bez spolehlivého ověřování, vynucovacích mechanismů a smysluplných právních či finančních důsledků zůstanou normy nedostatečné pro odrazení od úmyslných akcí vytvářejících trosky.
Potřeba vymahatelných norem není abstraktní. Je poháněna realitou, že hlavní mocnosti aktivně vyvíjejí schopnosti, které ohrožují dlouhodobou udržitelnost a bezpečnost vesmíru. Hlavním aktérem je Čína, jejíž rostoucí protikosmický arzenál a historie testů generujících trosky podtrhují riziko ponechání tvorby norem slabé a dobrovolné. Bez důvěryhodných mezinárodních rámců, které ukládají náklady za destruktivní chování, budou mít státy jen málo důvodů, proč neprovádět mise ASAT vytvářející trosky. Zbraně ASAT nejsou pouze nástroji cílené destrukce, ale jsou generátory trvalého, bezohledného nebezpečí. Jakmile jsou vypuštěny, oblaka trosek nelze snadno vyčistit současnými technologickými možnostmi a jejich dosah může ovlivnit celé orbitální režimy. Skutečné nebezpečí testů ASAT nespočívá v okamžiku, kdy k nim dojde, ale v desítkách let zranitelnosti, které za sebou zanechávají.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.