Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Závažnější je podle expertů fakt, že existují desítky tisíc kusů trosek větších než 10 centimetrů, z nichž každý je schopen vyřadit satelity nebo ohrozit posádky, a v současné době neexistuje spolehlivý způsob, jak je odstranit. Ještě znepokojivější je, že mnohá z těchto nebezpečí nevznikla náhodou, ale byla vytvořena úmyslnými testy protisatelitních zbraní (ASAT). Dne 11. ledna 2007 Čína použila zbraň ASAT ke zničení svého stárnoucího meteorologického satelitu Fengyun (FY-1C) na polární oběžné dráze, čímž vytvořila oblak trosek, který přetrvává dodnes. Testy ASAT zahrnují úmyslné ničení satelitů na oběžné dráze, často pomocí kinetických interceptorů vypuštěných ze Země.
Tento úder nebyl zdaleka bezprecedentní: systémy ASAT testovaly Spojené státy i Sovětský svaz během studené války. Tyto dřívější testy však zřídkakdy vytvořily významné množství trosek, protože byly prováděny v nižších nadmořských výškách. Pro Washington a Moskvu byly testy ASAT kdysi součástí širšího klání o prokázání schopnosti snížit kapacitu vesmírných prostředků. I tehdy byly takové ukázky neobvyklé. V mezinárodním společenství jsou odsuzovány, přičemž jak USA, tak OSN v posledních letech vyzvaly k moratoriu na testy ASAT.
Zbraně ASAT ohrožují normu otevřeného a svobodného přístupu do vesmíru, neboť ohrožují Globální polohový systém (GPS), předpovědi počasí, geoprostorové zpravodajství, kosmické lodě a další kritické služby. V důsledku toho ohrožují i rostoucí kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů. Ačkoli jsou takové testy zeměmi prezentovány jako ukázky vojenských schopností, jejich důsledky přesahují okamžik dopadu. Kromě přímého ohrožení satelitů vytvářejí tyto zbraně také oblaka orbitálních trosek. To zvyšuje riziko kolizí pro provozní satelity, ohrožuje lety s lidskou posádkou (jak dokládá srážka Shenzhou) a komplikuje řízení kosmického provozu.
Koncem roku 2022 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci zakazující testy ASAT s přímým vzestupem, které s největší pravděpodobností způsobí významné kosmické smetí. Spojené státy byly první zemí, která se k tomuto moratoriu zavázala, a jedinou ze čtyř zemí, které ASAT zbraně testovaly. Krátce poté, co Washington oznámil svůj závazek, Čína nepřímo obvinila „jistou supervelmoc“ z provedení více testů ASAT než jakýkoli jiný národ a z vytvoření více kosmického smetí.
Data však ukazují, že toto tvrzení bylo a stále je nepravdivé. V případě testu FY-1C se při ničení satelitu vytvořilo více než 3 400 jednotlivě sledovaných fragmentů trosek o velikosti větší než 10 centimetrů, což z něj činí největší jednotlivou událost generující trosky. Dvě desetiletí poté tvoří fragmenty z FY-1C téměř 23 procent aktivních kosmických trosek na nízké oběžné dráze Země (LEO). Zodpovídá také za více než 10 procent všech katalogizovaných orbitálních trosek od roku 1958.
Výška, ve které byl satelit FY-1C zničen, tedy kolem 860 kilometrů, umístila trosky do oblasti, kde je rozpad oběžné dráhy extrémně pomalý, často trvající stovky let. V důsledku toho většina fragmentů zůstává na oběžné dráze a nadále představuje nebezpečí pro satelity a mise s posádkou v LEO. Kus trosek o velikosti 10 centimetrů se nemusí zdát nebezpečný, ale při orbitálních rychlostech je jeho dopad ekvivalentní sedmi kilogramům TNT nebo objektu o hmotnosti 550 liber, který by cestoval rychlostí 60 mil za hodinu na Zemi. Podle NASA jsou „orbitální trosky hrozbou číslo jedna pro kosmické lodě, satelity a astronauty“.
Ačkoli můžeme trosky o velikosti 10 cm a větší sledovat s relativně vysokou přesností, zůstává nesmírně obtížné monitorovat tisíce menších kousků. Tyto fragmenty jsou pro vlády, armády a společnosti neviditelné, ale mohou způsobit poškození dostatečné k vyřazení misí a satelitů. Tato hrozba není hypotetická. V roce 1981 sovětský navigační satelit Kosmos 1275 náhle přestal fungovat a rozpadl se. I když příčina není definitivně známa, široce se předpokládá, že šlo o první oběť orbitálních trosek. Trosky z Kosmosu 1275 dnes přispívají 3,15 procenty všech aktivních trosek (větších než 10 cm) na oběžné dráze.
O několik měsíců po události FY-1C musela kosmická loď NASA Terra manévrovat, aby se vyhnula srážce s kusem trosek z tohoto testu. V roce 2013 byl ruský satelit zasažen troskami FY-1C, což způsobilo, že satelit s laserovým dálkoměrem vyletěl z oběžné dráhy a mise byla ukončena. Po ruském testu ASAT z roku 2021 proti satelitu Kosmos 1408, což byla druhá největší událost generující trosky, byli astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nuceni vyhledat úkryt a odložit plánovaný výstup do vesmíru. A nyní posádka Shenzhou-20 nemůže opustit vesmírnou stanici Tiangong kvůli srážce s orbitálními troskami.
Na rozdíl od jiných zdrojů trosek, které vznikají postupně, testy ASAT mají tendenci vytvářet náhlé, velké nárůsty vysokorychlostních fragmentů. To je činí vysoce viditelnými v záznamech trosek a neúměrně ovlivňují tvarování orbitálního prostředí. Dlouhodobé důsledky jediného testu mohou vést k pasivnímu a všudypřítomnému odepření přístupu do vesmíru pro všechny subjekty. Trosky z událostí ASAT se sice zpočátku drží pohromadě, ale nakonec se rozptýlí a mohou znemožnit používání celých orbitálních koridorů. To dramaticky zvyšuje riziko kolizí napříč oběžnými dráhami. V extrémním případě tyto události vyvolávají přízrak Kesslerova syndromu, kdy se vesmír stane samo-blokujícím kvůli exponenciálnímu nárůstu trosek.
Řešení této hrozby vyžaduje vážné investice do zmírňování a odstraňování trosek, spojené s mezinárodními normami, které by odradily od činností generujících trosky, zejména testů ASAT. Existující normy a dohody, jako je Smlouva o vesmíru, Dohody Artemis a Pokyny OSN pro zmírňování kosmického smetí, jsou z velké části dobrovolné, nezávazné a slabé ve vymáhání. Iniciativy jako ESA Zero Debris Charter sice usilují o neutralitu trosek do roku 2030, ale bez spolehlivého ověřování, vynucovacích mechanismů a smysluplných právních či finančních důsledků zůstanou normy nedostatečné pro odrazení od úmyslných akcí vytvářejících trosky.
Potřeba vymahatelných norem není abstraktní. Je poháněna realitou, že hlavní mocnosti aktivně vyvíjejí schopnosti, které ohrožují dlouhodobou udržitelnost a bezpečnost vesmíru. Hlavním aktérem je Čína, jejíž rostoucí protikosmický arzenál a historie testů generujících trosky podtrhují riziko ponechání tvorby norem slabé a dobrovolné. Bez důvěryhodných mezinárodních rámců, které ukládají náklady za destruktivní chování, budou mít státy jen málo důvodů, proč neprovádět mise ASAT vytvářející trosky. Zbraně ASAT nejsou pouze nástroji cílené destrukce, ale jsou generátory trvalého, bezohledného nebezpečí. Jakmile jsou vypuštěny, oblaka trosek nelze snadno vyčistit současnými technologickými možnostmi a jejich dosah může ovlivnit celé orbitální režimy. Skutečné nebezpečí testů ASAT nespočívá v okamžiku, kdy k nim dojde, ale v desítkách let zranitelnosti, které za sebou zanechávají.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.