Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Chorvatská vláda zaujala neoblomný postoj a opakovaně potvrdila, že nehodlá asistovat při obcházení energetických sankcí. Záhřeb jasně deklaroval, že nepovolí žádné dodávky ruské ropy směřující do Maďarska nebo na Slovensko. Jako odvetu za tento krok začala Budapešť blokovat dodávky nafty a elektřiny, přičemž podobnými opatřeními hrozí i současná slovenská vláda, která je v této otázce s Maďarskem v úzkém spojenectví.
Celá krize byla vyvolána ruským útokem na ukrajinské území koncem ledna 2026, při kterém byl poškozen strategický ropovod Družba. Tento útok zastavil přímý tok ruské suroviny do střední Evropy. Ukrajinská společnost Naftogaz potvrdila cílený nálet na infrastrukturu, což vedlo k rozsáhlým požárům v oblasti města Brody. Místo toho, aby Maďarsko a Slovensko využily situaci k diverzifikaci zdrojů, pokusily se vytvořit z chorvatského ropovodu Adria (Janaf) pouhý technický bypass pro pokračující odběr ruské ropy.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková zaslali chorvatskému kolegovi dramaticky laděný dopis. V něm požadují okamžité otevření cesty pro ruskou ropu s argumentem, že energetická bezpečnost by neměla být ideologickou otázkou. Szijjártó se navíc pokusil svalit vinu za přerušení tranzitu na Ukrajinu, přestože potrubí vyřadilo z provozu ruské ostřelování.
Chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar reagoval na tyto požadavky přímočaře. Prohlásil, že Chorvatsko nebude sloužit jako logistické zázemí pro zájmy Kremlu. Zdůraznil, že kapacity ropovodu Janaf jsou dostatečné pro zásobování obou sousedních zemí, ovšem pouze za podmínky, že se bude jednat o neruskou ropu. Záhřeb je ochoten pomoci partnerům v nouzi, ale výhradně v souladu s evropskou legislativou a mezinárodními pravidly.
Situace je o to ironičtější, že Budapešť i Bratislava v minulosti Janaf soustavně kritizovaly. Označovaly jej za předražený a technicky nevyhovující projekt, aby ospravedlnily svou fixaci na ruskou Družbu. Chorvatský premiér Andrej Plenković na tato tvrzení reagoval slovy, že maďarský narativ o slabém chorvatském článku řetězce nyní definitivně padl. Chorvatsko je podle něj schopno garantovat dodávky přesahující 12 milionů tun ropy ročně, což plně pokrývá potřeby rafinérií v Budapešti i Bratislavě.
Ministr Šušnjar navíc na sociálních sítích odkryl ekonomické pozadí celého sporu. Podle něj je veškerý hluk kolem tranzitních poplatků jen zástěrkou pro snahu udržet si přístup k ruské ropě, která je až o 30 % levnější než alternativy. Samotné poplatky za dopravu přitom tvoří jen zanedbatelné procento výsledné ceny. Chorvatský ministr vzkázal partnerům, že jejich ropovod mluví pravdu, zatímco oni by měli začít dělat totéž.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na chování Viktora Orbána a Roberta Fica nešetřilo ostrou kritikou. Označilo je za politiky, kteří se chovají jako „energeticky závislí“, kteří se odmítají odvyknout od ruských zdrojů i ve chvíli, kdy jim dodavatel bombarduje infrastrukturu před očima. Podle Kyjeva je neústupnost těchto lídrů důkazem, že jejich problémem není technika, ale chybějící politická vůle k nezávislosti na Moskvě.
Způsob, jakým se Budapešť a Bratislava snaží vnutit Chorvatsku tranzit ruské suroviny, jen podle webu potvrzuje jejich roli v rámci evropské politiky. Místo solidarity s napadeným sousedem a dodržování společné unijní linie upřednostňují levnou surovinu z Ruska a používají energetiku jako nástroj k maskování své politické loajality ke Kremlu. Chorvatské odmítnutí se tak stalo jasným signálem, že Záhřeb nehodlá v tomto scénáři hrát roli komparsu.
V současné době zůstává situace napjatá a diplomatické řešení je v nedohlednu, jelikož obě strany trvají na svých výchozích pozicích. Chorvatsko dalo jasně najevo, že technická infrastruktura země je k dispozici pro pomoc sousedům, ale nikoliv pro podporu válečného stroje Vladimira Putina.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.