Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném rozhovoru pro francouzskou stanici France 2 uvedl, že oficiální počet padlých ukrajinských vojáků dosáhl 55 000. Zároveň však dodal, že velká část lidí je stále vedena jako oficiálně pohřešovaná, přičemž konkrétní údaj k této skupině neposkytl.
Nezávislé analýzy ovšem naznačují, že skutečnost může být mnohem tragičtější. Podle odhadů z různých zdrojů, včetně specializovaného webu UA Losses, které prověřovala a srovnávala stanice BBC, by se mohl celkový počet zabitých ukrajinských vojáků pohybovat až kolem 200 000. Tato data ukazují na obrovskou lidskou cenu, kterou si obrana země vyžaduje.
Značné ztráty hlásí také ruská strana, kde se BBC podařilo jmenovitě identifikovat více než 186 000 padlých vojáků. Panuje však všeobecná shoda, že reálný počet mrtvých je podstatně vyšší, protože mnoho úmrtí přímo na frontě není nikde zaznamenáno. Vojenští experti se domnívají, že doložená jména představují pouze 45 až 65 % z celkového počtu, což by znamenalo, že v boji zahynulo 243 000 až 352 000 ruských vojáků.
Podle představitelů západních zpravodajských služeb čelí Rusko v posledních třech měsících kritickému nedostatku lidské síly. Poprvé od začátku invaze totiž ruská armáda ztrácí více mužů, než kolik je schopna nově naverbovat. Zatímco Moskva měsíčně získává přibližně 30 až 35 tisíc nových rekrutů, počet padlých a zraněných v posledním čtvrtletí tuto hranici pravidelně překračoval.
Tento nepříznivý trend je podle nejmenovaného západního úředníka velmi významný a pravděpodobně omezí schopnost Ruska generovat dostatečné síly pro ofenzivní operace v pozdější části letošního roku. Britský ministr pro ozbrojené síly Al Carns označil tento personální deficit za klíčový faktor dalšího vývoje. U příležitosti čtvrtého výročí invaze prohlásil, že cena, kterou Rusko za svou agresi platí, je téměř nepředstavitelná.
Britské ministerstvo obrany odhaduje, že Rusko celkově utrpělo již 1,25 milionu ztrát, což zahrnuje mrtvé i zraněné. Carns upozornil, že toto číslo je pravděpodobně ještě podhodnocené, a přesto již nyní převyšuje celkové ztráty Spojených států za celou druhou světovou válku. Tato bilance ilustruje brutalitu a rozsah konfliktu, který vyčerpává ruské zdroje rychleji, než je agresor stačí obnovovat.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.