Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Prezidentův videozáznam trvající osmnáct minut nabídl unikátní pohled do nitra podzemního krytu v ulici Bankova. Právě zde Zelenskyj s nejbližšími spolupracovníky pracoval v prvních fázích invaze v roce 2022. Součástí vzpomínek byl i moment, kdy odmítl nabídku amerického prezidenta na bezpečnou evakuaci slovy o potřebě munice namísto odvozu. Video rovněž zachytilo pietu na Majdanu, kde Zelenskyj uctil památku padlých obránců země.
Podle ukrajinské hlavy státu by právě osobní zkušenost s realitou války a utrpením místních pomohla Donaldu Trumpovi pochopit skutečnou situaci. Zelenskyj věří, že by taková návštěva americkému exprezidentovi vyjasnila, kdo je v konfliktu agresorem a na koho je nutné vyvíjet tlak. Celou válku popsal jako barbarský útok na nezávislý stát vedený Vladimirem Putinem, který v současnosti představuje hlavní bariéru pro nastolení míru.
Zatímco Trump do Kyjeva nedorazil, v ukrajinské metropoli se v úterý sešla řada významných evropských politiků. Podporu Ukrajině přijeli osobně vyjádřit například britská ministryně zahraničí Yvette Cooper, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen nebo lídři pobaltských a severských zemí. Německý kancléř Friedrich Merz při té příležitosti poznamenal, že ruská síla je světu prezentována v přehnaném světle, zatímco Emmanuel Macron vyjádřil skepsi ohledně rychlého konce bojů kvůli neústupnosti Ruska.
V souvislosti s vyjednáváním v Ženevě Zelenskyj jasně vzkázal, že nepřipustí žádné ústupky, které by znevážily dlouholeté hrdinství Ukrajinců. Rezolutně odmítl odevzdání území v Donbasu, která Rusko nedokázalo dobýt silou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naproti tomu prohlásil, že ruské ozbrojené síly budou ve svých operacích pokračovat až do úplného naplnění stanovených záměrů, které jsou pro ruskou stranu klíčové.
Atmosféra v ukrajinském hlavním městě zůstává i po letech plná bolesti a osobních tragédií. Svědčí o tom příběhy lidí na Majdanu, jako je Svitlana Sverydko, jejíž muž zahynul při obraně Charkovské oblasti, nebo mladá Elmira Kuzikova, kterou válka vyhnala z rodného Pokrovsku. Obě ženy shodně popisují hluboké rány na duši, ztrátu domova i nadějí do budoucna, které jim ruská agrese způsobila.
Zelenskyj ve svém závěru ostře odsoudil strategii Kremlu, který podle něj po neúspěších na frontě cíleně terorizuje civilní obyvatelstvo útoky na domy a energetickou síť. Ukrajinci podle něj právě čelí nejkrutější zimě ve své historii, poznamenané neustálým strachem. Přesto prezident vyzdvihl sílu a mezinárodní uznání národa, od pokroků v integraci do EU až po úspěchy v kultuře, a označil své spoluobčany za inspiraci pro celý svět.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.