Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Prezidentův videozáznam trvající osmnáct minut nabídl unikátní pohled do nitra podzemního krytu v ulici Bankova. Právě zde Zelenskyj s nejbližšími spolupracovníky pracoval v prvních fázích invaze v roce 2022. Součástí vzpomínek byl i moment, kdy odmítl nabídku amerického prezidenta na bezpečnou evakuaci slovy o potřebě munice namísto odvozu. Video rovněž zachytilo pietu na Majdanu, kde Zelenskyj uctil památku padlých obránců země.
Podle ukrajinské hlavy státu by právě osobní zkušenost s realitou války a utrpením místních pomohla Donaldu Trumpovi pochopit skutečnou situaci. Zelenskyj věří, že by taková návštěva americkému exprezidentovi vyjasnila, kdo je v konfliktu agresorem a na koho je nutné vyvíjet tlak. Celou válku popsal jako barbarský útok na nezávislý stát vedený Vladimirem Putinem, který v současnosti představuje hlavní bariéru pro nastolení míru.
Zatímco Trump do Kyjeva nedorazil, v ukrajinské metropoli se v úterý sešla řada významných evropských politiků. Podporu Ukrajině přijeli osobně vyjádřit například britská ministryně zahraničí Yvette Cooper, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen nebo lídři pobaltských a severských zemí. Německý kancléř Friedrich Merz při té příležitosti poznamenal, že ruská síla je světu prezentována v přehnaném světle, zatímco Emmanuel Macron vyjádřil skepsi ohledně rychlého konce bojů kvůli neústupnosti Ruska.
V souvislosti s vyjednáváním v Ženevě Zelenskyj jasně vzkázal, že nepřipustí žádné ústupky, které by znevážily dlouholeté hrdinství Ukrajinců. Rezolutně odmítl odevzdání území v Donbasu, která Rusko nedokázalo dobýt silou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naproti tomu prohlásil, že ruské ozbrojené síly budou ve svých operacích pokračovat až do úplného naplnění stanovených záměrů, které jsou pro ruskou stranu klíčové.
Atmosféra v ukrajinském hlavním městě zůstává i po letech plná bolesti a osobních tragédií. Svědčí o tom příběhy lidí na Majdanu, jako je Svitlana Sverydko, jejíž muž zahynul při obraně Charkovské oblasti, nebo mladá Elmira Kuzikova, kterou válka vyhnala z rodného Pokrovsku. Obě ženy shodně popisují hluboké rány na duši, ztrátu domova i nadějí do budoucna, které jim ruská agrese způsobila.
Zelenskyj ve svém závěru ostře odsoudil strategii Kremlu, který podle něj po neúspěších na frontě cíleně terorizuje civilní obyvatelstvo útoky na domy a energetickou síť. Ukrajinci podle něj právě čelí nejkrutější zimě ve své historii, poznamenané neustálým strachem. Přesto prezident vyzdvihl sílu a mezinárodní uznání národa, od pokroků v integraci do EU až po úspěchy v kultuře, a označil své spoluobčany za inspiraci pro celý svět.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.