Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Prezidentův videozáznam trvající osmnáct minut nabídl unikátní pohled do nitra podzemního krytu v ulici Bankova. Právě zde Zelenskyj s nejbližšími spolupracovníky pracoval v prvních fázích invaze v roce 2022. Součástí vzpomínek byl i moment, kdy odmítl nabídku amerického prezidenta na bezpečnou evakuaci slovy o potřebě munice namísto odvozu. Video rovněž zachytilo pietu na Majdanu, kde Zelenskyj uctil památku padlých obránců země.
Podle ukrajinské hlavy státu by právě osobní zkušenost s realitou války a utrpením místních pomohla Donaldu Trumpovi pochopit skutečnou situaci. Zelenskyj věří, že by taková návštěva americkému exprezidentovi vyjasnila, kdo je v konfliktu agresorem a na koho je nutné vyvíjet tlak. Celou válku popsal jako barbarský útok na nezávislý stát vedený Vladimirem Putinem, který v současnosti představuje hlavní bariéru pro nastolení míru.
Zatímco Trump do Kyjeva nedorazil, v ukrajinské metropoli se v úterý sešla řada významných evropských politiků. Podporu Ukrajině přijeli osobně vyjádřit například britská ministryně zahraničí Yvette Cooper, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen nebo lídři pobaltských a severských zemí. Německý kancléř Friedrich Merz při té příležitosti poznamenal, že ruská síla je světu prezentována v přehnaném světle, zatímco Emmanuel Macron vyjádřil skepsi ohledně rychlého konce bojů kvůli neústupnosti Ruska.
V souvislosti s vyjednáváním v Ženevě Zelenskyj jasně vzkázal, že nepřipustí žádné ústupky, které by znevážily dlouholeté hrdinství Ukrajinců. Rezolutně odmítl odevzdání území v Donbasu, která Rusko nedokázalo dobýt silou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naproti tomu prohlásil, že ruské ozbrojené síly budou ve svých operacích pokračovat až do úplného naplnění stanovených záměrů, které jsou pro ruskou stranu klíčové.
Atmosféra v ukrajinském hlavním městě zůstává i po letech plná bolesti a osobních tragédií. Svědčí o tom příběhy lidí na Majdanu, jako je Svitlana Sverydko, jejíž muž zahynul při obraně Charkovské oblasti, nebo mladá Elmira Kuzikova, kterou válka vyhnala z rodného Pokrovsku. Obě ženy shodně popisují hluboké rány na duši, ztrátu domova i nadějí do budoucna, které jim ruská agrese způsobila.
Zelenskyj ve svém závěru ostře odsoudil strategii Kremlu, který podle něj po neúspěších na frontě cíleně terorizuje civilní obyvatelstvo útoky na domy a energetickou síť. Ukrajinci podle něj právě čelí nejkrutější zimě ve své historii, poznamenané neustálým strachem. Přesto prezident vyzdvihl sílu a mezinárodní uznání národa, od pokroků v integraci do EU až po úspěchy v kultuře, a označil své spoluobčany za inspiraci pro celý svět.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.