Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Prezidentův videozáznam trvající osmnáct minut nabídl unikátní pohled do nitra podzemního krytu v ulici Bankova. Právě zde Zelenskyj s nejbližšími spolupracovníky pracoval v prvních fázích invaze v roce 2022. Součástí vzpomínek byl i moment, kdy odmítl nabídku amerického prezidenta na bezpečnou evakuaci slovy o potřebě munice namísto odvozu. Video rovněž zachytilo pietu na Majdanu, kde Zelenskyj uctil památku padlých obránců země.
Podle ukrajinské hlavy státu by právě osobní zkušenost s realitou války a utrpením místních pomohla Donaldu Trumpovi pochopit skutečnou situaci. Zelenskyj věří, že by taková návštěva americkému exprezidentovi vyjasnila, kdo je v konfliktu agresorem a na koho je nutné vyvíjet tlak. Celou válku popsal jako barbarský útok na nezávislý stát vedený Vladimirem Putinem, který v současnosti představuje hlavní bariéru pro nastolení míru.
Zatímco Trump do Kyjeva nedorazil, v ukrajinské metropoli se v úterý sešla řada významných evropských politiků. Podporu Ukrajině přijeli osobně vyjádřit například britská ministryně zahraničí Yvette Cooper, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen nebo lídři pobaltských a severských zemí. Německý kancléř Friedrich Merz při té příležitosti poznamenal, že ruská síla je světu prezentována v přehnaném světle, zatímco Emmanuel Macron vyjádřil skepsi ohledně rychlého konce bojů kvůli neústupnosti Ruska.
V souvislosti s vyjednáváním v Ženevě Zelenskyj jasně vzkázal, že nepřipustí žádné ústupky, které by znevážily dlouholeté hrdinství Ukrajinců. Rezolutně odmítl odevzdání území v Donbasu, která Rusko nedokázalo dobýt silou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naproti tomu prohlásil, že ruské ozbrojené síly budou ve svých operacích pokračovat až do úplného naplnění stanovených záměrů, které jsou pro ruskou stranu klíčové.
Atmosféra v ukrajinském hlavním městě zůstává i po letech plná bolesti a osobních tragédií. Svědčí o tom příběhy lidí na Majdanu, jako je Svitlana Sverydko, jejíž muž zahynul při obraně Charkovské oblasti, nebo mladá Elmira Kuzikova, kterou válka vyhnala z rodného Pokrovsku. Obě ženy shodně popisují hluboké rány na duši, ztrátu domova i nadějí do budoucna, které jim ruská agrese způsobila.
Zelenskyj ve svém závěru ostře odsoudil strategii Kremlu, který podle něj po neúspěších na frontě cíleně terorizuje civilní obyvatelstvo útoky na domy a energetickou síť. Ukrajinci podle něj právě čelí nejkrutější zimě ve své historii, poznamenané neustálým strachem. Přesto prezident vyzdvihl sílu a mezinárodní uznání národa, od pokroků v integraci do EU až po úspěchy v kultuře, a označil své spoluobčany za inspiraci pro celý svět.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.