V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Ačkoli oficiální žádost o povolení stavby zatím nebyla městské radě v Gold Coast předložena, projekt už nyní rozděluje místní komunitu. Odpůrci plánu spustili petici, která do úterního odpoledne nasbírala přes 26 000 podpisů. Mnoho signatářů uvádí, že nechtějí mít své město spojované s politickou značkou Trump, kterou označují za toxickou a rozdělující společnost. Autorka petice, vystupující pod pseudonymem, zdůraznila, že není proti vzniku nových pracovních míst, ale vadí jí samotná značka spojená s bývalým americkým prezidentem.
Na straně příznivců stojí dlouholetý starosta Gold Coast Tom Tate, který projekt nadšeně podporuje. Tate nedávno navštívil Donalda Trumpa v jeho sídle Mar-a-Lago na Floridě a popsal ho jako velmi sympatického člověka. Podle starosty je celý projekt postaven na výjimečné kvalitě. Městská rada vítá jakoukoli investici do turistické infrastruktury, která by pomohla oživit odvětví po těžkých letech pandemie, přičemž pozemek určený pro věž zeje prázdnotou už od roku 2013.
Zastánci výstavby z řad místních obyvatel a podnikatelů varují, že pokud se mrakodrap nepostaví, lukrativní parcela může zůstat prázdná dalších dvacet let. Argumentují tím, že by se projekt měl posuzovat podle svých urbanistických přínosů a dopadů na komunitu, nikoli na základě politických názorů. Martin Hall z místní obchodní komory označil development za skvělou příležitost pro kupující na rostoucím trhu, zejména s ohledem na blížící se letní olympijské hry, které bude Queensland hostit v roce 2032.
Historie projektu sahá až do roku 2007, kdy australský developer David Young poprvé kontaktoval Ivanku Trumpovou. Zakladatel Altus Property Group jí tehdy představil vizi nejlepší turistické nemovitosti v Surfers Paradise. O téměř dvě desetiletí později, letos 14. února, byla smlouva o licencování značky podepsána v Mar-a-Lago s Erikem Trumpem. Podle Younga půjde o australský projekt, který bude pouze využívat jméno Trump namísto jiných luxusních řetězců jako Ritz Carlton.
Byty v plánovaném mrakodrapu se mají prodávat za cenu od 5 milionů australských dolarů a nabídnou výhledy na Tichý oceán. Pokud bude stavba schválena, dosáhne výšky 335 metrů. I přes úctyhodné rozměry je však možné, že titul nejvyšší budovy Austrálie neudrží dlouho, protože v sousedství se plánuje projekt One Park Lane, který by měl být ještě o 60 metrů vyšší. Developer Young však věří, že Trumpova věž bude hotová ještě před zahájením olympijských her v Brisbane.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.