Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Zásadním zjištěním je posun teplotní hranice, při které je komár tygrovaný schopen virus přenášet. Analýza ukázala, že infekce může nastat již při teplotách mezi 13 a 14 stupni Celsia, což je o 2,5 stupně méně, než se dříve předpokládalo. Tento fakt vědci označují za šokující, neboť umožňuje šíření nemoci i v mnohem chladnějších regionech, než jsou tropy. Jelikož se evropský kontinent otepluje dvojnásobnou rychlostí oproti zbytku světa, je další expanze viru považována za nevyhnutelnou.
Chikungunya, poprvé popsaná v roce 1952 v Tanzanii, byla dlouho spojována výhradně s Afrikou či Asií. Situace se však změnila a rok 2025 přinesl rozsáhlá ohniska se stovkami nakažených ve Francii a Itálii. Hlavním přenašečem je komár tygrovaný, který v posledních dekádách postupně kolonizoval Evropu. Podle odborníků by byla myšlenka na výskyt takových chorob v Evropě před dvaceti lety považována za nepředstavitelnou, dnes je však realitou.
Onemocnění se projevuje náhlou vysokou horečkou, silnými bolestmi kloubů, bolestí hlavy a typickou vyrážkou. Inkubační doba obvykle trvá tři až sedm dní. Ačkoliv se většina pacientů zotaví, následky bývají velmi bolestivé a dlouhodobé. Až 40 % nakažených trpí chronickou artritidou, která může přetrvávat i několik let. Pro nejzranitelnější skupiny, jako jsou novorozenci a senioři, může mít nákaza i fatální následky, například v podobě zánětu mozkových blan.
Šíření viru v Evropě nejčastěji startují cestovatelé, kteří se vrátí z rizikových oblastí a následně jsou doma poštípáni místní populací komárů. V minulosti bránila vzniku epidemií chladná evropská zima, která cyklus přenosu přirozeně přerušila. Vědci však varují, že v jižní Evropě již pozorují celoroční aktivitu komárů, což může v budoucnu vést k neustálému zesilování vln nákazy.
V Británii byl sice výskyt komára tygrovaného detekován, ale zatím se zde trvale neusídlil. Přesto i zde počet případů dovezených ze zahraničí prudce roste; v první polovině roku 2025 jich bylo zaznamenáno 73, což je téměř trojnásobek oproti předchozímu roku. Úřady proto apelují na přísná preventivní opatření, která by zabránila trvalému usídlení tohoto hmyzu na britských ostrovech.
Samotný virus patří do čeledi Togaviridae a rozlišují se u něj tři hlavní genotypy, které se v posledních letech promíchaly napříč kontinenty. Zatímco v lidských sídlech je zdrojem nákazy člověk, v africké divočině slouží jako rezervoáry viru primáti. Pozitivní zprávou je, že po prodělání nemoci získává člověk s vysokou pravděpodobností doživotní imunitu vůči další infekci.
Specifická antivirová léčba přímo na virus chikungunya v současnosti neexistuje, a lékaři se tak soustředí pouze na tlumení symptomů pomocí léků proti bolesti a zánětu. Klíčovým nástrojem prevence je vedle ochrany před bodnutím nově registrovaná živá vakcína u Evropské agentury pro léčivé přípravky. Tato očkovací látka je určena pro dospělé a představuje zásadní obranu proti tomuto oslabujícímu onemocnění.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.