Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Zásadním zjištěním je posun teplotní hranice, při které je komár tygrovaný schopen virus přenášet. Analýza ukázala, že infekce může nastat již při teplotách mezi 13 a 14 stupni Celsia, což je o 2,5 stupně méně, než se dříve předpokládalo. Tento fakt vědci označují za šokující, neboť umožňuje šíření nemoci i v mnohem chladnějších regionech, než jsou tropy. Jelikož se evropský kontinent otepluje dvojnásobnou rychlostí oproti zbytku světa, je další expanze viru považována za nevyhnutelnou.
Chikungunya, poprvé popsaná v roce 1952 v Tanzanii, byla dlouho spojována výhradně s Afrikou či Asií. Situace se však změnila a rok 2025 přinesl rozsáhlá ohniska se stovkami nakažených ve Francii a Itálii. Hlavním přenašečem je komár tygrovaný, který v posledních dekádách postupně kolonizoval Evropu. Podle odborníků by byla myšlenka na výskyt takových chorob v Evropě před dvaceti lety považována za nepředstavitelnou, dnes je však realitou.
Onemocnění se projevuje náhlou vysokou horečkou, silnými bolestmi kloubů, bolestí hlavy a typickou vyrážkou. Inkubační doba obvykle trvá tři až sedm dní. Ačkoliv se většina pacientů zotaví, následky bývají velmi bolestivé a dlouhodobé. Až 40 % nakažených trpí chronickou artritidou, která může přetrvávat i několik let. Pro nejzranitelnější skupiny, jako jsou novorozenci a senioři, může mít nákaza i fatální následky, například v podobě zánětu mozkových blan.
Šíření viru v Evropě nejčastěji startují cestovatelé, kteří se vrátí z rizikových oblastí a následně jsou doma poštípáni místní populací komárů. V minulosti bránila vzniku epidemií chladná evropská zima, která cyklus přenosu přirozeně přerušila. Vědci však varují, že v jižní Evropě již pozorují celoroční aktivitu komárů, což může v budoucnu vést k neustálému zesilování vln nákazy.
V Británii byl sice výskyt komára tygrovaného detekován, ale zatím se zde trvale neusídlil. Přesto i zde počet případů dovezených ze zahraničí prudce roste; v první polovině roku 2025 jich bylo zaznamenáno 73, což je téměř trojnásobek oproti předchozímu roku. Úřady proto apelují na přísná preventivní opatření, která by zabránila trvalému usídlení tohoto hmyzu na britských ostrovech.
Samotný virus patří do čeledi Togaviridae a rozlišují se u něj tři hlavní genotypy, které se v posledních letech promíchaly napříč kontinenty. Zatímco v lidských sídlech je zdrojem nákazy člověk, v africké divočině slouží jako rezervoáry viru primáti. Pozitivní zprávou je, že po prodělání nemoci získává člověk s vysokou pravděpodobností doživotní imunitu vůči další infekci.
Specifická antivirová léčba přímo na virus chikungunya v současnosti neexistuje, a lékaři se tak soustředí pouze na tlumení symptomů pomocí léků proti bolesti a zánětu. Klíčovým nástrojem prevence je vedle ochrany před bodnutím nově registrovaná živá vakcína u Evropské agentury pro léčivé přípravky. Tato očkovací látka je určena pro dospělé a představuje zásadní obranu proti tomuto oslabujícímu onemocnění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.