Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Zásadním zjištěním je posun teplotní hranice, při které je komár tygrovaný schopen virus přenášet. Analýza ukázala, že infekce může nastat již při teplotách mezi 13 a 14 stupni Celsia, což je o 2,5 stupně méně, než se dříve předpokládalo. Tento fakt vědci označují za šokující, neboť umožňuje šíření nemoci i v mnohem chladnějších regionech, než jsou tropy. Jelikož se evropský kontinent otepluje dvojnásobnou rychlostí oproti zbytku světa, je další expanze viru považována za nevyhnutelnou.
Chikungunya, poprvé popsaná v roce 1952 v Tanzanii, byla dlouho spojována výhradně s Afrikou či Asií. Situace se však změnila a rok 2025 přinesl rozsáhlá ohniska se stovkami nakažených ve Francii a Itálii. Hlavním přenašečem je komár tygrovaný, který v posledních dekádách postupně kolonizoval Evropu. Podle odborníků by byla myšlenka na výskyt takových chorob v Evropě před dvaceti lety považována za nepředstavitelnou, dnes je však realitou.
Onemocnění se projevuje náhlou vysokou horečkou, silnými bolestmi kloubů, bolestí hlavy a typickou vyrážkou. Inkubační doba obvykle trvá tři až sedm dní. Ačkoliv se většina pacientů zotaví, následky bývají velmi bolestivé a dlouhodobé. Až 40 % nakažených trpí chronickou artritidou, která může přetrvávat i několik let. Pro nejzranitelnější skupiny, jako jsou novorozenci a senioři, může mít nákaza i fatální následky, například v podobě zánětu mozkových blan.
Šíření viru v Evropě nejčastěji startují cestovatelé, kteří se vrátí z rizikových oblastí a následně jsou doma poštípáni místní populací komárů. V minulosti bránila vzniku epidemií chladná evropská zima, která cyklus přenosu přirozeně přerušila. Vědci však varují, že v jižní Evropě již pozorují celoroční aktivitu komárů, což může v budoucnu vést k neustálému zesilování vln nákazy.
V Británii byl sice výskyt komára tygrovaného detekován, ale zatím se zde trvale neusídlil. Přesto i zde počet případů dovezených ze zahraničí prudce roste; v první polovině roku 2025 jich bylo zaznamenáno 73, což je téměř trojnásobek oproti předchozímu roku. Úřady proto apelují na přísná preventivní opatření, která by zabránila trvalému usídlení tohoto hmyzu na britských ostrovech.
Samotný virus patří do čeledi Togaviridae a rozlišují se u něj tři hlavní genotypy, které se v posledních letech promíchaly napříč kontinenty. Zatímco v lidských sídlech je zdrojem nákazy člověk, v africké divočině slouží jako rezervoáry viru primáti. Pozitivní zprávou je, že po prodělání nemoci získává člověk s vysokou pravděpodobností doživotní imunitu vůči další infekci.
Specifická antivirová léčba přímo na virus chikungunya v současnosti neexistuje, a lékaři se tak soustředí pouze na tlumení symptomů pomocí léků proti bolesti a zánětu. Klíčovým nástrojem prevence je vedle ochrany před bodnutím nově registrovaná živá vakcína u Evropské agentury pro léčivé přípravky. Tato očkovací látka je určena pro dospělé a představuje zásadní obranu proti tomuto oslabujícímu onemocnění.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
