Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Zásadním zjištěním je posun teplotní hranice, při které je komár tygrovaný schopen virus přenášet. Analýza ukázala, že infekce může nastat již při teplotách mezi 13 a 14 stupni Celsia, což je o 2,5 stupně méně, než se dříve předpokládalo. Tento fakt vědci označují za šokující, neboť umožňuje šíření nemoci i v mnohem chladnějších regionech, než jsou tropy. Jelikož se evropský kontinent otepluje dvojnásobnou rychlostí oproti zbytku světa, je další expanze viru považována za nevyhnutelnou.
Chikungunya, poprvé popsaná v roce 1952 v Tanzanii, byla dlouho spojována výhradně s Afrikou či Asií. Situace se však změnila a rok 2025 přinesl rozsáhlá ohniska se stovkami nakažených ve Francii a Itálii. Hlavním přenašečem je komár tygrovaný, který v posledních dekádách postupně kolonizoval Evropu. Podle odborníků by byla myšlenka na výskyt takových chorob v Evropě před dvaceti lety považována za nepředstavitelnou, dnes je však realitou.
Onemocnění se projevuje náhlou vysokou horečkou, silnými bolestmi kloubů, bolestí hlavy a typickou vyrážkou. Inkubační doba obvykle trvá tři až sedm dní. Ačkoliv se většina pacientů zotaví, následky bývají velmi bolestivé a dlouhodobé. Až 40 % nakažených trpí chronickou artritidou, která může přetrvávat i několik let. Pro nejzranitelnější skupiny, jako jsou novorozenci a senioři, může mít nákaza i fatální následky, například v podobě zánětu mozkových blan.
Šíření viru v Evropě nejčastěji startují cestovatelé, kteří se vrátí z rizikových oblastí a následně jsou doma poštípáni místní populací komárů. V minulosti bránila vzniku epidemií chladná evropská zima, která cyklus přenosu přirozeně přerušila. Vědci však varují, že v jižní Evropě již pozorují celoroční aktivitu komárů, což může v budoucnu vést k neustálému zesilování vln nákazy.
V Británii byl sice výskyt komára tygrovaného detekován, ale zatím se zde trvale neusídlil. Přesto i zde počet případů dovezených ze zahraničí prudce roste; v první polovině roku 2025 jich bylo zaznamenáno 73, což je téměř trojnásobek oproti předchozímu roku. Úřady proto apelují na přísná preventivní opatření, která by zabránila trvalému usídlení tohoto hmyzu na britských ostrovech.
Samotný virus patří do čeledi Togaviridae a rozlišují se u něj tři hlavní genotypy, které se v posledních letech promíchaly napříč kontinenty. Zatímco v lidských sídlech je zdrojem nákazy člověk, v africké divočině slouží jako rezervoáry viru primáti. Pozitivní zprávou je, že po prodělání nemoci získává člověk s vysokou pravděpodobností doživotní imunitu vůči další infekci.
Specifická antivirová léčba přímo na virus chikungunya v současnosti neexistuje, a lékaři se tak soustředí pouze na tlumení symptomů pomocí léků proti bolesti a zánětu. Klíčovým nástrojem prevence je vedle ochrany před bodnutím nově registrovaná živá vakcína u Evropské agentury pro léčivé přípravky. Tato očkovací látka je určena pro dospělé a představuje zásadní obranu proti tomuto oslabujícímu onemocnění.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.