V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Prezident kategoricky odmítl podmínky příměří diktované Moskvou, které požadují stažení ukrajinských sil z oblastí, jež Rusko ani plně neovládá. Přistoupení na územní ústupky vnímá nejen jako prohru, ale především jako zradu stovek tisíc obyvatel v okupovaných regionech a krok k hlubokému společenskému rozkolu. Jakékoli zastavení bojů by navíc podle něj Putin využil pouze k rychlému přezbrojení před dalším útokem.
V přísně střeženém kyjevském sídle dává Zelenskyj najevo odolnost vůči vnějším tlakům, a to i ze strany Donalda Trumpa, který navrhuje rychlá jednání založená na ztrátě ukrajinské půdy. Pro ukrajinskou hlavu státu je však vítězství nedělitelné od obnovení nezávislosti a spravedlnosti. Ačkoliv uznává obrovskou cenu za lidské životy, jeho cílem zůstává návrat k hranicím z roku 1991 a definitivní zastavení diktatury.
Vztahy s USA se po nástupu nové administrativy výrazně ochladily, což se projevilo téměř úplným zastavením vojenských dodávek. Zelenskyj se nyní snaží s Donaldem Trumpem jednat obezřetně a klade důraz na získání dlouhodobých bezpečnostních záruk. Tyto záruky by podle něj měly být stvrzeny Kongresem, aby byla zajištěna jejich kontinuita bez ohledu na to, kdo právě sedí v Bílém domě.
Touto institucionální stabilitou podmiňuje Kyjev i případné uspořádání voleb, o kterých se v mezinárodním prostoru stále častěji diskutuje. Zelenskyj upozorňuje na obrovské technické a zákonné překážky spojené s válečným stavem a miliony uprchlíků. Je však ochoten o hlasování jednat, pokud by se stalo nezbytnou součástí mírového procesu a bylo by možné zaručit jeho čestnost a legitimitu.
Na vnitrostátní úrovni prezident nadále čelí výzvám v podobě korupčních kauz ve státní správě, přesto se stále těší silné podpoře obyvatel. V rámci posilování obranyschopnosti usiluje o možnost vyrábět špičkové americké technologie, například systémy Patriot, přímo na Ukrajině. Právě nedostatečnou protivzdušnou obranu označuje za nejkritičtější slabinu, kterou je třeba v boji proti agresorovi vyřešit.
Zelenskyj uzavřel své vyjádření s tím, že cesta k míru vyžaduje komplexní diplomatické úsilí a neustálou komunikaci se světovými lídry. Přestože nepředpokládá, že by se Vladimir Putin vzdal svých záměrů dobrovolně, věří, že mezinárodní společenství má dostatek pák, jak jej k tomu donutit. Úspěch vidí v pevném zajištění ukrajinské suverenity a v trvalém zastavení ruské expanze.
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.