V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Prezident kategoricky odmítl podmínky příměří diktované Moskvou, které požadují stažení ukrajinských sil z oblastí, jež Rusko ani plně neovládá. Přistoupení na územní ústupky vnímá nejen jako prohru, ale především jako zradu stovek tisíc obyvatel v okupovaných regionech a krok k hlubokému společenskému rozkolu. Jakékoli zastavení bojů by navíc podle něj Putin využil pouze k rychlému přezbrojení před dalším útokem.
V přísně střeženém kyjevském sídle dává Zelenskyj najevo odolnost vůči vnějším tlakům, a to i ze strany Donalda Trumpa, který navrhuje rychlá jednání založená na ztrátě ukrajinské půdy. Pro ukrajinskou hlavu státu je však vítězství nedělitelné od obnovení nezávislosti a spravedlnosti. Ačkoliv uznává obrovskou cenu za lidské životy, jeho cílem zůstává návrat k hranicím z roku 1991 a definitivní zastavení diktatury.
Vztahy s USA se po nástupu nové administrativy výrazně ochladily, což se projevilo téměř úplným zastavením vojenských dodávek. Zelenskyj se nyní snaží s Donaldem Trumpem jednat obezřetně a klade důraz na získání dlouhodobých bezpečnostních záruk. Tyto záruky by podle něj měly být stvrzeny Kongresem, aby byla zajištěna jejich kontinuita bez ohledu na to, kdo právě sedí v Bílém domě.
Touto institucionální stabilitou podmiňuje Kyjev i případné uspořádání voleb, o kterých se v mezinárodním prostoru stále častěji diskutuje. Zelenskyj upozorňuje na obrovské technické a zákonné překážky spojené s válečným stavem a miliony uprchlíků. Je však ochoten o hlasování jednat, pokud by se stalo nezbytnou součástí mírového procesu a bylo by možné zaručit jeho čestnost a legitimitu.
Na vnitrostátní úrovni prezident nadále čelí výzvám v podobě korupčních kauz ve státní správě, přesto se stále těší silné podpoře obyvatel. V rámci posilování obranyschopnosti usiluje o možnost vyrábět špičkové americké technologie, například systémy Patriot, přímo na Ukrajině. Právě nedostatečnou protivzdušnou obranu označuje za nejkritičtější slabinu, kterou je třeba v boji proti agresorovi vyřešit.
Zelenskyj uzavřel své vyjádření s tím, že cesta k míru vyžaduje komplexní diplomatické úsilí a neustálou komunikaci se světovými lídry. Přestože nepředpokládá, že by se Vladimir Putin vzdal svých záměrů dobrovolně, věří, že mezinárodní společenství má dostatek pák, jak jej k tomu donutit. Úspěch vidí v pevném zajištění ukrajinské suverenity a v trvalém zastavení ruské expanze.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.