V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Prezident kategoricky odmítl podmínky příměří diktované Moskvou, které požadují stažení ukrajinských sil z oblastí, jež Rusko ani plně neovládá. Přistoupení na územní ústupky vnímá nejen jako prohru, ale především jako zradu stovek tisíc obyvatel v okupovaných regionech a krok k hlubokému společenskému rozkolu. Jakékoli zastavení bojů by navíc podle něj Putin využil pouze k rychlému přezbrojení před dalším útokem.
V přísně střeženém kyjevském sídle dává Zelenskyj najevo odolnost vůči vnějším tlakům, a to i ze strany Donalda Trumpa, který navrhuje rychlá jednání založená na ztrátě ukrajinské půdy. Pro ukrajinskou hlavu státu je však vítězství nedělitelné od obnovení nezávislosti a spravedlnosti. Ačkoliv uznává obrovskou cenu za lidské životy, jeho cílem zůstává návrat k hranicím z roku 1991 a definitivní zastavení diktatury.
Vztahy s USA se po nástupu nové administrativy výrazně ochladily, což se projevilo téměř úplným zastavením vojenských dodávek. Zelenskyj se nyní snaží s Donaldem Trumpem jednat obezřetně a klade důraz na získání dlouhodobých bezpečnostních záruk. Tyto záruky by podle něj měly být stvrzeny Kongresem, aby byla zajištěna jejich kontinuita bez ohledu na to, kdo právě sedí v Bílém domě.
Touto institucionální stabilitou podmiňuje Kyjev i případné uspořádání voleb, o kterých se v mezinárodním prostoru stále častěji diskutuje. Zelenskyj upozorňuje na obrovské technické a zákonné překážky spojené s válečným stavem a miliony uprchlíků. Je však ochoten o hlasování jednat, pokud by se stalo nezbytnou součástí mírového procesu a bylo by možné zaručit jeho čestnost a legitimitu.
Na vnitrostátní úrovni prezident nadále čelí výzvám v podobě korupčních kauz ve státní správě, přesto se stále těší silné podpoře obyvatel. V rámci posilování obranyschopnosti usiluje o možnost vyrábět špičkové americké technologie, například systémy Patriot, přímo na Ukrajině. Právě nedostatečnou protivzdušnou obranu označuje za nejkritičtější slabinu, kterou je třeba v boji proti agresorovi vyřešit.
Zelenskyj uzavřel své vyjádření s tím, že cesta k míru vyžaduje komplexní diplomatické úsilí a neustálou komunikaci se světovými lídry. Přestože nepředpokládá, že by se Vladimir Putin vzdal svých záměrů dobrovolně, věří, že mezinárodní společenství má dostatek pák, jak jej k tomu donutit. Úspěch vidí v pevném zajištění ukrajinské suverenity a v trvalém zastavení ruské expanze.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.