Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Svoji pozornost namísto toho věnoval výstrahám pro Francii a Velkou Británii, které se opírají o nepodložené informace ruských zpravodajských služeb. Tyto zprávy spekulují o tom, že by zmíněné mocnosti mohly Ukrajině poskytnout jadernou zbraň. Putin k tomu dodal, že obě západní země by měly mít na paměti následky, které by pro ně měl případný útok na Rusko s využitím jaderného arzenálu.
Ruský lídr zároveň připsal Kyjevu odpovědnost za pondělní explozi u moskevského nádraží Savjolovskij, při níž přišel o život policista a další dva lidé byli zraněni. Putin tento čin klasifikoval jako terorismus s tím, že pachatel byl získán ke spolupráci online a k odpálení nálože došlo dálkově. Tato interpretace události se ovšem neshoduje s původními informacemi tamních úřadů, které incident dříve popisovaly jako útok sebevražedného atentátníka.
V návaznosti na tyto události apeloval prezident na agenty FSB, aby zefektivnili protiteroristická opatření. Podle jeho názoru se ukrajinská strana uchyluje k teroru právě proto, že v přímém boji proti ruské armádě nedosahuje žádných úspěchů. Putin se tak snaží vykreslit ukrajinské akce jako projev vojenské slabosti a neschopnosti uspět v konvenčním válečném střetu.
Prezident dále bez konkrétních důkazů prohlásil, že se připravují sabotážní akce proti plynovodům a ropovodům v Černém moři. Z plánování těchto útoků obvinil ukrajinské ozbrojené složky a jejich západní spojence. Tímto varováním se snažil naznačit, že klíčová energetická potrubí v dané oblasti čelí bezprostřednímu nebezpečí ze strany zahraničních aktérů.
Na konci svého vystoupení Putin zkritizoval západní státy za jejich roli v diplomatických jednáních. Tvrdil, že právě spojenci Ukrajiny úmyslně blokují jakýkoliv pokrok v mírových rozhovorech mezi oběma stranami. Zopakoval tak svůj dlouhodobý postoj, že Kyjev není při rozhodování o ukončení války nezávislý a podléhá vnějším politickým tlakům.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.