Putin bez důkazů obvinil Západ z přípravy sabotážních akcí v Černém moři

Svoji pozornost namísto toho věnoval výstrahám pro Francii a Velkou Británii, které se opírají o nepodložené informace ruských zpravodajských služeb. Tyto zprávy spekulují o tom, že by zmíněné mocnosti mohly Ukrajině poskytnout jadernou zbraň. Putin k tomu dodal, že obě západní země by měly mít na paměti následky, které by pro ně měl případný útok na Rusko s využitím jaderného arzenálu.

Ruský lídr zároveň připsal Kyjevu odpovědnost za pondělní explozi u moskevského nádraží Savjolovskij, při níž přišel o život policista a další dva lidé byli zraněni. Putin tento čin klasifikoval jako terorismus s tím, že pachatel byl získán ke spolupráci online a k odpálení nálože došlo dálkově. Tato interpretace události se ovšem neshoduje s původními informacemi tamních úřadů, které incident dříve popisovaly jako útok sebevražedného atentátníka.

V návaznosti na tyto události apeloval prezident na agenty FSB, aby zefektivnili protiteroristická opatření. Podle jeho názoru se ukrajinská strana uchyluje k teroru právě proto, že v přímém boji proti ruské armádě nedosahuje žádných úspěchů. Putin se tak snaží vykreslit ukrajinské akce jako projev vojenské slabosti a neschopnosti uspět v konvenčním válečném střetu.

Prezident dále bez konkrétních důkazů prohlásil, že se připravují sabotážní akce proti plynovodům a ropovodům v Černém moři. Z plánování těchto útoků obvinil ukrajinské ozbrojené složky a jejich západní spojence. Tímto varováním se snažil naznačit, že klíčová energetická potrubí v dané oblasti čelí bezprostřednímu nebezpečí ze strany zahraničních aktérů.

Na konci svého vystoupení Putin zkritizoval západní státy za jejich roli v diplomatických jednáních. Tvrdil, že právě spojenci Ukrajiny úmyslně blokují jakýkoliv pokrok v mírových rozhovorech mezi oběma stranami. Zopakoval tak svůj dlouhodobý postoj, že Kyjev není při rozhodování o ukončení války nezávislý a podléhá vnějším politickým tlakům.