Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Svoji pozornost namísto toho věnoval výstrahám pro Francii a Velkou Británii, které se opírají o nepodložené informace ruských zpravodajských služeb. Tyto zprávy spekulují o tom, že by zmíněné mocnosti mohly Ukrajině poskytnout jadernou zbraň. Putin k tomu dodal, že obě západní země by měly mít na paměti následky, které by pro ně měl případný útok na Rusko s využitím jaderného arzenálu.
Ruský lídr zároveň připsal Kyjevu odpovědnost za pondělní explozi u moskevského nádraží Savjolovskij, při níž přišel o život policista a další dva lidé byli zraněni. Putin tento čin klasifikoval jako terorismus s tím, že pachatel byl získán ke spolupráci online a k odpálení nálože došlo dálkově. Tato interpretace události se ovšem neshoduje s původními informacemi tamních úřadů, které incident dříve popisovaly jako útok sebevražedného atentátníka.
V návaznosti na tyto události apeloval prezident na agenty FSB, aby zefektivnili protiteroristická opatření. Podle jeho názoru se ukrajinská strana uchyluje k teroru právě proto, že v přímém boji proti ruské armádě nedosahuje žádných úspěchů. Putin se tak snaží vykreslit ukrajinské akce jako projev vojenské slabosti a neschopnosti uspět v konvenčním válečném střetu.
Prezident dále bez konkrétních důkazů prohlásil, že se připravují sabotážní akce proti plynovodům a ropovodům v Černém moři. Z plánování těchto útoků obvinil ukrajinské ozbrojené složky a jejich západní spojence. Tímto varováním se snažil naznačit, že klíčová energetická potrubí v dané oblasti čelí bezprostřednímu nebezpečí ze strany zahraničních aktérů.
Na konci svého vystoupení Putin zkritizoval západní státy za jejich roli v diplomatických jednáních. Tvrdil, že právě spojenci Ukrajiny úmyslně blokují jakýkoliv pokrok v mírových rozhovorech mezi oběma stranami. Zopakoval tak svůj dlouhodobý postoj, že Kyjev není při rozhodování o ukončení války nezávislý a podléhá vnějším politickým tlakům.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.