Macron je skeptický. V mír na Ukrajině nevěří

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron, foto: Facebook Emmanuel Macron
Klára Marková 24. února 2026 13:34
Sdílej:

Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.

V této souvislosti apeloval na vedení Evropské unie, aby urychlilo vyplacení půjčky ve výši 90 miliard eur, jejíž čerpání se protahuje. „Doručíme to, nemáme jinou možnost,“ prohlásil rezolutně. Zároveň vyzval k zavedení dalších sankcí proti Rusku, které by se měly zaměřit především na jeho „stínovou flotilu“ tankerů, což by mělo zasadit ránu ekonomickému modelu financování války.

Macron se dotkl také otázky bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které jsou podle něj v závěrečné fázi příprav. Zdůraznil, že tyto záruky musí být dohodnuty ve zcela konkrétních a jasných bodech. Své vystoupení uzavřel slovy obdivu a vyjádřením hluboké solidarity s ukrajinským lidem, který čelí pokračující agresi.

Německý kancléř Friedrich Merz ve svém předtočeném příspěvku potvrdil, že podpora Německa zůstává neotřesitelná. Uvedl, že válka skončí teprve v okamžiku, kdy si Vladimir Putin uvědomí, že ji nemůže vyhrát. Podle Merze je nutné zvýšit tlak na Moskvu a definitivně odstřihnout zdroje, které Rusko využívá k financování svých vojenských operací.

Německý lídr zároveň zpochybnil obraz ruské neporazitelnosti. „Moskva není tak silná, jak by si přála, aby si svět myslel. Rusko nevyhrává,“ konstatoval Merz. Jeho slova zazněla v době, kdy se v Berlíně účastnil státního obřadu na počest bývalé předsedkyně Bundestagu Rity Süssmuthové, což mu neumožnilo osobní účast na jednání.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval spojencům za dosavadní vojenskou pomoc, zejména za dodávky systémů protivzdušné obrany. Uvedl, že polovina slíbeného balíčku je již na místě, což je v probíhající zimě kriticky důležité. Rusko totiž nadále cíleně útočí na civilisty a energetickou soustavu, a Zelenskyj proto požádal o pomoc s obnovou rozvodné sítě.

Zelenskyj rovněž zmínil komplikace spojené s blokováním unijních sankcí a půjček ze strany Maďarska. Zdůraznil, že účast Evropy v nadcházejících vyjednáváních je nezbytná. Naznačil také, že v horizontu sedmi až deseti dnů by měla proběhnout další kola rozhovorů v trilaterálním formátu zahrnujícím Spojené státy a Rusko.

Přestože Ukrajina o mír usiluje, musí být podle svého prezidenta připravena na jakékoliv další výzvy a provokace z ruské strany. Zelenskyj plánuje lídry o detailech rozhovorů informovat v neveřejné části setkání. Veřejná část akce skončila vystoupením šéfa NATO Marka Rutteho, po kterém lídři pokračovali v debatě za zavřenými dveřmi.

Stalo se
Novinky
NATO

Trumpa názory Američanů nezajímají. Ti si přejí v NATO zůstat

Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.

Novinky
Ilustrační fotografie.

BBC: V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka

V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.

Novinky
Singapur

Krize v Singapuru: Jak město závislé na klimatizaci zvládá energetickou krizi?

Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.

Novinky
Hormuzský průliv

Proč Írán zpoplatnil plavbu Hormuzským průlivem?

V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.