Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
V této souvislosti apeloval na vedení Evropské unie, aby urychlilo vyplacení půjčky ve výši 90 miliard eur, jejíž čerpání se protahuje. „Doručíme to, nemáme jinou možnost,“ prohlásil rezolutně. Zároveň vyzval k zavedení dalších sankcí proti Rusku, které by se měly zaměřit především na jeho „stínovou flotilu“ tankerů, což by mělo zasadit ránu ekonomickému modelu financování války.
Macron se dotkl také otázky bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které jsou podle něj v závěrečné fázi příprav. Zdůraznil, že tyto záruky musí být dohodnuty ve zcela konkrétních a jasných bodech. Své vystoupení uzavřel slovy obdivu a vyjádřením hluboké solidarity s ukrajinským lidem, který čelí pokračující agresi.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém předtočeném příspěvku potvrdil, že podpora Německa zůstává neotřesitelná. Uvedl, že válka skončí teprve v okamžiku, kdy si Vladimir Putin uvědomí, že ji nemůže vyhrát. Podle Merze je nutné zvýšit tlak na Moskvu a definitivně odstřihnout zdroje, které Rusko využívá k financování svých vojenských operací.
Německý lídr zároveň zpochybnil obraz ruské neporazitelnosti. „Moskva není tak silná, jak by si přála, aby si svět myslel. Rusko nevyhrává,“ konstatoval Merz. Jeho slova zazněla v době, kdy se v Berlíně účastnil státního obřadu na počest bývalé předsedkyně Bundestagu Rity Süssmuthové, což mu neumožnilo osobní účast na jednání.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval spojencům za dosavadní vojenskou pomoc, zejména za dodávky systémů protivzdušné obrany. Uvedl, že polovina slíbeného balíčku je již na místě, což je v probíhající zimě kriticky důležité. Rusko totiž nadále cíleně útočí na civilisty a energetickou soustavu, a Zelenskyj proto požádal o pomoc s obnovou rozvodné sítě.
Zelenskyj rovněž zmínil komplikace spojené s blokováním unijních sankcí a půjček ze strany Maďarska. Zdůraznil, že účast Evropy v nadcházejících vyjednáváních je nezbytná. Naznačil také, že v horizontu sedmi až deseti dnů by měla proběhnout další kola rozhovorů v trilaterálním formátu zahrnujícím Spojené státy a Rusko.
Přestože Ukrajina o mír usiluje, musí být podle svého prezidenta připravena na jakékoliv další výzvy a provokace z ruské strany. Zelenskyj plánuje lídry o detailech rozhovorů informovat v neveřejné části setkání. Veřejná část akce skončila vystoupením šéfa NATO Marka Rutteho, po kterém lídři pokračovali v debatě za zavřenými dveřmi.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.