Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Bojiště dnes ovládají drony typu FPV (z pohledu první osoby), které zcela transformovaly vedení války. Zpravodajové navštívili řídicí centra skrytá v suterénech trosek, kde operátoři na monitorech sledují každý pohyb nepřítele. Kvůli elektronickému rušení jsou tyto stroje dnes často naváděny tenkými optickými kabely. Drony, které stojí zlomek ceny tanku, dokážou zničit techniku za miliony dolarů, což nutí i armády NATO k radikálnímu přehodnocení jejich strategií.
Frontová linie se změnila v širokou „zónu smrti“, která se táhne desítky kilometrů na obě strany od předních pozic. Díky neustálému sledování ze vzduchu je jakýkoliv pohyb extrémně riskantní. Podle zjištění BBC se i dříve bezpečná zázemí pro logistiku stala terčem útoků. Tato zkušenost udělala z Ukrajiny a Ruska světové špičky v dronovém válčení, přičemž obě strany neustále inovují a využívají moderní technologie pro navigaci na bojišti.
Hrozba z nebe ovlivňuje i pohyb novinářů a civilistů. Do nebezpečných oblastí Donbasu se vyráží jen za špatného počasí, kdy drony ztrácejí přehled. Město Slovjansk se sice snaží fungovat, ale lidé po ulicích spěchají s viditelným strachem. Právě toto město figuruje na seznamu území, která Vladimir Putin požaduje v rámci případného příměří. Podle prezidenta Zelenského je na Ukrajinu vyvíjen tlak ze strany americké administrativy, aby na dohodu o klidu zbraní přistoupila do léta.
Donald Trump, který usiluje o ukončení války před podzimními volbami v USA, rovněž po Zelenském požaduje vypsání voleb. Americký vliv má však své limity a čtyři roky po zahájení invaze nic nenasvědčuje tomu, že by skutečné příměří bylo blízko. Prezident Zelenskyj v Kyjevě zdůraznil, že se nemůže vzdát území, která Rusko nedobylo, protože by tím zradil obyvatele a poskytl Moskvě čas na přezbrojení.
Místní obyvatelé, jako například pastor Oleh Tkačenko, myšlenku na obětování regionu za mír rezolutně odmítají. Tkačenko, který zásobuje chlebem vesnice v nejnebezpečnějších zónách, se ptá, proč by měl opouštět svůj domov kvůli agresi. Varuje, že ustupování Rusku by jen zničilo světové hodnoty a povzbudilo další diktátory. Podle něj by územní zisky pro agresora byly nepřijatelnou odměnou za jeho činy.
Podobný postoj zastává i Oleksij Jukov, který vyhledává těla padlých vojáků. Jukov vidí paralelu mezi současnými Putinovými požadavky a Mnichovskou dohodou z roku 1938. Připomíná, že tehdejší ústupky v Sudetech vedly ke světové katastrofě. Podle jeho slov by nucení Ukrajiny ke vzdání se území bylo stejnou zradou, jakou tehdy zažilo Československo, a mohlo by vést až ke globálnímu konfliktu.
Atmosféra na Ukrajině se po čtyřech letech bojů změnila. Prvotní vlastenecký zápal vystřídalo vyčerpání a pochmurné odhodlání. Přestože prezident Zelenskyj přiznává značné ztráty na životech, reálná čísla jsou pravděpodobně ještě vyšší. Verbování nových vojáků do nebezpečných frontových linií je pro stát jednou z největších výzev, neboť zprávy o brutalitě podmínek v zákopech se mezi lidmi rychle šíří.
Navzdory ruskému postupu v Doněcké oblasti, který probíhá za cenu obrovských obětí, zůstává většina Ukrajinců v přesvědčení, že v boji je nutné pokračovat. Průzkumy ukazují, že lidé nevěří v trvalý mír prostřednictvím rozhovorů zprostředkovaných USA. Vnímají situaci tak, že Rusko usiluje o jejich úplné zničení jako národa, a proto nevidí jinou volbu než odpor.
Civilisté jsou zasaženi i v hloubi vnitrozemí. Rusko během letošní mrazivé zimy systematicky útočilo na energetickou síť a teplárny. Reportéři BBC navštívili trosky jedné z elektráren, kde dělníci odklízejí sutiny v extrémních mrazech. Právě tito lidé potvrzují odhodlání nenechat se srazit na kolena, i když opravy zničené infrastruktury jsou často nemožné a vyžadují úplnou rekonstrukci.
Velká města jako Kyjev nadále fungují, i když život v nich narušují pravidelné nálety a sirény. Země se adaptuje na dlouhou válku, obnovuje svůj zbrojní průmysl a soustředí se na údery dlouhého dosahu. Podle prezidenta Zelenského může Ukrajina zvítězit, ale k tomu bude potřebovat stále intenzivnější podporu od evropských partnerů.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.