Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Bojiště dnes ovládají drony typu FPV (z pohledu první osoby), které zcela transformovaly vedení války. Zpravodajové navštívili řídicí centra skrytá v suterénech trosek, kde operátoři na monitorech sledují každý pohyb nepřítele. Kvůli elektronickému rušení jsou tyto stroje dnes často naváděny tenkými optickými kabely. Drony, které stojí zlomek ceny tanku, dokážou zničit techniku za miliony dolarů, což nutí i armády NATO k radikálnímu přehodnocení jejich strategií.
Frontová linie se změnila v širokou „zónu smrti“, která se táhne desítky kilometrů na obě strany od předních pozic. Díky neustálému sledování ze vzduchu je jakýkoliv pohyb extrémně riskantní. Podle zjištění BBC se i dříve bezpečná zázemí pro logistiku stala terčem útoků. Tato zkušenost udělala z Ukrajiny a Ruska světové špičky v dronovém válčení, přičemž obě strany neustále inovují a využívají moderní technologie pro navigaci na bojišti.
Hrozba z nebe ovlivňuje i pohyb novinářů a civilistů. Do nebezpečných oblastí Donbasu se vyráží jen za špatného počasí, kdy drony ztrácejí přehled. Město Slovjansk se sice snaží fungovat, ale lidé po ulicích spěchají s viditelným strachem. Právě toto město figuruje na seznamu území, která Vladimir Putin požaduje v rámci případného příměří. Podle prezidenta Zelenského je na Ukrajinu vyvíjen tlak ze strany americké administrativy, aby na dohodu o klidu zbraní přistoupila do léta.
Donald Trump, který usiluje o ukončení války před podzimními volbami v USA, rovněž po Zelenském požaduje vypsání voleb. Americký vliv má však své limity a čtyři roky po zahájení invaze nic nenasvědčuje tomu, že by skutečné příměří bylo blízko. Prezident Zelenskyj v Kyjevě zdůraznil, že se nemůže vzdát území, která Rusko nedobylo, protože by tím zradil obyvatele a poskytl Moskvě čas na přezbrojení.
Místní obyvatelé, jako například pastor Oleh Tkačenko, myšlenku na obětování regionu za mír rezolutně odmítají. Tkačenko, který zásobuje chlebem vesnice v nejnebezpečnějších zónách, se ptá, proč by měl opouštět svůj domov kvůli agresi. Varuje, že ustupování Rusku by jen zničilo světové hodnoty a povzbudilo další diktátory. Podle něj by územní zisky pro agresora byly nepřijatelnou odměnou za jeho činy.
Podobný postoj zastává i Oleksij Jukov, který vyhledává těla padlých vojáků. Jukov vidí paralelu mezi současnými Putinovými požadavky a Mnichovskou dohodou z roku 1938. Připomíná, že tehdejší ústupky v Sudetech vedly ke světové katastrofě. Podle jeho slov by nucení Ukrajiny ke vzdání se území bylo stejnou zradou, jakou tehdy zažilo Československo, a mohlo by vést až ke globálnímu konfliktu.
Atmosféra na Ukrajině se po čtyřech letech bojů změnila. Prvotní vlastenecký zápal vystřídalo vyčerpání a pochmurné odhodlání. Přestože prezident Zelenskyj přiznává značné ztráty na životech, reálná čísla jsou pravděpodobně ještě vyšší. Verbování nových vojáků do nebezpečných frontových linií je pro stát jednou z největších výzev, neboť zprávy o brutalitě podmínek v zákopech se mezi lidmi rychle šíří.
Navzdory ruskému postupu v Doněcké oblasti, který probíhá za cenu obrovských obětí, zůstává většina Ukrajinců v přesvědčení, že v boji je nutné pokračovat. Průzkumy ukazují, že lidé nevěří v trvalý mír prostřednictvím rozhovorů zprostředkovaných USA. Vnímají situaci tak, že Rusko usiluje o jejich úplné zničení jako národa, a proto nevidí jinou volbu než odpor.
Civilisté jsou zasaženi i v hloubi vnitrozemí. Rusko během letošní mrazivé zimy systematicky útočilo na energetickou síť a teplárny. Reportéři BBC navštívili trosky jedné z elektráren, kde dělníci odklízejí sutiny v extrémních mrazech. Právě tito lidé potvrzují odhodlání nenechat se srazit na kolena, i když opravy zničené infrastruktury jsou často nemožné a vyžadují úplnou rekonstrukci.
Velká města jako Kyjev nadále fungují, i když život v nich narušují pravidelné nálety a sirény. Země se adaptuje na dlouhou válku, obnovuje svůj zbrojní průmysl a soustředí se na údery dlouhého dosahu. Podle prezidenta Zelenského může Ukrajina zvítězit, ale k tomu bude potřebovat stále intenzivnější podporu od evropských partnerů.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.