Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Bojiště dnes ovládají drony typu FPV (z pohledu první osoby), které zcela transformovaly vedení války. Zpravodajové navštívili řídicí centra skrytá v suterénech trosek, kde operátoři na monitorech sledují každý pohyb nepřítele. Kvůli elektronickému rušení jsou tyto stroje dnes často naváděny tenkými optickými kabely. Drony, které stojí zlomek ceny tanku, dokážou zničit techniku za miliony dolarů, což nutí i armády NATO k radikálnímu přehodnocení jejich strategií.
Frontová linie se změnila v širokou „zónu smrti“, která se táhne desítky kilometrů na obě strany od předních pozic. Díky neustálému sledování ze vzduchu je jakýkoliv pohyb extrémně riskantní. Podle zjištění BBC se i dříve bezpečná zázemí pro logistiku stala terčem útoků. Tato zkušenost udělala z Ukrajiny a Ruska světové špičky v dronovém válčení, přičemž obě strany neustále inovují a využívají moderní technologie pro navigaci na bojišti.
Hrozba z nebe ovlivňuje i pohyb novinářů a civilistů. Do nebezpečných oblastí Donbasu se vyráží jen za špatného počasí, kdy drony ztrácejí přehled. Město Slovjansk se sice snaží fungovat, ale lidé po ulicích spěchají s viditelným strachem. Právě toto město figuruje na seznamu území, která Vladimir Putin požaduje v rámci případného příměří. Podle prezidenta Zelenského je na Ukrajinu vyvíjen tlak ze strany americké administrativy, aby na dohodu o klidu zbraní přistoupila do léta.
Donald Trump, který usiluje o ukončení války před podzimními volbami v USA, rovněž po Zelenském požaduje vypsání voleb. Americký vliv má však své limity a čtyři roky po zahájení invaze nic nenasvědčuje tomu, že by skutečné příměří bylo blízko. Prezident Zelenskyj v Kyjevě zdůraznil, že se nemůže vzdát území, která Rusko nedobylo, protože by tím zradil obyvatele a poskytl Moskvě čas na přezbrojení.
Místní obyvatelé, jako například pastor Oleh Tkačenko, myšlenku na obětování regionu za mír rezolutně odmítají. Tkačenko, který zásobuje chlebem vesnice v nejnebezpečnějších zónách, se ptá, proč by měl opouštět svůj domov kvůli agresi. Varuje, že ustupování Rusku by jen zničilo světové hodnoty a povzbudilo další diktátory. Podle něj by územní zisky pro agresora byly nepřijatelnou odměnou za jeho činy.
Podobný postoj zastává i Oleksij Jukov, který vyhledává těla padlých vojáků. Jukov vidí paralelu mezi současnými Putinovými požadavky a Mnichovskou dohodou z roku 1938. Připomíná, že tehdejší ústupky v Sudetech vedly ke světové katastrofě. Podle jeho slov by nucení Ukrajiny ke vzdání se území bylo stejnou zradou, jakou tehdy zažilo Československo, a mohlo by vést až ke globálnímu konfliktu.
Atmosféra na Ukrajině se po čtyřech letech bojů změnila. Prvotní vlastenecký zápal vystřídalo vyčerpání a pochmurné odhodlání. Přestože prezident Zelenskyj přiznává značné ztráty na životech, reálná čísla jsou pravděpodobně ještě vyšší. Verbování nových vojáků do nebezpečných frontových linií je pro stát jednou z největších výzev, neboť zprávy o brutalitě podmínek v zákopech se mezi lidmi rychle šíří.
Navzdory ruskému postupu v Doněcké oblasti, který probíhá za cenu obrovských obětí, zůstává většina Ukrajinců v přesvědčení, že v boji je nutné pokračovat. Průzkumy ukazují, že lidé nevěří v trvalý mír prostřednictvím rozhovorů zprostředkovaných USA. Vnímají situaci tak, že Rusko usiluje o jejich úplné zničení jako národa, a proto nevidí jinou volbu než odpor.
Civilisté jsou zasaženi i v hloubi vnitrozemí. Rusko během letošní mrazivé zimy systematicky útočilo na energetickou síť a teplárny. Reportéři BBC navštívili trosky jedné z elektráren, kde dělníci odklízejí sutiny v extrémních mrazech. Právě tito lidé potvrzují odhodlání nenechat se srazit na kolena, i když opravy zničené infrastruktury jsou často nemožné a vyžadují úplnou rekonstrukci.
Velká města jako Kyjev nadále fungují, i když život v nich narušují pravidelné nálety a sirény. Země se adaptuje na dlouhou válku, obnovuje svůj zbrojní průmysl a soustředí se na údery dlouhého dosahu. Podle prezidenta Zelenského může Ukrajina zvítězit, ale k tomu bude potřebovat stále intenzivnější podporu od evropských partnerů.
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.