Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Bojiště dnes ovládají drony typu FPV (z pohledu první osoby), které zcela transformovaly vedení války. Zpravodajové navštívili řídicí centra skrytá v suterénech trosek, kde operátoři na monitorech sledují každý pohyb nepřítele. Kvůli elektronickému rušení jsou tyto stroje dnes často naváděny tenkými optickými kabely. Drony, které stojí zlomek ceny tanku, dokážou zničit techniku za miliony dolarů, což nutí i armády NATO k radikálnímu přehodnocení jejich strategií.
Frontová linie se změnila v širokou „zónu smrti“, která se táhne desítky kilometrů na obě strany od předních pozic. Díky neustálému sledování ze vzduchu je jakýkoliv pohyb extrémně riskantní. Podle zjištění BBC se i dříve bezpečná zázemí pro logistiku stala terčem útoků. Tato zkušenost udělala z Ukrajiny a Ruska světové špičky v dronovém válčení, přičemž obě strany neustále inovují a využívají moderní technologie pro navigaci na bojišti.
Hrozba z nebe ovlivňuje i pohyb novinářů a civilistů. Do nebezpečných oblastí Donbasu se vyráží jen za špatného počasí, kdy drony ztrácejí přehled. Město Slovjansk se sice snaží fungovat, ale lidé po ulicích spěchají s viditelným strachem. Právě toto město figuruje na seznamu území, která Vladimir Putin požaduje v rámci případného příměří. Podle prezidenta Zelenského je na Ukrajinu vyvíjen tlak ze strany americké administrativy, aby na dohodu o klidu zbraní přistoupila do léta.
Donald Trump, který usiluje o ukončení války před podzimními volbami v USA, rovněž po Zelenském požaduje vypsání voleb. Americký vliv má však své limity a čtyři roky po zahájení invaze nic nenasvědčuje tomu, že by skutečné příměří bylo blízko. Prezident Zelenskyj v Kyjevě zdůraznil, že se nemůže vzdát území, která Rusko nedobylo, protože by tím zradil obyvatele a poskytl Moskvě čas na přezbrojení.
Místní obyvatelé, jako například pastor Oleh Tkačenko, myšlenku na obětování regionu za mír rezolutně odmítají. Tkačenko, který zásobuje chlebem vesnice v nejnebezpečnějších zónách, se ptá, proč by měl opouštět svůj domov kvůli agresi. Varuje, že ustupování Rusku by jen zničilo světové hodnoty a povzbudilo další diktátory. Podle něj by územní zisky pro agresora byly nepřijatelnou odměnou za jeho činy.
Podobný postoj zastává i Oleksij Jukov, který vyhledává těla padlých vojáků. Jukov vidí paralelu mezi současnými Putinovými požadavky a Mnichovskou dohodou z roku 1938. Připomíná, že tehdejší ústupky v Sudetech vedly ke světové katastrofě. Podle jeho slov by nucení Ukrajiny ke vzdání se území bylo stejnou zradou, jakou tehdy zažilo Československo, a mohlo by vést až ke globálnímu konfliktu.
Atmosféra na Ukrajině se po čtyřech letech bojů změnila. Prvotní vlastenecký zápal vystřídalo vyčerpání a pochmurné odhodlání. Přestože prezident Zelenskyj přiznává značné ztráty na životech, reálná čísla jsou pravděpodobně ještě vyšší. Verbování nových vojáků do nebezpečných frontových linií je pro stát jednou z největších výzev, neboť zprávy o brutalitě podmínek v zákopech se mezi lidmi rychle šíří.
Navzdory ruskému postupu v Doněcké oblasti, který probíhá za cenu obrovských obětí, zůstává většina Ukrajinců v přesvědčení, že v boji je nutné pokračovat. Průzkumy ukazují, že lidé nevěří v trvalý mír prostřednictvím rozhovorů zprostředkovaných USA. Vnímají situaci tak, že Rusko usiluje o jejich úplné zničení jako národa, a proto nevidí jinou volbu než odpor.
Civilisté jsou zasaženi i v hloubi vnitrozemí. Rusko během letošní mrazivé zimy systematicky útočilo na energetickou síť a teplárny. Reportéři BBC navštívili trosky jedné z elektráren, kde dělníci odklízejí sutiny v extrémních mrazech. Právě tito lidé potvrzují odhodlání nenechat se srazit na kolena, i když opravy zničené infrastruktury jsou často nemožné a vyžadují úplnou rekonstrukci.
Velká města jako Kyjev nadále fungují, i když život v nich narušují pravidelné nálety a sirény. Země se adaptuje na dlouhou válku, obnovuje svůj zbrojní průmysl a soustředí se na údery dlouhého dosahu. Podle prezidenta Zelenského může Ukrajina zvítězit, ale k tomu bude potřebovat stále intenzivnější podporu od evropských partnerů.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.