Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Helium hraje v raketových systémech nezastupitelnou roli, protože slouží k tlakování palivových nádrží a proplachování potrubí od zbytků pohonných hmot. Jelikož plyn do horního stupně rakety neproudí tak, jak by měl, musí se celá sestava vrátit z odpalovací rampy zpět do montážní haly Vehicle Assembly Building (VAB). Tento přesun je nezbytný pro servisní zásah, který v terénu rampy 39B nelze provést.
Rozhodnutí o odkladu přišlo jen krátce poté, co představitelé NASA vyjadřovali optimismus. Po čtvrtečním testu tankování, tzv. „mokré generálce“, to vypadalo, že se technikům podařilo vyřešit chronické problémy s úniky vodíku, které program provázejí od samého začátku. Páteční konference se nesla v duchu sebevědomí a počítalo se s termínem startu 6. března. Náhlá porucha heliového systému však tyto plány zhatila.
Aktuálně se NASA zaměřuje na dubnové startovní okno, i když v záloze zůstávají i termíny v květnu a červnu. Rychlý návrat do haly VAB má za cíl ušetřit drahocenný čas, aby se stihly dny mezi 1. a 6. dubnem nebo případně konec měsíce. Vše však závisí na tom, jak rychle se podaří identifikovat příčinu závady, kterou by mohl být vadný filtr, porouchaný ventil nebo problém v odpojovacím potrubí.
Situaci komplikuje i samotný fakt, že raketa musí absolvovat cestu na mobilním dopravníku. Odborníci se obávají, že otřesy během pomalé jízdy mezi rampou a montážní halou mohou znovu narušit těsnění vodíkového potrubí. Právě náročný transport byl v minulosti označován za jeden z faktorů, které přispívají ke vzniku netěsností u tohoto nejlehčího a nejsložitěji udržitelného prvku.
Mise Artemis II má být prvním letem s posádkou v rámci nového měsíčního programu. Čtveřice astronautů – Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Kanaďan Jeremy Hansen – má během desetidenní cesty obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi. Půjde o první hlubokovesmírnou výpravu lidí od ukončení programu Apollo v roce 1972.
Složitost systému SLS potvrzuje i zkušenost z testovací mise Artemis I v roce 2022. Tehdy se raketa musela vrátit z rampy do haly celkem třikrát a skutečný start se uskutečnil až s osmiměsíčním zpožděním oproti prvnímu pokusu. NASA nyní pečlivě analyzuje data, aby určila, zda bude po opravě nutné provést další kompletní test tankování, nebo zda bude moci přistoupit přímo k ostrému startu.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.