Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Helium hraje v raketových systémech nezastupitelnou roli, protože slouží k tlakování palivových nádrží a proplachování potrubí od zbytků pohonných hmot. Jelikož plyn do horního stupně rakety neproudí tak, jak by měl, musí se celá sestava vrátit z odpalovací rampy zpět do montážní haly Vehicle Assembly Building (VAB). Tento přesun je nezbytný pro servisní zásah, který v terénu rampy 39B nelze provést.
Rozhodnutí o odkladu přišlo jen krátce poté, co představitelé NASA vyjadřovali optimismus. Po čtvrtečním testu tankování, tzv. „mokré generálce“, to vypadalo, že se technikům podařilo vyřešit chronické problémy s úniky vodíku, které program provázejí od samého začátku. Páteční konference se nesla v duchu sebevědomí a počítalo se s termínem startu 6. března. Náhlá porucha heliového systému však tyto plány zhatila.
Aktuálně se NASA zaměřuje na dubnové startovní okno, i když v záloze zůstávají i termíny v květnu a červnu. Rychlý návrat do haly VAB má za cíl ušetřit drahocenný čas, aby se stihly dny mezi 1. a 6. dubnem nebo případně konec měsíce. Vše však závisí na tom, jak rychle se podaří identifikovat příčinu závady, kterou by mohl být vadný filtr, porouchaný ventil nebo problém v odpojovacím potrubí.
Situaci komplikuje i samotný fakt, že raketa musí absolvovat cestu na mobilním dopravníku. Odborníci se obávají, že otřesy během pomalé jízdy mezi rampou a montážní halou mohou znovu narušit těsnění vodíkového potrubí. Právě náročný transport byl v minulosti označován za jeden z faktorů, které přispívají ke vzniku netěsností u tohoto nejlehčího a nejsložitěji udržitelného prvku.
Mise Artemis II má být prvním letem s posádkou v rámci nového měsíčního programu. Čtveřice astronautů – Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Kanaďan Jeremy Hansen – má během desetidenní cesty obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi. Půjde o první hlubokovesmírnou výpravu lidí od ukončení programu Apollo v roce 1972.
Složitost systému SLS potvrzuje i zkušenost z testovací mise Artemis I v roce 2022. Tehdy se raketa musela vrátit z rampy do haly celkem třikrát a skutečný start se uskutečnil až s osmiměsíčním zpožděním oproti prvnímu pokusu. NASA nyní pečlivě analyzuje data, aby určila, zda bude po opravě nutné provést další kompletní test tankování, nebo zda bude moci přistoupit přímo k ostrému startu.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.