Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Zásoby klíčových obranných prvků, jako jsou interceptory THAAD, systémy Patriot nebo námořní střely rodiny SM, jsou v posledních letech pod extrémním tlakem. Velká část těchto munic byla poskytnuta Ukrajině pro boj s Ruskem, další jsou nasazeny v Rudém moři proti Hútíům nebo rozmístěny v Tichomoří k obraně Tchaj-wanu a Jižní Koreje. Americké sklady jsou tak v současnosti na nebezpečně nízké úrovni.
Dvanáctidenní válka, kterou USA a Izrael vedly s Íránem v červnu 2025, odčerpala podle odhadů čtvrtinu celosvětových zásob systému THAAD. Pokud se zásoby vyčerpají, vojenští stratégové budou nuceni činit krutá rozhodnutí o tom, které cíle chránit. To obvykle znamená upřednostnění strategických vojenských instalací před civilními oblastmi, což je volba, kterou Izrael musel učinit již během loňského konfliktu.
V největším ohrožení jsou nyní státy v Perském zálivu, které jsou v dosahu nejen íránských raket dlouhého doletu, ale i levných útočných dronů Šáhed. Írán disponuje odhadovanou zásobou 80 000 těchto strojů, které lze vypustit během několika minut. Problémem arabských zemí je jejich taktika; na rozdíl od Ukrajiny, která k ničení dronů používá i levné kulomety, státy Zálivu často plýtvají drahými střelami Patriot (jedna stojí 4 miliony dolarů) na likvidaci dronů v hodnotě pouhých 20 000 dolarů.
Situace není příznivá ani pro americké síly v regionu, které jsou v dosahu íránského arzenálu. Pokud nedojde k rychlému uklidnění, budou USA nuceny stáhnout systémy protivzdušné obrany z jiných koutů světa. Podle jihokorejských médií již probíhají diskuse o přesunu tamních baterií na Blízký východ, což by ovšem dramaticky snížilo vojenskou připravenost USA v Asii a mohlo by vybídnout tamní agresory k otevření další fronty.
Otazníkem zůstávají skutečné kapacity Íránu. Zatímco u raket dlouhého doletu lze očekávat postupné snižování schopností vlivem spojeneckých náletů, u dronů a střel krátkého doletu je situace jiná. Tyto zbraně nevyžadují velké odpalovací platformy, které jsou pro americké letectvo snadným cílem, a lze je tedy vypouštět skrytě po velmi dlouhou dobu.
Pokud dojde k výraznému oslabení protivzdušné obrany v Perském zálivu, Írán získá možnost zasahovat vysoce citlivé cíle, od ropné a plynové infrastruktury až po námořní dopravu. To by nevyhnutelně vedlo k chaosu v regionu a drastickému nárůstu cen energií po celém světě. Ukazuje se, že zastavit tyto útoky nebude vůbec snadné.
Odpověď na otázku, jak připraveny jsou Spojené státy a jejich spojenci na vleklý konflikt, je tedy znepokojivá. Zdá se, že západní spojenectví není na dlouhou opotřebovávací válku v tomto regionu připraveno dostatečně. I bez raket dlouhého doletu může Írán pokračovat v útocích drony velmi dlouho, což stačí k vyvolání globální ekonomické i bezpečnostní nestability.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.