Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Zásoby klíčových obranných prvků, jako jsou interceptory THAAD, systémy Patriot nebo námořní střely rodiny SM, jsou v posledních letech pod extrémním tlakem. Velká část těchto munic byla poskytnuta Ukrajině pro boj s Ruskem, další jsou nasazeny v Rudém moři proti Hútíům nebo rozmístěny v Tichomoří k obraně Tchaj-wanu a Jižní Koreje. Americké sklady jsou tak v současnosti na nebezpečně nízké úrovni.
Dvanáctidenní válka, kterou USA a Izrael vedly s Íránem v červnu 2025, odčerpala podle odhadů čtvrtinu celosvětových zásob systému THAAD. Pokud se zásoby vyčerpají, vojenští stratégové budou nuceni činit krutá rozhodnutí o tom, které cíle chránit. To obvykle znamená upřednostnění strategických vojenských instalací před civilními oblastmi, což je volba, kterou Izrael musel učinit již během loňského konfliktu.
V největším ohrožení jsou nyní státy v Perském zálivu, které jsou v dosahu nejen íránských raket dlouhého doletu, ale i levných útočných dronů Šáhed. Írán disponuje odhadovanou zásobou 80 000 těchto strojů, které lze vypustit během několika minut. Problémem arabských zemí je jejich taktika; na rozdíl od Ukrajiny, která k ničení dronů používá i levné kulomety, státy Zálivu často plýtvají drahými střelami Patriot (jedna stojí 4 miliony dolarů) na likvidaci dronů v hodnotě pouhých 20 000 dolarů.
Situace není příznivá ani pro americké síly v regionu, které jsou v dosahu íránského arzenálu. Pokud nedojde k rychlému uklidnění, budou USA nuceny stáhnout systémy protivzdušné obrany z jiných koutů světa. Podle jihokorejských médií již probíhají diskuse o přesunu tamních baterií na Blízký východ, což by ovšem dramaticky snížilo vojenskou připravenost USA v Asii a mohlo by vybídnout tamní agresory k otevření další fronty.
Otazníkem zůstávají skutečné kapacity Íránu. Zatímco u raket dlouhého doletu lze očekávat postupné snižování schopností vlivem spojeneckých náletů, u dronů a střel krátkého doletu je situace jiná. Tyto zbraně nevyžadují velké odpalovací platformy, které jsou pro americké letectvo snadným cílem, a lze je tedy vypouštět skrytě po velmi dlouhou dobu.
Pokud dojde k výraznému oslabení protivzdušné obrany v Perském zálivu, Írán získá možnost zasahovat vysoce citlivé cíle, od ropné a plynové infrastruktury až po námořní dopravu. To by nevyhnutelně vedlo k chaosu v regionu a drastickému nárůstu cen energií po celém světě. Ukazuje se, že zastavit tyto útoky nebude vůbec snadné.
Odpověď na otázku, jak připraveny jsou Spojené státy a jejich spojenci na vleklý konflikt, je tedy znepokojivá. Zdá se, že západní spojenectví není na dlouhou opotřebovávací válku v tomto regionu připraveno dostatečně. I bez raket dlouhého doletu může Írán pokračovat v útocích drony velmi dlouho, což stačí k vyvolání globální ekonomické i bezpečnostní nestability.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.