Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Od propuknutí plnohodnotných bojů v Libanonu na počátku března letošního roku si konflikt vyžádal vysokou humanitární daň v podobě více než 3300 mrtvých a milionu vysídlených Libanonců, zatímco na izraelské straně zahynulo 24 vojáků a čtyři civilisté. Izrael se snaží oddělit libanonskou frontu od širšího regionálního dění a pokračovat ve vojenské kampani bez ohledu na americko-íránské rozhovory. Trumpova administrativa sice omezuje izraelské operace na jih Libanonu a údolí Bikáa srpnovým zákazem útoků na státní infrastrukturu, nicméně izraelský premiér Benjamin Netanjahu limity amerického tlaku ukázal nařízením útoků na Bejrút.
Hizballáh je sice po dlouhém konfliktu oslaben, stále si však v zemi udržuje zásadní vliv. Po příměří z listopadu 2024 sice vznikla v únoru 2025 nová libanonská vláda, která již nebyla pod jeho kontrolou, státu se však nepodařilo hnutí odzbrojit. Írán navíc po tehdejším příměří vyslal do Libanonu důstojníky svých Revolučních gard, aby nahradili zlikvidované vedení organizace. Neschopnost libanonské vlády kontrolovat situaci se projevila i poté, co libanonský prezident a premiér březnové akce Hizballáhu odsoudili, a následně v březnu, kdy íránský velvyslanec ignoroval příkaz libanonského ministerstva zahraničí k opuštění země a zůstal na ambasádě v Bejrútu.
Izraelská armáda mezitím na jihu Libanonu uplatňuje strategii srovnatelnou s postupy v Gaze, když obsadila tamní území, vytvořila nové bezpečnostní pásmo a zničila celé vesnice využívané Hizballáhem. Izrael přitom jih Libanonu okupoval již v letech 1978 a 1982 až 2000, přičemž tyto minulé operace nepřinesly trvalou bezpečnost a zanechaly v izraelské společnosti trauma z vleklého konfliktu. Netanjahu sice označil nedávné obsazení středověkého hradu Beaufort za projev síly, historické zkušenosti však úspěchu nenasvědčují.
Netanjahuův postup je silně ovlivněn domácí politickou scénou, jelikož většina Izraelců pokračování bojů podporuje a premiér potřebuje před říjnovými parlamentními volbami vykázat úspěch na některé z otevřených vojenských front. Vzhledem k tomu, že se mu nedaří dosáhnout cílů vůči Íránu, udržuje prostřednictvím bojů v Libanonu výjimečný stav nutný pro vlastní politické přežití. Teherán se ovšem svého nejdůležitějšího regionálního aktiva nevzdává.
Jedinou cestou z této situace zůstává diplomacie, která sice pravděpodobně nepovede k úplnému odzbrojení Hizballáhu ani k úplnému stažení Izraele, ale představuje jedinečný posun. Na konci května se ve Washingtonu sešli vojenští zástupci obou zemí a vůbec poprvé od roku 1983 libanonská vláda souhlasila s přímým vyjednáváním s Izraelem o dlouhodobé politické dohodě a vymezení společných hranic, což Hizballáh ostře odmítá. Současný vývoj tak ukazuje spíše na selhání izraelsko-amerického postupu proti Íránu, kdy konflikt s původní vizí nového Blízkého východu může skončit posílením islámské republiky, novou izraelskou okupací a setrváním Hizballáhu mimo kontrolu libanonského státu.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
