Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Od propuknutí plnohodnotných bojů v Libanonu na počátku března letošního roku si konflikt vyžádal vysokou humanitární daň v podobě více než 3300 mrtvých a milionu vysídlených Libanonců, zatímco na izraelské straně zahynulo 24 vojáků a čtyři civilisté. Izrael se snaží oddělit libanonskou frontu od širšího regionálního dění a pokračovat ve vojenské kampani bez ohledu na americko-íránské rozhovory. Trumpova administrativa sice omezuje izraelské operace na jih Libanonu a údolí Bikáa srpnovým zákazem útoků na státní infrastrukturu, nicméně izraelský premiér Benjamin Netanjahu limity amerického tlaku ukázal nařízením útoků na Bejrút.
Hizballáh je sice po dlouhém konfliktu oslaben, stále si však v zemi udržuje zásadní vliv. Po příměří z listopadu 2024 sice vznikla v únoru 2025 nová libanonská vláda, která již nebyla pod jeho kontrolou, státu se však nepodařilo hnutí odzbrojit. Írán navíc po tehdejším příměří vyslal do Libanonu důstojníky svých Revolučních gard, aby nahradili zlikvidované vedení organizace. Neschopnost libanonské vlády kontrolovat situaci se projevila i poté, co libanonský prezident a premiér březnové akce Hizballáhu odsoudili, a následně v březnu, kdy íránský velvyslanec ignoroval příkaz libanonského ministerstva zahraničí k opuštění země a zůstal na ambasádě v Bejrútu.
Izraelská armáda mezitím na jihu Libanonu uplatňuje strategii srovnatelnou s postupy v Gaze, když obsadila tamní území, vytvořila nové bezpečnostní pásmo a zničila celé vesnice využívané Hizballáhem. Izrael přitom jih Libanonu okupoval již v letech 1978 a 1982 až 2000, přičemž tyto minulé operace nepřinesly trvalou bezpečnost a zanechaly v izraelské společnosti trauma z vleklého konfliktu. Netanjahu sice označil nedávné obsazení středověkého hradu Beaufort za projev síly, historické zkušenosti však úspěchu nenasvědčují.
Netanjahuův postup je silně ovlivněn domácí politickou scénou, jelikož většina Izraelců pokračování bojů podporuje a premiér potřebuje před říjnovými parlamentními volbami vykázat úspěch na některé z otevřených vojenských front. Vzhledem k tomu, že se mu nedaří dosáhnout cílů vůči Íránu, udržuje prostřednictvím bojů v Libanonu výjimečný stav nutný pro vlastní politické přežití. Teherán se ovšem svého nejdůležitějšího regionálního aktiva nevzdává.
Jedinou cestou z této situace zůstává diplomacie, která sice pravděpodobně nepovede k úplnému odzbrojení Hizballáhu ani k úplnému stažení Izraele, ale představuje jedinečný posun. Na konci května se ve Washingtonu sešli vojenští zástupci obou zemí a vůbec poprvé od roku 1983 libanonská vláda souhlasila s přímým vyjednáváním s Izraelem o dlouhodobé politické dohodě a vymezení společných hranic, což Hizballáh ostře odmítá. Současný vývoj tak ukazuje spíše na selhání izraelsko-amerického postupu proti Íránu, kdy konflikt s původní vizí nového Blízkého východu může skončit posílením islámské republiky, novou izraelskou okupací a setrváním Hizballáhu mimo kontrolu libanonského státu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.