Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Od propuknutí plnohodnotných bojů v Libanonu na počátku března letošního roku si konflikt vyžádal vysokou humanitární daň v podobě více než 3300 mrtvých a milionu vysídlených Libanonců, zatímco na izraelské straně zahynulo 24 vojáků a čtyři civilisté. Izrael se snaží oddělit libanonskou frontu od širšího regionálního dění a pokračovat ve vojenské kampani bez ohledu na americko-íránské rozhovory. Trumpova administrativa sice omezuje izraelské operace na jih Libanonu a údolí Bikáa srpnovým zákazem útoků na státní infrastrukturu, nicméně izraelský premiér Benjamin Netanjahu limity amerického tlaku ukázal nařízením útoků na Bejrút.
Hizballáh je sice po dlouhém konfliktu oslaben, stále si však v zemi udržuje zásadní vliv. Po příměří z listopadu 2024 sice vznikla v únoru 2025 nová libanonská vláda, která již nebyla pod jeho kontrolou, státu se však nepodařilo hnutí odzbrojit. Írán navíc po tehdejším příměří vyslal do Libanonu důstojníky svých Revolučních gard, aby nahradili zlikvidované vedení organizace. Neschopnost libanonské vlády kontrolovat situaci se projevila i poté, co libanonský prezident a premiér březnové akce Hizballáhu odsoudili, a následně v březnu, kdy íránský velvyslanec ignoroval příkaz libanonského ministerstva zahraničí k opuštění země a zůstal na ambasádě v Bejrútu.
Izraelská armáda mezitím na jihu Libanonu uplatňuje strategii srovnatelnou s postupy v Gaze, když obsadila tamní území, vytvořila nové bezpečnostní pásmo a zničila celé vesnice využívané Hizballáhem. Izrael přitom jih Libanonu okupoval již v letech 1978 a 1982 až 2000, přičemž tyto minulé operace nepřinesly trvalou bezpečnost a zanechaly v izraelské společnosti trauma z vleklého konfliktu. Netanjahu sice označil nedávné obsazení středověkého hradu Beaufort za projev síly, historické zkušenosti však úspěchu nenasvědčují.
Netanjahuův postup je silně ovlivněn domácí politickou scénou, jelikož většina Izraelců pokračování bojů podporuje a premiér potřebuje před říjnovými parlamentními volbami vykázat úspěch na některé z otevřených vojenských front. Vzhledem k tomu, že se mu nedaří dosáhnout cílů vůči Íránu, udržuje prostřednictvím bojů v Libanonu výjimečný stav nutný pro vlastní politické přežití. Teherán se ovšem svého nejdůležitějšího regionálního aktiva nevzdává.
Jedinou cestou z této situace zůstává diplomacie, která sice pravděpodobně nepovede k úplnému odzbrojení Hizballáhu ani k úplnému stažení Izraele, ale představuje jedinečný posun. Na konci května se ve Washingtonu sešli vojenští zástupci obou zemí a vůbec poprvé od roku 1983 libanonská vláda souhlasila s přímým vyjednáváním s Izraelem o dlouhodobé politické dohodě a vymezení společných hranic, což Hizballáh ostře odmítá. Současný vývoj tak ukazuje spíše na selhání izraelsko-amerického postupu proti Íránu, kdy konflikt s původní vizí nového Blízkého východu může skončit posílením islámské republiky, novou izraelskou okupací a setrváním Hizballáhu mimo kontrolu libanonského státu.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.