Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Od propuknutí plnohodnotných bojů v Libanonu na počátku března letošního roku si konflikt vyžádal vysokou humanitární daň v podobě více než 3300 mrtvých a milionu vysídlených Libanonců, zatímco na izraelské straně zahynulo 24 vojáků a čtyři civilisté. Izrael se snaží oddělit libanonskou frontu od širšího regionálního dění a pokračovat ve vojenské kampani bez ohledu na americko-íránské rozhovory. Trumpova administrativa sice omezuje izraelské operace na jih Libanonu a údolí Bikáa srpnovým zákazem útoků na státní infrastrukturu, nicméně izraelský premiér Benjamin Netanjahu limity amerického tlaku ukázal nařízením útoků na Bejrút.
Hizballáh je sice po dlouhém konfliktu oslaben, stále si však v zemi udržuje zásadní vliv. Po příměří z listopadu 2024 sice vznikla v únoru 2025 nová libanonská vláda, která již nebyla pod jeho kontrolou, státu se však nepodařilo hnutí odzbrojit. Írán navíc po tehdejším příměří vyslal do Libanonu důstojníky svých Revolučních gard, aby nahradili zlikvidované vedení organizace. Neschopnost libanonské vlády kontrolovat situaci se projevila i poté, co libanonský prezident a premiér březnové akce Hizballáhu odsoudili, a následně v březnu, kdy íránský velvyslanec ignoroval příkaz libanonského ministerstva zahraničí k opuštění země a zůstal na ambasádě v Bejrútu.
Izraelská armáda mezitím na jihu Libanonu uplatňuje strategii srovnatelnou s postupy v Gaze, když obsadila tamní území, vytvořila nové bezpečnostní pásmo a zničila celé vesnice využívané Hizballáhem. Izrael přitom jih Libanonu okupoval již v letech 1978 a 1982 až 2000, přičemž tyto minulé operace nepřinesly trvalou bezpečnost a zanechaly v izraelské společnosti trauma z vleklého konfliktu. Netanjahu sice označil nedávné obsazení středověkého hradu Beaufort za projev síly, historické zkušenosti však úspěchu nenasvědčují.
Netanjahuův postup je silně ovlivněn domácí politickou scénou, jelikož většina Izraelců pokračování bojů podporuje a premiér potřebuje před říjnovými parlamentními volbami vykázat úspěch na některé z otevřených vojenských front. Vzhledem k tomu, že se mu nedaří dosáhnout cílů vůči Íránu, udržuje prostřednictvím bojů v Libanonu výjimečný stav nutný pro vlastní politické přežití. Teherán se ovšem svého nejdůležitějšího regionálního aktiva nevzdává.
Jedinou cestou z této situace zůstává diplomacie, která sice pravděpodobně nepovede k úplnému odzbrojení Hizballáhu ani k úplnému stažení Izraele, ale představuje jedinečný posun. Na konci května se ve Washingtonu sešli vojenští zástupci obou zemí a vůbec poprvé od roku 1983 libanonská vláda souhlasila s přímým vyjednáváním s Izraelem o dlouhodobé politické dohodě a vymezení společných hranic, což Hizballáh ostře odmítá. Současný vývoj tak ukazuje spíše na selhání izraelsko-amerického postupu proti Íránu, kdy konflikt s původní vizí nového Blízkého východu může skončit posílením islámské republiky, novou izraelskou okupací a setrváním Hizballáhu mimo kontrolu libanonského státu.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.