Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Od propuknutí plnohodnotných bojů v Libanonu na počátku března letošního roku si konflikt vyžádal vysokou humanitární daň v podobě více než 3300 mrtvých a milionu vysídlených Libanonců, zatímco na izraelské straně zahynulo 24 vojáků a čtyři civilisté. Izrael se snaží oddělit libanonskou frontu od širšího regionálního dění a pokračovat ve vojenské kampani bez ohledu na americko-íránské rozhovory. Trumpova administrativa sice omezuje izraelské operace na jih Libanonu a údolí Bikáa srpnovým zákazem útoků na státní infrastrukturu, nicméně izraelský premiér Benjamin Netanjahu limity amerického tlaku ukázal nařízením útoků na Bejrút.
Hizballáh je sice po dlouhém konfliktu oslaben, stále si však v zemi udržuje zásadní vliv. Po příměří z listopadu 2024 sice vznikla v únoru 2025 nová libanonská vláda, která již nebyla pod jeho kontrolou, státu se však nepodařilo hnutí odzbrojit. Írán navíc po tehdejším příměří vyslal do Libanonu důstojníky svých Revolučních gard, aby nahradili zlikvidované vedení organizace. Neschopnost libanonské vlády kontrolovat situaci se projevila i poté, co libanonský prezident a premiér březnové akce Hizballáhu odsoudili, a následně v březnu, kdy íránský velvyslanec ignoroval příkaz libanonského ministerstva zahraničí k opuštění země a zůstal na ambasádě v Bejrútu.
Izraelská armáda mezitím na jihu Libanonu uplatňuje strategii srovnatelnou s postupy v Gaze, když obsadila tamní území, vytvořila nové bezpečnostní pásmo a zničila celé vesnice využívané Hizballáhem. Izrael přitom jih Libanonu okupoval již v letech 1978 a 1982 až 2000, přičemž tyto minulé operace nepřinesly trvalou bezpečnost a zanechaly v izraelské společnosti trauma z vleklého konfliktu. Netanjahu sice označil nedávné obsazení středověkého hradu Beaufort za projev síly, historické zkušenosti však úspěchu nenasvědčují.
Netanjahuův postup je silně ovlivněn domácí politickou scénou, jelikož většina Izraelců pokračování bojů podporuje a premiér potřebuje před říjnovými parlamentními volbami vykázat úspěch na některé z otevřených vojenských front. Vzhledem k tomu, že se mu nedaří dosáhnout cílů vůči Íránu, udržuje prostřednictvím bojů v Libanonu výjimečný stav nutný pro vlastní politické přežití. Teherán se ovšem svého nejdůležitějšího regionálního aktiva nevzdává.
Jedinou cestou z této situace zůstává diplomacie, která sice pravděpodobně nepovede k úplnému odzbrojení Hizballáhu ani k úplnému stažení Izraele, ale představuje jedinečný posun. Na konci května se ve Washingtonu sešli vojenští zástupci obou zemí a vůbec poprvé od roku 1983 libanonská vláda souhlasila s přímým vyjednáváním s Izraelem o dlouhodobé politické dohodě a vymezení společných hranic, což Hizballáh ostře odmítá. Současný vývoj tak ukazuje spíše na selhání izraelsko-amerického postupu proti Íránu, kdy konflikt s původní vizí nového Blízkého východu může skončit posílením islámské republiky, novou izraelskou okupací a setrváním Hizballáhu mimo kontrolu libanonského státu.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.