Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Vojenští analytici v této souvislosti upozorňují, že letecké údery mají z dlouhodobého hlediska pouze omezený efekt. Přestože mezi oběma stranami oficiálně stále platí dohodnuté příměří, rychlé ukončení vleklého konfliktu je nepravděpodobné, neboť na začátku týdne provedly armády obou zemí další vzájemné útoky. Záběry z oběžné dráhy jasně dokazují, že Teherán odklidil trosky a disponuje plnou schopností odpalovat střely s dlouhým doletem na Izrael i další státy v regionu, což zpochybňuje úspěšnost dosavadní americké strategie.
Spojené státy společně s Izraelem útočily na přístupové cesty a portály podzemních základen soustavně od února, s cílem odříznout íránské vedení od vojenských skladů. Zkoumané satelitní materiály však odhalily, že z celkem šedesáti devíti zasažených vchodů u osmnácti podzemních objektů jich Íránci dokázali padesát znovu otevřít. Na přístupových komunikacích byly kompletně zasypány krátery po bombách a na dvou místech ženisté dokonce položili nový asfaltový povrch.
Tato rychlost zaskočila i odbornou veřejnost. Timur Kadyšev z Institutu pro výzkum míru a bezpečnostní politiky při Hamburské univerzitě připomněl, že perzsa stát se na tento válečný scénář systematicky připravoval dvacet let. Poukázal na nepoměr v nákladech, kdy Spojené státy spotřebovaly extrémně drahé a technologicky vyspělé zbraně k vyvolání škod, které íránské síly následně odstranily pomocí běžné stavební techniky. Rychlou obnovu kapacit, jež překonala původní zpravodajské odhady, potvrdil i anonymní zdroj z americké administrativy.
Podle propočtů Samuela Laira z Centra pro studia nešíření zbraní Jamese Martina může Írán pokračovat v raketových útocích tak dlouho, dokud má k dispozici mobilní odpalovací zařízení a vycvičený personál, bez ohledu na případné zastavení samotné výroby. Experti odhadují, že v nepoškozených podzemních prostorech se stále nachází zhruba tisíc střel, což představuje přibližně 70 procent předválečných zásob. Americké tajné služby navíc předpokládají, že 90 procent podzemních základen je přinejménech částečně funkčních a země si uchovala tři čtvrtiny odpalovacích vozidel. Podle deníku The New York Times se zhruba třicet aktivních základen nachází přímo podél strategického Hormuzského průlivu, kde představují bezprostřední hrozbu pro americká plavidla.
Politické řešení situace zůstává v nedohlednu, přestože formální fegyverszünet bylo podepsáno již 8. dubna. Donald Trump sice na konci května hovořil o tom, že Washington má na dosah velmi výhodnou dohodu, a v případě krachu jednání hrozil obnovením masivních náletů, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí však vyjádřil značnou skepsi. Uvedl, že Teherán nemůže diplomatický proces pozitivně hodnotit, dokud neuvidí reálné a jednoznačné kroky ze strany USA. K obnovení bojů nakonec došlo velmi rychle, přičemž aktuální vojenské střety propukly, aniž by se podařilo dosáhnout původně deklarovaných cílů války, jako je svržení íránského režimu, úplná likvidace raketového programu a zamezení Íránu v přístupu k jaderným zbraním.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
