Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Vojenští analytici v této souvislosti upozorňují, že letecké údery mají z dlouhodobého hlediska pouze omezený efekt. Přestože mezi oběma stranami oficiálně stále platí dohodnuté příměří, rychlé ukončení vleklého konfliktu je nepravděpodobné, neboť na začátku týdne provedly armády obou zemí další vzájemné útoky. Záběry z oběžné dráhy jasně dokazují, že Teherán odklidil trosky a disponuje plnou schopností odpalovat střely s dlouhým doletem na Izrael i další státy v regionu, což zpochybňuje úspěšnost dosavadní americké strategie.
Spojené státy společně s Izraelem útočily na přístupové cesty a portály podzemních základen soustavně od února, s cílem odříznout íránské vedení od vojenských skladů. Zkoumané satelitní materiály však odhalily, že z celkem šedesáti devíti zasažených vchodů u osmnácti podzemních objektů jich Íránci dokázali padesát znovu otevřít. Na přístupových komunikacích byly kompletně zasypány krátery po bombách a na dvou místech ženisté dokonce položili nový asfaltový povrch.
Tato rychlost zaskočila i odbornou veřejnost. Timur Kadyšev z Institutu pro výzkum míru a bezpečnostní politiky při Hamburské univerzitě připomněl, že perzsa stát se na tento válečný scénář systematicky připravoval dvacet let. Poukázal na nepoměr v nákladech, kdy Spojené státy spotřebovaly extrémně drahé a technologicky vyspělé zbraně k vyvolání škod, které íránské síly následně odstranily pomocí běžné stavební techniky. Rychlou obnovu kapacit, jež překonala původní zpravodajské odhady, potvrdil i anonymní zdroj z americké administrativy.
Podle propočtů Samuela Laira z Centra pro studia nešíření zbraní Jamese Martina může Írán pokračovat v raketových útocích tak dlouho, dokud má k dispozici mobilní odpalovací zařízení a vycvičený personál, bez ohledu na případné zastavení samotné výroby. Experti odhadují, že v nepoškozených podzemních prostorech se stále nachází zhruba tisíc střel, což představuje přibližně 70 procent předválečných zásob. Americké tajné služby navíc předpokládají, že 90 procent podzemních základen je přinejménech částečně funkčních a země si uchovala tři čtvrtiny odpalovacích vozidel. Podle deníku The New York Times se zhruba třicet aktivních základen nachází přímo podél strategického Hormuzského průlivu, kde představují bezprostřední hrozbu pro americká plavidla.
Politické řešení situace zůstává v nedohlednu, přestože formální fegyverszünet bylo podepsáno již 8. dubna. Donald Trump sice na konci května hovořil o tom, že Washington má na dosah velmi výhodnou dohodu, a v případě krachu jednání hrozil obnovením masivních náletů, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí však vyjádřil značnou skepsi. Uvedl, že Teherán nemůže diplomatický proces pozitivně hodnotit, dokud neuvidí reálné a jednoznačné kroky ze strany USA. K obnovení bojů nakonec došlo velmi rychle, přičemž aktuální vojenské střety propukly, aniž by se podařilo dosáhnout původně deklarovaných cílů války, jako je svržení íránského režimu, úplná likvidace raketového programu a zamezení Íránu v přístupu k jaderným zbraním.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.