Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Vojenští analytici v této souvislosti upozorňují, že letecké údery mají z dlouhodobého hlediska pouze omezený efekt. Přestože mezi oběma stranami oficiálně stále platí dohodnuté příměří, rychlé ukončení vleklého konfliktu je nepravděpodobné, neboť na začátku týdne provedly armády obou zemí další vzájemné útoky. Záběry z oběžné dráhy jasně dokazují, že Teherán odklidil trosky a disponuje plnou schopností odpalovat střely s dlouhým doletem na Izrael i další státy v regionu, což zpochybňuje úspěšnost dosavadní americké strategie.
Spojené státy společně s Izraelem útočily na přístupové cesty a portály podzemních základen soustavně od února, s cílem odříznout íránské vedení od vojenských skladů. Zkoumané satelitní materiály však odhalily, že z celkem šedesáti devíti zasažených vchodů u osmnácti podzemních objektů jich Íránci dokázali padesát znovu otevřít. Na přístupových komunikacích byly kompletně zasypány krátery po bombách a na dvou místech ženisté dokonce položili nový asfaltový povrch.
Tato rychlost zaskočila i odbornou veřejnost. Timur Kadyšev z Institutu pro výzkum míru a bezpečnostní politiky při Hamburské univerzitě připomněl, že perzsa stát se na tento válečný scénář systematicky připravoval dvacet let. Poukázal na nepoměr v nákladech, kdy Spojené státy spotřebovaly extrémně drahé a technologicky vyspělé zbraně k vyvolání škod, které íránské síly následně odstranily pomocí běžné stavební techniky. Rychlou obnovu kapacit, jež překonala původní zpravodajské odhady, potvrdil i anonymní zdroj z americké administrativy.
Podle propočtů Samuela Laira z Centra pro studia nešíření zbraní Jamese Martina může Írán pokračovat v raketových útocích tak dlouho, dokud má k dispozici mobilní odpalovací zařízení a vycvičený personál, bez ohledu na případné zastavení samotné výroby. Experti odhadují, že v nepoškozených podzemních prostorech se stále nachází zhruba tisíc střel, což představuje přibližně 70 procent předválečných zásob. Americké tajné služby navíc předpokládají, že 90 procent podzemních základen je přinejménech částečně funkčních a země si uchovala tři čtvrtiny odpalovacích vozidel. Podle deníku The New York Times se zhruba třicet aktivních základen nachází přímo podél strategického Hormuzského průlivu, kde představují bezprostřední hrozbu pro americká plavidla.
Politické řešení situace zůstává v nedohlednu, přestože formální fegyverszünet bylo podepsáno již 8. dubna. Donald Trump sice na konci května hovořil o tom, že Washington má na dosah velmi výhodnou dohodu, a v případě krachu jednání hrozil obnovením masivních náletů, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí však vyjádřil značnou skepsi. Uvedl, že Teherán nemůže diplomatický proces pozitivně hodnotit, dokud neuvidí reálné a jednoznačné kroky ze strany USA. K obnovení bojů nakonec došlo velmi rychle, přičemž aktuální vojenské střety propukly, aniž by se podařilo dosáhnout původně deklarovaných cílů války, jako je svržení íránského režimu, úplná likvidace raketového programu a zamezení Íránu v přístupu k jaderným zbraním.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.