Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Vojenští analytici v této souvislosti upozorňují, že letecké údery mají z dlouhodobého hlediska pouze omezený efekt. Přestože mezi oběma stranami oficiálně stále platí dohodnuté příměří, rychlé ukončení vleklého konfliktu je nepravděpodobné, neboť na začátku týdne provedly armády obou zemí další vzájemné útoky. Záběry z oběžné dráhy jasně dokazují, že Teherán odklidil trosky a disponuje plnou schopností odpalovat střely s dlouhým doletem na Izrael i další státy v regionu, což zpochybňuje úspěšnost dosavadní americké strategie.
Spojené státy společně s Izraelem útočily na přístupové cesty a portály podzemních základen soustavně od února, s cílem odříznout íránské vedení od vojenských skladů. Zkoumané satelitní materiály však odhalily, že z celkem šedesáti devíti zasažených vchodů u osmnácti podzemních objektů jich Íránci dokázali padesát znovu otevřít. Na přístupových komunikacích byly kompletně zasypány krátery po bombách a na dvou místech ženisté dokonce položili nový asfaltový povrch.
Tato rychlost zaskočila i odbornou veřejnost. Timur Kadyšev z Institutu pro výzkum míru a bezpečnostní politiky při Hamburské univerzitě připomněl, že perzsa stát se na tento válečný scénář systematicky připravoval dvacet let. Poukázal na nepoměr v nákladech, kdy Spojené státy spotřebovaly extrémně drahé a technologicky vyspělé zbraně k vyvolání škod, které íránské síly následně odstranily pomocí běžné stavební techniky. Rychlou obnovu kapacit, jež překonala původní zpravodajské odhady, potvrdil i anonymní zdroj z americké administrativy.
Podle propočtů Samuela Laira z Centra pro studia nešíření zbraní Jamese Martina může Írán pokračovat v raketových útocích tak dlouho, dokud má k dispozici mobilní odpalovací zařízení a vycvičený personál, bez ohledu na případné zastavení samotné výroby. Experti odhadují, že v nepoškozených podzemních prostorech se stále nachází zhruba tisíc střel, což představuje přibližně 70 procent předválečných zásob. Americké tajné služby navíc předpokládají, že 90 procent podzemních základen je přinejménech částečně funkčních a země si uchovala tři čtvrtiny odpalovacích vozidel. Podle deníku The New York Times se zhruba třicet aktivních základen nachází přímo podél strategického Hormuzského průlivu, kde představují bezprostřední hrozbu pro americká plavidla.
Politické řešení situace zůstává v nedohlednu, přestože formální fegyverszünet bylo podepsáno již 8. dubna. Donald Trump sice na konci května hovořil o tom, že Washington má na dosah velmi výhodnou dohodu, a v případě krachu jednání hrozil obnovením masivních náletů, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí však vyjádřil značnou skepsi. Uvedl, že Teherán nemůže diplomatický proces pozitivně hodnotit, dokud neuvidí reálné a jednoznačné kroky ze strany USA. K obnovení bojů nakonec došlo velmi rychle, přičemž aktuální vojenské střety propukly, aniž by se podařilo dosáhnout původně deklarovaných cílů války, jako je svržení íránského režimu, úplná likvidace raketového programu a zamezení Íránu v přístupu k jaderným zbraním.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.