USA kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál, prohlašoval Trump. Satelitní snímky ukazují něco jiného

Vojenští analytici v této souvislosti upozorňují, že letecké údery mají z dlouhodobého hlediska pouze omezený efekt. Přestože mezi oběma stranami oficiálně stále platí dohodnuté příměří, rychlé ukončení vleklého konfliktu je nepravděpodobné, neboť na začátku týdne provedly armády obou zemí další vzájemné útoky. Záběry z oběžné dráhy jasně dokazují, že Teherán odklidil trosky a disponuje plnou schopností odpalovat střely s dlouhým doletem na Izrael i další státy v regionu, což zpochybňuje úspěšnost dosavadní americké strategie.

Spojené státy společně s Izraelem útočily na přístupové cesty a portály podzemních základen soustavně od února, s cílem odříznout íránské vedení od vojenských skladů. Zkoumané satelitní materiály však odhalily, že z celkem šedesáti devíti zasažených vchodů u osmnácti podzemních objektů jich Íránci dokázali padesát znovu otevřít. Na přístupových komunikacích byly kompletně zasypány krátery po bombách a na dvou místech ženisté dokonce položili nový asfaltový povrch.

Tato rychlost zaskočila i odbornou veřejnost. Timur Kadyšev z Institutu pro výzkum míru a bezpečnostní politiky při Hamburské univerzitě připomněl, že perzsa stát se na tento válečný scénář systematicky připravoval dvacet let. Poukázal na nepoměr v nákladech, kdy Spojené státy spotřebovaly extrémně drahé a technologicky vyspělé zbraně k vyvolání škod, které íránské síly následně odstranily pomocí běžné stavební techniky. Rychlou obnovu kapacit, jež překonala původní zpravodajské odhady, potvrdil i anonymní zdroj z americké administrativy.

Podle propočtů Samuela Laira z Centra pro studia nešíření zbraní Jamese Martina může Írán pokračovat v raketových útocích tak dlouho, dokud má k dispozici mobilní odpalovací zařízení a vycvičený personál, bez ohledu na případné zastavení samotné výroby. Experti odhadují, že v nepoškozených podzemních prostorech se stále nachází zhruba tisíc střel, což představuje přibližně 70 procent předválečných zásob. Americké tajné služby navíc předpokládají, že 90 procent podzemních základen je přinejménech částečně funkčních a země si uchovala tři čtvrtiny odpalovacích vozidel. Podle deníku The New York Times se zhruba třicet aktivních základen nachází přímo podél strategického Hormuzského průlivu, kde představují bezprostřední hrozbu pro americká plavidla.

Politické řešení situace zůstává v nedohlednu, přestože formální fegyverszünet bylo podepsáno již 8. dubna. Donald Trump sice na konci května hovořil o tom, že Washington má na dosah velmi výhodnou dohodu, a v případě krachu jednání hrozil obnovením masivních náletů, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí však vyjádřil značnou skepsi. Uvedl, že Teherán nemůže diplomatický proces pozitivně hodnotit, dokud neuvidí reálné a jednoznačné kroky ze strany USA. K obnovení bojů nakonec došlo velmi rychle, přičemž aktuální vojenské střety propukly, aniž by se podařilo dosáhnout původně deklarovaných cílů války, jako je svržení íránského režimu, úplná likvidace raketového programu a zamezení Íránu v přístupu k jaderným zbraním.