Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Podle propočtů OECD by tento nepříznivý vývoj snížil růst globálního hrubého domácího produktu v letošním roce na pouhých 2,1 % z loňských 3,4 %. Takový propad by některé ekonomiky zatlačil do recese nebo na její samotnou hranici, přičemž nejcitelněji by byly zasaženy rozvojové trhy. Nedostatek ropy a zemního plynu by vedl k vynucenému přídělovému systému energií pro podniky. Kvůli omezeným dodávkám by zároveň vzrostly ceny hnojiv a dalších surovin klíčových pro průmyslové procesy, jako jsou síra a helium.
Tato situace by vystavila vážnému tlaku centrální bankéře a tvůrce hospodářských politik. Ti by totiž čelili hrozbě hluboké recese v případě, že by se snažili příliš rychle zvyšovat úrokové sazby s cílem utlumit inflaci vyvolanou prudkým nárůstem cen energií a potravin. Analýza navíc upozorňuje, že v ohrožení by se ocitl i dlouhodobý americký boom v oblasti umělé inteligence. Výrazné cenové šoky nebo výpadky dodávek energií by zvýšily provozní náklady datových center a omezily dostupnost klíčového hardwaru pro systémy AI.
Omezení dodávek technologických komponentů by snížilo kapacitu i motivaci k dalším investicím do umělé inteligence, což by vyústilo ve znatelně slabší hospodářský růst těch zemí, které v současnosti z těchto investic nejvíce profitují. Americký prezident Donald Trump sice v posledních týdnech opakovaně prohlašoval, že dohoda s Teheránem je na spadnutí, čímž pomáhal uklidnit situaci na trzích s ropou, nic konkrétního se však zatím nerealizovalo. Mírové rozhovory jsou momentálně přerušeny, neboť Írán odmítá vyjednávat, dokud Izrael pokračuje v útocích na libanonský Hizballáh.
Blokáda strategického Hormuzského průlivu přiškrcuje mezinárodní dodávky ropy již déle než tři měsíce, což vyhnalo ceny vzhůru a donutilo desítky zemí k zavedení nouzových opatření. Hlavní ekonom OECD Stefano Scarpetta v úvodu k této pravidelné pololetní zprávě označil íránský konflikt za dominantní sílu, která v současnosti formuje globální ekonomický výhled. V případě naplnění nejhoršího scénáře by podle něj byly důsledky celosvětové, avšak obzvláště tvrdě by dopadly na rozvojové země s omezenými energetickými rezervami, slabými sociálními sítěmi a křehkými měnami.
OECD nicméně představila i alternativní, méně katastrofický scénář, v němž by pokrok směrem k trvalé mírové dohodě umožnil pokles cen ropy v nadcházejících týdnech a měsících. Ekonomové organizace předpovídají, že i v tomto případě by se některé státy, zejména v Asii, potýkaly s dílčím nedostatkem energií, avšak globální růst HDP by dosáhl 2,8 %. To by sice stále znamenalo zpomalení oproti loňskému roku, ale výsledek by byl výrazně příznivější než při vleklém konfliktu a v příštím roce by mohl růst opět zrychlit na 3,1 %.
V obou zmiňovaných případech se však OECD obává, že v důsledku narušené důvěry trhů vzrostou náklady na korporátní úvěry. Zpráva poukazuje na to, že celkový dluh společností v zemích G20 dosáhl ve třetím čtvrtletí loňského roku výše 90 bilionů dolarů, přičemž čtvrtina z této částky je splatná v příštích třech letech, což by firmy nutilo refinancovat své závazky za podstatně vyšší úrokové sazby. Dokument rovněž varuje před riziky v netransparentním sektoru soukromých úvěrů, který se od finanční krize z roku 2008 stal významným věřitelem firem a jehož propojenost s finančním systémem by mohla v případě korekce vyvolat dominový efekt.
Závažnost dopadů tohoto nejnovějšího ropného šoku rozpoutaného íránským konfliktem podle OECD jasně podtrhuje, jak důležité je zbavit globální ekonomiku závislosti na fosilních palivech. Diverzifikace energetických zdrojů se stává klíčovým úkolem. V dlouhodobém horizontu jsou snižování závislosti na zahraničních dodávkách fosilních paliv a zvyšování energetické účinnosti domácích ekonomik hlavními prioritami, jejichž naléhavost se stupňuje s každým dalším dnem, kdy současné narušení globálních energetických trhů přetrvává.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.