Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Podle propočtů OECD by tento nepříznivý vývoj snížil růst globálního hrubého domácího produktu v letošním roce na pouhých 2,1 % z loňských 3,4 %. Takový propad by některé ekonomiky zatlačil do recese nebo na její samotnou hranici, přičemž nejcitelněji by byly zasaženy rozvojové trhy. Nedostatek ropy a zemního plynu by vedl k vynucenému přídělovému systému energií pro podniky. Kvůli omezeným dodávkám by zároveň vzrostly ceny hnojiv a dalších surovin klíčových pro průmyslové procesy, jako jsou síra a helium.
Tato situace by vystavila vážnému tlaku centrální bankéře a tvůrce hospodářských politik. Ti by totiž čelili hrozbě hluboké recese v případě, že by se snažili příliš rychle zvyšovat úrokové sazby s cílem utlumit inflaci vyvolanou prudkým nárůstem cen energií a potravin. Analýza navíc upozorňuje, že v ohrožení by se ocitl i dlouhodobý americký boom v oblasti umělé inteligence. Výrazné cenové šoky nebo výpadky dodávek energií by zvýšily provozní náklady datových center a omezily dostupnost klíčového hardwaru pro systémy AI.
Omezení dodávek technologických komponentů by snížilo kapacitu i motivaci k dalším investicím do umělé inteligence, což by vyústilo ve znatelně slabší hospodářský růst těch zemí, které v současnosti z těchto investic nejvíce profitují. Americký prezident Donald Trump sice v posledních týdnech opakovaně prohlašoval, že dohoda s Teheránem je na spadnutí, čímž pomáhal uklidnit situaci na trzích s ropou, nic konkrétního se však zatím nerealizovalo. Mírové rozhovory jsou momentálně přerušeny, neboť Írán odmítá vyjednávat, dokud Izrael pokračuje v útocích na libanonský Hizballáh.
Blokáda strategického Hormuzského průlivu přiškrcuje mezinárodní dodávky ropy již déle než tři měsíce, což vyhnalo ceny vzhůru a donutilo desítky zemí k zavedení nouzových opatření. Hlavní ekonom OECD Stefano Scarpetta v úvodu k této pravidelné pololetní zprávě označil íránský konflikt za dominantní sílu, která v současnosti formuje globální ekonomický výhled. V případě naplnění nejhoršího scénáře by podle něj byly důsledky celosvětové, avšak obzvláště tvrdě by dopadly na rozvojové země s omezenými energetickými rezervami, slabými sociálními sítěmi a křehkými měnami.
OECD nicméně představila i alternativní, méně katastrofický scénář, v němž by pokrok směrem k trvalé mírové dohodě umožnil pokles cen ropy v nadcházejících týdnech a měsících. Ekonomové organizace předpovídají, že i v tomto případě by se některé státy, zejména v Asii, potýkaly s dílčím nedostatkem energií, avšak globální růst HDP by dosáhl 2,8 %. To by sice stále znamenalo zpomalení oproti loňskému roku, ale výsledek by byl výrazně příznivější než při vleklém konfliktu a v příštím roce by mohl růst opět zrychlit na 3,1 %.
V obou zmiňovaných případech se však OECD obává, že v důsledku narušené důvěry trhů vzrostou náklady na korporátní úvěry. Zpráva poukazuje na to, že celkový dluh společností v zemích G20 dosáhl ve třetím čtvrtletí loňského roku výše 90 bilionů dolarů, přičemž čtvrtina z této částky je splatná v příštích třech letech, což by firmy nutilo refinancovat své závazky za podstatně vyšší úrokové sazby. Dokument rovněž varuje před riziky v netransparentním sektoru soukromých úvěrů, který se od finanční krize z roku 2008 stal významným věřitelem firem a jehož propojenost s finančním systémem by mohla v případě korekce vyvolat dominový efekt.
Závažnost dopadů tohoto nejnovějšího ropného šoku rozpoutaného íránským konfliktem podle OECD jasně podtrhuje, jak důležité je zbavit globální ekonomiku závislosti na fosilních palivech. Diverzifikace energetických zdrojů se stává klíčovým úkolem. V dlouhodobém horizontu jsou snižování závislosti na zahraničních dodávkách fosilních paliv a zvyšování energetické účinnosti domácích ekonomik hlavními prioritami, jejichž naléhavost se stupňuje s každým dalším dnem, kdy současné narušení globálních energetických trhů přetrvává.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.