Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Letos v lednu oficiálně dokončily svůj odchod ze struktur WHO Spojené státy americké, které byly jejím vůbec největším dárcem. Během března pak tento proces završila také Argentina. Možné opuštění této globální zdravotnické instituce navíc veřejně naznačují i další státy, mezi nimiž je například Izrael nebo Maďarsko.
Tyto odchody doprovází plošné omezování finanční podpory ze strany klíčových západních donorů. USA úplně zrušily svou vládní agenturu USAID, čímž vznikl celosvětový výpadek ve výši 54 miliard dolarů. Velká Británie snižuje podporu z původních 0,5 % hrubého národního důchodu z roku 2021 na 0,3 % plánovaných pro rok 2027. Evropská unie zase přesouvá dvě miliardy eur na jiné priority.
V důsledku toho musela WHO zkrátit svůj rozpočet pro období 2026–2027 o 21 %, což odpovídá částce 1,1 miliardy dolarů. Tomu už dříve předcházel pokles globální zdravotní pomoci o 30 až 40 % mezi lety 2023 a 2025. Negativní dopady pocítila hlavně občanská společnost a instituce, přičemž konec USAID podle jedné ze studií může do roku 2030 přinést přes 14 milionů dodatečných úmrtí.
Část odborníků a zástupců neziskového sektoru přesto tvrdí, že pokles finančních prostředků může paradoxně zvýšit připravenost světa na krize, jelikož africké země projevují značnou flexibilitu a schopnost se situaci přizpůsobit. Zkušenosti z pandemie covidu-19 však ukazují opak. Klíčem ke zvládnutí krize na globálním Jihu byla mezinárodní kooperace a institucionální kvalita, kterou tvoří kapacita státu, jeho legitimita a autorita.
Příklady z Tanzanie, Nikaraguy a Filipín ukazují, že nízká legitimita a autorita vedly ke zneužití pandemie k posílení vládní moci, represím vůči opozici či zkreslování dat o úmrtnosti. Vietnam naproti tomu demonstruje, jak silná autorita a lokální legitimita dokážou kompenzovat omezené kapacity státu. Jasná vládní strategie upřednostňující bezpečí občanů tam vedla k vysoké důvěře a úspěšnému potlačení prvních vln nákazy.
Důležitost mezinárodní spolupráce zase potvrdila Ghana. Přestože nedisponovala vysokými vlastními kapacitami, díky kooperaci s Africkým centrem pro kontrolu a prevenci nemocí dokázala efektivně využít dřívější zkušenosti s epidemiemi. Tato organizace bleskově aktivovala koordinační mechanismy a během několika týdnů pomohla zvýšit počet testovacích laboratoří na kontinentu ze dvou na 43.
Ponaučení z pandemie jasně říkají, že úspěšná reakce vyžaduje kombinaci vnitřní kvality institucí a mezinárodní součinnosti. Omezování pomoci a rozpad spolupráce tyto faktory nijak neposílí. Oficiální rozvojová pomoc přitom málokdy přesahovala 1 % HDP dané země, takže oslabování funkčních struktur je z dlouhodobého hlediska krátkozraké a kontraproduktivní pro globální Jih i Sever.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.