Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Letos v lednu oficiálně dokončily svůj odchod ze struktur WHO Spojené státy americké, které byly jejím vůbec největším dárcem. Během března pak tento proces završila také Argentina. Možné opuštění této globální zdravotnické instituce navíc veřejně naznačují i další státy, mezi nimiž je například Izrael nebo Maďarsko.
Tyto odchody doprovází plošné omezování finanční podpory ze strany klíčových západních donorů. USA úplně zrušily svou vládní agenturu USAID, čímž vznikl celosvětový výpadek ve výši 54 miliard dolarů. Velká Británie snižuje podporu z původních 0,5 % hrubého národního důchodu z roku 2021 na 0,3 % plánovaných pro rok 2027. Evropská unie zase přesouvá dvě miliardy eur na jiné priority.
V důsledku toho musela WHO zkrátit svůj rozpočet pro období 2026–2027 o 21 %, což odpovídá částce 1,1 miliardy dolarů. Tomu už dříve předcházel pokles globální zdravotní pomoci o 30 až 40 % mezi lety 2023 a 2025. Negativní dopady pocítila hlavně občanská společnost a instituce, přičemž konec USAID podle jedné ze studií může do roku 2030 přinést přes 14 milionů dodatečných úmrtí.
Část odborníků a zástupců neziskového sektoru přesto tvrdí, že pokles finančních prostředků může paradoxně zvýšit připravenost světa na krize, jelikož africké země projevují značnou flexibilitu a schopnost se situaci přizpůsobit. Zkušenosti z pandemie covidu-19 však ukazují opak. Klíčem ke zvládnutí krize na globálním Jihu byla mezinárodní kooperace a institucionální kvalita, kterou tvoří kapacita státu, jeho legitimita a autorita.
Příklady z Tanzanie, Nikaraguy a Filipín ukazují, že nízká legitimita a autorita vedly ke zneužití pandemie k posílení vládní moci, represím vůči opozici či zkreslování dat o úmrtnosti. Vietnam naproti tomu demonstruje, jak silná autorita a lokální legitimita dokážou kompenzovat omezené kapacity státu. Jasná vládní strategie upřednostňující bezpečí občanů tam vedla k vysoké důvěře a úspěšnému potlačení prvních vln nákazy.
Důležitost mezinárodní spolupráce zase potvrdila Ghana. Přestože nedisponovala vysokými vlastními kapacitami, díky kooperaci s Africkým centrem pro kontrolu a prevenci nemocí dokázala efektivně využít dřívější zkušenosti s epidemiemi. Tato organizace bleskově aktivovala koordinační mechanismy a během několika týdnů pomohla zvýšit počet testovacích laboratoří na kontinentu ze dvou na 43.
Ponaučení z pandemie jasně říkají, že úspěšná reakce vyžaduje kombinaci vnitřní kvality institucí a mezinárodní součinnosti. Omezování pomoci a rozpad spolupráce tyto faktory nijak neposílí. Oficiální rozvojová pomoc přitom málokdy přesahovala 1 % HDP dané země, takže oslabování funkčních struktur je z dlouhodobého hlediska krátkozraké a kontraproduktivní pro globální Jih i Sever.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
