Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Letos v lednu oficiálně dokončily svůj odchod ze struktur WHO Spojené státy americké, které byly jejím vůbec největším dárcem. Během března pak tento proces završila také Argentina. Možné opuštění této globální zdravotnické instituce navíc veřejně naznačují i další státy, mezi nimiž je například Izrael nebo Maďarsko.
Tyto odchody doprovází plošné omezování finanční podpory ze strany klíčových západních donorů. USA úplně zrušily svou vládní agenturu USAID, čímž vznikl celosvětový výpadek ve výši 54 miliard dolarů. Velká Británie snižuje podporu z původních 0,5 % hrubého národního důchodu z roku 2021 na 0,3 % plánovaných pro rok 2027. Evropská unie zase přesouvá dvě miliardy eur na jiné priority.
V důsledku toho musela WHO zkrátit svůj rozpočet pro období 2026–2027 o 21 %, což odpovídá částce 1,1 miliardy dolarů. Tomu už dříve předcházel pokles globální zdravotní pomoci o 30 až 40 % mezi lety 2023 a 2025. Negativní dopady pocítila hlavně občanská společnost a instituce, přičemž konec USAID podle jedné ze studií může do roku 2030 přinést přes 14 milionů dodatečných úmrtí.
Část odborníků a zástupců neziskového sektoru přesto tvrdí, že pokles finančních prostředků může paradoxně zvýšit připravenost světa na krize, jelikož africké země projevují značnou flexibilitu a schopnost se situaci přizpůsobit. Zkušenosti z pandemie covidu-19 však ukazují opak. Klíčem ke zvládnutí krize na globálním Jihu byla mezinárodní kooperace a institucionální kvalita, kterou tvoří kapacita státu, jeho legitimita a autorita.
Příklady z Tanzanie, Nikaraguy a Filipín ukazují, že nízká legitimita a autorita vedly ke zneužití pandemie k posílení vládní moci, represím vůči opozici či zkreslování dat o úmrtnosti. Vietnam naproti tomu demonstruje, jak silná autorita a lokální legitimita dokážou kompenzovat omezené kapacity státu. Jasná vládní strategie upřednostňující bezpečí občanů tam vedla k vysoké důvěře a úspěšnému potlačení prvních vln nákazy.
Důležitost mezinárodní spolupráce zase potvrdila Ghana. Přestože nedisponovala vysokými vlastními kapacitami, díky kooperaci s Africkým centrem pro kontrolu a prevenci nemocí dokázala efektivně využít dřívější zkušenosti s epidemiemi. Tato organizace bleskově aktivovala koordinační mechanismy a během několika týdnů pomohla zvýšit počet testovacích laboratoří na kontinentu ze dvou na 43.
Ponaučení z pandemie jasně říkají, že úspěšná reakce vyžaduje kombinaci vnitřní kvality institucí a mezinárodní součinnosti. Omezování pomoci a rozpad spolupráce tyto faktory nijak neposílí. Oficiální rozvojová pomoc přitom málokdy přesahovala 1 % HDP dané země, takže oslabování funkčních struktur je z dlouhodobého hlediska krátkozraké a kontraproduktivní pro globální Jih i Sever.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.