Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Letos v lednu oficiálně dokončily svůj odchod ze struktur WHO Spojené státy americké, které byly jejím vůbec největším dárcem. Během března pak tento proces završila také Argentina. Možné opuštění této globální zdravotnické instituce navíc veřejně naznačují i další státy, mezi nimiž je například Izrael nebo Maďarsko.
Tyto odchody doprovází plošné omezování finanční podpory ze strany klíčových západních donorů. USA úplně zrušily svou vládní agenturu USAID, čímž vznikl celosvětový výpadek ve výši 54 miliard dolarů. Velká Británie snižuje podporu z původních 0,5 % hrubého národního důchodu z roku 2021 na 0,3 % plánovaných pro rok 2027. Evropská unie zase přesouvá dvě miliardy eur na jiné priority.
V důsledku toho musela WHO zkrátit svůj rozpočet pro období 2026–2027 o 21 %, což odpovídá částce 1,1 miliardy dolarů. Tomu už dříve předcházel pokles globální zdravotní pomoci o 30 až 40 % mezi lety 2023 a 2025. Negativní dopady pocítila hlavně občanská společnost a instituce, přičemž konec USAID podle jedné ze studií může do roku 2030 přinést přes 14 milionů dodatečných úmrtí.
Část odborníků a zástupců neziskového sektoru přesto tvrdí, že pokles finančních prostředků může paradoxně zvýšit připravenost světa na krize, jelikož africké země projevují značnou flexibilitu a schopnost se situaci přizpůsobit. Zkušenosti z pandemie covidu-19 však ukazují opak. Klíčem ke zvládnutí krize na globálním Jihu byla mezinárodní kooperace a institucionální kvalita, kterou tvoří kapacita státu, jeho legitimita a autorita.
Příklady z Tanzanie, Nikaraguy a Filipín ukazují, že nízká legitimita a autorita vedly ke zneužití pandemie k posílení vládní moci, represím vůči opozici či zkreslování dat o úmrtnosti. Vietnam naproti tomu demonstruje, jak silná autorita a lokální legitimita dokážou kompenzovat omezené kapacity státu. Jasná vládní strategie upřednostňující bezpečí občanů tam vedla k vysoké důvěře a úspěšnému potlačení prvních vln nákazy.
Důležitost mezinárodní spolupráce zase potvrdila Ghana. Přestože nedisponovala vysokými vlastními kapacitami, díky kooperaci s Africkým centrem pro kontrolu a prevenci nemocí dokázala efektivně využít dřívější zkušenosti s epidemiemi. Tato organizace bleskově aktivovala koordinační mechanismy a během několika týdnů pomohla zvýšit počet testovacích laboratoří na kontinentu ze dvou na 43.
Ponaučení z pandemie jasně říkají, že úspěšná reakce vyžaduje kombinaci vnitřní kvality institucí a mezinárodní součinnosti. Omezování pomoci a rozpad spolupráce tyto faktory nijak neposílí. Oficiální rozvojová pomoc přitom málokdy přesahovala 1 % HDP dané země, takže oslabování funkčních struktur je z dlouhodobého hlediska krátkozraké a kontraproduktivní pro globální Jih i Sever.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
