Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Předchozí výzkumy již dříve prokázaly, že přípravky na snižování hmotnosti dokážou zmírnit bolest způsobenou právě kolenní osteoartrózou. Současní výzkumníci však zjistili, že užívání léků jako Mounjaro a Wegovy, případně přípravků na cukrovku druhého typu, mezi které patří Ozempic, může navíc oddálit nebo zcela eliminovat potřebu samotné operace. Odborníci z Lékařské fakulty Marylandské univerzity v USA za tímto účelem analyzovali údaje od 6,8 milionu dospělých pacientů, kterým byla kolenní osteoartróza diagnostikována v letech 2010 až 2024.
Vědci následně vyčlenili reprezentativní vzorek 42 000 lidí, kteří užívali jakýkoliv typ takzvaných GLP-1 léků po dobu minimálně jednoho roku, a porovnali je se stejným počtem obdobných pacientů, kteří tyto medikamenty neužívali. Vedle toho podrobili podrobné analýze také data od necelých 31 000 pacientů, kteří zmíněné preparáty brali nepřetržitě po dobu tří let. Všichni tito lidé byli po stanovení diagnózy sledováni v pravidelných intervalech po dobu osmi let, aby odborníci mohli přesně vyhodnotit, u kolika z nich byla nakonec nutná chirurgická náhrada kolene.
Výsledky této studie, kterou publikoval odborný časopis Regional Anesthesia & Pain Medicine, ukázaly, že roční užívání léků ze skupiny GLP-1 bylo spojeno s poklesem rizika operace o 1,4 procentního bodu po třech letech sledování a o 2,8 procentního bodu po osmi letech. Nejvýraznější snížení pravděpodobnosti zákroku však vědci zaznamenali u novějších léků na hubnutí a při jejich delším užívání. Konkrétně tříletá léčba látkami semaglutid nebo tirzepatid byla po osmi letech sledování spjata s téměř pětiprocentním poklesem šance, že pacient bude muset na operaci kolene.
Autoři studie na základě těchto dat spočítali, že pokud by všichni vhodní pacienti s obezitou či metabolickým onemocněním a zároveň s artrózou kolene brali semaglutid nebo tirzepatid po dobu tří let, mohlo by se ročně předejít až 14 400 operacím v USA a více než 1 500 zákrokům ve Velké Británii. Podle závěrů vědeckého týmu tyto výsledky odpovídají dřívějším poznatkům, že látky typu GLP-1 mohou příznivě ovlivňovat kolenní osteoartrózu prostřednictvím svých protizánětlivých účinků a schopnosti tlumit bolest.
K výsledkům se vyjádřil také přední britský ortoped Mark Bowditch, který připustil, že tyto léky mohou mít přímé protizánětlivé účinky a možná i schopnost chránit chrupavku nezávisle na samotném úbytku váhy. Zároveň však nabádal k opatrnosti, jelikož tato data zatím jednoznačně nedokazují, že léky potřebu operace stoprocentně eliminují. Zdůraznil, že tyto přípravky nejsou oficiálně schváleny pro léčbu osteoartrózy, a proto důrazně varoval před jejich svévolným užíváním k tomuto účelu mimo klinické studie.
Profesorka Lucy Donaldson, která vede výzkum v organizaci Arthritis UK, doplnila, že nové poznatky mohou pomoci lépe pochopit potenciální přínos medikamentů na hubnutí pro pacienty, kteří se chtějí vyhnout operaci kloubu nebo ji alespoň oddálit. Udržování zdravé váhy má podle ní zásadní význam při zvládání osteoartrózy, obzvláště u nosných kloubů, jako jsou kolena a kyčle. Pro lidi, kteří jsou schopni zůstat aktivní a mobilní, může i mírný úbytek hmotnosti výrazně zlepšit symptomy a v některých případech zpomalit celkový postup onemocnění.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.