Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Předchozí výzkumy již dříve prokázaly, že přípravky na snižování hmotnosti dokážou zmírnit bolest způsobenou právě kolenní osteoartrózou. Současní výzkumníci však zjistili, že užívání léků jako Mounjaro a Wegovy, případně přípravků na cukrovku druhého typu, mezi které patří Ozempic, může navíc oddálit nebo zcela eliminovat potřebu samotné operace. Odborníci z Lékařské fakulty Marylandské univerzity v USA za tímto účelem analyzovali údaje od 6,8 milionu dospělých pacientů, kterým byla kolenní osteoartróza diagnostikována v letech 2010 až 2024.
Vědci následně vyčlenili reprezentativní vzorek 42 000 lidí, kteří užívali jakýkoliv typ takzvaných GLP-1 léků po dobu minimálně jednoho roku, a porovnali je se stejným počtem obdobných pacientů, kteří tyto medikamenty neužívali. Vedle toho podrobili podrobné analýze také data od necelých 31 000 pacientů, kteří zmíněné preparáty brali nepřetržitě po dobu tří let. Všichni tito lidé byli po stanovení diagnózy sledováni v pravidelných intervalech po dobu osmi let, aby odborníci mohli přesně vyhodnotit, u kolika z nich byla nakonec nutná chirurgická náhrada kolene.
Výsledky této studie, kterou publikoval odborný časopis Regional Anesthesia & Pain Medicine, ukázaly, že roční užívání léků ze skupiny GLP-1 bylo spojeno s poklesem rizika operace o 1,4 procentního bodu po třech letech sledování a o 2,8 procentního bodu po osmi letech. Nejvýraznější snížení pravděpodobnosti zákroku však vědci zaznamenali u novějších léků na hubnutí a při jejich delším užívání. Konkrétně tříletá léčba látkami semaglutid nebo tirzepatid byla po osmi letech sledování spjata s téměř pětiprocentním poklesem šance, že pacient bude muset na operaci kolene.
Autoři studie na základě těchto dat spočítali, že pokud by všichni vhodní pacienti s obezitou či metabolickým onemocněním a zároveň s artrózou kolene brali semaglutid nebo tirzepatid po dobu tří let, mohlo by se ročně předejít až 14 400 operacím v USA a více než 1 500 zákrokům ve Velké Británii. Podle závěrů vědeckého týmu tyto výsledky odpovídají dřívějším poznatkům, že látky typu GLP-1 mohou příznivě ovlivňovat kolenní osteoartrózu prostřednictvím svých protizánětlivých účinků a schopnosti tlumit bolest.
K výsledkům se vyjádřil také přední britský ortoped Mark Bowditch, který připustil, že tyto léky mohou mít přímé protizánětlivé účinky a možná i schopnost chránit chrupavku nezávisle na samotném úbytku váhy. Zároveň však nabádal k opatrnosti, jelikož tato data zatím jednoznačně nedokazují, že léky potřebu operace stoprocentně eliminují. Zdůraznil, že tyto přípravky nejsou oficiálně schváleny pro léčbu osteoartrózy, a proto důrazně varoval před jejich svévolným užíváním k tomuto účelu mimo klinické studie.
Profesorka Lucy Donaldson, která vede výzkum v organizaci Arthritis UK, doplnila, že nové poznatky mohou pomoci lépe pochopit potenciální přínos medikamentů na hubnutí pro pacienty, kteří se chtějí vyhnout operaci kloubu nebo ji alespoň oddálit. Udržování zdravé váhy má podle ní zásadní význam při zvládání osteoartrózy, obzvláště u nosných kloubů, jako jsou kolena a kyčle. Pro lidi, kteří jsou schopni zůstat aktivní a mobilní, může i mírný úbytek hmotnosti výrazně zlepšit symptomy a v některých případech zpomalit celkový postup onemocnění.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.