Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Předchozí výzkumy již dříve prokázaly, že přípravky na snižování hmotnosti dokážou zmírnit bolest způsobenou právě kolenní osteoartrózou. Současní výzkumníci však zjistili, že užívání léků jako Mounjaro a Wegovy, případně přípravků na cukrovku druhého typu, mezi které patří Ozempic, může navíc oddálit nebo zcela eliminovat potřebu samotné operace. Odborníci z Lékařské fakulty Marylandské univerzity v USA za tímto účelem analyzovali údaje od 6,8 milionu dospělých pacientů, kterým byla kolenní osteoartróza diagnostikována v letech 2010 až 2024.
Vědci následně vyčlenili reprezentativní vzorek 42 000 lidí, kteří užívali jakýkoliv typ takzvaných GLP-1 léků po dobu minimálně jednoho roku, a porovnali je se stejným počtem obdobných pacientů, kteří tyto medikamenty neužívali. Vedle toho podrobili podrobné analýze také data od necelých 31 000 pacientů, kteří zmíněné preparáty brali nepřetržitě po dobu tří let. Všichni tito lidé byli po stanovení diagnózy sledováni v pravidelných intervalech po dobu osmi let, aby odborníci mohli přesně vyhodnotit, u kolika z nich byla nakonec nutná chirurgická náhrada kolene.
Výsledky této studie, kterou publikoval odborný časopis Regional Anesthesia & Pain Medicine, ukázaly, že roční užívání léků ze skupiny GLP-1 bylo spojeno s poklesem rizika operace o 1,4 procentního bodu po třech letech sledování a o 2,8 procentního bodu po osmi letech. Nejvýraznější snížení pravděpodobnosti zákroku však vědci zaznamenali u novějších léků na hubnutí a při jejich delším užívání. Konkrétně tříletá léčba látkami semaglutid nebo tirzepatid byla po osmi letech sledování spjata s téměř pětiprocentním poklesem šance, že pacient bude muset na operaci kolene.
Autoři studie na základě těchto dat spočítali, že pokud by všichni vhodní pacienti s obezitou či metabolickým onemocněním a zároveň s artrózou kolene brali semaglutid nebo tirzepatid po dobu tří let, mohlo by se ročně předejít až 14 400 operacím v USA a více než 1 500 zákrokům ve Velké Británii. Podle závěrů vědeckého týmu tyto výsledky odpovídají dřívějším poznatkům, že látky typu GLP-1 mohou příznivě ovlivňovat kolenní osteoartrózu prostřednictvím svých protizánětlivých účinků a schopnosti tlumit bolest.
K výsledkům se vyjádřil také přední britský ortoped Mark Bowditch, který připustil, že tyto léky mohou mít přímé protizánětlivé účinky a možná i schopnost chránit chrupavku nezávisle na samotném úbytku váhy. Zároveň však nabádal k opatrnosti, jelikož tato data zatím jednoznačně nedokazují, že léky potřebu operace stoprocentně eliminují. Zdůraznil, že tyto přípravky nejsou oficiálně schváleny pro léčbu osteoartrózy, a proto důrazně varoval před jejich svévolným užíváním k tomuto účelu mimo klinické studie.
Profesorka Lucy Donaldson, která vede výzkum v organizaci Arthritis UK, doplnila, že nové poznatky mohou pomoci lépe pochopit potenciální přínos medikamentů na hubnutí pro pacienty, kteří se chtějí vyhnout operaci kloubu nebo ji alespoň oddálit. Udržování zdravé váhy má podle ní zásadní význam při zvládání osteoartrózy, obzvláště u nosných kloubů, jako jsou kolena a kyčle. Pro lidi, kteří jsou schopni zůstat aktivní a mobilní, může i mírný úbytek hmotnosti výrazně zlepšit symptomy a v některých případech zpomalit celkový postup onemocnění.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.