Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Předchozí výzkumy již dříve prokázaly, že přípravky na snižování hmotnosti dokážou zmírnit bolest způsobenou právě kolenní osteoartrózou. Současní výzkumníci však zjistili, že užívání léků jako Mounjaro a Wegovy, případně přípravků na cukrovku druhého typu, mezi které patří Ozempic, může navíc oddálit nebo zcela eliminovat potřebu samotné operace. Odborníci z Lékařské fakulty Marylandské univerzity v USA za tímto účelem analyzovali údaje od 6,8 milionu dospělých pacientů, kterým byla kolenní osteoartróza diagnostikována v letech 2010 až 2024.
Vědci následně vyčlenili reprezentativní vzorek 42 000 lidí, kteří užívali jakýkoliv typ takzvaných GLP-1 léků po dobu minimálně jednoho roku, a porovnali je se stejným počtem obdobných pacientů, kteří tyto medikamenty neužívali. Vedle toho podrobili podrobné analýze také data od necelých 31 000 pacientů, kteří zmíněné preparáty brali nepřetržitě po dobu tří let. Všichni tito lidé byli po stanovení diagnózy sledováni v pravidelných intervalech po dobu osmi let, aby odborníci mohli přesně vyhodnotit, u kolika z nich byla nakonec nutná chirurgická náhrada kolene.
Výsledky této studie, kterou publikoval odborný časopis Regional Anesthesia & Pain Medicine, ukázaly, že roční užívání léků ze skupiny GLP-1 bylo spojeno s poklesem rizika operace o 1,4 procentního bodu po třech letech sledování a o 2,8 procentního bodu po osmi letech. Nejvýraznější snížení pravděpodobnosti zákroku však vědci zaznamenali u novějších léků na hubnutí a při jejich delším užívání. Konkrétně tříletá léčba látkami semaglutid nebo tirzepatid byla po osmi letech sledování spjata s téměř pětiprocentním poklesem šance, že pacient bude muset na operaci kolene.
Autoři studie na základě těchto dat spočítali, že pokud by všichni vhodní pacienti s obezitou či metabolickým onemocněním a zároveň s artrózou kolene brali semaglutid nebo tirzepatid po dobu tří let, mohlo by se ročně předejít až 14 400 operacím v USA a více než 1 500 zákrokům ve Velké Británii. Podle závěrů vědeckého týmu tyto výsledky odpovídají dřívějším poznatkům, že látky typu GLP-1 mohou příznivě ovlivňovat kolenní osteoartrózu prostřednictvím svých protizánětlivých účinků a schopnosti tlumit bolest.
K výsledkům se vyjádřil také přední britský ortoped Mark Bowditch, který připustil, že tyto léky mohou mít přímé protizánětlivé účinky a možná i schopnost chránit chrupavku nezávisle na samotném úbytku váhy. Zároveň však nabádal k opatrnosti, jelikož tato data zatím jednoznačně nedokazují, že léky potřebu operace stoprocentně eliminují. Zdůraznil, že tyto přípravky nejsou oficiálně schváleny pro léčbu osteoartrózy, a proto důrazně varoval před jejich svévolným užíváním k tomuto účelu mimo klinické studie.
Profesorka Lucy Donaldson, která vede výzkum v organizaci Arthritis UK, doplnila, že nové poznatky mohou pomoci lépe pochopit potenciální přínos medikamentů na hubnutí pro pacienty, kteří se chtějí vyhnout operaci kloubu nebo ji alespoň oddálit. Udržování zdravé váhy má podle ní zásadní význam při zvládání osteoartrózy, obzvláště u nosných kloubů, jako jsou kolena a kyčle. Pro lidi, kteří jsou schopni zůstat aktivní a mobilní, může i mírný úbytek hmotnosti výrazně zlepšit symptomy a v některých případech zpomalit celkový postup onemocnění.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
