Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
V rozhovoru pro podcast deníku New York Post vydaném ve středu Trump odmítl, že by od záměru upustil, a prohlásil, že tito lidé by měli dostat své peníze zpět. Reagoval tak na dotaz ohledně nedávného rozhodnutí federálního soudu ve Virginii, který minulý týden provádění tohoto programu dočasně zablokoval. Podle Trumpa byli tito občané terčem nespravedlivého tlaku ze strany prohnilé vlády, přičemž připomněl, že mnoha z nich již dříve udělil prezidentskou milost, na což je patřičně hrdý.
Prezidentovy výroky přišly jen den poté, co úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche před sněmovním podvýborem pro celkové rozpočtové otázky poprvé otevřeně a definitivně prohlásil, že ministerstvo s tímto fondem dál pokračovat nebude, a to ani v budoucnu. Tento obrat vládního resortu nastal po ostrém odporu ze strany republikánských zákonodárců na Kapitol. Mnozí z nich totiž začátkem týdne podmiňovali svou podporu klíčovému vládnímu balíku na financování ochrany hranic a imigračních priorit právě tím, že ministerstvo spravedlnosti od fondu zcela upustí.
Rozpor mezi vyjádřením prezidenta a šéfa resortu spravedlnosti vyvolal otázky, jak na novou situaci zareagují kritičtí senátoři. Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune nicméně uvedl, že Blancheovo jasné stanovisko považuje za nesmírně užitečné pro uklidnění situace vnitrostranických kritiků, a vyjádřil naději, že se ještě během středy podaří posunout schvalování imigračního zákona v hodnotě sedmdesáti miliard dolarů kupředu. Podle vyjádření jednoho z republikánských poradců navíc Trumpova slova v podcastu postoj kongresmanů neohrozí, protože prezidentovo uznání soudního rozhodnutí je v podstatě nejbližším možným vyjádřením toho, že se s realitou smířil.
Debata o možném odškodňování však na pozadí těchto událostí zcela neutichla. Republikánský senátor Lindsey Graham na sociální síti X navrhl alternativní řešení, podle kterého by mohl vzniknout fond přístupný těm občanům, kteří své nároky vůči federální vládě prokážou standardní právní cestou prostřednictvím zákona o nárocích z mimosmluvní odpovědnosti federálních orgánů.
Na tento podnět reagoval náměstek ministra spravedlnosti Stanley Woodward příspěvkem, že úřad na věci již pracuje, ačkoliv tento komentář bez bližšího vysvětlení posléze smazal. Donald Trump v samotném rozhovoru zároveň vyjádřil plnou spokojenost s prací Todda Blancheho, který v dubnu v čele ministerstva nahradil Pam Bondiovou, a potvrdil, že jej plánuje do funkce ministra spravedlnosti nominovat natrvalo.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.