Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
V rozhovoru pro podcast deníku New York Post vydaném ve středu Trump odmítl, že by od záměru upustil, a prohlásil, že tito lidé by měli dostat své peníze zpět. Reagoval tak na dotaz ohledně nedávného rozhodnutí federálního soudu ve Virginii, který minulý týden provádění tohoto programu dočasně zablokoval. Podle Trumpa byli tito občané terčem nespravedlivého tlaku ze strany prohnilé vlády, přičemž připomněl, že mnoha z nich již dříve udělil prezidentskou milost, na což je patřičně hrdý.
Prezidentovy výroky přišly jen den poté, co úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche před sněmovním podvýborem pro celkové rozpočtové otázky poprvé otevřeně a definitivně prohlásil, že ministerstvo s tímto fondem dál pokračovat nebude, a to ani v budoucnu. Tento obrat vládního resortu nastal po ostrém odporu ze strany republikánských zákonodárců na Kapitol. Mnozí z nich totiž začátkem týdne podmiňovali svou podporu klíčovému vládnímu balíku na financování ochrany hranic a imigračních priorit právě tím, že ministerstvo spravedlnosti od fondu zcela upustí.
Rozpor mezi vyjádřením prezidenta a šéfa resortu spravedlnosti vyvolal otázky, jak na novou situaci zareagují kritičtí senátoři. Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune nicméně uvedl, že Blancheovo jasné stanovisko považuje za nesmírně užitečné pro uklidnění situace vnitrostranických kritiků, a vyjádřil naději, že se ještě během středy podaří posunout schvalování imigračního zákona v hodnotě sedmdesáti miliard dolarů kupředu. Podle vyjádření jednoho z republikánských poradců navíc Trumpova slova v podcastu postoj kongresmanů neohrozí, protože prezidentovo uznání soudního rozhodnutí je v podstatě nejbližším možným vyjádřením toho, že se s realitou smířil.
Debata o možném odškodňování však na pozadí těchto událostí zcela neutichla. Republikánský senátor Lindsey Graham na sociální síti X navrhl alternativní řešení, podle kterého by mohl vzniknout fond přístupný těm občanům, kteří své nároky vůči federální vládě prokážou standardní právní cestou prostřednictvím zákona o nárocích z mimosmluvní odpovědnosti federálních orgánů.
Na tento podnět reagoval náměstek ministra spravedlnosti Stanley Woodward příspěvkem, že úřad na věci již pracuje, ačkoliv tento komentář bez bližšího vysvětlení posléze smazal. Donald Trump v samotném rozhovoru zároveň vyjádřil plnou spokojenost s prací Todda Blancheho, který v dubnu v čele ministerstva nahradil Pam Bondiovou, a potvrdil, že jej plánuje do funkce ministra spravedlnosti nominovat natrvalo.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.