Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Po zveřejnění zprávy o příměří izraelská armáda oznámila, že úspěšně zneškodnila dva projektily odpálené směrem na severní Izrael. Představitelé Hizballáhu zase deklarovali, že napadli izraelské jednotky operující v jižní části Libanonu, odkud úřady hlásily údery s tragickými následky. Libanonské ministerstvo zdravotnictví upřesnilo, že pondělní odpolední nálety na budovy v těsné blízkosti nemocnice Džabal Ámil ve městě Súr usmrtily čtyři lidi a dalších 127 osob zranily. Mezi zraněnými bylo také devětatřicet zaměstnanců tohoto zdravotnického zařízení, přičemž čtyři z nich se nacházeli v kritickém stavu.
V okolí zasažené nemocnice panovala v úterý naprostá spoušť. Ulice plné trosek, kusů betonu a zkrouceného kovu byly jinak neobvykle tiché, jen s občasným zvukem poškozených aut a jiskřením přerušeného elektrického vedení. Venku se pohybovalo pouze několik místních novinářů a plačící obyvatelé, kteří přišli o své domovy. Ředitel nemocnice Wael Mroueh popsal, že k zásahu došlo náhle během běžné péče o pacienty a uprchlíky, a to bez jakéhokoliv předchozího varování. Zároveň důrazně odmítl, že by se v blízkosti objektu nacházel jakýkoliv vojenský cíl.
Uvnitř zdravotnického zařízení tlaková vlna vysypala okna, poškodila stropy a poničila řadu inkubátorů. Pouhé čtyři hodiny před explozí přišlo v tamní porodnici na svět dítě, jehož rodina vyjádřila odhodlání v zemi zůstat navzdory těžkým podmínkám. Izraelské vojsko k incidentu uvedlo, že mířilo na teroristickou infrastrukturu Hizballáhu. Přestože armáda uznala poškození nemocnice, zdůraznila, že samotná budova nebyla terčem útoku. Opětovně také obvinila Hizballáh, že se záměrně schovává v civilních oblastech, pro což však nepředložila žádné přímé důkazy.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že za poslední tři měsíce zaznamenalo 159 útoků na sanitky a lékařská pracoviště, při kterých zahynulo 128 záchranářů a zdravotníků. V úterý ráno navíc libanonská civilní obrana oznámila poškození svého střediska v obci Kfar Sír v okrese Nabatíja, které se obešlo bez obětí na životech. Státní tisková agentura ovšem informovala o jiném útoku bezpilotního letounu na silnici mezi městy Mardžajún a Nabatíja. Tento incident si vyžádal životy zubaře z nedaleké křesťanské vesnice Klajá a jeho dvou dětí.
Během úterního odpoledne vydala izraelská armáda nový příkaz k evakuaci samotného města Nabatíja s varováním před tvrdým zásahem kvůli porušení příměří ze strany Hizballáhu. Izraelské ministerstvo zahraničí upřesnilo, že ozbrojené hnutí porušilo pondělní dohody odpálením několika raket a dronů na izraelské komunity. Vojenské křídlo Hizballáhu potvrdilo, že jeho bojovníci cílili na izraelské tanky a vojáky v jiholibanonských městech Haddáta, Bajáda a Zawtar al-Šarkíja. O útocích přesahujících státní hranici se však hnutí ve svém prohlášení nezmínilo.
Libanon byl do širšího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vtažen letos 2. března, kdy Hizballáh zahájil raketovou palbu jako odvetu za zabití íránského nejvyššího vůdce. Izrael reagoval masivní leteckou kampaní a pozemní invazí na jihu Libanonu, která v posledních týdnech neustále sílila. Podle libanonských úřadů zemřelo od začátku bojů nejméně 3 468 lidí, přičemž statistiky nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Organizace spojených národů navíc eviduje přes milion vnitřně vysídlených osob a izraelské evakuační příkazy už pokrývají více než osminu libanonského území. Na izraelské straně padlo 25 vojáků a zemřeli čtyři civilisté.
Libanonské velvyslanectví ve Washingtonu potvrdilo, že tamní vláda získala souhlas Hizballáhu s americkým návrhem částečného příměří po jednání mezi prezidentem Josephem Aounem a ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem. Donald Trump následně informoval libanonskou ambasadorku, že si zajistil podporu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Sám Netanjahu však později uvedl, že v případě pokračujících útoků na izraelská města bude armáda opět zasahovat v Bejrútu a na jihu země bude pokračovat podle plánu. Mluvčí Hizballáhu Mahmúd Kamatí následně pro BBC podotkl, že útoky na jižní předměstí Bejrútu zablokoval pouze tlak ze strany Íránu.
Představitelé Hizballáhu v libanonské televizi odmítli jednostranné příměří a požadovali kompletní stažení izraelských vojsk z jihu země. Další diplomatické rozhovory mezi oběma stranami byly naplánovány ve Washingtonu na úterý a středu. Těmto vyjednáváním předcházel ostrý telefonát Donalda Trumpa s Netanjahuem, ve kterém americký prezident emotivně požadoval zrušení plánovaných úderů na Bejrút, protože ohrožovaly širší rozhovory s Íránem. Někteří izraelští politici Netanjahua za ústupky Trumpovi tvrdě zkritizovali. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí mezitím varoval, že porušení klidu zbraní na libanonské frontě by znamenalo selhání dohod na všech ostatních frontách.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.