Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Po zveřejnění zprávy o příměří izraelská armáda oznámila, že úspěšně zneškodnila dva projektily odpálené směrem na severní Izrael. Představitelé Hizballáhu zase deklarovali, že napadli izraelské jednotky operující v jižní části Libanonu, odkud úřady hlásily údery s tragickými následky. Libanonské ministerstvo zdravotnictví upřesnilo, že pondělní odpolední nálety na budovy v těsné blízkosti nemocnice Džabal Ámil ve městě Súr usmrtily čtyři lidi a dalších 127 osob zranily. Mezi zraněnými bylo také devětatřicet zaměstnanců tohoto zdravotnického zařízení, přičemž čtyři z nich se nacházeli v kritickém stavu.
V okolí zasažené nemocnice panovala v úterý naprostá spoušť. Ulice plné trosek, kusů betonu a zkrouceného kovu byly jinak neobvykle tiché, jen s občasným zvukem poškozených aut a jiskřením přerušeného elektrického vedení. Venku se pohybovalo pouze několik místních novinářů a plačící obyvatelé, kteří přišli o své domovy. Ředitel nemocnice Wael Mroueh popsal, že k zásahu došlo náhle během běžné péče o pacienty a uprchlíky, a to bez jakéhokoliv předchozího varování. Zároveň důrazně odmítl, že by se v blízkosti objektu nacházel jakýkoliv vojenský cíl.
Uvnitř zdravotnického zařízení tlaková vlna vysypala okna, poškodila stropy a poničila řadu inkubátorů. Pouhé čtyři hodiny před explozí přišlo v tamní porodnici na svět dítě, jehož rodina vyjádřila odhodlání v zemi zůstat navzdory těžkým podmínkám. Izraelské vojsko k incidentu uvedlo, že mířilo na teroristickou infrastrukturu Hizballáhu. Přestože armáda uznala poškození nemocnice, zdůraznila, že samotná budova nebyla terčem útoku. Opětovně také obvinila Hizballáh, že se záměrně schovává v civilních oblastech, pro což však nepředložila žádné přímé důkazy.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že za poslední tři měsíce zaznamenalo 159 útoků na sanitky a lékařská pracoviště, při kterých zahynulo 128 záchranářů a zdravotníků. V úterý ráno navíc libanonská civilní obrana oznámila poškození svého střediska v obci Kfar Sír v okrese Nabatíja, které se obešlo bez obětí na životech. Státní tisková agentura ovšem informovala o jiném útoku bezpilotního letounu na silnici mezi městy Mardžajún a Nabatíja. Tento incident si vyžádal životy zubaře z nedaleké křesťanské vesnice Klajá a jeho dvou dětí.
Během úterního odpoledne vydala izraelská armáda nový příkaz k evakuaci samotného města Nabatíja s varováním před tvrdým zásahem kvůli porušení příměří ze strany Hizballáhu. Izraelské ministerstvo zahraničí upřesnilo, že ozbrojené hnutí porušilo pondělní dohody odpálením několika raket a dronů na izraelské komunity. Vojenské křídlo Hizballáhu potvrdilo, že jeho bojovníci cílili na izraelské tanky a vojáky v jiholibanonských městech Haddáta, Bajáda a Zawtar al-Šarkíja. O útocích přesahujících státní hranici se však hnutí ve svém prohlášení nezmínilo.
Libanon byl do širšího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vtažen letos 2. března, kdy Hizballáh zahájil raketovou palbu jako odvetu za zabití íránského nejvyššího vůdce. Izrael reagoval masivní leteckou kampaní a pozemní invazí na jihu Libanonu, která v posledních týdnech neustále sílila. Podle libanonských úřadů zemřelo od začátku bojů nejméně 3 468 lidí, přičemž statistiky nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Organizace spojených národů navíc eviduje přes milion vnitřně vysídlených osob a izraelské evakuační příkazy už pokrývají více než osminu libanonského území. Na izraelské straně padlo 25 vojáků a zemřeli čtyři civilisté.
Libanonské velvyslanectví ve Washingtonu potvrdilo, že tamní vláda získala souhlas Hizballáhu s americkým návrhem částečného příměří po jednání mezi prezidentem Josephem Aounem a ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem. Donald Trump následně informoval libanonskou ambasadorku, že si zajistil podporu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Sám Netanjahu však později uvedl, že v případě pokračujících útoků na izraelská města bude armáda opět zasahovat v Bejrútu a na jihu země bude pokračovat podle plánu. Mluvčí Hizballáhu Mahmúd Kamatí následně pro BBC podotkl, že útoky na jižní předměstí Bejrútu zablokoval pouze tlak ze strany Íránu.
Představitelé Hizballáhu v libanonské televizi odmítli jednostranné příměří a požadovali kompletní stažení izraelských vojsk z jihu země. Další diplomatické rozhovory mezi oběma stranami byly naplánovány ve Washingtonu na úterý a středu. Těmto vyjednáváním předcházel ostrý telefonát Donalda Trumpa s Netanjahuem, ve kterém americký prezident emotivně požadoval zrušení plánovaných úderů na Bejrút, protože ohrožovaly širší rozhovory s Íránem. Někteří izraelští politici Netanjahua za ústupky Trumpovi tvrdě zkritizovali. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí mezitím varoval, že porušení klidu zbraní na libanonské frontě by znamenalo selhání dohod na všech ostatních frontách.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.