Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Po zveřejnění zprávy o příměří izraelská armáda oznámila, že úspěšně zneškodnila dva projektily odpálené směrem na severní Izrael. Představitelé Hizballáhu zase deklarovali, že napadli izraelské jednotky operující v jižní části Libanonu, odkud úřady hlásily údery s tragickými následky. Libanonské ministerstvo zdravotnictví upřesnilo, že pondělní odpolední nálety na budovy v těsné blízkosti nemocnice Džabal Ámil ve městě Súr usmrtily čtyři lidi a dalších 127 osob zranily. Mezi zraněnými bylo také devětatřicet zaměstnanců tohoto zdravotnického zařízení, přičemž čtyři z nich se nacházeli v kritickém stavu.
V okolí zasažené nemocnice panovala v úterý naprostá spoušť. Ulice plné trosek, kusů betonu a zkrouceného kovu byly jinak neobvykle tiché, jen s občasným zvukem poškozených aut a jiskřením přerušeného elektrického vedení. Venku se pohybovalo pouze několik místních novinářů a plačící obyvatelé, kteří přišli o své domovy. Ředitel nemocnice Wael Mroueh popsal, že k zásahu došlo náhle během běžné péče o pacienty a uprchlíky, a to bez jakéhokoliv předchozího varování. Zároveň důrazně odmítl, že by se v blízkosti objektu nacházel jakýkoliv vojenský cíl.
Uvnitř zdravotnického zařízení tlaková vlna vysypala okna, poškodila stropy a poničila řadu inkubátorů. Pouhé čtyři hodiny před explozí přišlo v tamní porodnici na svět dítě, jehož rodina vyjádřila odhodlání v zemi zůstat navzdory těžkým podmínkám. Izraelské vojsko k incidentu uvedlo, že mířilo na teroristickou infrastrukturu Hizballáhu. Přestože armáda uznala poškození nemocnice, zdůraznila, že samotná budova nebyla terčem útoku. Opětovně také obvinila Hizballáh, že se záměrně schovává v civilních oblastech, pro což však nepředložila žádné přímé důkazy.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že za poslední tři měsíce zaznamenalo 159 útoků na sanitky a lékařská pracoviště, při kterých zahynulo 128 záchranářů a zdravotníků. V úterý ráno navíc libanonská civilní obrana oznámila poškození svého střediska v obci Kfar Sír v okrese Nabatíja, které se obešlo bez obětí na životech. Státní tisková agentura ovšem informovala o jiném útoku bezpilotního letounu na silnici mezi městy Mardžajún a Nabatíja. Tento incident si vyžádal životy zubaře z nedaleké křesťanské vesnice Klajá a jeho dvou dětí.
Během úterního odpoledne vydala izraelská armáda nový příkaz k evakuaci samotného města Nabatíja s varováním před tvrdým zásahem kvůli porušení příměří ze strany Hizballáhu. Izraelské ministerstvo zahraničí upřesnilo, že ozbrojené hnutí porušilo pondělní dohody odpálením několika raket a dronů na izraelské komunity. Vojenské křídlo Hizballáhu potvrdilo, že jeho bojovníci cílili na izraelské tanky a vojáky v jiholibanonských městech Haddáta, Bajáda a Zawtar al-Šarkíja. O útocích přesahujících státní hranici se však hnutí ve svém prohlášení nezmínilo.
Libanon byl do širšího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vtažen letos 2. března, kdy Hizballáh zahájil raketovou palbu jako odvetu za zabití íránského nejvyššího vůdce. Izrael reagoval masivní leteckou kampaní a pozemní invazí na jihu Libanonu, která v posledních týdnech neustále sílila. Podle libanonských úřadů zemřelo od začátku bojů nejméně 3 468 lidí, přičemž statistiky nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Organizace spojených národů navíc eviduje přes milion vnitřně vysídlených osob a izraelské evakuační příkazy už pokrývají více než osminu libanonského území. Na izraelské straně padlo 25 vojáků a zemřeli čtyři civilisté.
Libanonské velvyslanectví ve Washingtonu potvrdilo, že tamní vláda získala souhlas Hizballáhu s americkým návrhem částečného příměří po jednání mezi prezidentem Josephem Aounem a ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem. Donald Trump následně informoval libanonskou ambasadorku, že si zajistil podporu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Sám Netanjahu však později uvedl, že v případě pokračujících útoků na izraelská města bude armáda opět zasahovat v Bejrútu a na jihu země bude pokračovat podle plánu. Mluvčí Hizballáhu Mahmúd Kamatí následně pro BBC podotkl, že útoky na jižní předměstí Bejrútu zablokoval pouze tlak ze strany Íránu.
Představitelé Hizballáhu v libanonské televizi odmítli jednostranné příměří a požadovali kompletní stažení izraelských vojsk z jihu země. Další diplomatické rozhovory mezi oběma stranami byly naplánovány ve Washingtonu na úterý a středu. Těmto vyjednáváním předcházel ostrý telefonát Donalda Trumpa s Netanjahuem, ve kterém americký prezident emotivně požadoval zrušení plánovaných úderů na Bejrút, protože ohrožovaly širší rozhovory s Íránem. Někteří izraelští politici Netanjahua za ústupky Trumpovi tvrdě zkritizovali. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí mezitím varoval, že porušení klidu zbraní na libanonské frontě by znamenalo selhání dohod na všech ostatních frontách.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.