Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Samotné křižácké výpravy představovaly sérii vojenských tažení latinských křesťanů z Evropy, která byla zahájena na konci jedenáctého století. Tyto ozbrojené poutě v sobě spojovaly tehdejší představy o vedení války a křesťanské spiritualitě. Výpravy oficiálně vyhlašoval papež, který jejich účastníkům za složení křižáckého slibu a absolvování tažení sliboval duchovní odměny. Cíle křižáků se v průběhu času měnily v závislosti na politické situaci. První křižácká výprava, svolaná v roce 1095, měla za hlavní úkol osvobodit posvátná místa v Jeruzalémě od moci sunnitských Seldžuckých Turků a poskytnout vojenskou pomoc tamním východním křesťanům.
Od běžných válečných konfliktů té doby se křižácká tažení lišila tím, že byla vnímána jako duchovně záslužná činnost. První výprava vedla k založení takzvaných křižáckých států, jejichž pomyslným srdcem se stalo Jeruzalémské království. Historie samotného Beaufortu, jehož název ve staré francouzštině znamená „krásná pevnost“, se začala psát v roce 1139. Tehdy na místo dorazili Frankové, což bylo tehdejší označení pro západoevropské osadníky na Blízkém východě. Strategická poloha skály byla nepochybně využívána již dříve, avšak teprve jeruzalémský král Fulko z Anjou zde přibližně čtyřicet let po vzniku království zahájil stavbu rozsáhlého hradu.
Pevnost byla vybudována na dvou výškových úrovních a měla zhruba trojúhelníkový půdorys. Stejně jako u jiných středověkých staveb byly i zde jednotlivé části v průběhu věků přistavovány nebo naopak ničeny. Dnešní podoba areálu tak představuje kombinaci původní franské architektury a pozdějších stavebních úprav, které realizovali různí muslimští vládci. Pro latinské křesťany byl hrad součástí promyšlené sítě opevnění, která měla pojistit a stabilizovat franské osídlení v regionu.
Další zásadní kapitola dějin Beaufortu je spojena s osobou sultána Saladina, který patří k nejvýznamnějším postavám křižácké i celkové islámské historie. Tento charismatický a obratný vojevůdce kurdského původu vládl Egyptu a Sýrii a stal se hlavním pilířem muslimského odporu proti křesťanským státům. Saladin hrad dobyl v roce 1190 v rámci úspěšného tažení, které bývá historiky označováno jako protikřížová výprava. Tomuto úspěchu předcházelo slavné vítězství v bitvě u Hattínu a především dobytí samotného Jeruzaléma v roce 1187, což pro křižáky znamenalo obrovskou ztrátu. Obsazení Beaufortu tak zapadalo do Saladinova rozsáhlého vítězného tažení.
Sultán zemřel krátce poté v roce 1193 a pevnost následně zůstala v muslimských rukou až do roku 1240. Tehdy se hrad vrátil do vlastnictví latinských křesťanů na základě diplomatické dohody s Navarrem v rámci takzvané jarlské křižácké výpravy. V roce 1260 pak strategické sídlo přešlo do správy řádu templářů. Tento vojensko-mnišský řád vznikl v roce 1118 v Jeruzalémském království s původním úkolem chránit křesťanské poutníky směřující k posvátným místům. Členové řádu žili podle přísné řehole a skládali sliby čistoty, chudoby a poslušnosti.
Výjimečnost templářů spočívala v tom, že tito mniši byli zároveň špičkově vycvičenými bojovníky, kteří vynikali jako těžká i lehká jízda. Jeruzalémští králové na ně brzy začali spoléhat jako na elitní stálou armádu a vojenské poradce. Soudobá společnost je vnímala jako svaté supervojáky, kteří bojují na pozemském i duchovním poli. Panovníci a šlechtici řádu darovali rozsáhlé pozemky a bohatství, díky čemuž se z templářů stala vlivná mezinárodní organizace s obrovským majetkem po celé Evropě i Středomoří, ačkoliv byli nakonec obviněni z kacířství. Templáři udrželi Beaufort pouhých osm let, než se hrad na celá staletí vrátil pod muslimskou nadvládu. V novodobé historii patřil Libanonu, a to až do nynějšího obsazení izraelskou armádou.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.