Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Samotné křižácké výpravy představovaly sérii vojenských tažení latinských křesťanů z Evropy, která byla zahájena na konci jedenáctého století. Tyto ozbrojené poutě v sobě spojovaly tehdejší představy o vedení války a křesťanské spiritualitě. Výpravy oficiálně vyhlašoval papež, který jejich účastníkům za složení křižáckého slibu a absolvování tažení sliboval duchovní odměny. Cíle křižáků se v průběhu času měnily v závislosti na politické situaci. První křižácká výprava, svolaná v roce 1095, měla za hlavní úkol osvobodit posvátná místa v Jeruzalémě od moci sunnitských Seldžuckých Turků a poskytnout vojenskou pomoc tamním východním křesťanům.
Od běžných válečných konfliktů té doby se křižácká tažení lišila tím, že byla vnímána jako duchovně záslužná činnost. První výprava vedla k založení takzvaných křižáckých států, jejichž pomyslným srdcem se stalo Jeruzalémské království. Historie samotného Beaufortu, jehož název ve staré francouzštině znamená „krásná pevnost“, se začala psát v roce 1139. Tehdy na místo dorazili Frankové, což bylo tehdejší označení pro západoevropské osadníky na Blízkém východě. Strategická poloha skály byla nepochybně využívána již dříve, avšak teprve jeruzalémský král Fulko z Anjou zde přibližně čtyřicet let po vzniku království zahájil stavbu rozsáhlého hradu.
Pevnost byla vybudována na dvou výškových úrovních a měla zhruba trojúhelníkový půdorys. Stejně jako u jiných středověkých staveb byly i zde jednotlivé části v průběhu věků přistavovány nebo naopak ničeny. Dnešní podoba areálu tak představuje kombinaci původní franské architektury a pozdějších stavebních úprav, které realizovali různí muslimští vládci. Pro latinské křesťany byl hrad součástí promyšlené sítě opevnění, která měla pojistit a stabilizovat franské osídlení v regionu.
Další zásadní kapitola dějin Beaufortu je spojena s osobou sultána Saladina, který patří k nejvýznamnějším postavám křižácké i celkové islámské historie. Tento charismatický a obratný vojevůdce kurdského původu vládl Egyptu a Sýrii a stal se hlavním pilířem muslimského odporu proti křesťanským státům. Saladin hrad dobyl v roce 1190 v rámci úspěšného tažení, které bývá historiky označováno jako protikřížová výprava. Tomuto úspěchu předcházelo slavné vítězství v bitvě u Hattínu a především dobytí samotného Jeruzaléma v roce 1187, což pro křižáky znamenalo obrovskou ztrátu. Obsazení Beaufortu tak zapadalo do Saladinova rozsáhlého vítězného tažení.
Sultán zemřel krátce poté v roce 1193 a pevnost následně zůstala v muslimských rukou až do roku 1240. Tehdy se hrad vrátil do vlastnictví latinských křesťanů na základě diplomatické dohody s Navarrem v rámci takzvané jarlské křižácké výpravy. V roce 1260 pak strategické sídlo přešlo do správy řádu templářů. Tento vojensko-mnišský řád vznikl v roce 1118 v Jeruzalémském království s původním úkolem chránit křesťanské poutníky směřující k posvátným místům. Členové řádu žili podle přísné řehole a skládali sliby čistoty, chudoby a poslušnosti.
Výjimečnost templářů spočívala v tom, že tito mniši byli zároveň špičkově vycvičenými bojovníky, kteří vynikali jako těžká i lehká jízda. Jeruzalémští králové na ně brzy začali spoléhat jako na elitní stálou armádu a vojenské poradce. Soudobá společnost je vnímala jako svaté supervojáky, kteří bojují na pozemském i duchovním poli. Panovníci a šlechtici řádu darovali rozsáhlé pozemky a bohatství, díky čemuž se z templářů stala vlivná mezinárodní organizace s obrovským majetkem po celé Evropě i Středomoří, ačkoliv byli nakonec obviněni z kacířství. Templáři udrželi Beaufort pouhých osm let, než se hrad na celá staletí vrátil pod muslimskou nadvládu. V novodobé historii patřil Libanonu, a to až do nynějšího obsazení izraelskou armádou.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.